Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Pravidla fóra
Psát na toto fórum mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení.
Kontakt
mnich Sarana
Myanmar, Hlegu,
Sakhangyi Meditation Center
monksarana@gmail.com

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » pát 26. říj 2018 11:32:33

Návštěvník píše:
mnich Sarana píše:
Proč by na mě někdo útočil za to, že Petra povzbuzuji aby byl dobrým člověkem?


Ty si opravdu dovoluješ posuzovat, že Petr není dobrý člověk? Přenech to posouzení radši Bohu, abys nemusel řvát a sténat sta tisíce let v plamenech pekelného ohně, vařit se ve vařící vodě pekelného kotle, pít vařící olej a polykat rozpálené železo. 8)


Drahý návštěvníku, věřím, že jsem schopný rozlišit činy, které přinášejí radost a štěstí, a činy, které přinášejí smutek, utrpení, a ztrátu.

Ostatně, sám jsem je (ve stručnosti) přeci citoval z Buddhových slov.
Nepotřebujeme Boha aby rozhodl, jestli je zabíjení, krádež, apod. dovedným nebo nedovedným činem. Sami to víme - zabíjení, krádež, apod. nejsou dovedné činy.
Nepotřebujeme Boha aby rozhodl, jestli ubližovat druhým je čin který přináší štěstí nebo utrpení. Sami to víme - přináší utrpení.

A protože co říkám je vždy s úmyslem zapříčinit štěstí, radost, a lásku, vím, že jsou mé činy dovedné a že vedou k příjemnému výsledku.

Jak jsem si ale zrovna před chvílí všiml v jiném diskuzním vlákně, Petr nevěří na minulé a budoucí životy, a tak přemýšlím, že mu už perly házet nebudu.
Petr tu navíc nevystupuje za sebe, ale za opici/zrdcadlo -
To víš, já jsem jen vopice, či spíše zrcadlo


Bylo by moc fajn, kdybychom byli otevřeni k názoru druhého - otázkou, nikoliv osočením. Přijde mi to jako moudřejší, přínosnější přístup.
Všiml jsem si, že přispěvatelé na poradně útočí na kohokoliv bez důvodu a bez ostychu. Nemáme v naší společnosti mnichů (ani mezi lajckými stoupenci) takové hrubé chování ve zvyku.

Když mi bylo patnáct, velice rád jsem chodíval s kamarády do hospody, a pozoroval, jak se opíjejí - zatímco já jsem nepil. Přišlo mi zajímavé je pozorovat. Skoro jako by to na poradně bylo podobné. Pozoruji, jak jsou lidé na sebe hrubí, osočují se, (bez důvodně) se obviňují, nepřemýšlí o tom, zda slova druhého by je mohla povzbudit k radosti a lásce.

Snažím se tedy nedovednými lidmi neinspirovat,
nejsem si ale jistý, jestli mi za to stojí se s nimi stýkat.

Přát druhému aby byl šťastný a spokojený je základem mluvy a chování, ve kterých se takové dobrotivé myšlenky projevují. Rozhodně bych nechtěl být tak hrubý a bezohledný jako Ty, Petře, nebylo by to příjemné ani mě, ani těm, kterých si vážím.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » pát 26. říj 2018 13:56:40

Sadhána ... chceš říct Sádhaná? To by mi i dávalo smysl...
https://en.wikipedia.org/wiki/S%C4%81dhan%C4%81

Drahý Návštěvníku, nevěřím, že nás stvořil Bůh. Věřím, že jsem se stvořil sám činy ve svých předchozích životech, a že činy v tomto životě podmiňuji svou přítomnost, budoucnost, a také životy budoucí (pokud bych v tomto životě nedosáhl úplného osvícení). Toto "přerozování" (znovuzrozování) je podmíněno nevědomostí čtyř ušlechtilých pravd (ve stručnosti, že ulpívání je příčinou utrpení, a že bez ulpívání utrpení ustává) a čtyřmi druhy zákalů (tj. touhy po smyslné rozkoši, ulpění na názorech, ulpění na existenci, a ulpění na nevědomosti).

Podle učení Buddhy, Bůh nemá s našimi činy ani s následky našich činů nic společného. Všechno co "jsme" jsou pouze příčiny a následky. To ale pouze na nejhlubší úrovni reality - na povrchu samozřemě jsme takoví, jak se na povrchu vidíme a cítíme... Přestože Buddha zmínil, že existuje Bůh, který věří, že svět stvořil, Buddha sám vysvětlil (v první rozpravě našich spisů - Brahmadžála Sutta), že se Bůh mýlí, že svět nestvořil - ba naopak, jeho činy v jeho minulém životě byly natolik dobré, že zapříničily vznik tohoto světa a jeho zrodu v něm "jakožto" stvořitele Boha.

Nevím, jestli Ti to dává smysl, možná bych tomu mohl věnovat nové diskuzní vlákno.
Bavíme se tu ale o "víře", a takže je dost možné, že čemu věřím já bude něco jiného než čemu věříš Ty.

Když mi bylo patnáct (to je takový velký "obrat" v mém životě :-) , přišla mi víra v Boha stvořitele trochu zvláštní, protože jsem nikdy nebyl schopen najít svou "duši", i přesto, že jsem ji hledal už od svých pěti let... Z knih o Buddhismu jsem se dozvěděl, že žádnou duši nemám, a tím samozřemě odpadla i víra ve stvořitele duší.

Později jsem se stal mnichem a věnoval se intenzivní meditační praxi, vlastnímu niternému průzkumu, skrze který jsem sám viděl a prožil, že "duše" není, je pouze příčina a následek.

Kéž jsi šťastný, Návštěvníku.
Petře, co si myslíš o tom, že tu máme tolik "Návštěvníků"? Napadlo mě, jestli to nevypovídá o jejich strachu z toho, jak na jejich příspěvky budeš Ty (nebo někdo jiný) reagovat...
Ještě mě napadá, Petře, hodně často zmiňuješ učení mistrů jógy. Víš o tom, že jejich učení je přímo závislé na víře v minulé a budoucí životy? Jseš si jistý, že jejich učení můžeš vytrhnout z kontextu? Tedy, jestli vůbec ten kontext znáš.

Základem jógy je spojení. Jóga = spojení. Jedná se o spojení vlastní duše s dušem Boha. Jóga je ale velice široký termín pro nejrůznější učení a názory, ale v základu se jedná o cestu z utrpení zrození, stárnutí, nemoci, a smrti. Jogíni si jsou velice dobře vědomi utrpení života, a minulé a budoucí životy jsou pro ně samozřejmou skutečností. Napadá mě, jestli u Tebe Petře nedošlo k nedorozumění, když jsi poslouchal (a následoval) rady těch, které opakovaně zmiňuješ a jejichž učením podkládáš svá slova.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Jana » pát 26. říj 2018 14:15:46

mnich Sarana píše:Podle učení Buddhy, Bůh nemá s našimi činy ani s následky našich činů nic společného.


Jestli mohu, tak trochu o Bohu, aby nedocházelo k nedorozumění.

Většinou při poznávání Pravdy se mluví o tomtéž, ale nazývá se to různými jmény. Pak může docházet ke zbytečným dohadům.

Neexistuje jiný Bůh, než život.

Nicméně život není nějaká mrtvá záležitost, ale je živý a také ho od toho, kým JSI, nijak neoddělíš.

Mooji se při překladech jeho satsangů obvykle ptá, jaký výraz je v dané zemi obvyklý. Někde tomu říkají Jsoucno, Bytí, Kristus, Vědomí, Atman, Brahman, sat-čit-ananda, Buddha, Universum, pravé Já, Tao, To, Ticho.... těch výrazů je mnoho.

Čím víc je zřejmé o co jde, tím víc jsou všechna učení vedoucí k pravdě stejná. To, že se používají různé výrazy, tomu nijak nevadí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6878
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » pát 26. říj 2018 14:22:43

Jano, "Návštěvník" ale mluvil o Bohu, který vyryl desatero na kamenné desky...
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Jana » pát 26. říj 2018 14:23:48

mnich Sarana píše:Jano, "Návštěvník" ale mluvil o Bohu, který vyryl desatero na kamenné desky...


Desatero nevyryl Mojžíš?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6878
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 26. říj 2018 15:32:19

mnich Sarana píše:
Drahý Návštěvníku, nevěřím, že nás stvořil Bůh. Věřím, že jsem se stvořil sám činy ve svých předchozích životech, a že činy v tomto životě podmiňuji svou přítomnost, budoucnost, a také životy budoucí


Ty ses stvořil sám? Jako co? Jako fyzické tělo bez duše? A potom jsi začal žít jeden život za druhým, v kterých ses dotvářel?
Jaký jsi byl na začátku stvoření? Nijaký?
Proč ses stvořil? Vypadá to, že proto, aby ses už nestvořoval. :what:
Trochu postavené na hlavu.
Na to bych nikdy věřit nedokázala.

Nevěřila jsem ani na duši, ani na Boha, ale vždy jsem cítila a pozorovala imanentní, vše prostupující princip dobra.
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod vostal petr » pát 26. říj 2018 15:40:50

Ještě mě napadá, Petře, hodně často zmiňuješ učení mistrů jógy. Víš o tom, že jejich učení je přímo závislé na víře v minulé a budoucí životy? Jseš si jistý, že jejich učení můžeš vytrhnout z kontextu? Tedy, jestli vůbec ten kontext znáš.


Sem to ráno vysvětloval Janě,

nepotřebuješ vůbec žádnou víru v reinkarnaci, naprosto dostačující jsou inkarnace,

nepotřebuješ karmu přenášet, časoprostor je ta karma, takže kdykoliv se zaměří pozorování do časoprostoru,

vždycky nakoupí karmu, a to nejen individuální, ale i kolektivní ale i celého Vesmíru,

a to pak vypadá jako reinkarnace,

no jsou to reinkarnace jednoho jediné boha (Vědomí), tudíž ale z pohledu "osoby" to jsou inkarnace...

Vostál Petr se již nikdy nebude vopakovat a to co zde vytvořill za karmu se pak použije zase v nové inkarnaci,

ale ne v návaznosti na VP...
vostal petr
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod vostal petr » pát 26. říj 2018 15:50:35

Drahý Návštěvníku, nevěřím, že nás stvořil Bůh. Věřím, že jsem se stvořil sám činy ve svých předchozích životech, a že činy v tomto životě podmiňuji svou přítomnost, budoucnost, a také životy budoucí (pokud bych v tomto životě nedosáhl úplného osvícení).


To je správně,

až na to že jsi tvořen všemi inkarnacemi co kdy byly,

nikoliv nějakými tvými reinkarnacemi co by navazovaly jen na tebe,

proto taky to vypadá jako reinkarnace...
vostal petr
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 26. říj 2018 16:04:49

Jana píše:
mnich Sarana píše:Jano, "Návštěvník" ale mluvil o Bohu, který vyryl desatero na kamenné desky...


Desatero nevyryl Mojžíš?


Vyryl, ale řekl mu ho Bůh (podle Poliny mimon).

Podle mne to souviselo s tím, že matriarchát se začal měnit v patriarchát, který měl především zájem hájit vlastnicví - vlastnictví pozemkové, vlastnictví moci, vlastnictví žen a dětí, vlastnictví otroků atd. Navrch se přišpendlil Bůh, aby všem bylo jasné, že se to musí dodržovat.

"Bůh přišel proto, aby vás vyzkoušel, aby bylo zřejmé, že se ho budete bát a přestanete hřešit."

To jen ten samý systém - snažít se postrašit Vostalpetra strašnými posmrtnými mukami, aby "nehřešil". 8)

Řekl jim: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Všichni si připněte k boku meč, projděte táborem tam i zpět od brány k bráně a zabijte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého nejbližšího." Léviovci vykonali, co jim Mojžíš rozkázal; toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů. Potom Mojžíš řekl: "Ujměte se dnes svého úřadu pro Hospodina, každý, kdo jste povstali proti svému synovi či bratru, aby vám dnes dal požehnání."

....
"Nezabiješ." Ale zabíjení pro Hospodina je v pořádku. Proto knězové žehnali (a žehnají?) armády, které šly proti sobě do války.
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 26. říj 2018 17:03:08

vostal petr píše:To mě to k slzám dohání furt,
takový pěkný ego a nebude se vopakovat a nic na něj ani nenaváže,
..


Takže je tady vzácná příležitost si vážit a užívat toho, co tady je a co se už nikdy nezopakuje.
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod nop » pát 26. říj 2018 17:58:19

Trochu „na boku“.

Ginzburg, Carlo: Sýr a červi.

Popis jednoho netypického systému světa, ve středověku zachyceného písemně při soudním procesu s „furlandským mlynářem“ (od Udine u Benátek), který na rozdíl od popisu stvoření světa uvádí, že na počátku je všude mateční prostor, ve kterém samovolně vznikají andělé a archandělé podobně jako když v sýru sami vznikají červi a pak následuje další vývoj.

To by vypadalo jako když Sarana řekne: „na začátku jsem vznikl samovolně jako ostatní a vyvíjel jsem se. Stejná situace podruhé nebude, ani proces tvorby Vostála se nebude opakovat, ale vyvíjet. “

Ve světě plném andělů (duchovních bytostí) situace připomíná nebe na začátku plné osobností (bohů) v hinduismu a je i další vývoj pro lidské bytosti. Ale evropsko-židovský systém „bůh, člověk, příroda (svět)“ neposkytuje dosti představ o tvořivých rolích v duchovním světě.

Mnich při tom nemůže u nás nalézt duši, asi proto, že hledá protiváhu ve dvojsložkovém systému duše a tělo.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » pát 26. říj 2018 22:53:06

Ty ses stvořil sám? Jako co? Jako fyzické tělo bez duše? A potom jsi začal žít jeden život za druhým, v kterých ses dotvářel?
Jaký jsi byl na začátku stvoření? Nijaký?
Proč ses stvořil? Vypadá to, že proto, aby ses už nestvořoval. :what:
Trochu postavené na hlavu.
Na to bych nikdy věřit nedokázala.

Nevěřila jsem ani na duši, ani na Boha, ale vždy jsem cítila a pozorovala imanentní, vše prostupující princip dobra.


Dokud si neuvědomíš/neuvědomíte nepřítomnost "já", tak nebude možné pochopit, jak ke stvoření dochází, natožpak jak zaniká.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 27. říj 2018 12:33:58

mnich Sarana píše:
Ty ses stvořil sám? Jako co? Jako fyzické tělo bez duše? A potom jsi začal žít jeden život za druhým, v kterých ses dotvářel?
Jaký jsi byl na začátku stvoření? Nijaký?
Proč ses stvořil? Vypadá to, že proto, aby ses už nestvořoval. :what:
Trochu postavené na hlavu.
Na to bych nikdy věřit nedokázala.

Nevěřila jsem ani na duši, ani na Boha, ale vždy jsem cítila a pozorovala imanentní, vše prostupující princip dobra.


Dokud si neuvědomíš/neuvědomíte nepřítomnost "já", tak nebude možné pochopit, jak ke stvoření dochází, natožpak jak zaniká.


O jakém já mluvíš? Co to je?
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod nop » sob 27. říj 2018 15:23:45

Návštěvník píše:
mnich Sarana píše:
Ty ses stvořil sám? Jako co? Jako fyzické tělo bez duše? A potom jsi začal žít jeden život za druhým, v kterých ses dotvářel?
Jaký jsi byl na začátku stvoření? Nijaký?
...... princip dobra.


Dokud si neuvědomíš/neuvědomíte nepřítomnost "já", tak nebude možné pochopit, jak ke stvoření dochází, natožpak jak zaniká.


O jakém já mluvíš? Co to je?

jsme závislí na dědictví v kultuře, kde vše musí mít původ.

Ve středověku si v bájích ptáci volili svého krále a lidé na někom záviseli.
Nikdo nebyl nezávislý kromě papeže a gnostiků. Proto je lidem divná myšlenka stvořit se sám.
Ale zapomíná se na možnost samovolného vzniku a vydělení se do individuality.

Tak z prachu mlhovin se tvoří rotační disk a z něho planety, tak se podle středověkého názoru tvoří sami v sýru červi a tak se podle situace u nás nabaluje kapitál, až sám stvoří multimilionáře.

Ten mlynář z Furlandie říkal, že na začátku vznikají andělé a archandělé sami od sebe.
Církev to nejspíš nesnesla, protože myšlenka samostatných bytostí se příčí pořádku.

U mnicha Sarany se ale nenajde osoba
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » ned 28. říj 2018 0:56:46

ostatně, koho to nakonec ten Budha osvodil vod reinkarnací, když tady nikdo takovej není ???


Osvobodil sebe a statisíce poctivě meditujících mnichů i lajků. A je i několik mnichů dnes, kteří dosáhli nejvýššího osvícení a už se v koloběhu zrozování nezrodí.

O jakém já mluvíš? Co to je?


Mluvím o tom "já", které si myslíš, že se stvořilo. Žádné já se nestvořilo. Všechno jsou pouze příčiny a následky. "Já" je pouze iluze, kterou ty příčiny a následky vytváří. Pokud je dostatek příčin a následků je možné se z té iluze vysvobodit. Tak například tím, že Buddha sdílel své učení, je možné jej následovat a odstraněním příčiny iluze je možné odstranit útrpné následky.

To, co si myslíš, že je stvořeno nebo že se stvoří je pouze tělo a mysl.

Tohle tělo je zapříčiněné skutky v minulých životech, touhou po novém životě, pohlavním stykem Tvých rodičů, jídlem, které to tělo dostává, a přirozenými tělesnými procesy.
Tahle mysl je zapříčiněná vědomím minulého života, touhou po novém životě, pohlavním stykem Tvých rodičů, okem, uchem, nosem, jazykem, tělesným kontaktem, a myslí jako takovou. Těchto šest smyslů přichází do kontaktu s příslušnými předměty (tvary, zvuky, pachy, chutě, hmotné předměty, a myšlenkové jevy) a tak vytváří vědomí vidění, slyšení, čichání, chutnání, tělesného kontaktu a myšlení. Na základě tohoto vědomí vyvstává pociťování, vnímání a rozhodování.

Všechno co "jsi" jsou pouze příčiny a následky. Není místo ani pro duši ani pro Boha.

U mnicha Sarany se ale nenajde osoba, protože buddhisté neuznávají silné typy a bojí se práce i námahy.


Nevím co znamená "silný typ". Buddhisté se rozhodně nebojí práce, a nebojí se ani námahy. Buddhisté poctivě pracují a hodně se namáhají.
Co ti barmští lidé dokáží vytvořit, vymyslet, postavit, a vydržet, to si spousta čechů jistě ani nedovede představit.
Co se týče mnichů, Buddha doporučil, aby mniši nasbírali kusy vyhozených hadrů na skládkách, pořádně je vyprali, nabarvili, zašili, a pak je nosili. To proto, aby nebyli lidem na obtíž. Mniši by měli jíst jenom jednou denně, opět, aby nebyli na obtíž lidem. Ctihodný Sáriputta dokonce učil, že čtyři sousta denně stačí pro příjemný, spokojený život.

Mniši netráví den vyděláváním peněz na sebe a na rodinu, protože mniši tráví den pracováním na očistě mysli, na vyšší etice, vyšší koncentraci, vyšší moudrosti. Tím, že je v tom lidé podporují je možné i pro lidi samy aby se mnichy stali a pracovali na své mysli intenzivně.

Právě tak jako psychologové pomáhají lidem radou skrze to, co se naučili ve škole a v knihách, mniši pomáhají lidem radou skrze to, co se naučili ve škole, v knihách, a hlavně ve své meditační praxi. Na rozdíl od psychologů, kteří dostávají určený plat a mají omezenou pracovní dobu, mniši jsou lidem k dispozici 24 hodin denně, nejen svou radou, ale svou inspirací. Tak třeba policajti musí dodržovat pravidla když mají směnu, např. nepít alkohol, ale po směně můžou. Mniši musí dodržovat přes 90 biliónů pravidel 24 hodin denně, 7 hodin v týdnu, 365.25 dnů ročně, po celý život, bez ohledu na to, jestli jsou mladí, staří, zdraví, či nemocní.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 28. říj 2018 14:00:21

mnich Sarana píše:
O jakém já mluvíš? Co to je?


Mluvím o tom "já", které si myslíš, že se stvořilo.


Nic takového si nemyslím. Jen mě zajímá, čemu věříš.
mnich Sarana píše: Žádné já se nestvořilo. Všechno jsou pouze příčiny a následky. "Já" je pouze iluze, kterou ty příčiny a následky vytváří. Pokud je dostatek příčin a následků je možné se z té iluze vysvobodit. Tak například tím, že Buddha sdílel své učení, je možné jej následovat a odstraněním příčiny iluze je možné odstranit útrpné následky.

A kdože to chce? Tělo? Mysl? Kdo chce odstranit útrpné následky? Komu je to důležité?
Návštěvník
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » ned 28. říj 2018 23:30:15

Návštěvník píše:
mnich Sarana píše:
O jakém já mluvíš? Co to je?


Mluvím o tom "já", které si myslíš, že se stvořilo.


Nic takového si nemyslím. Jen mě zajímá, čemu věříš.
mnich Sarana píše: Žádné já se nestvořilo. Všechno jsou pouze příčiny a následky. "Já" je pouze iluze, kterou ty příčiny a následky vytváří. Pokud je dostatek příčin a následků je možné se z té iluze vysvobodit. Tak například tím, že Buddha sdílel své učení, je možné jej následovat a odstraněním příčiny iluze je možné odstranit útrpné následky.

A kdože to chce? Tělo? Mysl? Kdo chce odstranit útrpné následky? Komu je to důležité?


Na úrovni konvenční to chce lidská bytost, na úrovni ultimátní (konečné, nejhlubší) to nikdo nechce, jsou to jen příčiny a následky.
Když se bavíme o tom, jestli Bůh stvořil člověka, a jestli člověk následuje rozhodnutí Boha, a navíc jestli je to Bůh, který trestá své vlastní stvoření, je třeba se podívat na skutečnost ve své nejhlubší podstatě - na úrovni ultimátní, konečné, nejhlubší. Na té úrovni není ani člověk, ani Bůh, je pouse šest elementů - pevnost, tekutost, pohyb, teplota, prostor, a vědomí.


Takže, koho osvobodil ?
Jak mohl osvodit něco, co neexistovalo,
jediné co se mu povedlo, že rozpustil v tom karmickém kotli celýho vesmíru nákej kousínek karmy,
čímž nikomu nepomohl, pouze malinko změnil karmu vesmíru...


Osvobodil zaslepenost a způsobil moudrost. Je těžké Ti tohle vysvětlit když jsi ještě neviděl.
Až uvidíš tak mi porozumíš. Z neosobního pohledu Buddha "malinko změnil karmu vesmíru", to je zcela správně, a je pořád lepší změnit malinko než vůbec.

Utrpení je hodně, nemusíme k němu přidávat další chamtivostí a nenávistí. Čím méně chamtivosti a nenávisti tím lépe; čím méně utrpení tím lépe.

A vidíš tu rozervanost té vůle (karmických důsledků) ?
Něco co chce existovat jde proti sobě a nechce existovat,
není snad lepší naopak tu vůli rozvinout a skrze rozvinutí vůle si uvědomit, že nejsi konatel, že neexistuješ ?


Co chtělo existovat chtělo existovat skrze nevědomost, zaslepenost. Co nechce existovat také nechce existovat skrze nevědomost, zaslepenost. Cílem Cesty, kterou Buddha učil je se vymanit z touhy existovat i z touhy neexistovat. Přesně tak, uvědomění, že konatel není, že existence není, je základem k odstranění nevědomosti, a tím i chamtivosti a nenávisti. Nevím proč o tom ale mluvíš, proč to navrhuješ, když na tom sám nepracuješ.

Mniši netráví den vyděláváním peněz na sebe a na rodinu, protože mniši tráví den pracováním na očistě mysli, na vyšší etice, vyšší koncentraci, vyšší moudrosti. Tím, že je v tom lidé podporují je možné i pro lidi samy aby se mnichy stali a pracovali na své mysli intenzivně.



A to to nejsou schopni dělat při práci ???
Vždyt ten klášterní klid je jen pomůcka, nikoliv způsob života,
ale chápu, když jde vůle sama proti sobě, je to fakt namahavý...


Petře, věřím, že než jsi začal pracovat, tak jsi trávil dny, týdny, měsíce, dokonce roky ve škole.
Proč by někdo chodil do školy, že? Proč bychom všichni nezačali makat už od malička...
Tak třeba proto, že když půjdeme do školy, něco se naučíme, v něčem se vytrénujeme, a tím pak můžeme prospět sobě i druhým mnohem víc než kdybychom se neučili.
Stejným způsobem se mniši učí a trénují dny, týdny, měsíce, roky, než se začnou věnovat lidem, pomáhat jim, podporovat je. Na rozdíl od dětí, univerzitních studentů a vědeckých výzkumníků, mniši dodržují přísná pravidla od začátku svého tréninku, bez výjimky. Narozdíl od dětí, universitních studentů a vědeckých výzkumníků mniši studují a trénují bez volna, bez dovolené, bez prázdnin, bez výjimky. 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, 365.25 dní v roce, celý život, až už jsou staří, mladí, nemocní, či zdraví. A jakmile jsou schopní sdílet to, co se naučili, to, v čem se vytrénovali (např. soustředění, všímavost, rozhodnutí, nadvláda nad svou myslí, bezmezná milující dobrotivost) tak samozřejmě sdílí. Tak jako Ty pomáháš lidem tím, v čem máš hodně zkušeností, mniši pomáhají lidem tím, v čem mají hodně zkušeností.

Tadle ta užitečnost s níž je každý posedlý je přesně to, co neustále roztáčí karmu,
největší "zlo" je právě touha a snaha vo dobro...


Rozhodně je lepší se snažit o dobro než postřílet děti ve škole a pak spáchat sebevraždu.
Dobro je počátkem příjemného prožívání, a příjemné prožívání je počátkem zanechání těla a mysli, a zanechání těla a mysli je počátkem pochopení, že "já" není. Tehdy končí chtění, očekávání, ulpívání. Dobrem to začíná, odstraněním chamtivosti a nenávisti to končí.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod mnich Sarana » pon 29. říj 2018 0:24:53

Střílení do dětí je někdy s představou dobra, ale ve své podstatě je to zlo - protože úmysl zabít je zlo bez ohledu na příčinu, důvod, nebo předmět.

Navrhl jsi, že snažit se o dobro je největší zlo, tak jsem Ti vysvětlil, že to rozhodně není největší zlo. Největší zlo je snažit se o zlo.
Základy jsou potřeba, pokud chceš stavět dál. Není možné převracet realitu, protože pak není možné dosáhnout pravdy.

Zlo je trojí - chamtivost, nenávist, zaslepenost.
Dobro je trojí - nechamtivost (štědrost), nenenávist (láska), a nezaslepenost (moudrost).

Snažit se o dobro je vždycky dobré pro sebe i pro ostatní.

Věřím, že je dobře, že děti chodí do školy, a že se vzdělávají. Je škoda, že bys přál dětem aby byli analfabeti a neuměli si spočítat peníze. Je také škoda, že ani nejsi schopný být vděčný svým učitelům, že Tě naučili jak číst, psát, počítat. Podle Indického pořekadla, za jediné písmeno, které učitel naučí je nemožné se dostatečně odvděčit - a co tedy říci, když naučí celý soubor znaků, a vytrénuje žáka ve čtení a psaní.

V Barmě je pět "nezměrných" - Buddha, Buddhovo Učení, Společnost Mnichů, Učitelé, a Rodiče.
Těchto pět nezměrných je třeba vždy ctít a naslouchat jim. Není možné následovat všechno co řeknou, protože - jak to příroda sama chce - není možné jim někdy porozumět, a někdy si nesouhlasí v tom, co navrhují.

Je ale třeba jim být vděčný za čas a energii, které věnovali druhým pro to, aby byli úspěšní v lidském životě.
Petře, dokud máš co jíst a kde spát, tak samozřejmě povídej, že není třeba chodit do školy. Pro ty, kdo do školy nikdy nešli (v Barmě jsou jich sta tisíce) jsou Tvoje řeči zbytečným nesmyslem.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod vostal petr » pon 29. říj 2018 0:39:26

Největší zlo je snažit se o zlo.


A ty někoho takovýho znáš ???

Já tedy ne, ale znám právě naopak mnoho milovníků dobra jenž jsou ((stejně jako ty)) neochvějně přesvědčeni že přinášejí druhým dobro,
a kupodivu ve světě je furt dostatek ty nenávisti,zaslepenosti, chamtivosti...
Všichni chtějí dobro, tak jak je tedy možný, že je furt takový hafo zla ???
vostal petr
 

Re: Život je Utrpení ... V jakém smyslu?

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 29. říj 2018 0:41:17

mnich Sarana píše: Pro ty, kdo do školy nikdy nešli (v Barmě jsou jich sta tisíce) jsou Tvoje řeči zbytečným nesmyslem.


No, to ale vypadá, že ten buddhismu (včetně mnichů) Birmanům za ta staletí (nebo jak je tam dlouho?) k žádnému velkému dobru nepomohl. Pořád se to tam někde řeže.
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na mnich Sarana

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník