V naprostém odevzdání sebe,
v nejhlubší pokoře,
celou svou bytostí svoluji k Tvé svaté vůli,
To, co dál napíšu stojí na tom, že "Vědomí" je větší než "ego"
Dá se to nazývat různě, já mometálně volím tyto 2 pojmy.
Předpokládejme tedy, že ego je podmíněno Vědomím, Vědomí může existovat ber ega, ego nemůže existovat bez Vědomí.
Pokud s tímto nesouhlasíte ani to dál nečtěte, nejspíš byste to o čem chci pojmenovali jinak.
...
Pokud se budu plně z ztotožňovat s tím, že jsem ego a zároveň budu věřit (již jako to ego), že nelze svolit k vůli touhy vyššího (tedy Vědomí). Proč?
Proto snad, že to vyšší řídí plně ego?
Může se pak ego rozhodnout být šťastné a přejít do stavu uvolnění. Proč? Kde je ten rozdíl?
Podle mě je to stejná kravina jako to první tvrzení.
a teď ten druhý pohled
Ego by nebylo bez Vědomí, vlastně z Vědomí vyvstává, je projekcí Vědomí.
Ego samotné není hybatelem, ale je loutkou, kterou hýbe vědomí.
Pak obě tvrzení pochází z vědomí.
Obojí platí a neplatí zároveň. Záleží na úhlu pohledu.