Moderátor: PánBů
PánBů píše:Vím že to tu už párkrát bylo ale: Jednoduchý dotaz: Jak veliké je velké Já?
Malé já jako ego a velké Já jako nějaká vylepšená verze malého já takové Božské Já.
Dle mých zkušeností je stav bez ega úplně bez identity. Takovej paradox že ikdyž se já rozplyne a je všechno tak není nic protože chybí ta identita. Pojmy jako prostor nebo všobjímající láska mi přijdou mnohem výstižnější. Přeto se ale nejvíc používá pojem Já asi protože je nejkratší . Uniká mi něco nebo nikdo ještě nic lepšího nevymyslel?
PánBů píše:Vím že to tu už párkrát bylo ale: Jednoduchý dotaz: Jak veliké je velké Já?
Malé já jako ego a velké Já jako nějaká vylepšená verze malého já takové Božské Já.
Dle mých zkušeností je stav bez ega úplně bez identity. Takovej paradox že ikdyž se já rozplyne a je všechno tak není nic protože chybí ta identita. Pojmy jako prostor nebo všobjímající láska mi přijdou mnohem výstižnější. Přeto se ale nejvíc používá pojem Já asi protože je nejkratší . Uniká mi něco nebo nikdo ještě nic lepšího nevymyslel?
irulan píše: muze byt vubec někdo, kdo by o tom svědčil? Nejake Vsechno, co zažije Vsechno a pak ten zážitek zůstane v paměti jedince?
Označení "velké Já" automaticky vyvolává v osobě mylnou představu, odpovídající analogii: malej domeček - velikánskej barák.
To je trochu záhada... jak je možné, že to zůstane v paměti "jedince"? Když on po tu dobu vůbec neexistoval?
ros píše:...Označení "velké Já" automaticky vyvolává v osobě mylnou představu, odpovídající analogii: malej domeček - velikánskej barák.
Malé či velké v podstatě totéž - to je ten velký omyl, jakoby stačilo to malé já dostatečně zvětšit. Ale jakýmkoli zlepšením malého já se poznání toho velkého já nedobereme?....
Ano, věřím tomu, že může velké já podávat samo o sobě svědectví. U toho mi však vyvstane Prattchetova věta: ten svět byl nekonečný jen zevnitř. - jak to ypadá zvenku zjistit nelze, subjekt se nemůže stát objektem. ....
nop píše:vzpomínám co jsem četl o Átmán, že je
větší než [nepamatuji co, snad vesmír],
a menší než atom.
Vzpomenul jsem na komára, i ten má v sobě buddhovskou podstatu.
PánBů píše:To je trochu záhada... jak je možné, že to zůstane v paměti "jedince"? Když on po tu dobu vůbec neexistoval?
Může vůbec zůstat TO v paměti jedince? Není to TO pořád TO kdežto paměť jedince jsou spyš myšlenky, emoce, obrazy? Osvícený jedinec už je spyš TO než jedinec. Nedokonale osvícený jedinec bude mít spyš ty myšlenky a vjemy o kterých se dá přemýšlet a ztotožňovat.
PánBů píše:To je trochu záhada... jak je možné, že to zůstane v paměti "jedince"? Když on po tu dobu vůbec neexistoval?
Může vůbec zůstat TO v paměti jedince? Není to TO pořád TO kdežto paměť jedince jsou spyš myšlenky, emoce, obrazy? Osvícený jedinec už je spyš TO než jedinec. Nedokonale osvícený jedinec bude mít spyš ty myšlenky a vjemy o kterých se dá přemýšlet a ztotožňovat.
ros píše:V paměti jedince nemůže zůstat TO, ale jen obraz, vzpomínka, vjem či dojem. A s ním pak může mysl jedince laborovat, jak je jí libo.
PánBů píše:Může vůbec zůstat TO v paměti jedince? Není to TO pořád TO...?
ros píše: To, co psala, Lída, ta záhada je,jak se ten vjem vtiskne do paměti jedince. Děje se to na rozhraní stavu bez osobního vědomí a(samadhi, hluboký spánek) a stavu s ním.
ros píše: Otázka nedokonale osvíceného jedince je taky zajímavá. Může být dokonale osvícený jedinec? Jak to vypadá?
Linda píše:Záhada to je jen pro osobu jedince.
.Petra píše:Linda píše:Záhada to je jen pro osobu jedince.
Zahada je to pro Vedomi, ktere prave sebe sama ztotoznuje s iluzornim jedincem.
Proto radi Nisargadatta: "Budte presvedceni pevne o tom, ze jste ciste Vedomi."
Soustredit se na koncept jedince, ktery je soucasti nejakeho celku, je kontraproduktivni. Posiluje to jen koncept jedince.
"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš
Tazatel: Jak mám proniknout k této podstatě?
N: Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste. Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost. Opusťte svou připoutanost k neskutečnému, a to skutečné hbitě a hladce zaujme své místo. Přestaňte si představovat, že jste nebo děláte to či ono, a vysvitne ve vás pochopení toho, že jste zdrojem a srdcem všeho. S tím přijde i veliká láska, která není otázkou volby či dávání přednosti něčemu, ani připoutaností, ale silou, která všechny věci učiní milými a hodnými lásky.
Linda píše:PS. O této praxi říká v knize "Já jsem TO" Mistr advaity, Nisargadatta Maharadž :Tazatel: Jak mám proniknout k této podstatě?
N: Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste. Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost. Opusťte svou připoutanost k neskutečnému, a to skutečné hbitě a hladce zaujme své místo. Přestaňte si představovat, že jste nebo děláte to či ono, a vysvitne ve vás pochopení toho, že jste zdrojem a srdcem všeho. S tím přijde i veliká láska, která není otázkou volby či dávání přednosti něčemu, ani připoutaností, ale silou, která všechny věci učiní milými a hodnými lásky.
Jana píše:
Skrz projekci v mysli není šance jednotu poznat. Pořád se může skrz ni jevit jako realita, že můžeme udělat něco špatně, že něco nebo někdo nemůže být láska, že krátká cesta je pro naši osobu nebezpečná, že naše osoba to musí mít pod kontrolou a musí vědět, co s tím.
Nisargadatta Maharadž:
"Můžete donekonečna opakovat nějakou poučku bez jakéhokoli výsledku. Musíte se okamžik za okamžikem nepřetržitě pozorovat, obzvláště svou mysl, a nic neopominout. Toto nezúčastněné pozorování je základem pro to, aby se oddělilo Já od ne-Já.
Pronikněte do celkové struktury svých tužeb a jejich důsledků. Jsou to nejdůležitější součásti vašeho mentálního a emocionálního vybavení a silně ovlivňují vaše jednání. Pamatujte si, že se nemůžete vzdát toho, co neznáte. Abyste mohl překročit své já, musíte je nejprve poznat."
http://www.advaita.cz/26151n-10.-nezuca ... ja-jsem-to
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků