Temná noc sv. Jana od Kříže

Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 20. úno 2017 14:07:45

PRVNÍ KNIHA
Temné noci sv. Jana od Kříže


komentář

PRVNÍ KAPITOLA PRVNÍ KNIHY
1,1
„Do temné noci začínají duše vstupovat, když je Bůh postupně vytrhuje ze stavu
začátečníků,…“ – nejde tedy v prvé řadě o kategorie lidí, kterým se děje, či neděje
to, čemu Jan od Kříže říká „temná noc“, ale o normální průvodní jev duchovního
života. Dochází k němu při přechodu ze „začátečnického“ stádia k pokročilejšímu,
jeho hlavním aktérem je Bůh: „Bůh postupně vytrhuje“.
Jde o průvodní jev na cestě kontemplativních osob (los contemplativos), které Jan
charakterizuje jako ty, kteří prochází tímto přerodem ze začátečnické etapy a
budou vedeni dál, k dovršení, tedy ke sjednocení duše s Bohem (la divina unión del
alma con Dios).
Podobně jako ve Výstupu na horu Karmel, mystik připomíná, proč je třeba
podstoupit cestou touto fází: v příštích kapitolách nabídne čtenáři portrét
začátečníka a jeho obvyklých nedostatků. Cílem je „vzchopit se“ a přát si popojít
dál, přestože to znamená být „ponořen Bohem do noci“.

1,2
Konkrétně se podle Jana od Kříže děje to, že ve chvíli, kdy jsme rozhodnutí žít pro
Boha, starat se o něj a zajímat se o něho, nastane fáze péče a hýčkání z Boží strany.
Tak jako maminka s malým děťátkem zachází co nejněžněji, tak i Bůh zpočátku
operovává a zahrnuje člověka radostí, pokojem a dalšími dary. V
normálním lidském životě však následuje fáze zdravého růstu, kdy chceme,a by se
dítě „osamostatnilo“, „aby chodilo po vlastních nohou“ a „opustilo krajinu
dětství“. Tak i duchovní růst chce, abychom se vydávali ke „skutečnostem větším
a podstatnějším“.

1,3
Začátečník na cestě modlitby je srovnatelný s miminkem: všechny věci ho
nesmírně zajímají a baví, svátosti, rozhovory s Bohem, posty i pokání. Je schopný
jim věnovat hodně času, protože mu přináší přirozenou útěchu a radost. Baví nás
ale právě jen do té doby, dokud z nich máme nějaké potěšení, navíc všechny naše
duchovní úkony provází celá řada chyb a omylů, o nichž bude řeč
v bezprostředně následujících kapitolách.
Podle Jana od Kříže nejde o nich strašlivého: ctnosti, tedy zdravé návyky, zatím
neměly prostor se rozvinout, takže jdeme životem jako malé děti. V příštích
kapitolách bude ilustrovat, jaké konkrétní nedokonalosti potřebují být nocí
očištěny.

2
DRUHÁ KAPITOLA
Neřest pýchy
2,1
horlivost a snaha začátečníka může podle mystika vést ke skryté pýše („určité
odrůdě skryté pýchy“), která má podobu sebeuspokojení z toho, jaký jsem a co
dělám. Máme přitom potřebu mluvit o duchovních věcech a poučovat druhé
(spíše než se sami něco dále učit). Dobře vidíme, co by měli dělat druzí, což
doprovází sklon k jejich kritice a odsudku.
2,2
Typická je také tendence přehánět to s horlivostí, takže si nakonec škodíme něčím,
co by samo o sobě bylo dobré: čím více budeme dělat, tím více poroste naše jemná
vnitřní pýcha a sebezalíbení. Důsledkem je soupeření, odsuzování až tendence
k pomlouvání druhých lidí.´
2,3
Když s námi druzí lidé (zpovědníci, duchovní průvodci) nesouhlasí, máme sklon
vyvozovat z toho, že nerozumí naší spiritualitě, nebo sami nejsou dostatečně
duchovní. Máme přitom velkolepé nápady, co by se dalo ještě dělat, ale málo
z nich uskutečníme.
Ve snaze, aby druzí docenili naši zbožnost a spiritualitu, projevujeme ji navenek
výraznými vnějšími gesty, pozicemi, vzdechy, vytrženími.
2,4
Dodatek ke vztahu k zpovědníkům: často nám velmi záleží na tom, co si o nás
myslí, odtud plyne velký vnitřní neklid, závist, srovnávání se s druhými.
V praxi se to projeví tím, že máme v duchovním rozhovoru strach mluvit o
skutečných problémech a tíhneme k tomu líčit věci v co nejlepším světle, obhájit
vlastní jednání i myšlení.
Někteří začáteční si radši budou hledat někoho dalšího, komu jsou schopni říct to
nejhorší o sobě, zatímco svému oblíbenému doprovázejícímu podají věci tak, že
budou vypadat jako autentické a pokorné duchovní osoby, jejich chyby se vlastně
nemusí brát vážně
2,5
Sami někdy podceňujeme své nedostatky, nebo je naopak přeceňujeme („neznáme
míru“, říká Jan od Kříže). Zvláště tam, kde dochází ke konfrontaci mezi ideálním a
reálným já, tj. kde se vyjeví, že nejsem tak svatý, zbožný, trpělivý, jak jsem si
myslel a jak bych si přál. Tehdy se dostaví vztek, zlost a netrpělivost. Naše snaha
co nejrychleji se zbavit nedostatků a špatných návyků (grandes ansisas con Dios
porque les quite sus imperfecciones y faltas) taky nepramení z lásky k Bohu, ale z ega,
děláme to kvůli sobě: Chceme mít od nich pokoj, zatímco naše chyby a pády nás
v této situaci chrání před pýchou.
2,6
3
Jde tedy o různé typy chyb začátečníků, které každý žije v jiné míře, ale opravdu
málokdo se jim vyhne.
Co se stane, když si projdeme touto fází? Zásadně se promění náš postoj k sobě i
druhým lidem: ne že bychom byli méně aktivní nebo se už nedokázali z ničeho
radovat, ale všecko bude svobodnější od ega. Takoví lidé se zbavili
sebevzhlíživosti a nestarají se o to, co dělají nebo nedělají druzí, protože sami žijí
milosrdenstvím a láskou.

2,7-8
Je to zásadní změna, kterou vystihují následující popisy:
- lidé kteří si jí prošli jsou klidní a pokorní
- chtějí se od druhých naučit něco dobrého
- nemají potřebu druhé poučovat
- jsou ochotní přijímat skutečnost, že je tu vícero cest a přijímat i nutné
změny na vlastní cestě
- mají radost, když se chválí druzí
- nepotřebují stavět na odiv svoje přednosti, nemají takový problém mluvit o
svých chybách, cítí se volněji s lidmi, kteří je nestaví na piedestal
- jsou „prostí, čistí, opravdoví a Bohu velmi milí“
- ochotně pomáhají druhým, kterým jde o Boha
- co se týče vlastních nedostatků, dokáží je snášet bez vnitřní netrpělivosti a
zlosti, s „láskyplnou bázní“ (temor amoroso de Dios), protože nepřestávají
doufat v Boha (tj. nespoléhají se na sebe, poměřují realitu jen sebou a svým
prožíváním).

TŘETÍ KAPITOLA
Lakota
3,1
Je řeč o duchovní lakotě (avaricia espiritual) – ve smyslu, že nikdy nemáme dost,
stěžujeme si, protože se nám zdá, že nám toho Bůh ještě nedal dost. Odtud plyne
nenasytné vyhledávání různých rad, rozhovorů, literatury o duchovním životě,
čemuž věnujeme více času, než vyvíjení energie k činu. Naši pozornost pohlcuje
vybírání nejzajímavějších obrazů, růženců, křížů, relikvií, škapulířů, které
hromadíme a které svědčí o niterném lpění na tom, co máme nebo nemáme.
Zabýváme se dokonalostí toho, co a jak je uděláno, zda je toho dost, zda to není
banální a kýč, ale zda je to dostatečně originální atd., což podle Jana „velmi
odporuje duchovní chudobě“.
Většinou přitom jdeme dalece za to, co skutečně potřebujeme k duchovnímu
životu a unavujeme se hromaděním věcí a zdrojů.
3,2
Další odstavec nabízí příklad zralého postoje, který překonal duchovní lakotu:
dokážeme se spokojit s čímkoliv, protože naše zbožnost už není vázána na věci a
jejich cenu, ale jde nám především o to, abychom dělali radost Bohu a ne o
sebeuspokojení ega.
4
3,3
Co s tím: úplně sami se z lakoty nevyprostíme, ale vyplácí se i snaha. Bůh nás
dočistí, je třeba nechat se vzít Bohem za ruku a nechat se očistit ohněm, abychom
došli ke sjednocení s jeho láskou.

ČTVRTÁ KAPITOLA
smyslnost
4,1
Jan od Kříže připomíná, že nejde o úplný výčet chyb, ale o ukázky obvyklých
nedokonalostí na duchovní cestě. Častá je např. „duchovní smyslnost“ – právě při
tom, když se zabýváme zbožnými úkony nás napadají podivné myšlenky,
rozrušující obavy a přání.
4,2-4
Podle Jana to má tři základní příčiny:
I. z radosti: z cesty k Bohu, tím, jak se pohybujeme a těší nás to, hýbou se i různé
dosud neuspořádané věci v nás samotných, odtud jakoby i pohyb vzpouzení se
Bohu (rebeliones). Tento protipohyb se projevuje právě ve smyslech, které nás ruší
a znechucují.
II. ze zlého (tj. z vnějšku) – jsme zneklidňováni a nemístně vzrušováni
prostřednictvím naší tělesnosti – čím víc tomu ale podléháme, tím více se pak
budeme bát modlit, protože máme dojem, že modlitba to ještě zhoršuje (tudíž, co
kdybych přestal…). Naše představivost nám může v modlitbě podsouvat
nechutné nebo lascivní představy, a to proto, abychom se báli modlit. Zdá se, že
Jan od Kříže naznačuje, že tento mechanismus je typický pro depresivní lidi, u
kterých jsou podobné problémy časté a intenzivní („vedou smutný život“). Mystik
neříká, že jim máme pomoci se jich zbavit, ale lze s nimi soucítit a být si vědomi,
že se neuzdraví, pokud neuzdraví svůj chorobný sklon povahy, anebo pokud si
neprojdou temnou nocí.
III. Třetím důvodem je strach: po určitých zkušenostech je náš strach natolik
vyvinutý, že se už předem bojíme, že by nás mohl opět napadnout v modlitbě
něco nevhodného, takže si to strachem sami navodíme.
4,5-6
Existují lidé tak křehcí a přecitlivělí,, že téměř automaticky u nich duchovní
zážitek probouzí smyslovost, hněv, smutek. Podobně se může vyskytovat určitý
typ zapálenosti a průbojnosti (gallardía), který je smyslového původu a souvisí
s našimi vášněmi
4,7
Také naše vztahy k druhým lidem mohou být ovlivněny smyslností: je dobré si
všímat, k čemu nás vedou, zda sympatie k určitému člověku podněcuje touhu po
Bohu ve mně i v druhém člověku, nebo naopak naše láska k Bohu vychládá.
5
4,8
V temné noci zkoumáme, do čeho vkládáme lásku, náklonnosti, zalíbení.
Viz také téma nepřiměřených reakcí a prožívání, které mají v pozadí vášeň, jež náš
v této fázi duchovní cesty dokáže dezorientovat.
http://www.cestanahoru.org/blog/wp-cont ... -1N1-4.pdf
Návštěvník
 


Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » úte 21. úno 2017 16:48:18

PRVNÍ KAPITOLA PRVNÍ KNIHY
1,1
„Do temné noci začínají duše vstupovat, když je Bůh postupně vytrhuje ze stavu
začátečníků,…“ – nejde tedy v prvé řadě o kategorie lidí, kterým se děje, či neděje
to, čemu Jan od Kříže říká „temná noc“, ale o normální průvodní jev duchovního
života. Dochází k němu při přechodu ze „začátečnického“ stádia k pokročilejšímu,
jeho hlavním aktérem je Bůh: „Bůh postupně vytrhuje“.
Jde o průvodní jev na cestě kontemplativních osob (los contemplativos), které Jan
charakterizuje jako ty, kteří prochází tímto přerodem ze začátečnické etapy a
budou vedeni dál, k dovršení, tedy ke sjednocení duše s Bohem (la divina unión del
alma con Dios).
Podobně jako ve Výstupu na horu Karmel, mystik připomíná, proč je třeba
podstoupit cestou touto fází: v příštích kapitolách nabídne čtenáři portrét
začátečníka a jeho obvyklých nedostatků. Cílem je „vzchopit se“ a přát si popojít
dál, přestože to znamená být „ponořen Bohem do noci“.

1,2
Konkrétně se podle Jana od Kříže děje to, že ve chvíli, kdy jsme rozhodnutí žít pro
Boha, starat se o něj a zajímat se o něho, nastane fáze péče a hýčkání z Boží strany.
Tak jako maminka s malým děťátkem zachází co nejněžněji, tak i Bůh zpočátku
operovává a zahrnuje člověka radostí, pokojem a dalšími dary. V
normálním lidském životě však následuje fáze zdravého růstu, kdy chceme,a by se
dítě „osamostatnilo“, „aby chodilo po vlastních nohou“ a „opustilo krajinu
dětství“. Tak i duchovní růst chce, abychom se vydávali ke „skutečnostem větším
a podstatnějším“.

1,3
Začátečník na cestě modlitby je srovnatelný s miminkem: všechny věci ho
nesmírně zajímají a baví, svátosti, rozhovory s Bohem, posty i pokání. Je schopný
jim věnovat hodně času, protože mu přináší přirozenou útěchu a radost. Baví nás
ale právě jen do té doby, dokud z nich máme nějaké potěšení, navíc všechny naše
duchovní úkony provází celá řada chyb a omylů, o nichž bude řeč
v bezprostředně následujících kapitolách.
Podle Jana od Kříže nejde o nich strašlivého: ctnosti, tedy zdravé návyky, zatím
neměly prostor se rozvinout, takže jdeme životem jako malé děti. V příštích
kapitolách bude ilustrovat, jaké konkrétní nedokonalosti potřebují být nocí
očištěny.


Tady se ta naše cesta může rozdělovat a dál vede buď žárem lásky nebo žárem pekelného ohně.

Buď jsme přijali odpuštění a odpustili jsme, nebo zůstáváme soudícími kritiky.

Buď jdeme cestou Ježíšova přikázání, tedy milujeme Boha celou myslí, srdcem i duší, ze vší síly a tím pádem tady není žádná kapacita pro osobní soudící kritiku, Boží láska nás taví a spojuje se vším, co poznáváme jako Boží lásku.

Nebo tady zůstává dál zájem o svou individualitu a její porovnávání, posuzování, odsuzující kritizování.
Je tady dál živen žalobce v naší mysli, který musí shořet v pekelném ohni a pokud se s ním ztotožňujeme, pokud se ztotožňujeme s jeho odsuzující kritikou, hoříme s ním.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod nop » úte 21. úno 2017 18:19:06

Já moc nejsem v souladu s názorem, že co popsal jeden spisovatel na sobě je vzorem pro všechny.
Asi podle bývalého hesla "SSSR náš vzor" , podobně "Se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak".

"Podle Jana z Kříže a nikdy jinak."
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » úte 21. úno 2017 18:27:13

nop píše:Já moc nejsem v souladu s názorem, že co popsal jeden spisovatel na sobě je vzorem pro všechny.
Asi podle bývalého hesla "SSSR náš vzor" , podobně "Se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak".

"Podle Jana z Kříže a nikdy jinak."


Ať se nám to líbí, nebo ne, určitá pravidla tady platí.

Jsou cesty, které vedou ke spojení s Bohem

a jsou cesty, které iluzi oddělenosti prohlubují.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » úte 21. úno 2017 18:36:32

"Noc oblasti smyslů a noc ducha patří k bolestným životním zkušenostem, jež nás uschopňují kráčet
cestou temné víry – víry, která se neopírá o pocity a představy, o vlastní duchovní schémata, ale jen o
Boha. Vedou nás k postoji, který dovoluje Bohu být Bohem. Aktivní spolupráce s Bohem v temnotách
naší cesty víry spočívá v lásce k Bohu, která říká: Bože, smíš být tím, kým jsi: Bohem blízkým, když
chceš být blízko; Bohem vzdáleným, když se chceš vzdálit; Bohem vždy „zcela jiným",
neodpovídajícím mým představám; Bohem, kterého chci hledat a milovat ne kvůli sobě, ale kvůli Tobě
samému.
"

http://katolickezeny.cz/wp-content/obsa ... C5%BEe.pdf
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » úte 21. úno 2017 19:44:44

Nutno dodat, že Bůh se jeví vzdálený a neodpovídající našim představám, dokud se ho snažíme poznat skrz filtr naší mysli.

Proto se může jevit i náš život jako neodpovídající našim představám, mizerný a k ničemu.

Není jiný Bůh, než Život.

Jakmile se objeví poznávání Pravdy - bez závoje mysli, je Bůh stále stejný, je blahem, štěstím, láskou, stejně tak i život v Boží přítomnosti je tím pravým Životem - Božím královstvím, ke kterému je vše přidáno.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 22. úno 2017 7:56:28

Bůh zůstane vždy větší než kapacita našeho poznání a zakoušení. I nejintenzivnější mystická zkušenost
je poznáním zahaleným a temným. Tím se odlišuje pozemské „unio mystica" (mystické sjednocení) od
sjednocení člověka s Bohem ve věčnosti. Teprve „den", k němuž svítání vede, je „dnem, jímž je Bůh v
blaženosti"
(7). Bůh sám je Sluncem nového dne, do jehož plného světla mohou oči člověka hledět, jen
když jsou jím proměněny a přivedeny k dokonalosti; když se podobají jeho očím.
Svou zkušenost přetvářející Boží lásky, která „něžně zraňuje", aby v posledku „smrt změnila v život",
toto tajemné „procitání" Boha v duši a duše v Bohu, toto ‚svítání' a ‚noc cesty víry', Jan zachytil – i pro
nás – v básni

Ó, živý plameni lásky:

Ó, živý plameni lásky,
který něžně zraňuješ
v nejhlubším středu mé duše!
Když už nejsi bolestivý,
skonči už, chceš-li,
protrhni závoj tohoto
sladkého setkání.
Ó, příjemný žehu!
Ó, ráno blaživá!
Ó, hebká ruko!
Ó, jemný doteku,
který ví, co je věčný život
a splácí každý dluh!
Když zabíjíš,
smrt jsi změnil v život.
Ó, lampy ohnivé,
v jejichž zářích
hluboké jeskyně smyslu,
který byl temný a slepý,
s podivuhodnými přednostmi
dávají spolu teplo a světlo
svému Drahému!
Jak mírně a láskyplně
procitáš v mém lůně,
kde jenom skrytě přebýváš!
A ve svém příjemném dechu,
plném dobra a slávy,
jak jemně rozněcuješ mou lásku! (8)


http://katolickezeny.cz/wp-content/obsa ... C5%BEe.pdf
Návštěvník
 

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod vostalpetr » čtv 23. úno 2017 17:18:48

Jana píše:Nutno dodat, že Bůh se jeví vzdálený a neodpovídající našim představám, dokud se ho snažíme poznat skrz filtr naší mysli.

Proto se může jevit i náš život jako neodpovídající našim představám, mizerný a k ničemu.

Není jiný Bůh, než Život.

Jakmile se objeví poznávání Pravdy - bez závoje mysli, je Bůh stále stejný, je blahem, štěstím, láskou, stejně tak i život v Boží přítomnosti je tím pravým Životem - Božím královstvím, ke kterému je vše přidáno.


Nu , můžeš si vybrat,

budto tě pošlu do prdele, a ty mě zabanuješ,

nebo mě rovnou zabanuj....

To aby ten tvůj život odpovídal tvým představám o štastném uklízení...

Takže jak....)votazník)
Kdysi jsem měl spoustu chyb, ale nyní jsem naprosto dokonalý!
vostalpetr
 
Příspěvky: 381
Registrován: ned 16. říj 2011 0:17:38

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » čtv 23. úno 2017 17:55:48

vostalpetr píše:
Jana píše:Nutno dodat, že Bůh se jeví vzdálený a neodpovídající našim představám, dokud se ho snažíme poznat skrz filtr naší mysli.

Proto se může jevit i náš život jako neodpovídající našim představám, mizerný a k ničemu.

Není jiný Bůh, než Život.

Jakmile se objeví poznávání Pravdy - bez závoje mysli, je Bůh stále stejný, je blahem, štěstím, láskou, stejně tak i život v Boží přítomnosti je tím pravým Životem - Božím královstvím, ke kterému je vše přidáno.


Nu , můžeš si vybrat,

budto tě pošlu do prdele, a ty mě zabanuješ,

nebo mě rovnou zabanuj....

To aby ten tvůj život odpovídal tvým představám o štastném uklízení...

Takže jak....)votazník)


Přednost ve výběru máš tady Ty, Ty jsi tady host a jsi tady vítán.

Pokud máš potřebu se projevovat vulgárně, klidně se projevuj, ale administrátor tohohle fóra Ti to smázne a zabanuje IP adresu, odkud vulgarity pocházejí.

Na můj život ani jedno a ani druhé, Péťo, nemá absolutně žádný vliv.

:)

A řekla bych, že pokud si o tom nebudeš nic myslet, tak to nemá vůbec žádný vliv ani na Tvůj život.

:D
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod nop » čtv 23. úno 2017 18:24:37

Jana píše:...Přednost ve výběru máš tady Ty, Ty jsi tady host a jsi tady vítán..

Pokud máš potřebu se projevovat vulgárně, klidně se projevuj, ale administrátor tohohle fóra Ti to smázne a zabanuje IP adresu, odkud vulgarity pocházejí.

Na můj život ani jedno a ani druhé, Péťo, nemá absolutně žádný vliv...

Žádný vliv , ouha, o to mu nejde,
nedostat reakci, nechce. On chce abys se projevovala.

Ale neumí si to zařídit tak, aby to dopadlo hezky.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod nop » pát 24. úno 2017 9:08:17

Tak mne napadlo, jestli TND je jenom v křesťanství.
U židů pravděpodobně je, jak říká Žalm 22:
2 Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
3 Bože můj, přes [celý] den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti...

ale není jisté, jde-li o jeho nitro, nebo o napadení zvenčí:
" 8 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají,...
16 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
17 Neboť psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne,... "

Jsou náboženství, kde se klade důraz na činy:
pársové plní boj pro světlo,
v mešitě poklona Bohu a v životě doma plnění víry a almužny.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » pát 24. úno 2017 9:26:48

TND nastává vždy, když v nás nevítězí nepodmíněná láska.

Proto tou nejlepší ochranou před TND je Ježíšovo největší přikázání.

Proto pravá bhakti cesta TND nezná.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod nop » pát 24. úno 2017 20:26:34

Jana píše:TND nastává vždy, když v nás nevítězí nepodmíněná láska.

Proto tou nejlepší ochranou před TND je Ježíšovo největší přikázání.

Proto pravá bhakti cesta TND nezná.

TND prý ukazuje, že jsme na přechodě, kdy se rodí jiné prožívání, ale ještě není zakotveno, ještě se potřebuje živočišnost našeho substrátu proměnit na andělskou přirozenost uctívající Boha bez váhání.

Nedomnívám se, že TND podle Jana z Kříže je stejný postup, ale může být jiný.
Co když měl jen těžkou duchovní karmu, že tak strádal?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » sob 25. úno 2017 6:57:27

nop píše:TND prý ukazuje, že jsme na přechodě, kdy se rodí jiné prožívání, ale ještě není zakotveno, ještě se potřebuje živočišnost našeho substrátu proměnit na andělskou přirozenost uctívající Boha bez váhání.

Nedomnívám se, že TND podle Jana z Kříže je stejný postup, ale může být jiný.
Co když měl jen těžkou duchovní karmu, že tak strádal?


V hluboké duchovní nevědomosti netušíme, jak chutná skutečná svoboda. Proto ti, kteří ji na okamžik okusili, trpí mnohem více, než ti, kteří o ní vůbec neví.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod nop » sob 25. úno 2017 9:25:11

Jana píše:
nop píše:.....Nedomnívám se, že TND podle Jana z Kříže je stejný postup, ale může být jiný.
Co když měl jen těžkou duchovní karmu, že tak strádal?


V hluboké duchovní nevědomosti netušíme, jak chutná skutečná svoboda. Proto ti, kteří ji na okamžik okusili, trpí mnohem více, než ti, kteří o ní vůbec neví.

Kousek z milostné Písně Šalamounovy:
1: 6 Otevřela jsem byla milému svému, ale milý můj [mezitím již] byl ušel, [a] pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali [i] rouchu mou se mne strážní zdí městských.

Sv. Mechtilda přirovnala lásku Ježíše k vínu, které opojilo duši, a to co přijde po opojení přirovnala ke kocovině.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » sob 25. úno 2017 12:26:18

nop píše:
Jana píše:
nop píše:.....Nedomnívám se, že TND podle Jana z Kříže je stejný postup, ale může být jiný.
Co když měl jen těžkou duchovní karmu, že tak strádal?


V hluboké duchovní nevědomosti netušíme, jak chutná skutečná svoboda. Proto ti, kteří ji na okamžik okusili, trpí mnohem více, než ti, kteří o ní vůbec neví.

Kousek z milostné Písně Šalamounovy:
1: 6 Otevřela jsem byla milému svému, ale milý můj [mezitím již] byl ušel, [a] pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali [i] rouchu mou se mne strážní zdí městských.

Sv. Mechtilda přirovnala lásku Ježíše k vínu, které opojilo duši, a to co přijde po opojení přirovnala ke kocovině.


Záleží na tom, jestli se jedná o lásku duchovní, která ke své naplněnosti nepotřebuje tělo, nebo jestli jde jen o pudové pobláznění a tělesnou závislost.

Jinak ta duchovní láska je mnohem nebezpečnější, než opojení z vína s následnou kocovinou,

po zásahu duchovní láskou nezůstane kámen na kameni.

Není to nic pro ty, kdo před ní strachy zalézají do temnot.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod nop » sob 25. úno 2017 16:45:36

...Kousek z milostné Písně Šalamounovy:
1: 6 Otevřela jsem byla milému svému, ...

Co je v Bibli, pravděpodobně je duchovně zaměřeno.
Jen u tématu lásky byly zmatky. Sklon středověku hledat všude skryté nadvýznamy a alegorie vedl spisovatele a faráře k tomu, že v Šalamounově písni nalézali podobu lásky Církve s Ježíšem.
V XVII. století pak církev zakázala psát výklady k Písni vůbec, možná proto, že úvahy o lásce by rušily poklidné plnění celibátu.

Ale citovaný kousek o hledání milého odpovídá TND Jana z Kříže.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod Jana » ned 26. úno 2017 7:30:02

nop píše:Co je v Bibli, pravděpodobně je duchovně zaměřeno.

Zcela jistě je to zaměřeno na naše osvobození od připoutanosti k tělesnosti a k mysli.

Jen u tématu lásky byly zmatky.

Zmatky jsou tady jen, když se poznávání skutečnosti chopí mysl, když na místo aby láska byla doopravdy vědomá, žitá, jsou tady jen představy.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Temná noc sv. Jana od Kříže

Nový příspěvekod nop » ned 26. úno 2017 12:24:51

Jana píše:
nop píše:Co je v Bibli, pravděpodobně je duchovně zaměřeno.

Zcela jistě je to zaměřeno na naše osvobození od připoutanosti k tělesnosti a k mysli.
Jen u tématu lásky byly zmatky.

Zmatky jsou tady jen, když se poznávání skutečnosti chopí mysl, když na místo aby láska byla doopravdy vědomá, žitá, jsou tady jen představy.

V Bibli jsou také dějiny s válkami. Vyhrožování a tresty,
A slova "byly zmatky" jsem spíše pojímal tak, že Píseň vypadá na milostný vztah a příběh lidí, a ne na válku a vyhrožování, že kdo nectí boha, bude potrestaný.
Takže Píseň je neskonale vlídná, bez trestů, a ta laskavost mate ty horlivější s mečem. Nedovedou mít potěšení bez boje.
Něco jako Vostálpetr, ten také není spokojený v něžnosti.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Další

Zpět na Křesťanství

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků