od vostal petr » pon 07. kvě 2018 19:05:10
Sebereflexe nám umožňuje vnímat sebe sama. Pomocí sebereflexe si utváříme obraz o svém myšlení, jednání, vztazích k ostatním lidem, vztahem k hodnotám. Sebereflexe neznamená, že náš vlastní obraz, to, jak se sami vidíme, musí být nutně v souladu s tím, jak nás vidí a hodnotí jiní lidé. Sebereflexe je účinný nástroj i v rodinných a partnerských vztazích. Sebereflexe znamená nastavení zrcadla svému vnitřnímu světu. I to zrcadlo ale může být křivé.
Obecně o sebereflexi
Sebereflexe (autoreflexe) je vnitřní proces člověka, při němž se zrcadlí, odráží jeho vlastní já (ego).
Při sebereflexi si uvědomujeme svoje vnitřní pocity a jejich důvody,
ale právě se tak se sebereflexe může týkat uvědomění si svých vnějškových projevů (a to včetně zevnějšku),
případně svých možností (schopností, talentu, či naopak slabosti a neschopnosti).
Sebereflexe může odrážet i naše postavení ve společnosti,
vztah k jiným lidem, se nimiž přicházíme do styku.
Schopnost sebereflexe je projevem inteligence. Je formulována ve slavné větě „Cogito ergo sum, Myslím, tedy jsem“ (filozof René Descartes,1596 až 1650). Další nesmrtelnou větou, která prokazuje nejen sebereflexi, ale i pokoru bez sebe zatracení, je Sokratův výrok „Vím, že nic nevím.“
Vím, že nic nevím nemůže být prvoplánově chápáno jako pocit nenaučeného studenta jdoucího ke zkoušce, ačkoliv i to je výsledkem sebereflexe.