Moderátor: Pelvan
Jana píše: Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti...
Ano. Dokud se vnímá, že všechno se děje, právě teď, tak to prostě jen JE. Nevzniká potřeba něco z toho ignorovat. Nic se neodmítá jako něco, co je pomíjivé, čemu není třeba věnovat pozornost.
Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.Jana píše: Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?
Návštěvník píše:Jana píše: Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti...
Ano. Dokud se vnímá, že všechno se děje, právě teď, tak to prostě jen JE. Nevzniká potřeba něco z toho ignorovat. Nic se neodmítá jako něco, co je pomíjivé, čemu není třeba věnovat pozornost.
Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.Jana píše: Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?
Opakování je prý matkou moudrosti
Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.
Opakování je prý matkou moudrosti
Návštěvník píše:Jana píše: Přítomnost sama o sobě není pomíjivá. V ní není šance uvíznout na představě pomíjivosti...
Ano. Dokud se vnímá, že všechno se děje, právě teď, tak to prostě jen JE. Nevzniká potřeba něco z toho ignorovat. Nic se neodmítá jako něco, co je pomíjivé, čemu není třeba věnovat pozornost.
Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.Jana píše: Co když věčnost Boží Lásky se ve skutečnosti týká jen toho věčného, nikoliv pomíjivého?
Opakování je prý matkou moudrosti
Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.
Jen když se uvízne na představě, že něco z toho, co právě JE, je pomíjivé, vznikne potřeba "to pomíjivé" ignorovat. A dělit vnímané na to, čeho se láskyplnost Bytí týká - a na to, čeho se netýká, protože je to pomíjivé.
Jana píše:Probuzení je poznáním toho, co je věčné a neměnné a to je jedinou Skutečností. Dokud nedojde k probuzení, tak se za skutečnost považuje to, co se mění, vzniká a zaniká.
Návštěvník píše:...jako Brahma se poznává i to, co se mění, vzniká a zaniká. Absolutno v pohybu.
Ot.: Jak sristhi (tvoření) vzniklo? Někdo říká, že je předurčeno. Jiní tvrdí, že je to Pánova líla nebo kratochvíle. Jaká je pravda?
Odp.: Knihy to líčí různě. Je tu však tvoření? Vznik tvoření musíme vysvětlovat pouze tehdy, když existuje. Nemusíme všechny tyto teorie znát, ale že existujeme, víme jistě. Proč nejprve nepoznat „já" a až potom zkoumat, zda tvoření existuje? [1]
Ot.: Ve Šrí Šankaračárjově védantě byl princip stvoření světa kvůli začátečníkům přijat, ale pokročilým je zdůrazňován princip ne-stvoření. Jaký je váš názor na tuto věc?
Odp.: „Neexistuje ani rozpouštění ani tvoření, nikdo není spoután ani neprovádí duchovní cvičení. Neexistuje nikdo, kdo by toužil po osvobození ani nikdo osvobozený. Toto je absolutní pravda." Tato sloka je uvedena ve druhé kapitole Gaupadovy Karika. Ten, kdo je upevněn v Já to vidí díky svému poznání skutečnosti. [2]
Ot.: Není Já příčinou světa, který kolem sebe vidíme?
Odp.: Samotné Já se jeví jako svět různých jmen a tvarů. Já však nepůsobí jako bezprostřední příčina (nimitta karana) jeho stvoření, trvání a zničení. Neptejte se, „Proč vzniká kolem Já, zmatek, přehlížející onu pravdu, že se Já samo jeví jako svět?" Kdybyste se místo toho ptal, „Komu tento zmatek nastává?", ukázalo by se, že pro Já nikdy neexistoval. [3]
http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... -maharisi/
Návštěvník píše:"Neexistuje nic skutečného, co by pomíjelo, co by vznikalo a zanikalo" se týká iluzorních jednotlivostí (vln): jednotlivosti opravdu jako něco skutečného samostatně neexistují. Teprve když se tohle plně přijme a začne i vnímat, současně se začne rozpoznávat, že i ty domnělé jednotlivosti nejsou ničím jiným než Absolutnem v pohybu - Brahmou - "vodou v pohybu".
Jana píše:Návštěvník píše:"Neexistuje nic skutečného, co by pomíjelo, co by vznikalo a zanikalo" se týká iluzorních jednotlivostí (vln): jednotlivosti opravdu jako něco skutečného samostatně neexistují. Teprve když se tohle plně přijme a začne i vnímat, současně se začne rozpoznávat, že i ty domnělé jednotlivosti nejsou ničím jiným než Absolutnem v pohybu - Brahmou - "vodou v pohybu".
V pravém Já - v Srdci není žádný pohyb, jen TICHO.
Odkud kam by se pravé Já hýbalo, když je absolutně vším - nerozlišeným, nerozděleným ?
jaosiva1 píše:Neni nic skutecneho, co by vznikalo a zanikalo...moc pekna veta...
Zajimalo by me, jak by to dopadlo, kdybyste ji rekli sve manzelce, diteti ci vedoucimu v praci....
Pravdepodobne byste ovlivnili trochu jejich psychiku a nasledne by doslo I ke zmene stavu tela...hehe, ale vaseho!...bo by vas hnali
Ale tady...v klidu Poradny jsou hlubokomyslne reci povoleny...a zitra...hura zas do prace
Holt nemuze kazdy sedet v asramu a BYT JEDNOTNY VE SVEM PARADIGMATU I KONANI...bohuzel.
Bo toto dvojvladi vas diskvalifikuje pro nejaky dalsi pokrok.
...pjks...
Návštěvník píše:jako Brahma se poznává i to, co se mění, vzniká a zaniká. Absolutno v pohybu.
jaosiva1 píše:Neni nic skutecneho, co by vznikalo a zanikalo...moc pekna veta...
Zajimalo by me, jak by to dopadlo, kdybyste ji rekli sve manzelce, diteti ci vedoucimu v praci....
Pravdepodobne byste ovlivnili trochu jejich psychiku a nasledne by doslo I ke zmene stavu tela...hehe, ale vaseho!...bo by vas hnali
Ale tady...v klidu Poradny jsou hlubokomyslne reci povoleny...
jako Brahma se poznává i to, co se mění, vzniká a zaniká. Absolutno v pohybu.
Zkušenost světa, prožívání činností a existence, to vše je z pohledu Parabrahman ilusorní...
Bůh má bezpočet jmen. Jen Višnu se třeba označuje tisíci jmény. Jmen Boha je mnoho, ale jaká je Jeho forma? Jeho forma je bytí, vědomí v člověku. Je to pocit bytí v lidské formě. Je známo, že existuje 8,4 milionů druhů žijících forem, ale všechny nemají schopnost poznat sebe sama, nemají intelekt. Pouze lidské bytosti jsou vybaveny inteligencí a po narození člověka Brahman ví, že je. Poté, co se dozví, že je, Brahman také přijde na to, že svět je iluze, berouce si příklad snového světa. Někdo, kdo spí pohodlně, si myslí, že je probuzen, a vidí snový svět, ve kterém má oddělené tělo. Ve snu se přihodilo tolik aktivit a zdály se být skutečné do té doby, dokud se nezjistilo, že (snové) bdění nebylo skutečné. Zmizení snu vyústilo ve štěstí, ale on (spící) byl šťastný před pozorováním snu. Ten, kdo spal, byl šťastný, ale chybná (snová) bdělost dala podnět k neštěstí. Myšlenka (ve snu) "já jsem bdělý a toto vše prožívám" vyústila ve velké zoufalství. Avšak jaký je on předtím, než pojal to falešné bdění?
On je šťastný. V hlubokém spánku je jeho stav podobný "stavu" Parabrahman, což značí být šťastný a nemít potřebu po štěstí.
...Zkušenost světa, prožívání činností a existence, to vše je z pohledu Parabrahman ilusorní. Avšak z hlediska individuální duše omezené tělesnou totožností je toto vše skutečné.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 návštevníků