Jari píše:Jednoho dne zemřeš a vrátíš se opět sama k sobě.
Je nádherné zemřít dřív, než zemřeme,
pak už smrt nemá nad námi a našimi blízkými moc.
Je nádherné otevřít se lásce až tak, že nás pohltí, spojí,
zmizí prostor i čas, který se cpal mezi nás.
A je nádherné, když v náruči srdce mizí naši milovaní.
Jsou zde v bezpečí, jsou láskou,
nad kterou nikdo a nic nemá moc.
Jsme na věky spolu,
v místě, kde jsme se nikdy nerozdělili.
A může se stát,
že tu ještě zůstává ten Boží sen dvojnosti,
kdy nalézáme plačící, toužící po lásce
a bereme je do náruče,
otíráme jejich slzy
a záříme blahem
ze společného štěstí,
znovunalezení se.