Mezisklad

Moderátor: nop

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » pon 05. pro 2016 15:04:53

šelma píše:
Nepotřebuji Tobě ani arikiranovi nic organizovat. Jen jsem se chtěla dohodnout s Tebou, že mu nebudeš vnucovat věci, o které nestojí, i když si myslíš, že by pro něho byly ty nejlepší možné. To Ty ale asi nedokážeš, proto je budu tvrdě rozporovat pro arikirana i pro ostatní, aby rozuměli, proč se mýlíš. Budou vznikat konflikty, protože Ty neuneseš kritiku svých názorů.


Cítíš se mu být nadřazena, že za něj organizuješ, kdo tady smí o čem před ním mluvit ?

Jestli máš dojem, že jsi k tomu oprávněná, a že tady je pro něj špatné prostředí, tak mu založ jiné stránky a pozvi ho tam.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » pon 05. pro 2016 15:18:33

Jana píše:
šelma píše:
Nepotřebuji Tobě ani arikiranovi nic organizovat. Jen jsem se chtěla dohodnout s Tebou, že mu nebudeš vnucovat věci, o které nestojí, i když si myslíš, že by pro něho byly ty nejlepší možné. To Ty ale asi nedokážeš, proto je budu tvrdě rozporovat pro arikirana i pro ostatní, aby rozuměli, proč se mýlíš. Budou vznikat konflikty, protože Ty neuneseš kritiku svých názorů.


Cítíš se mu být nadřazena, že za něj organizuješ, kdo tady smí o čem před ním mluvit ?

Jestli máš dojem, že jsi k tomu oprávněná, a že tady je pro něj špatné prostředí, tak mu založ jiné stránky a pozvi ho tam.

uf, tady to začíná být náročné....
(holky, vraťte se k jemnosti z doby opatrování panenek).
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Petra » pon 05. pro 2016 15:54:32

šelma píše:
Jana píše:
šelma píše:. Navrhl(a) jsem Ti dohodu, jak se vyhnout konfliktům, kterou jsi nepřijala. Že jsi si někam zakázala přístup je jen Tvé vlastní rozhodnutí, se kterým nemám nic společného.



Takže nepotřebuješ kontrolovat a organizovat kde a o čem se bavím s arikirianem?


Nepotřebuji Tobě ani arikiranovi nic organizovat. Jen jsem se chtěla dohodnout s Tebou, že mu nebudeš vnucovat věci, o které nestojí, i když si myslíš, že by pro něho byly ty nejlepší možné. To Ty ale asi nedokážeš, proto je budu tvrdě rozporovat pro arikirana i pro ostatní, aby rozuměli, proč se mýlíš. Budou vznikat konflikty, protože Ty neuneseš kritiku svých názorů.


Arikirian to smaze, kdyz mu to bude vadit. Ale tebe tam ma rad, tak se nenech zbytecne banovat.
:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod šelma » pon 05. pro 2016 16:58:40

Petra píše:Arikirian to smaze, kdyz mu to bude vadit. Ale tebe tam ma rad, tak se nenech zbytecne banovat.
:)


A já se pro něho rád(a) nechám zabanovat i v téhle podobě. :)
„Žena musí být povýšena na stolec panovnický vedle muže, ne aby soudila, ne aby trestala, ale co anděl míru mezi ním a světem.“ - Božena Němcová
Uživatelský avatar
šelma
 
Příspěvky: 144
Registrován: pát 24. kvě 2013 19:02:03

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » pát 09. pro 2016 18:07:26

dítě a pravda

http://www.bety.cz/deti-a-rodina/clanky ... -internetu

V jakém věku děti poznají, že jim lžete?
Děti poznají lež, výmysly a podvod už od dvou let věku.
Autor: Shutterstock
Ačkoli se mnozí rodiče domnívají, že své děti předškolního věku snadno odbudou nevinnou lží či převezou podvodem, potomci lež a výmysly rozpoznávají už od dvou let věku. Vývojoví psychologové prokázali, že na konci batolecího období je dítě schopno plně rozlišit, kdy dospělí lžou a snaží se ho oklamat.
„Být schopen reprezentovat chybné domněnky znamená také schopnost chápat, že jiní můžou myslet jinak než my. Tato schopnost umožňuje dětem rozpoznat, kdy lžou, podvádějí a předstírají. Když rodiče věří, že dítě nechápe složité věci, pak mají tendenci říkat věci zjednodušeně a měnit pravdu a činit hloupými tvrzení, která jsou podle nich pro děti příliš složitá. Naše důkazy ale naznačují, že děti můžou být schopné odhalit, kdy rodiče lžou, už ve věku dvou a půl let,“ tvrdí docentka Setohová Pei Pei z Technologické univerzity Nan-jang v Singapuru.

Tým docentky Setohové provedl řadu experimentů, které přesně odhalily, kdy dítě vnímá nepravdivé stanovisko a dokáže odpovědět, jaké je správné řešení problému.
„Rodiče malých dětí a také pedagogové pracující s tak malými dětmi by měli vědět, že mentální schopnosti těchto dětí jsou mnohem rozvinutější, než se dříve myslelo,“ dodává doktorka Setohová.

Jaké má IQ?
Přemýšlíte už nyní, jaké má vaše dítko, jež sotva vstoupilo do batolecího věku, vlastně IQ? Podle vědců z University of Warwick to můžete zjistit jednoduchým testem.
Schováte před zraky batolete rozinky pod šálek a oznámíte mu, že je nesmí sníst. Jakmile se otočíte, dítě porcelán zvedne a rozinky sní. A vy si pomyslíte, že je chytré jako opice. A platí to doslova. Pokud totiž skutečně rozinky sní, zřejmě nebude mít vysoké IQ, tvrdí vědci. Naopak dítě, které odolá pokušení a poslechne, bývá velmi často nadprůměrně inteligentní později v životě.
„Hra s rozinkami je jednoduchý a účinný nástroj, kterým lze dobře předpovědět inhibiční ovládání u malého dítěte a může být použit jako klinická praktika k identifikaci rizika poruchy pozornosti a učení u velmi malých dětí,“ tvrdí profesor Dieter Wolke.

Děti, které se dokáží ve dvaceti měsících života ovládnout, podle něj mají v osmi letech výrazně lepší akademické výsledky než jejich vrstevníci, kteří rozinky ihned snědí.
Tak co, vyzkoušíte to?

Trestáte děti za lhaní?
Ne, spíše se mu snažím vše vysvětlit.
Ano, v tomto jsem nekompromisní.
Ne, lhaní prostě k dětem patří.
Jen, pokud jde o úmysl.
• Celkem 7 komentářů
moje děti to snad netuší
6.12.2016 | kamila76, lhát se nemá
5.12.2016 | vivi11, dětem se lhát nesmí
5.12.2016 | glady, Pravda by měla být i u dětí.
4.12.2016 | kattkaa
Čtěte také:

• Proč byste měla na své dítě žvatlat?
http://www.bety.cz/deti-a-rodina/clanky ... te-zvatlat
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad-smysl-zivota

Nový příspěvekod nop » úte 27. pro 2016 0:02:36

Nová terapie - smysl života
(opis)

Psychiatr Viktor Frankl: Smysl života neztratil ani v nelidských podmínkách

V době, kdy si už naštěstí většina Evropy užívá více než sedmdesát let míru, zní skoro neuvěřitelně, že kdysi existovalo něco jako koncentrační, či dokonce vyhlazovací tábory. Přesto se na tuto tragickou kapitolu lidských dějin nesmí zapomínat. Ani na lidi, kteří se odsud nevrátili, stejně jako na ty, kterým se podařilo přežít.

Nesmírně zajímavým osudem je ten rakouského psychiatra Viktora Emanuela Frankla (1905–1997). Tento výjimečný člověk měl i výjimečný život. Jako mnozí jiní, i on během války doplatil na svůj židovský původ. Prošel třemi tábory, Terezínem, Osvětimí a Türkheimem. Tvrdé zkušenosti mu zásadně ovlivnily pohled na život jako takový.
Frankl v nelidských podmínkách tábora v Osvětimi ztratil své jméno, měl jen číslo 119104. Nebyl zde činný ani jako psycholog, ani jako lékař, neměl žádná privilegia. I jako obyčejný vězeň však dokázal najít cestu, která mu pomohla přežít.
Smrt, hlad, nervy napjaté k prasknutí, rezignace, ponižování, sebevraždy, to vše se pro Frankla i jeho spoluvězně stalo každodenní součástí života. Jeden ze spoluvězňů se ptal Frankla, proč lidé páchají sebevraždu. „Byla mi zima a měl jsem hlad. I já jsem byl skleslý a podrážděný. Ale musel jsem se vzchopit a této jedinečné možnosti využít, neboť povzbuzení bylo teď nutnější než kdy jindy. Tak jsem začal, a začal jsem tím, že se každému nestrannému člověku musí budoucnost jevit neutěšeně. Přesto jsem odhadl vyhlídku na přežití tak na pět procent. A lidem jsem to řekl! Neboť jsem jim též řekl, že se sám pro svou osobu nevzdávám naděje a nehodlám házet flintu do žita,“ odpověděl Frankl.
Smysl života. To byl ten moment, který dal Viktoru Franklovi sílu k přežití. V jeho případě to bylo upnutí se na svou ženu, na svou vědeckou práci a přemýšlení o rukopisu své knihy. V neutěšených podmínkách osvětimského tábora tak pomalu vznikala nová psychoterapeutická metoda zvaná logoterapie.
Zatímco Sigmund Freud (1856–1939) se tázal po touze ke slasti a Alfred Adler (1870–1937) po touze moci, hraje ve Franklově logoterapii ústřední roli otázka po smyslu života.
Ve své rozpracované fázi logoterapie pomáhá lidem, kteří jsou frustrováni ze ztráty smyslu existence. Za základní atributy lidského života považuje svobodu a odpovědnost vůči vlastnímu svědomí. O svobodě v Osvětimi nemohlo být ani řeči, přesto právě zde Frankl prováděl první pokusy s logoterapií. Pomohl přežít i mnohým spoluvězňům, kteří v pekelných podmínkách víru ve smysl života již ztráceli.
Řada lidí si ve vyhlazovacích táborech ponechala alespoň vnitřní svobodu, i když i to bylo nesmírně složité. „Každý den a každá hodina v lágru dávala tisíce příležitostí k vnitřnímu rozhodnutí, které bylo rozhodnutím pro, nebo proti propadnutí člověka těm okolním silám, které hrozily uloupit mu to nejvlastnější, jeho vnitřní svobodu, a svést ho k tomu, aby se zřekl své svobody a důstojnosti a stal se pouhým míčem na hraní, pouhým objektem vnějších podmínek a nechal se od nich proměnit v typického koncentráčníka,“ píše Frankl.

Kdo našel vůli ke smyslu, zvyšoval své šance na přežití i v nelidských podmínkách. Pozdější výzkumy, prováděné mezi propuštěnými americkými zajatci z dob vietnamské války tuto tezi potvrdily. Kdo si plánoval a myslel na svůj budoucí život, nejen že spíše přežil, ale vracel se i v lepší psychické kondici. Nalezení smyslu svého života se však netýká pouze vypjatých situací, koneckonců i v naší době přibývá tzv. vyhořelých lidí. Nejen oni musejí znovu nalézt důvod proč vlastně žít…
Martin Janda

zdroj: http://21stoleti.cz/2016/12/26/psychiat ... -internetu

doplněk:
dávám do diskuze vzhledem k tomu, že se potkáváme s více pohledy, na př.
- všechno se děje samo,
- myšlenky přicházejí samy a za nic nezodpovídáme,
- není konatel,
- nemusíte mít poslání (podle Moojiho)
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad-smysl-zivota

Nový příspěvekod Jana » úte 27. pro 2016 6:33:44

nop píše:...Řada lidí si ve vyhlazovacích táborech ponechala alespoň vnitřní svobodu,...


Najít tu vnitřní svobodu, která je na ničem vnějším nezávislá, je základ.

Pak je možné porozumět N. Maharadžovi a dalším probuzeným, že mluví ještě pár chvil před smrtí těla, třeba i při velkých tělesných bolestech, o štěstí pravého Já, o věčné blaženosti, radosti.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » pon 09. led 2017 5:55:14

politika u nás
z novin
Škandál v Česku. Sobotkova vláda vypracovala stratégiu, ako “transformovať” názory verejnosti na priateľské voči prílivu migrantov
Praha 7. januára 2016
Českým vlasteneckým skupinám sa podarilo nabúrať do mailov českého premiéra Bohuslava Sobotku, jeho poradcu Ota Novotného, ako aj popredných predstaviteľov mimovládneho sektora od Kocába až po organizátorov manifestácií vítajúcich imigrantov

Z odtajnenej emailovej komunikácie vyplával na povrch “plán...

Z prevedených sociologických prieskumov má vyplývať, že širokú verejnosť v otázkach migrácie ovláda strach, obavy a predsudky, ...

Hlavným účelom stratégie má byť pomoc vláde získať pre jej migračnú politiku pochopenie a podporu verejnej mienky. Citlivý problém migrácie totiž nie je bez podpory významnej časti verejnosti riešiteľný. ...

.... Zdá sa že politici a médiá na Slovensku postupujú podľa presne rovnakého scenára.

celý text viz:
http://www.hlavnespravy.sk/poradca-cesk ... tov/728175
Konzervatívny denník
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » pon 09. led 2017 6:56:49

nop píše:politika u nás
z novin...


Neznám ani jednoho člověka, kterému by se zlepšil život čtením podobných článků, ale znám pár lidí, kterým změnil život k lepšímu tenhle článek.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » pon 09. led 2017 7:51:19

Jana píše:
nop píše:politika u nás
z novin...

Neznám ani jednoho člověka, kterému by se zlepšil život čtením podobných článků, ale znám pár lidí, kterým změnil život k lepšímu tenhle článek.

Máš pravdu, není-li v něčem láska, je to špatně.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » pon 09. led 2017 8:32:08

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » ned 22. led 2017 7:57:01

hlavolamy

tak mne po ránu napadlo, zda vedoucí osoba (kouč, trenér, rádce) snese být zranitelná.
Dnes se chválí schopnost vcítit se (empatie, ba až soucit), ale co se stane, když rádce chce být také zranitelný? možná zažije krásné chvíle s druhým, který je také zranitelný.
Neměli by se ale zraňovat, bylo by to vhod?
Nezraňujme zranitelného!, ale můžeme být jemní ku křehkému.

Proč se zabývám názvoslovím? To aby nás roztodivný smysl slov nemátl, neodváděl jinam k rozkolům.
Slova mají vést k vyjádření myšlenek, ale mohou být rozličně pochopena.

Mne znepokojují dvě slova: dráždění a zranitelnost.
Fyziologie používá slovo dráždění místo slova podnět nebo stimul. Dráždění přišlo s dílem I. P. Pavlova, buňka reagovala na podněty nějakou reakcí, taktéž naučený pes vypouštěl sliny, když se v laboratoři rozsvítila žárovka.
Na druhé straně oceánu se používala dvojice slov stimulusbehaviour, přeloženo podnět – chování,
u nás dráždění – reakce.
Dráždění je tedy stimul= podnět.

A co když se na někoho usměji a odpoví mi také úsměvem?
Je to podráždění a reakce v pavlovském názvosloví a je to podnět a chování v americkém názvosloví.
Při setkání v restauraci Potrefená husa v lednu jsme se všichni usmívali, to značí, přijímali a vysílali jsme obousměrně úsměvy, tedy jsme se všichni dráždili a reagovali.
I ta husa v názvu má pojem reakce a stimulu.
=
Podobně cítím jako neforemný pojem zranitelnost.
Nemělo by se používat něco méně nebezpečného? Co vnímavost, citlivost, křehkost?
Napadlo mne:
voják by neměl být zranitelný, boj by byl problematický. Proto bývalo brnění. Dnes je neúčinné a tak se armáda chrání manévrováním.
A co je zvláštní: psychologové chválí novodobé slovo „zranitelný“, ale sami jsou nezranitelní.
Už jste viděli psychologa plačícího dojetím?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » ned 22. led 2017 8:45:31

Moc hezká úvaha, Nope.

To, z čeho se mi jeví, jako nejlepší možnost vycházet, je biblické: "Miluj bližního svého jako sebe sama."

Tohle, bych řekla, řeší tu Tvou otázku ohledně zraňování.

Můžeš úmyslně a záměrně zraňovat toho, koho miluješ jako sebe sama?

Pokud však v nás není láska, pak můžeme ubližovat nejen svým bližním, ale především sami sobě.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » ned 22. led 2017 11:35:24

Jana píše:Moc hezká úvaha, Nope.

To, z čeho se mi jeví, jako nejlepší možnost vycházet, je biblické: "Miluj bližního svého jako sebe sama."

Tohle, bych řekla, řeší tu Tvou otázku ohledně zraňování.

Můžeš úmyslně a záměrně zraňovat toho, koho miluješ jako sebe sama?

Pokud však v nás není láska, pak můžeme ubližovat nejen svým bližním, ale především sami sobě.

To je hezké,
ale "zranitelnost" je vydávaná za něco co by měl a co je positivní. Přichází to ze Západu. Z Východu ne.
Snad to znamená "nemít okoralé srdce". Snad v původní podobě to je "vulnerability". Jistě to znamená měco žádoucího, ale problém je najít správné slovo české, moravské, slovenské.
Co ta "zranitelnost" se vlastně myslí? Snad bezbrannost? To je pasivní. Měl by to být výraz s kladným efektem.

A ne jako u G.Meyrinka, který v jedné povídce napsal, že v kavárně seděla (sama) dáma, srdce obrněné stoliberním špekem. (libra = cca 0,48 kg).
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » ned 22. led 2017 12:00:27

nop píše:tak mne po ránu napadlo, zda vedoucí osoba (kouč, trenér, rádce) snese být zranitelná.
Dnes se chválí schopnost vcítit se (empatie, ba až soucit), ale co se stane, když rádce chce být také zranitelný? možná zažije krásné chvíle s druhým, který je také zranitelný.


nop píše: ..."zranitelnost" je vydávaná za něco co by měl a co je positivní.


Něco jako v duchu:

"Plačte s plačícími?"
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » ned 22. led 2017 12:12:05

Jistě, schopnost plakat s tím, kdo pláče je to také. Ale ta zranitelnost je i něco navíc. Nevím, co se tím myslí v anglické jazykové oblasi, ale doplním něco.

sotva jsem napsal něco o slově „zranitelný", našel jsem něco v článku o herečce Emmě Stoneové.

„Podobně o mladé herečce mluví Tate Taylor, režisér oscarového dramatu Černobílý svět. „Emma umí spojit sarkastický humor s vlastní zranitelností. To jen dokazuje, že je duchaplná, zábavná, kultivovaná, vzdělaná, ochotná hrát pokornou postavu. Když pak ukáže svůj komediální talent, je nemožné ji nevnímat.“
O pár vět výše se chválí opak zranitelnosti “mít kůži“:

„Ani dnes mi ale úplně nedochází, jak šílený to byl risk odejít ze střední (školy) do tvrdého showbyznysu (v 15 letech věku). Ale věřila jsem svému instinktu.
Vypěstovala jsem si hroší kůži a dobrou pracovní morálku a přežila jsem to,“ zavzpomíná.

zdroj: https://www.novinky.cz/zena/styl/426138 ... vatil.html

Mimo Emmu si pamatuji na podobný výrok. Novináři v Německu hledali každoročně nejznamenitější výrok veřejných osobností. Jednou to vyhrál výrok spolkového kancléře Konráda Adenauera:
„Taková hroší kůže, to je boží dar“.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod nop » ned 22. led 2017 12:27:32

Je asi vhod mít oba druhy schopností (vlastností). Nezranitelnou kůži a něžné srdce.
Ježíš děl: Matouš 10: 16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a prostí jako holubice.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad

Nový příspěvekod Jana » ned 22. led 2017 12:33:18

Takže ta zranitelnost, o které je tady řeč, by měla být opakem hroší kůže? Něco jako citlivost? Empatie?

Umět se vcítit do pocitů toho druhého? Být s ním "na jedné lodi"?

Něco třeba jako tady?




Když se na tu citlivost podíváme z pohledu Bible, tak jak se projevovala Ježíšova empatie vůči těm, kteří ho milovali, například vůči matce Marii, když přijal svůj kříž, nechal se chytit a ukřižovat?

Na druhé straně empatie věřících vůči Ježíšovi může mít smysl.

A jak vypadá empatie probuzených vůči neprobuzeným, kteří sní si svůj těžký sen?

Určitě nebude mít valnou hodnotu, když lékař nebo Mudrc bude přímo prožívat s hledajícím jeho depresi, strachy, pocity ublíženosti, křivdy, závislosti, nešťastnosti.

Ale obráceně, když se hledající vcítí, vžije, do láskyplné nezranitelnosti toho, který zakouší Pravdu, tak to může být osvobozující.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Mezisklad, zranitelnost

Nový příspěvekod nop » pon 23. led 2017 17:01:07

Vidím, že pojem „zranitelnost“ se udržuje frekventovaný i v poradně.
v příspěvku
Re: Nejste svou vlastní myslí od Návštěvník » pon 23. led 2017 17:34:01
se píše:
„...Jakmile se jednou vzdáte, přestanete potřebovat falešné masky ega. Stanete se velice prostými a velice skutečnými lidmi. „To je nebezpečné,“ říká vaše ego. „Něco se ti stane. Budeš zranitelný.“

Ego však neví, že skutečnou nezranitelnost objevíte jedině tehdy, když se vzdáte rezistence a když se stanete „zranitelnými“.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Mezisklad, zranitelnost

Nový příspěvekod nop » stř 25. led 2017 0:26:39

Co je zranitelnost? Je to slovo, které sem přichází v duchovních knihách a to směrem od Západu. Nesetkal jsem se s tím v oblasti pravoslavné ani ruské, a v češtině má záhadný, nejasný význam.

Zanechám uvažování z jazykové stránky a popíši jednu situaci.

Seděl jsem u stolu s počítačem a naše děvčátko si lehlo napůl pod židli na bok a řeklo: „jsem štěnátko – ňaf – ňaf,“ .
Potom mne napadlo vyzkoumat jaký je to pocit. Lehl jsem si také na bok a řekl jsem „ňaf“. Docela se mi to zdálo hezké.
Jednou později jsem o tom vyprávěl dospělé ženě při procházce po ulici a dokončil jsem: „a víš, že jsem se při tom cítil docela dobře?“
Nedaleko nás přitom šla neznámá žena a všeho si všimla. Ženy jsou mistryně nenápadného odposlechu. Ale prozradil ji nenápadný úsměv. Jí se líbilo, když mužovi bylo dobře cítit se štěnětem. Ten by nemohl ani ublížit. Myslím, že po vyslechnutí „cítil docela dobře“ možná také něco odpustila mužskému pokolení.

Takže: týká se to zranitelnosti ?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

PředchozíDalší

Zpět na Mezisklad

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron