"Bez milující dobrotivosti není možné meditovat."
Vysvětlil Jó Sayadó, mnich, který umí nazpaměť dvacet knih Buddhistických spisů.
Na milující dobrotivost se medituje vsedě, vchůzi, vleže, nebo vestoje.
Můžete začít hned. Tak, jak sedíte, tak, jak čtete, tak, jak jste právě teď.
(O pozicích vhodných k meditaci Vám povím případně pod jiným Téma.)
(a) Nejprve se (v mysli) rozhodněte, jak dlouho budete meditovat. Tohle rozhodnutí Vám pomůže později, aby jste se snadněji odpoutali od případných myšlenek.
"Od teď budu deset minut nehnutě sedět a zářit milující dobrotivostí."
Na začátku deset minut denně stačí, je možné prodlužovat o pět minut každý týden. Nakonec hodina ráno denně je vhodná, pokud pracujete nebo chodíte do školy.
(b) Uvědomte si, že se nevaříte v kotli s vařící vodou.
Uvědomujete si, že ať už se cítíte jakkoli, není to zas tak špatné.
Podle buddhistických spisů jste se v minulých životech v kotli vařili.
Ne teď.
Máte z toho radost.
(c) "Kéž jsem v klidu." - to jsou slova, která můžete v mysli opakovat, abyste snadněji ukotvili svou mysl v té radosti.
Užíváte svého klidu, prožíváte jej, "nakláníte" svou mysl na ten příjemný stav mysli. Snažíte se si ho zapamatovat. Díváte se různými způsoby, co se s Vaší myslí (v tom příjemném stavu) vlastně děje, proč, a jak. (30 sekund nebo déle.)
(d) Pak pomyslete na bytosti v pokoji, kde se nacházíte. Mohou to být lidé, zvířata, hmyz (a, pokud v ně věříte, neviditelné bytosti). Vědomě jim dovolte, aby také měly radost z toho, že se ty bytosti teď nevaří v kotli s vařící vodou.
"Kéž jsou všechny bytosti v tomto pokoji v klidu."
Užíváte toho stavu mysli, kterého jste dosáhli. Zkoumáte jej, učíte se od něj, snažíte se si ho zapamatovat. (30 sekund nebo déle.)
Pak pomyslete na bytosti v budově, městě/vesnici, okrese, zemi, světadíle, zeměkouli, kde se nacházíte. Při každém stupni vědomě dovolte všem bytostem, aby také měly radost, že se ty bytosti nevaří v kotli s vařící vodou. A pokud se vaří, tak jim dovolte, aby se nevařily.
"Kéž jsou všechny bytosti v této budově v klidu."
"Kéž jsou všechny bytosti v tomto městě v klidu."
"Kéž jsou všechny bytosti v tomto okrese v klidu."
"Kéž jsou všechny bytosti v této zemi v klidu."
"Kéž jsou všechny bytosti v tomto světadíle v klidu."
"Kéž jsou všechny bytosti na této zeměkouli v klidu."
"Kéž jsou všechny bytosti na celém světě v klidu."
Vraťte se k sobě.
"Kéž jsem v klidu."
Tímto zakončíte přípravnou část milující dobrotivosti a začnete se trénovat v univerzální, neomezené, všeprostupující lásce.
"Kéž jsou všechny bytosti, včetně mě, v klidu."
Jako byste se, při soumraku, dívali z kopce na kraji města, jak se rozsvítají okna v domovech lidí,
bez Vašeho přičinění, bez úsilí, v klidu, v pohodě.
Stejným způsobem se necháváte unášet svobodou, ve které všechny bytosti mohou prožívat ten samý pozitivní stav mysli jako Vy.
Nic neočekáváte, necháváte aby se to stalo. Jako když zasejete semínko do země. Jen se díváte, a čekáte. Žádný spěch, užíváte si toho, jste v klidu.
A pak ... jakoby se v bytostech po celém světě rozsvítil klid, pohoda, pocit štěstí.
Všechny bytosti nemohou být v klidu. Moudře si to uvědomujete, a se soucitem o nich uvažujete, jako se dívá milující maminka na své jediné dítě, kterému právě podává mocný lék. "Podaří se Ti to!"
Neočekáváte, zanecháváte, užíváte si toho, co máte. Pozorujete ten stav mysli, učíte se od něj, snažíte si ho zapamatovat.
Tímto způsobem začíná Cesta k Osvícení.
Když meditující vyvinul milující dobrotivost do takové míry, že ji může rozzářit mocněji než supernova, kdykoliv, ve zlomku sekundy,
může se pak obrátit na pravdu svého těla a své mysli.
S myslí ustálenou, uklidněnou, ohebnou, vláčnou, zkrocenou, pozoruje meditující pomíjivost, neuspokojivost, a ne-já ve hmotě a vědomí.
(O tom příště.)
Kéž jsou všechny bytosti v klidu a míru, :-)
mnich Sarana