nop píše:šutr píše:"Peklem symbolicky je i samsára, neví se o tom, bo vášeň je také peklo a zatmívá mozek."
Některé školy považují za peklo tento svět , respektive říkají , že není většího pekla než je tento svět
... Samsára , peklo , je všeobecně známa , ví se o tom , a proto je doporučován návod , jak se člověk může ze samsára vyprostit
... To jen Nop objevuje "ameriku" minimálně 300 let zpětně
... Nejen vášeň zatmívá mozek , ale i BLBOST !
Nevím, jestli opravdu objevuji Ameriku, ale jsou i světy které se mi nezdají pochopitelné. Nejsa odborník na buddhismus, budu stručný.
=
jsou tvrzení, že samsára a nirvána jsou totéž. To mi logicky připomíná rozpor mezi během a lehem, jako "běžet vleže" a "ležet během".
=
můj kamarád citoval názor, že na Zemi je tu trestanecká kolonie pro nápravu zločinců.
=
Mandžušrí bývá zobrazovaný s meči obklopenými plameny. Na můj dotaz mi odpověděli, že pro obranu dharmy je někdy potřebný boj. To jsem zvědavý, jak někdo v roli bódhisatvy bude s plameny na mečích dodržovat ahinsu, aby nikoho nezranil.
Hmm ! Samsára a nirvána nemůžou být totéž . Proč by jinak bylo doporučováno uniknout ze samsáry a dosáhnout nirnány ... K.M. kdesi píše , že samsára je vše co má tvar a naopak nirvána je prostor , "prázdnota" ... Vše co je "hmotné" a má tvar či je ve tvaru (možná i nebeské světy) je samsára ! ... Duchovní sféra , světlo bez tvaru , láska bez tvaru či představ , blaženost bez tvaru , mír bez tvaru atd. jsou asi onou nirvánou .
Tvůj kamarád je možná blízko pravdy ... V buddhismu se traduje , že tato země je sféra červené karmy a tedy učební síni ... Na této zemi nikdy nebude ráj . Přesto je země , dle K.M. považována za poměrně šťastnou sféru ... Jsou ale i názory , že naše země je tím největším peklem ve "vesmíru" .
Pro obranu dharmy je potřebný boj , ale vnitřní ! To je boj s vnitřní přírozeností jak se o ní zmiňuje např. Sv. Pavel v Bibli . Myslím , že všIchni svatí všech národů a všech náboženství musí a museli podstoupit "BOJ" se svým "lidstvím".
S tou ahinsou je to trochu jinak . Stáhni si tuhle knihu
https://www.ulozto.cz/!Ph2VLrN5o/milarepa-kminarik-pdf Tam se lze dočíst , jak zdánlivě krutě a proč jednal guru (Marpa) se svým žákem Millarepou .
"...řekl lama Marpa: Když jsme všechno přesně
uvážili, nezasluhuje nikdo pokárání. Chtěl jsem zprostit Velkého
kouzelníka jeho hříchù, proto jsem ho nechal vlastnoručně stavět
domy. Kdyby to bylo pro mé sobecké účely, byl bych došel dál lichocen
ím a přátelskou domluvou. Proto ani mně nepatří pokárání.
Ale Dagmema, žena neobyčejné mateřské dobroty a slitování, nemohla
přihlížet, jak špatně nakládám s ubohým Velkým kouzeln
íkem, který se zdál být tak ochotný, poslušný a trpělivý. Kdo ji
mùže proto kárat, že mu dala onen dopis a dary, i když to bylo
nebezpečné? A ty, Ngogtön Čhödore, nemùžeš být kárán, jak jsi
sám řekl. Rád bych tě přesto poprosil, abys relikvie pro tuto pří-
ležitost přinesl zpět. Potom je dostaneš zpátky. Ty však, Velký
kouzelníku, jsi jednal úplně správně, že ses všemi prostředky sna-
žil získat náboženské pravdy. Protože jsem nevěděl nic o podvržen
ém psaní Ngogtönovi, který tě na jeho příkaz zasvětil do svatých
pravd, byl jsem oloupen o možnost tebe, Velkého kouzelníka, naplnit
zoufalstvím, jak mi to přikazovala má povinnost. Proto jsem se
rozvzteklil. I když se mùj vztek rychle utišil jako vlna na vodě, nebyl
to obyčejný světský vztek. Náboženský hnìěv je něco jiného. AŤ
se objeví v jakékoli formě, má stejný cíl: probudit lítost a tím podporovat
něčí duchovní vývoj. Kdyby kdokoli z vás zde nerozuměl
náboženským motivùm a pohoršoval se nad tím, napomínám ho,
aby svou dùvěrou a vírou nedal otřást. Kdybych byl mohl tohoto
svého duchovního syna uvrhnout devětkrát do zoufalství, byl by
býval očištěn od všech høříchù. Nebyl by se býval musel znovu zrodit,
ale jeho fyzické tělo by se bylo rozpustilo. Byl by navždy úplně
zmizel a dosáhl nirvány. Že se tak nestalo a že si ještě musí odpykat
malou část svých vin, za to vděčí špatně pochopenému soucitu
Dagmemy a jejímu nedostatečnému porozumění. Přesto však vytrp
ěl osm hlubokých bolestí, které ho očistily od jeho těžkých hříchù
a musel snést mnoho drobných trestù, které ho zbavily drobných
hříchù. Od nynějška se chci o něho starat a dát mu nauku a zasv
ěcení, které jsou mi tak drahé jako vlastní srdce. Sám ho chci
zásobovat potravou, až bude žít v ústraní, a vlastníma rukama ho
chci uzavřít na místo meditací. Proto se raduj"