Jak daleko se k tomu musíte vydat, abyste se vrátili k tomu, co JE?
M: Napadá vás něco?
S: Žádná vzdálenost tu není.
M: Žádná vzdálenost. Je to jen otázka zvyku.
Čím víc vědomě setrváte v Jsoucnu, tím více vaše stará identita splývá s tím, co JE.
Čím víc se k ní budete vracet, tím více se budete cítit jako "To, co Je + pan Já".
M: Rozumíte?
Když individuální mysl uvěří, že je oddělená od vnějšího světa, tak na tom může stavět. Že čím víc ona bude mít a vlastnit, tím líp se bude mít. Tak si řekne "budu brát z vnějšího světa. Všechno, co jakýmkoliv způsobem urvu, bude moje, protože to je můj zájem a to mi dělá dobře." Tak sama sebe přesvědčuje o nutnosti a správnosti takového počínání, až se dostane do životních situací, kdy musí lhát, aby to pořád naplňovala.
Ego má schopnost se chovat všelijakým způsobem... vymýšlí si hodnoty, přemísťuje, začne si hrát na cokoliv... - na pánaboha... na hodnoty... na úplně všechno.
Dobývá všechno. Chce se nafouknout. Funguje ve smyslu dobývání, rozšiřování pozic vlastněním. "Všechno, co vlastním, co dobydu coby svoje území, to můžu kontrolovat a v tom se cítím bezpečně. Cokoliv se nachází mimo to, může mě ohrozit. To nemám pod kontrolou a je to něco, co bych mohl získat. Proto se musím snažit to dobýt."
Jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším možným způsobem.
Ať je ten zážitek jakkoliv vysoký nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopný se ho vzdát v té aktuální době, kdy ho prožívá, může se stát, že začne ulpívat na prožitku Toho...
Ego si to prostě může čmajznout a udělat si z toho neprůstřelný brnění.
Názor je to, co si o něčem myslíš, ne to, co si uvědomuješ, i když i na to můžeš mít osobní názor.
Brouk Pytlík píše:Názor je to, co si o něčem myslíš, ne to, co si uvědomuješ, i když i na to můžeš mít osobní názor.
Lidé si uvědomují různé věci na které pak mají různé subjektivní názory...
To, že si někdo něco uvědomuje znamená dualitu pozorovatel a pozorované,
občas ale dojde k takovému ztotožnění, že pozorovatel se považuje za pozorováné
a není schopen to rozlišit jedno vod druhého...
Navíc, uvědomění již ze slova samého znamená u - vědomí,
nikoliv vědomí...
To že si tedy někdo něco uvědomuje je podobno tomu, jako mít na něco názor,
zcela subjektivní záležitost...
O uvědomění blábolí jen dualisté, realizace samá se nepopisuje nějakými slovy "uvědomění",
i když voluntaristé se jako obvykle domnívají že je zapotřebí "uvědomění vědomí"
Většině lidí je to vcelku jasný, problém s tím ovšem budou mít pocitáři, páč potlačili do podvědomí rozum,
jenž pak zcela nekontrolovatelně blbne
Re: Inflace ega
Příspěvekod intago » pon 07. led 2019 7:46:24
Hmmm, koukám, že o channelingu máte jen matné představy.
Re: Základy vadžrajány
Příspěvekod armin » pon 07. led 2019 22:33:27
Nezačínejte s vadžrajánou. je moje rada. Když jsem měl možnost tady pozorovat v co se může duchovní cesta taky zvrhnout...
Nevím jestli mohu vlákno, které jsem založil vymazat jako celek, pokud ano, děkuji za radu
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 18 návštevníků