Jana píše:Návštěvník píše:Jak se dá rozpoznat konstatování nějakého faktu, který vyplývá z vědeckých, snadno zjistitelných informací, ověřených i praxí, od snahy druhým něco doporučovat?
Aby to bylo možné rozpoznat, je třeba si uvědomit všechny souvislosti – proč reagujeme, jak reagujeme, co k čemu vede a proč tomu tak je – vzít to v úvahu a z toho poznatku pak vycházet. Na tom je založený i veškerý vědecký výzkum.
K tomu je ovšem třeba vnímat popisování těch faktů klidně, věcně, bez emocí - i těch, které si zatím vůbec v sobě neuvědomujeme.
Proto to není vůbec snadné.Aby bylo možné si brát něco osobně, že je doporučováno něco přímo naší vlastní osobě, je třeba si to brát osobně.
Právě díky tomu, že se prohlédne představa naší osoby jako prázdná, iluzorní, se objeví naše mentální nezranitelnost.
A aby k tomu prohlédnutí mohlo dojít, je nutné postupně rozpouštět všechny podvědomé sklony, které si vůbec neuvědomujeme, a může se proto snadno objevit přesvědčení, že nic takového neexistuje. Přece stačí, když....
Dokud ale vytrvalou všímavostí nedojde k rozpoznávání neuvědomovaných sebezáchovných sklonů osobního já a k upouštění od nich (jak tomu učí ti, u nich k probuzení došlo), neuvědomovaným sebeztotožňováním s nerozpoznanými sklony se znovu a znovu aktivuje osobní já a může se ztotožňovat i s představou, že neexistuje.
Jestli a nakolik dokážeme tenhle fakt přijmout, závisí zřejmě na karmickém nastavení každého z nás.