Petra píše:Kdo o tom má přemýšlet, když ne já? Tvrdíš, že neexistuji, tak o tom přece nemohu přemýšlet.
Vysvětli, kdo o tom má přemýšlet?
Točíš se v kruhu a nevnímáš, co říkám. Na tohle jsem už odpovídal:
Mohou myšlenky o něčem přemýšlet? Mohou navazovat jedna na druhou, vylučovat na základě logiky špatné varianty řešení a dobrat se tak k pravdivé myšlence? Mohou tak dojít k pochopení - tedy ověření že něco je tak či jinak?
Několikrát jsem opakoval, že to, že stále mluvím normálně, tedy že používám slovo já v běžné řeči neznamená, že já existuje. Jen jsem byl naučen nějak mluvit a nebaví mě všechno opisovat. Ty přesto pokaždé, když napíšu ty, já, přemýšlej, vysvětli, odpověz atd. atd. se chytíš toho slova a křičíš - Jak bych se mohla zamyslet, když neexistuju ahahahaaaa, jak bych mohla přemýšlet, když neexistuju haahahahahaa - to všechno už jsem ti vysvětlil. Tvoje chování tak je už jen hloupé a zbytečné. Soustřeď se na to, co říkám a ne na to jak to říkám. Přestaň uhýbat před tou základní otázkou, a řekni mi, co je to já?