vostal petr píše:Vysnít si vlastní štastný svět je asi tak složitý,
jako si vysnít neštastný svět a utrpení,
když si to vysníš,
tak pak je to pro tebe realita tvého soukromého snového světa...
A nikoho ty voloviny nezajímaj, jednak maj lidi svý vlastní světy,
a pak taky někteří vo tý skutečný nesnový realitě přece jen něco vědí,
takže viděj jak pleteš pátý přes devátý...
Každá individualita má jiný vlastní svět a realita toho soukromého světa je snová.
A ta nesnová realita, o které něco víš, je tím, o čem nic nevím, jen je to právě teď vědomé.
A tak jako někdo je milovník hudby nebo jiného umění, tak já miluji popisné obrazy toho.
Miluji, když se slova dotknou pravdy jakýmkoliv způsobem.
To se může jevit možná jako sbírání konceptů.
Ovšem mně nejde o koncepty, ale o spojnici toho všeho.
To místo mezi tady a teď, kde jsme se nerozdělili.
Paradoxně, když z toho uhne ta představa Tvého světa, který je jiný, než můj,
tak ani neexistuje nic jiného.