.Petra píše:Jana píše:.Petra píše:
Ještě jsem se nesetkala s nikým - at ve skutečnosti nebo na internetu - kdo by byl reralizovaný jako Nisargadatta.
To proto, že potkáváš samé cizí, ale jednou možná potkáš Sebe.
♥
Škoda, že jsi takto nemohla poučit Papadžiho. Ten prý se setkal ve svém životě jen se třemi realizovanými.
Můžeš uvést zdroj?
Nerealizovanost je jen snem a při ztotožnění se snovými postavami se jeví jako možnost, že některá z těch snových postav by mohla dosáhnout realizace a být realizovaná.
Nicméně nejsme ničím jiným, než tím čím skutečně jsme. Nikdy se nemůžeme stát iluzí. Nikdy se nemůžeme stát odděleností od zbytku, i když se to tak může jevit.
Bytí se nikdy nerozdělí na dva nebo sedm miliard, je stále jediné a stejné.
Jakmile se objeví poznání, že jsme vším, tak se s tím objeví poznání, že vše je Jedním, jak by z toho, co skutečně je, mohlo být něco skutečného něčím jiným, něčím druhým. Skutečné je skutečným a iluze je tím, co ve skutečnosti neexistuje.
Z mého pohledu nejde o to stát se realizovaným, ale poznat, že jsme tím, čím JSME a že ničím jiným být ani nemůžeme.
Tedy dobrý duchovní učitel neleští ego žáka, nevylepšuje jeho image, ale pomáhá v něm probudit poznání té dokonalosti, kterou už je.
Dokud sami sebe hledáme, dokud sami sebe neznáme, tak skrz průzračnost duchovního učitele může být naše pravé Já čitelné.
Ale jakmile se při probouzení začne stávat sama existence vědomou láskou, tak to pravé Já září z každého, i když o tom třeba ani neví.