Tara píše:Není v tom i něco jako tvůj neuvědomělý postoj: jsem někdo výš, no vidíš, že to jde a td., něco v tom smyslu. Mám z tebe radost říká pan učitel žákovi u tabule, když umí. Není to přístup rovného k rovnému. Nějak si nedovedu představit, že by totéž řekl žák učiteli. Mám z vás radost, pane učiteli....., cítíš to, jak to není ok...?
Já tenhle problém nemám. Nesrovnávám se s nikým. Nepotřebuji být v nějaké roli a nebojím se žádné role - třeba být žákem nebo učitelem nebo partnerem. dítětem nebo rodičem atd. Jsou to jenom role - jako na divadle. Pokud člověku nějaká role vadí, jako nejspíš tobě ta role žáka u tabule nebo jak to cítíš, tak má nějaký problém.
Většina lidí má tyhle problémy se srovnáváním se. A na to je dobré u sebe přijít, uvidět proč to s člověkem tak cvičí :-) .
P.S.
Učiteli bych to klidně řekl jak ve škole tak duchovnímu i rodičům. Vše to jsem i několikrát udělal. Zkrátka mám radost že je takový jaký je a vyjadřuji tím, že si toho cením a že mne to činí šťastným. Nedávno jsem to řekl doktorovi v ordinaci. Asi když to říkám, mate to méně, než když to někomu napíšu. Když je vidět, jak se tvážím, jak nadšeně to říkám, jak se upřímně raduji.
Také můj syn, když ho něčím pozitivně překvapím, mi to říká.