Inspirace

Moderátor: Linda

Inspirace

Nový příspěvekod Linda » pon 10. úno 2014 19:09:33

Je to taková úleva, když už déle nemusíme předstírat, že jsme cokoliv - ani "probuzený", ani "vědoucí", ani "šťastný zažívající" ani "spirituální expert" - a namísto toho znát sebe v hlubší rovině jako domov pro ty osiřelé části zážitků, o kterých jsme si vždy mysleli, že by "měly" zmizet.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Inspirace

Nový příspěvekod Linda » pon 10. úno 2014 21:47:05

Není nic tak silného jako jemnost a není nic tak jemného jako skutečná síla
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Inspirace

Nový příspěvekod Linda » pon 10. úno 2014 22:43:39

Naděje je v hlavě, důvěra v srdci.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Inspirace

Nový příspěvekod Linda » pon 10. úno 2014 22:47:32

Když se dokážeme postupně odpoutat od cílových řešení a necháme všechno volně plynout, pak první věcí, která se projeví určitě, je to, že se zbavíme stresu.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Inspirace

Nový příspěvekod Linda » pon 10. úno 2014 22:52:27

Jarda Malej píše:
Mam rozpor s některými výroky a nevím jak to pobrat. Konkretne:
"Odstraňte cinnost mysli!"
"Zničte toho pozorovatele!"

Když jsem se svého času probíral všelijakými těmi knížkami kde se takhle mluví,
vždycky jsem se pozastavil akorát na místech kde se mi udělalo jaksi dobře,
něco mi to připomínalo, a k tomu jsem se pak stále vracel a tak nějak s tím obcoval
- kontemploval.
Ostatní jsem nechal plavat.
Tím se se prohlubovalo pochopení oněch myšlenek, protože to člověka
stále více vtahovalo do stavu, v jakém to bylo psáno.
A v tom je řekl bych smysl (nejenom duchovní) literatůry.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Inspirace

Nový příspěvekod Linda » pon 10. úno 2014 23:26:34

Jarda Malej píše:
V joze máš dvě možnosti :

budto koncentraci

nebo uvolnění

A proto se o joze říká že je "sjednocením,"
protože se v ní tyhle dva aspekty vnímání spojují do praxe "bdělé pozornosti."

Protože aby se netlačilo na pilu samoúčelným koncentrováním se
/což se mnohdy zvrhne ve vysilující chtění čehosi dosáhnout/,

je důležité aby to vnímání bylo uvolněné, relaxované.
/Uvolněnost "pouštění" sama o sobě zase lehce přechází v klimbání a spánek/
A vědomí JÁ ..neklimbá

Tak se jóga zabývá uměním spojením obojího,
(tedy koncentrace a uvolnění) v jednu užitečnou praxi.

:)


:)
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Inspirace

Nový příspěvekod Linda » úte 11. úno 2014 11:00:29

Sezení v meditaci napomáhá vědomí vykvést.
Způsobuje hlubší pochopení a spontánní změnu v chování.
Tyto změny jsou vyvolány v samotném vědomí a ne ve vaší pseudoosobnosti.

Vynucené změny se nachází na úrovni mysli.

Šrí Nisargadatta Maharadž
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Inspirace

Nový příspěvekod Linda » pát 16. pro 2016 17:08:49

Probuzení neznamená, že budete se vším "v pohodě", nebo že už nebudete mít nikdy strach, nebo že budete stále uvolnění, nebo cokoliv, co by mělo být "neustále".

Proč byste přítomný prožitek zatěžovali svými těžkými nároky? Proč byste kladli podmínky bezpodmínečnému a vůbec - čí podmínky by to byly? Proč byste žili podle odvozené, na čas vázané představy?

Naštěstí to, co jste, se nikdy nebude přizpůsobovat žádné představě, jak by probuzení "mělo" vypadat.

Nesčetné vlny stále se pohybující v oceánu bytí nemohou zůstávat "něčím" neustále, protože jsou živé – milují tanec a hru a vynořují se a mizí stejně spontánně, jako vznikly, nezanechávají za sebou žádnou stopu – a toto poznání je počátek obrovské úlevy kosmických rozměrů pro vyčerpaného hledače "dalšího zážitku".

Život nemusí odpovídat představě o tom, jaký by měl být, a proto je ve svém nejhlubším jádru tak pokojný.

Jednoduše v něm není žádné přání, aby současný prožitek byl jiný, než právě je. Je zde pouze toto – přítomné, úplné, prázdné a plné. Ale touto vrozenou dokonalostí není myšlena lhostejnost a apatie. Právě naopak!

Je to spíše živoucí postoj, způsob bytí či vidění. Bez ohledu na to, co v přítomném prožívání vyvstane – myšlenka, pocit, emoce – nezáleží na tom, jak silná nebo neočekávaná, jsou tito návštěvníci v nás vítáni jako milované a neoddělitelné vlny nás samotných.

Kdo se potká se "stínem", nepochopenou "temnou stránkou" života, těmi vlnami nás, které nejsou samy o sobě negativní nebo hříšné nebo temné, pouze zanedbané a opuštěné a toužící po domově? Kdo se chce potkat se sirotky života?

Je to takové úleva, znát sebe v hlubší rovině jako domov pro ty osiřelé části zážitků, o kterých jsme si vždycky mysleli, že by "měly" zmizet.

Z tohoto kreativního a soucitného místa se staneme více zúčastnění v životě než kdy dřív, živější než kdy dřív, dokonce všechny příběhy a sny o "mém životě" a "jak by to mělo být" odpadnou.

Za probuzením je tahle milost, nevyslovitelné a srdcervoucí bezčasé přivítání všeho tak, jak to vyvstává.

Z knihy Jeffa Fostera "Falling in Love with Where You Are"
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Inspirace

Nový příspěvekod Linda » úte 20. pro 2016 22:30:53

Nukunu Larsen

Obrázek

Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Dokážeme žít sami se sebou a se svými pocity? Nebo jsme se vydali omylem na cestu odříkání, potlačování a odmítání?

Chcete prožívat jednotu a celistvost? Tak přestaňte s vnitřním bojem a odmítáním. Aby sjednocení bylo úspěšné, je důležité, aby proběhlo plně. Jenže to není o přemýšlení! Je to spíše o rozjímání – a hlavně o pouštění! Ego se bude ptát: „Co to děláš?“. Těmto hlasům nenaslouchejte! Odevzdejte se plně prožívání. Existují jen prožitky, které následují jeden po druhém. Povyk ega je také prožitek. „Jak lze s tímto zažít jednotu?“.

Jednotu můžete zažít i s myšlenkami. Jsou velmi prchavé. Zeptejte se: „Co cítím, když se objevují tyto myšlenky?“. Máte-li obavy, nemůžete s těmito myšlenkami „obav“ zažívat jednotu, musíte jim umožnit, abyste je prožili v těle!

Určitě jste slyšeli, že tělo je podmínkou pro probuzení. Abychom mohli realizovat sami sebe, potřebujeme se vtělit do hmoty. To je jeden z důvodů, proč je tělo takovým darem. Tělo je hřištěm pro osvícení, protože Vám to dává pevnost, proti které se vymezujete.

Taky se na to můžete podívat takto: Pokud by nebylo žádné tělo, nebyly by ani smysly a vnímání. Neměli byste jména a tvary a paradoxem je, že vstoupíte-li do jakéhokoli tvaru a jména, uvědomíte si nehmotnost. Přijetím smyslů a pocitů v těle si můžete uvědomit: „Já nejsem tělo.“

Je to nevyslovitelné potěšení, ale toto potěšení není pro lidi, kteří se bojí být tělem, kteří se bojí svých pocitů a své tělesnosti. Tito lidé budou mluvit o tom, že oni nejsou tělem, ale nebude v tom žádná radost, protože se těla vlastně bojí. Odmítají ho! Začali žít ve své auře a zkoušejí se vyhnout se všem těm věcem, které odmítli. Vědí, že pokud by se odvážili vejít do těla, budou muset prožít vše, co opustili.

Jeden z cílů NDT (terapie nedvojnosti) je pomoci Vám zpět do bytí v těle a to často znamená přijetí odmítnutých pocitů a vzpomínek, které se v těle schraňují. Mnoho lidí začne umírat – opouštět svá těla dlouho předtím, než tělo odpadne samo.


Praxe sjednocení

Sjednocení je cesta lásky. Je založená na neoddělování. Skrze naše vychování jsme se naučili oddělovat sebe sama a dělá to každý, a tak to působí dojmem, že je to normální. Bezmála celý svět takto žije.

Zastav se ... a zeptej se sám sebe: „Jaké to bude, když zkusím prožít přítomný okamžik?“. Často nejsme v přítomnosti, ale pohybujeme se v naší mysli někde kolem. Co cítíš a zažíváš v této chvíli? Přivítej to a staň se tím! Úplně se tomu oddej a přijmi to.

Teď se zeptej sám sebe: „Jaké to je zažívat jednotu s tímto?“. Zjišťuj, jaké to právě teď je. Když jsi tak blízko pocitům a vjemům těla/mysli, že už není prostor pro žádnou oddělenost. Osvícení je úplné splynutí se životem. Nech vše přijít tak blízko, že zmizíš!

A co přichází teď? Obvykle nějaké velmi příjemné emoce, které lákají k zastavení se a ke zklidnění, ale to nedělej, dokud máš v sobě ještě nějaké oddělování, kterým jsi zatím neprošel. Drž se pocitu a prožij ho, uvítej ho a zeptej se sám sebe: „Jaké to je zažívat jednotu s tímto pocitem/vjemem?“.

Pokračuj do té doby, až budeš volný. Pokud tam není žádné já, oddělené od prožitku, přichází prostor, který neobsahuje ani pochyby, ani není bez pochybování. Všechny tyto představy nemají už ve stavu přirozenosti žádný význam. Je to stav bez pochybování, bez představ a rozlišování. Je to čistá prázdná mysl. Je to velmi příjemné.


http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... m-pocitum/

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47


Zpět na Linda

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků