Co mě napadá II

Re: Matt Kahn

Nový příspěvekod Jana » pon 29. říj 2018 7:35:14

vostal petr píše:
V moment, kdy se otevřete možnosti, že nepříznivé zkušenosti nejsou vaše, ale váš příspěvek směrem k více rozvinutému lidstvu, začnete ulevovat svému energetickému poli.


To bych tedy rozhodně nedělal, či spíše neříkal,

páč pak zas to ego začne páchat dobro dle svého náhledu na dobro...


Řekla bych že to může být tak, jak říkáš, když to půjde z hlavy, z představy: "Já to špatné napravím", protože iluze oddělenosti je tvořena představou: "Něco je špatně."

Ale je tady i jiná možnost, přistupovat k tomu, co je ze své přirozenosti, srdcem, uvolněně, hravě. Z toho, co se jeví jako časoprostorově uzavřené k tomu, co je zcela otevřené, ničím neomezené.

Přestává tu být pocit izolovaného osobního já, které chce páchat na tom zbytku světa dobro, protože bez něj by to bylo špatně, ale objevuje se tady vědomí celistvosti.

Je to asi takové jako když přestáváme být drobounkou částečkou obrovského obrazu, která sama o sobě nedává žádný smysl, ale teprve v té celistvosti obrazu se objevuje krása.

Jinak já si nemyslím, že karma je jen špatná, tu osobní karmu vidím jako tu "pozitivní špínu"

zatímco tu kolektivní karmu jako "negativní špínu"

:D

Což je špatně? Špína asi zůstane špínou, ať ji nazveme pozitivní nebo negativní. Možná na kompostu může vypadat pozitivněji, než na oknech, kterými chceme vidět.


přičemž pozitivní myslím tím, že je pro vás nejprůchodnější k realizaci...

To co umožňuje průchodnost k realizaci, je to, co vede k poznání jednoty všeho, to, co nehází na realitu temné stíny špíny, že něco je špatně.

Připomíná mi to tak trochu stavebnici Merkur, ze které se má postavit jeřáb. Je k tomu možné přistupovat jako dospělý k práci kterou nemá rád, s pocitem sebepřemáhání se, otráveně a s nechutí, co to Pán Bůh vymyslel za blbost, že už to rovnou není v celku a že to trvá, než se to složí dohromady.

A je možné k tomu přistupovat jako dítě s radostí, že tady je ta možnost dávat to dohromady.


taoisté velmi správně říkají, že nejužitečnější strom je ten, který není druhým užitečný...

Onen dospělý si může připadat užitečný tím, že to seskládá dohromady, malé dítě má radost a je vděčné, že si může hrát a objevovat celistvost toho.

Ono ve skutečnosti při realizaci nejde o to, složit to všechno do celistvosti, udělat z toho všeho Jednotu všeho, protože ono už to tak je, jde jen o to objevit tu lásku a radost dítěte z toho, že to je.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Matt Kahn

Nový příspěvekod Jana » pon 29. říj 2018 9:27:51

To, co je stejné, ve bdění spánku i snění, to, co se nijak nemění, vůbec žádné ego neobsahuje.

Není v tom žádná myšlenka, tak, kde by se v tom vzalo ztotožnění s myšlenkou?

Projekce osoby se objeví v okamžiku, kdy se probudí mysl.

Nicméně to, co je stejné v bdění a spánku i snění, je stejné i ve snění.

:D

A jelikož je to probuzené, tedy je vědomé, co je skutečnost a co je sen, je i jasné, že sen je sen.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Matt Kahn

Nový příspěvekod Jana » pon 29. říj 2018 10:37:36

:D

Já jsem TO, Ty jsi TO, všechno je TO a TO je všechno, co je.

To, co se jeví, že by mohlo být, zdroj všeho špatného, neexistuje. Neexistence není vůbec ničím. Není ani koncem existence.Není tím, čemu se říká smrt. Smrt ega není ničím. Smrt představy, že jsi osoba, ego, něco, co je odděleno od zbytku existence, něco, co je nevědomé, odděleno od vědomí, není NIC.

A existence, která tady JE, je vším, co JE.

Tudíž není třeba se bát, že to, co není, už nebude.

:D
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Matt Kahn

Nový příspěvekod Jana » pon 29. říj 2018 10:55:02

Řekla bych, že přijetím Pozvání ke svobodě, párkrát si vyzkoušet odložení mysli a uvědomění toho, co je a co se nemění, uvědomění, jak chutná existence bez iluze ega, kdy neexistuje nic, co by mohlo být špatně, se to celé může dost jednoduše vyjasnit.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 8:05:00

Ono to je tak, že ta milovaná bytost díky skutečně bezpodmínečné lásce je vším, je celým Božstvím, celou existencí. Je časem i prostorem neomezená. Probudí se to, co dokáže probudit skutečný Guru. Poznání jednoty všeho.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 8:07:12

Bezpodmínečná Láska je tím Bezmezným:

Takže to musí být ten Bezmezný.
Jednoduše se takto vyjadřuje, z vlastní radosti.
Další praví:
Jestliže tu není rozdíl mezi myšlenkou/obrazem
a světem...
Takže již hovoří, nyní předpokládá...
Nehovořili jsme o tom.
Nehovořili jsme o tom - neptali se vás, co si o tom myslíte.
Říká: Jestliže tu není rozdíl
mezi myšlenkou/obrazem a světem...
Copak toto může znamenat?
Žádný rozdíl... Znamená to, že myšlenka/obraz
a svět musí být jedno a to samé.
Jestliže tu není rozdíl mezi myšlenkou/obrazem
a bohy...dokonce..
Takže dokonce bohové jsou jistý druh myšlenky.
Jsou jistou formou obrazu.
Tehdy se někteří lidé začnou cí*** nepohodlně.
Vidíte to?
"Dokonce bohové?"
Oni sami jsou také zformováni myšlenkou.
Z perspektivy mudrce - ne? Takto on hovoří.
Takže jestliže tu není rozdíl mezi myšlenkou/obrazem
a bohy -
jestliže je tu pouze ten Bezmezný,
vše je Šiva.
Jestliže je tu pouze ten Bezmezný, vše je Šiva/Vědomí.
Vše je pouze Vědomí.
Vše jsou pouze formy Vědomí,
objevující se coby rozmanitost.
Ale všechna rozmanitost,
prach vší rozmanitosti je jedna a ta samá věc.
DNA všeho projeveného musí být Šiva.
To jest, pokud jste tomu porozuměli.
Jak by tu potom mohl být rozdíl
mezi Skutečností a neskutečným?
Kde by vůbec pocit skutečného a neskutečného...
a jaký je tam rozdíl?
Pokud je tomu porozuměno v srdci,
že je pouze Šiva-bytí,
že je pouze čiré Vědomí.
Zkusme to na okamžik a řekněme, že:
Pouze čiré Vědomí,
je tu pouze čiré Vědomí.
Tudíž každá myšlenka
je pouze hra Vědomí.
Každá forma je pouze Vědomí.
Každá osoba,
každé náboženství, každé gesto
každá akce,
všechen čas a časové oblasti
- minulost, přítomnost, budoucnost -
tisíce let nazpět, miliony let v budoucnosti,
to vše je myšlenka.
Zahrajme si tedy na okamžik tuto hru.
Vše je to myšlenka.
Ty a já -
vše myšlenka.
Toto a tamto - Och, je to jen myšlenka.
Meditace a Sadhana,
cvičení a modlitba,
to vše je myšlenka.
Blížit se, blíž, blíž k Bohu.
Jen myšlenka.
Je tu pouze ten Bezmezný.
Chceme pokračovat?
Takže, vše je hra, to také
je ten Bezmezný.
Fakt a fikce -
ne, ne, ne - všechna jsou tím Bezmezným.
Bezmezný se zjevuje jako věc
a tato věc -
manžel a žena,
ty a já, mistr - žák,
rozdílná náboženství,
rozdílné oblasti času
a rozdílná dějiště - všechny tyto věci -
rozdílné oblasti vesmíru,
planety, UFO a bytosti, žíjící v moři.
Toto vše, vše je pouze ten Bezmezný.
(chichot v pozadí)
Líbí?
(smích)
Nyní tu není žádný rozdíl
mezi živým a mrtvým.
(vzdechnutí)
Nyní se ptáme:
"Nezašel už nyní příliš daleko?"
Není tu žádný rozdíl mezi
živým a mrtvým.
Jak můžeš něco takového říci?

viewtopic.php?f=83&t=3796&p=122758&hilit=DOARDg402PE#p122758
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 9:31:40

Když se pustí všechno podmiňování, chtění, nechtění, očekávání, láska přestane být oklešťovaná, blokovaná, zraňovaná.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 9:38:42

Buddha tedy vysvětlil, že jsou čtyři druhy cest -
1. Pomalá a útrpná
2. Pomalá a příjemná
3. Rychlá a útrpná
4. Rychlá a příjemná


Možná je možné si i vybrat.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 10:15:20

Láska může být vědomá nebo přehlušená tím, co informuje, že "něco je špatně", tedy egem. Pokud řídí život ego, tak láska bude vždycky podmiňovaná, oklešťovaná, omezovaná.

Ale je možné se na to celé podívat z ještě většího nadhledu.

Řekněme, že je jasné, že naší skutečnou podstatou je láska, božství, které má tu možnost se pohroužit do snu mysli, do projekce ega takovým způsobem, že na sebe zapomene. Tak nějak, jak to popisuje třeba Alan Watts ve svém Snu o životě..
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 10:34:52

V roce 2002 byla připravená na operačním sále umřít, protože v té době jsem věděla, že nedokážu žít bez chyb, že nedokážu udělat nic dobrého, aby to někomu třeba neublížilo, že nemůžu žít šťastně, protože by to mohlo udělat nešťastnými ty, kteří by mohli závidět. Znala jsem tenkrát samadhi bez vědomí světa. Vnímala jsem, že bez vědomí světa je ta existence šťastná, ale ve světě to neumím.

A v tu chvíli mě vrátila do života slova: "Prožijeme spolu ten nejnádhernější život, jaký se dá prožít." Vnímala jsem tohle z obrovské hloubky jako tu největší pravdu, jaká může ve mně znít.

Znělo to z toho, čemu říkáme Bůh, čemu říká Mooji pravé Já. A ono se tohle opravdu stalo a děje. V tom spojení vědomí s tím Božstvím je ten život i s vědomím světa nádherný.

A pořád se to jenom prohlubuje.

V roce 2007 se to přetavilo ve stálou Boží přítomnost. Je mi jasné, že takhle to funguje u úplně každé bytosti. Když řídí její život Boží milost, tak ten život prostě nádherný je.

Může pršet, mrznout, foukat vítr, může se dít cokoliv, všechny smyslové vjemy, všechny myšlenky mizí v prázdnu nekonečného blaha.

Milost je vlastně ona bezpodmínečná láska, díky níž je ten život tak krásný. Tady to ego, které říká: "Něco je špatně" se nemá čeho chytit.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 10:52:40

To není o tom, čemu věříš, ale co si uvědomuješ.

Bezpodmínečná láska je tím blahem, tou Boží milostí, která osvobozuje od všeho, co by jinak způsobovalo utrpení.

Osvobozuje od připoutanosti k žalobci v mysli. To "něco je špatně" co lásku podmiňuje a ničí, se líhne jen v něm.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 15. lis 2018 10:56:12

Jana píše: Pokud řídí život ego, tak láska bude vždycky podmiňovaná, oklešťovaná, omezovaná.

Láska má moc dělat že života ráj jen tam, kde si ji lidé opravdu uvědomují.


To ví bezpočet lidí. Tak proč si ji nedokážou uvědomit, ačkoliv se o to snaží, jelikož dobře vědí, že lidské ego je odpovědné za množství nesmyslného a zbytečného utrpení?

Protože

Vnitřní duchovní vývoj probíhá postupně, tak jako probíhá vývoj fyzického těla. A doporučovat druhým v tom nejlepším úmyslu například bezpodmínečnou lásku, protože všechnu karmu vyčistí, je jako doporučovat příslušníkům mládeže nejrůznějšího věku, aby dělali s lehkostí stejné cviky jako dospělý sportovec na olympiádě.

Jak na úrovni fyzické, tak na úrovni duševní + duchovní musí organismus dalším vývojem k takové možnosti postupně dospět.


Je to trochu paradox, ale když se člověk o takový láskyplný (nebo alespoň laskavý) postoj pokouší a pochopitelně se mu to nedaří, pak pod vlivem neustálého doporučování a vysvětlování, jak je to snadné - "stačí, když..." upadá spíš do potřeby otloukat tomu radílkovi jeho rady o hlavu, jelikož jsou mu k ničemu. A tak místo aby tyhle nevyžádané dobře míněné rady lidem pomáhaly, spíš jim ubližují.
Návštěvník
 

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 11:05:00

Návštěvník píše:
Jana píše: Pokud řídí život ego, tak láska bude vždycky podmiňovaná, oklešťovaná, omezovaná.

Láska má moc dělat že života ráj jen tam, kde si ji lidé opravdu uvědomují.


To ví bezpočet lidí. Tak proč si ji nedokážou uvědomit, ačkoliv se o to snaží, jelikož dobře vědí, že lidské ego je odpovědné za množství nesmyslného a zbytečného utrpení?

Protože

Vnitřní duchovní vývoj probíhá postupně, tak jako probíhá vývoj fyzického těla. A doporučovat druhým v tom nejlepším úmyslu například bezpodmínečnou lásku, protože všechnu karmu vyčistí, je jako doporučovat příslušníkům mládeže nejrůznějšího věku, aby dělali s lehkostí stejné cviky jako dospělý sportovec na olympiádě.

Jak na úrovni fyzické, tak na úrovni duševní + duchovní musí organismus dalším vývojem k takové možnosti postupně dospět.


Je to trochu paradox, ale když se člověk o takový láskyplný (nebo alespoň laskavý) postoj pokouší a pochopitelně se mu to nedaří, pak pod vlivem neustálého doporučování a vysvětlování, jak je to snadné - "stačí, když..." upadá spíš do potřeby otloukat tomu radílkovi jeho rady o hlavu, jelikož jsou mu k ničemu. A tak místo aby tyhle nevyžádané dobře míněné rady lidem pomáhaly, spíš jim ubližují.


Míla Tomášová říkala, že i když sama ví, že by se nemělo říkat, že něco je špatně, dokonce ani uvažovat o tom, že říkat, že by bylo špatně, že něco je špatně, že občas i u ní ty její vasány jedou a že to by o tom mohla její vnučka, která tam zrovna byla, mohla vyprávět.

Ono se může stát, že je v tom mysl zašmodrchaná a vidí všechno jako špatně a snaží se to v hlavě vyřešit a nepustit to do té doby, dokud to nebude dobře.

Na tohle by mohla fungovat jedna skvělá meducína.

Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » čtv 15. lis 2018 19:42:35

Pokud se objeví připoutanost k myšlence, že "něco je špatně", "někdo je špatný", tak pro tuhle připoutanost vzniká iluze oddělenosti, dvojnosti, existence se dělí na to, co je láskou, dobré a na to, co je na to, co je nemilovatelné, špatné.

Nisargadatta samo sebou takovouhle připoutanost neměl, i když se prý občas rozčílil, že ho málem trefil šlak.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 15. lis 2018 20:26:25

Jana píše:Nisargadatta samo sebou takovouhle připoutanost neměl, i když se prý občas rozčílil, že ho málem trefil šlak.

Neměl zablokovaný přístup ke svému stínu, ve kterém byly uložené i bouřlivé, kdysi potlačené reakce na chování těch kolem, a klidně dovolil, aby se projevilo cokoliv, co právě vyvstalo.

Svými otevřenými reakcemi nevytvářel už nic, co by jiný člověk potlačoval ve snaze, aby si ho ostatní vážili a měli ho rádi...
tedy z neuvědomované obavy, že by ho někdo přestal považovat za správného a hodného, tj. ze strachu, že se tím ještě zvětší jeho vnitřní zraněnost...

Balsekar popisuje, co se dělo potom, když Nisargadatta takhle vyletěl.

Maharadže se jednou zeptali „Proč jste se rozhněval?“

On odpověděl „Kdo se rozhněval?“

Nehrál si se slovy. Hněv vzplane a je pryč. Neplane dál a dál.

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf


Všímavost vede u Probuzeného k plnému uvědomění, zcela neosobnímu pozorování a přijetí čehokoliv, co ve vědomí právě vyvstalo - ať je to tzv. pozitivní, nebo tzv. negativní, ať se to projeví navenek, nebo jen uvnitř. Nevzniká žádná potřeba neustále něco nevědomky potlačovat v přesvědčení, že nic negativního neexistuje, a zažívat jen to pozitivní.

Když se Balsekara ptali, jak by charakterizoval duchovní cestu jedním slovem, chvíli uvažoval a pak řekl: Přijetí.
Návštěvník
 

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Jana » pát 16. lis 2018 11:16:24

Póly duality jsou záležitostí mysli.

Jednota vědomé existence - Sat-Čit-Ánanda neboli eternal infinite Bliss mysl přesahuje.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pro Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 16. lis 2018 11:32:17

Jana píše:Póly duality jsou záležitostí mysli.

Jednota vědomé existence - Sat-Čit-Ánanda neboli eternal infinite Bliss mysl přesahuje.

Jednota vědomé existence - Sat-Čit-Ánanda neboli eternal infinite Bliss ze Sebe Samé oba póly vyzařuje a není tudíž totéž jako jen jeden z nich - ten pozitivní.
Návštěvník
 

Re: Co mě napadá

Nový příspěvekod Jana » pát 16. lis 2018 11:45:18

Návštěvník píše:
Jana píše:Póly duality jsou záležitostí mysli.

Jednota vědomé existence - Sat-Čit-Ánanda neboli eternal infinite Bliss mysl přesahuje.

Jednota vědomé existence - Sat-Čit-Ánanda neboli eternal infinite Bliss ze Sebe Samé oba póly vyzařuje a není tudíž totéž jako jen jeden z nich - ten pozitivní.


Jednota vědomé existence je vším, je celou existencí, to, co rozděluje existenci na dobrou a špatnou, není Jednota vědomé existence, ale projekce mysli, iluze oddělenosti, iluze ega. Jak by asi Jednota vědomé existence mohla nějak
sama sebe doopravdy rozdělit?


Jedině ztotožněním s projekcí mysli, s iluzí ega.

Ego: "Já vím, co je na tom špatně."

:D
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Co mě napadá

Nový příspěvekod Jana » pát 16. lis 2018 11:50:50

Když zmizí ego, zmizí i temný Stín, který je na existenci vrhán a existence zůstává beze Stínu osvícená, sama o sobě šťastná.

Ale skrz projekci ega něco takového vypadá jako nesmysl.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6881
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Co mě napadá

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 16. lis 2018 12:14:20

Jana píše:Když zmizí ego, zmizí i temný Stín

To je omyl.

Probuzení - např. Tomášovi - by o tom mohli vyprávět. Jak dlouho i po mnoha zkušenostech samadhi Stín znovu a znovu spouští jejich v podvědomí uložené osobní reakce a že jen stále aktivovanou pozorností k nim se Stín pomalu rozpouští.
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 16 návštevníků