O štěstí (bez duchovních lží)

Pravidla fóra
POLEMICKÉ FÓRUM

O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod vostal petr » pát 15. čer 2018 11:49:35

Možná sis mohl všimnout, že pokud se rozhodne to, co JSI, hledat štěstí někde venku, mimo zdroj toho všeho, tak je každé nalezené štěstí vyváženo stejnou měrou neštěstí. Když se prostě vydáš za tím, co chceš, tak se tím automaticky vynoří i to, co nechceš.

Když jsi šťastný z toho, že jsi získal něco, co jsi neměl a po čem jsi toužil, tak tohle chvilkové štěstí za chvíli vyprchá a může být nahrazeno touhou po něčem dalším, co nemáš, případně trápením se ze ztráty toho, co jsi měl.

Jediné skutečné štěstí, je to, co je zdrojem toho všeho a to není nikde mimo Tebe, je to přímo vědomým bytím.

Což není ale žádné iluzorní oddělené bytí omezené časoprostorem, ale je to poznání přímo Tvého pravého Já, které je skutečně vším.

V tom případě pak už není nic z projeveného světa tím, co je pomíjivým, o co můžeš přijít a trápit se pro to, ale je to proměnlivým projevem, který je zdrojem zábavy.


Už Kiekegaard upozornoval na důležitost všeobecně přijímaných a šířených názorů,

nebot správně poznal že to jsou lži,

které postačí pouze obrátit aby byly pravdou,

a tento prezentovaný Janou, ale nejen jí, je názor natolik rozšířený v duchovnu, že je nepochybně jednou z největších duchovních lží...

Takže,

svět je plnej štěstí, je to koncentrovaná plechovka plná nejvyšší jakosti štěstí,

přesto mnozí tvrdí, že venku žádný štěstí není,

což je ovšem zapříčiněno tím, že voni to štěstí hledají,

no a ten kdo hledá štěstí nehledá ani tak štěstí, jako spíše svou PŘEDSTAVU ŠTĚSTÍ,

zatímco ti, co jej nehledají je prostě a jednoduše nacházejí...

Hledání štěstí také vytváří mezeru mezi námi a štěstím,

a tuto mezeru nezruší ani lživé sebeoblbování pomocí představy že už to štěstí máme,

nebot i mezi námi a představou stále zůstává mezera,

proto povětšinou nefugují ani ten Abraham a ani ten zen...

Takže štěstí venku může nalézt pouze ten, kdo jej nehledá,

no a ten kdo hledá je pak zklamán a trpí,

a pak stejně jako u všech trpících u něj nastane to, že začne hledat to štěstí uvnitř,


jak úspěšně učinili všichni bohničtí Napoleoni a Kleopatry,

který tak získali konečně to štěstí a novou identitu jenž jim dodala klamného zdání,

že jsou něčím velkým a neměnným a nic se jich nemůže dotknout...
vostal petr
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod miroslav » pát 15. čer 2018 12:50:58

Žena, která je provdána za archeologa, se může považovat za šťastnou, protože čím je starší, tím je pro svého muže zajímavější. — Agatha Christie
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod vostal petr » pát 15. čer 2018 13:54:29

To je jak u blbejch,

to, co se nemění je přece neustálá změna,

takže jen trouba si způsobuje vlastní utrpení v honbě za nějakým neměnným štěstím...
vostal petr
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod vostal petr » pát 15. čer 2018 14:00:37

Jo, ta změna :

vostal petr
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod vostal petr » pát 15. čer 2018 14:04:32

Jo ta změna :

Tazatelka: Znamená to, že není možné najít žádné uspokojení?

Karl: Znamená to, že nemůžeš najít žádnou výhodu. A v tom nenaleznutí nějaké výhody nebo nějakého lepšího místa nebo čeho, pomine třeba ta představa nějaké výhody - když prostě jsi to, co jsi. Protože to, co jsi, nepotřebuje žádnou výhodu nebo nevýhodu, aby mohlo být tím, čím je. Není zde žádný vlastník čehokoliv. Žádné relativní vlastnictví. Ty jsi to. Ale to není něco, co můžeš dostat nebo dosáhnout. V tom, že jsi, co jsi, nemůžeš nic získat a nic ztratit. Nemůžeš dostat více nebo méně než to, co je. Co se tedy dá dělat? Protože to jsi, musíš dělat další zkušenost tvého Sebe. Nemůžeš přestat realizovat sám sebe. Je to nekonečný příběh.
Nisargadatta to nazval "oceánem utrpení". To bývá obvykle přehlédnuto. Oceán relativních zkušeností, který bude vždy plný utrpení. Strastiplné zkušenosti oddělenosti. Ty to nemůžeš zastavit. Neexistuje žádná jiná možnost zažít sám sebe. Bude to vždy zkušenost duality. To Jedno musí samo sebe zažít jako dvojnost. Z toho neexistuje žádná cesta ven. Někdy tady je sjednocení/jednota a někdy oddělenost. Jednotě se dává přednost a tomu druhému se chce vyhnout. Být jedno s milovanou jednotou a potom být zase oddělen.
vostal petr
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 16. čer 2018 12:01:54

Jakmile se ztotožňujeme s čímkoliv, co nás v časoprostoru omezuje, je i štěstí časoprostorově omezené.

:)


Žádné "my" se neztotožnuje. Ztotožnuje se Vědomí a tím vzniká "my".
Návštěvník
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 16. čer 2018 12:04:49

Pořád se zmiňuješ o nějaké honbě za štěstím.



Vždyt i Ramana říkal, že lidé chtějí být štastní. Dělají pro to všechno možné = honba za štěstím.
Návštěvník
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod miroslav » ned 17. čer 2018 19:22:47

"Je jisté, že v mých dřívějších promluvách k vám se osvícení zdálo být mnohem snazší.
Muselo, protože jsem nechtěl, abyste zdrhli.
Nyní věřím, že dokonce i když řeknu pravdu, neutečete.
Osvícení není snadné."

Osho
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 17. čer 2018 20:53:42

Co je to osvícení? O čem to je?
Návštěvník
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod miroslav » pon 18. čer 2018 5:30:49

To je dobrá otázka.
Lepší než jakákoli i ta nejlepší odpověď.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod nop » pon 18. čer 2018 10:28:12

miroslav píše:To je dobrá otázka.
Lepší než jakákoli i ta nejlepší odpověď.

To je jako výrok Einsteina:

Jestliže Vesmír je odpovědí, pak co bylo otázkou ?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod Kdo » pon 18. čer 2018 10:55:04

Návštěvník píše:Co je to osvícení? O čem to je?


Je to něco, co nic víc nepotřebuje, dokonce ani odpověď na tuhle otázku ne, ale k tomu, aby se rozsvítilo, je potřeba nejprve poznat, co to je.
Kdo
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod mnich Sarana » pon 18. čer 2018 11:07:09

Srdečně zdravím z Barmy :-)
V Barmě se jakožto "osvícení" chápe očištění mysli od (jakéhokoli stupně) chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti.

Jsou dva druhy osvícení - (a) dosažené během života (saupádisésa nibbána), (b) dosažené v momentě smrti (anupádisésa nibbána).

Když meditující jasně prozří, že tělo i mysl vyvstávají a zanikají na základě různých druhů podmíněnosti, odpoutá se od nich, a pochopí, že nic jako "já" není. S tím pochopením se osvobodí od smyslné žádostivosti, zlosti, lenosti, neklidu, a pochyb. To je osvícení, které je možné dosáhnout před smrtí, okusit jej, a případně pomoci ostatním aby jej také dosáhli.

Protože již neulpívá na "já", odstranil podmínku ke zrození - tj. touhu po zrození. Bez podmínky ke zrození se již nezrodí. Prostý zrození, stárnutí, nemoci, a smrti, vyvanul do věčného klidu. To je osvícení, kterého dochází v momentě smrti.

Kéž jsou všechny bytosti v klidu a míru, zdravé, šťastné, a spokojené. :-)
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 18. čer 2018 12:28:12

mnich Sarana píše:Srdečně zdravím z Barmy :-)
V Barmě se jakožto "osvícení" chápe očištění mysli od (jakéhokoli stupně) chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti.

Jsou dva druhy osvícení - (a) dosažené během života (saupádisésa nibbána), (b) dosažené v momentě smrti (anupádisésa nibbána).

Když meditující jasně prozří, že tělo i mysl vyvstávají a zanikají na základě různých druhů podmíněnosti, odpoutá se od nich, a pochopí, že nic jako "já" není. S tím pochopením se osvobodí od smyslné žádostivosti, zlosti, lenosti, neklidu, a pochyb. To je osvícení, které je možné dosáhnout před smrtí, okusit jej, a případně pomoci ostatním aby jej také dosáhli.

Protože již neulpívá na "já", odstranil podmínku ke zrození - tj. touhu po zrození. Bez podmínky ke zrození se již nezrodí. Prostý zrození, stárnutí, nemoci, a smrti, vyvanul do věčného klidu. To je osvícení, kterého dochází v momentě smrti.

Kéž jsou všechny bytosti v klidu a míru, zdravé, šťastné, a spokojené. :-)

Ty sám jsi toho osvícení 1. stupně dosáhl? Jestli ano, máš na to spolehlivý návod? Jaké jsou podmínky? Co je třeba splnit?
Návštěvník
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod mnich Sarana » stř 20. čer 2018 10:54:15

Ty sám jsi toho osvícení 1. stupně dosáhl? Jestli ano, máš na to spolehlivý návod? Jaké jsou podmínky? Co je třeba splnit?


Mniši nemají povoleno se zmiňovat o svých úspěších v meditaci.

Spolehlivý návod mám, ale to si uvědomíš až pokud se jej pokusíš následovat.

Podmínky? Trpělivost.

Co je třeba splnit? To záleží na tom, jak už dokážeš ovládat svou mysl.
Čím větší nadvládu nad myslí již máš, tím méně budeš potřebovat snahy na Cestě.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 24. čer 2018 20:00:00

Čím větší nadvládu nad myslí již máš, tím méně budeš potřebovat snahy na Cestě

Snahu vyvíjí osobní já, které se snaží něco získat, tedy i nadvládu nad myslí.

Podle mé zkušenosti jde spíš o postupné vyvstávání ochoty a tudíž i schopnosti pozorovat, co se v mysli objevuje, a neztotožnit se s tím, co v ní vyvstalo. Jde tedy spíš o prohlubující se odpoutanost od navyklého ztotožňování se s obsahy mysli. Úměrně tomu se sama zmenšuje síla osobního já, které potřebuje mít nad myslí nadvládu.
Návštěvník
 

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod mnich Sarana » pon 25. čer 2018 8:45:23

Snahu vyvíjí osobní já, které se snaží něco získat, tedy i nadvládu nad myslí.

Podle mé zkušenosti jde spíš o postupné vyvstávání ochoty a tudíž i schopnosti pozorovat, co se v mysli objevuje, a neztotožnit se s tím, co v ní vyvstalo. Jde tedy spíš o prohlubující se odpoutanost od navyklého ztotožňování se s obsahy mysli. Úměrně tomu se sama zmenšuje síla osobního já, které potřebuje mít nad myslí nadvládu.


Takhle to vypadá, když se smíchá konvenční s ultimátní pravdou.

Když (ve Vinaya Pitaka - Párádžika Páli - Véraňdžakanda) Buddha popisuje, jak se stal Buddhou, zmiňuje se o tom, jak byla jeho mysl - po dosažení čtvrté džhány na dech - snadno pod kontrolou. Tohle ale není jediné místo, kde Buddha zmiňuje, jak dosáhl kontroly nad svou myslí, a díky tomu dosáhl Osvícení.

Kontrola nad myslí je možná skrze "samatha" (koncentraci). Ctihodný Buddhaghósa se zmiňuje o čtyřiceti předmětech vhodných k praxi samatha, a tudíž ke kontrole nad svou myslí.

V Komentářích se dozvídáme, že Buddha ukázal světu svou schopnost kontrolovat mysl svým "Divem Dojitosti" (jamaka pátihára). Při něm se Buddha vznesl do vzduchu a střídavě na element ohně a vody dosáhl čtvrté džhány, díky čemuž mu z těla šlehaly plameny a tekla voda zároveň. K tomu bylo třeba vejít do čtvrté džhány na oheň, vyjít ven, vejít do čtvrté džhány na vodu, vyjít ven, a pak znovu oheň, a znovu vodu, takhle několikrát za vteřinu. (Schopnému meditujícímu může vchod byť i jenom do první džhány trvat i tři dny.)

Ať už byste tomuhle věřili nebo ne, jedná se o "chválu" Buddhovy kontroly své mysli.

A to je o čem mluvím. V konvenční rovině je možné mysl kontrolovat. Samozřejmě v ultimátní žádné "já", které by mysl kontrolovalo, není.
mnich Sarana
 
Příspěvky: 137
Registrován: pon 18. čer 2018 10:49:22

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod reseek » pon 25. čer 2018 10:21:57

postupné vyvstávání ochoty a tudíž i schopnosti pozorovat, co se v mysli objevuje

a z ní vyplývající plné pozornosti, všímavosti.

To, co Buddha kdysi říkal a co se nejprve předávalo ústní tradicí, lidé později zapsali a po čase i překládali, tuším že nejdřív do angličtiny a z ní pak i do dalších jazyků. Navíc každý překladatel volí slova podle vlastního výběru, který závisí na jeho dosavadní zkušenosti s tím, co překládá.

Může tedy docházet k nedorozumění i proto, že "všímavost, všímat si"
má v češtině jiný význam než "kontrolování, kontrolovat".

Proč?

Kontrolor - například ten, který kontroluje cestující v tramvajích, se snaží přistihnout černého pasažéra, který si nekoupil lístek, a napařit mu za to pokutu. Kdyby se mu to nedařilo, z práce by ho nejspíš kvůli neúspěšnosti jeho činnosti nakonec vyhodili, proto snaha někoho přistihnout je jeho bytostným zájmem, jeho hlavní motivací.

Kontrolování tudíž obsahuje i emocí vyvolávanou bezděčnou snahu najít v tom, co vyvstává v mysli, především to, co je špatně, a chtění zarazit to, protože se to považuje za nežádoucí.

Na rozdíl od pouhé všímavosti - soustředěnosti, plné pozornosti k tomu, co v mysli právě vyvstalo.

....

Jaký význam má v češtině slovo "kontrolovat", je možné si přečíst například na https://lecitelstvi.webnode.cz/news/snaha-veci-ovladat/ :

Opakem ano je ne, kontrola. Za touhou po kontrole stojí strach, že budeme muset cítit něco bolestného. Každá danost napadá ego, které chce věřit tomu, že má plnou kontrolu.

Ano je přijetí; kontrola je odmítání.

Můžeme se naučit přijímat skutečnost, že občas nijak nemůžeme zabránit tomu, aby se v našem životě objevila nevítaná změna. Toto přijetí nás paradoxně vede k vnitřnímu klidu. Snaha mít stále plně pod kontrolou, co se nám stane, z nás činí protivníky životních skutečností a udržuje stres. Dokud se zdráháme říci slovo ano, je náš život houpačka mezi zděšením a kontrolou.

Oprostit se od kontroly znamená, že se už nebudeme bránit žádné z životních daností. Touha ovládat je jeden z našich oblíbených způsobů úniku od života v jeho skutečné podobě. Ovládání je tak hluboce vžitá iluze, že si dokonce myslíme, že se jí můžeme zbavit prostě tím, že se tak rozhodneme. Touhy ovládat se nezbavujeme; zbavujeme se přesvědčení, že máme kontrolu. Zbytek je požehnání. Danosti života jsou nástroje, které nám vesmír pro tuto lekci propůjčuje.

Obavy jsou přímo spojeny s kontrolou. Vypadá to, že si děláme starosti o budoucnost, peníze, vztahy, práci a všechny další nepředvídatelné aspekty života. Ve skutečnosti existuje jen jedna jediná obava: že nebudeme mít plnou kontrolu nad tím, co se děje. Strachujeme se, protože nevěříme, že zvládneme to, co se nám děje. Trápíme se, protože nevěříme, že přirozený běh věcí je ten nejlepší. Trápíme se, protože jsme dosud neřekli ano.

Proč je pro většinu z nás kontrola tak zásadní? Možná se s její pomocí snažíme předcházet ztrátám. Když se všechno bude dít podle toho, jak chceme, nebudeme muset truchlit. O kontrolu se nesnažíme proto, že bychom byli sobečtí nebo nároční. Usilujeme o ni, protože se bojíme žalu. Být zoufalý není žádná legrace. Uvědomit si, co a jak jsme ztratili, je bolestné. Naše znavené ego trpí a cítí se neschopné a to je pro nás nepřijatelné. Dokud budeme mít vše pod kontrolou, výzvám k pokoře se vyhneme. Takto lze na naši šílenou touhu po kontrole nahlížet se soucitem.

Naším duchovním úkolem je žít více v přítomnosti. První daností života je skutečnost, že vše pomíjí, což znamená, že se vše v našem životě bude neustále měnit. Joseph Campbell říká: Peklo znamená být uvězněn ve svém egu. Uvězněn ve snaze ovládat věci tak, aby zůstaly stejné. S pomocí úsilí a požehnání v sobě můžeme probudit nové vědomí. Vždy přítomná a nesmazatelná možnost změny je důvodem, abychom se nikdy nezříkali druhých ani sebe samých. I peklo je pak pomíjivé.

Když se vzdáme toho, čemu se v Hamletovi říká "hloupá opozice" vůči životním danostem, spojíme své síly se silami zbytku lidstva. Nebudeme pak sami a náš kontakt se světem přestane být frustrující. Všechno do sebe vhodně zapadne a my budeme součástí celku. Když plyneme s realitou, pozvedáme hlavu k nebi. Znamená to žít bez pozlátka, příkras a okolků, bez ochránce, který by nás kryl. Místo toho milujeme možnost zcela odhalit své srdce a zbavit se laciné zbroje: už tolik nekontrolujeme to, jací jsme. Začínáme se zajímat o to, jací budeme.

Dokud budeme s pravidly života bojovat, budeme se bát přímého kontaktu s realitou, která je ovšem základem skutečného růstu. Bude pro nás obtížné dosáhnout bdělé pozornosti, protože ta je podmíněna plnou přítomností v daném okamžiku v jeho pravé podobě. Můžeme využít tolik možností úniku: peníze, sex, alkohol, kávu, jídlo, kouření, drogy a samozřejmě samotné neutuchající těkání naší horečné mysli se všemi jejími nadějemi a hrůzami. Když se na své obavy podíváme hlouběji, zjistíme, že základem každého strachu je obava, že ztratíme kontrolu.

Otázka kontroly vyvstává denně, při jakémkoli kontaktu s nepříjemnou zkušeností. Kontrola zůstává protivníkem zdravého a stabilního ano realitě v její pravé podobě. Není to tak, že bychom na realitu měli vztek; máme vztek, že nad ní nemáme kontrolu...

Základem potíží je přesvědčení, že bychom měli mít nad vším stále kontrolu. Toto přesvědčení přispívá k úzkosti. Je opakem duševní vyrovnanosti, která nám jako alternativu slibuje nepodmíněné ano skutečnému stavu věcí, tomu, jací opravdu jsme, i jací jsou ostatní.

Jak nám potřeba mít věci pod kontrolou pomáhá, nebo naopak brání čelit životním danostem, podmínkám existence zde na Zemi? Ve světě, v němž se věci mění a končí, je smysluplným přístupem přijímání a důvěra. To není možné, neupustíme-li od kontroly. Ve světě, ve kterém se nelze na kontrolu spolehnout, potřebujeme něco jiného: schopnost dosáhnout spokojenosti tím, že uděláme to nejlepší, co můžeme, a zbytek necháme na přirozeném běhu věcí. Poté je nutné vypořádat se s tím, co děje, jakkoli to může být zmatené či nečitelné. Zaměření na kontrolu nám brání objevit nové příležitosti, které vyvstanou, když naše cesta získá nový směr. Náhoda se stane méně děsivou a více přitažlivou, objevíme-li v ní nové významy...

* * *

z knihy Přijměte život takový, jaký je; David Richo

https://www.andelskydenik.blogspot.cz/

Uživatelský avatar
reseek
 
Příspěvky: 179
Registrován: čtv 24. lis 2011 9:32:58

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod nop » pon 25. čer 2018 12:13:31

Slovo "control" má v angl. dva významy, kontrolu a řízení (ovládání).


Na př. remote control je dálkové ovládání (stroje, modelu létadélka...)
control wheel je ovládací kolo
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 25. čer 2018 12:35:59

nop píše:Slovo "control" má v angl. dva významy, kontrolu a řízení (ovládání).

Na př. remote control je dálkové ovládání (stroje, modelu létadélka...)
control wheel je ovládací kolo

Anglicko-český slovník Lingea:

https://slovniky.lingea.cz/anglicko-cesky/control:

control: korigovat, omezovat
control of oneself: ovládnout se, potlačit
control something: ovládat (emoce)

Takže

Za touhou po kontrole stojí strach, že budeme muset cítit něco bolestného

Návštěvník
 

Další

Zpět na Cokoliv je libo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 návštevníků