jaosivar píše:Na druhe strane strach z bolesti a smrti tento synchron narusuje
PPS
Bolest těla je pro mne velmi nepohodlná záležitost. A proč ji mám zbytečně zakoušet, když to není nutné?
Bolest je zpráva našeho těla nám, že něco neděláme dobře. Tělo nemá naše myšlenky a emoce k dispozici (to všechno ovládá ta proto tak vznešená a obdivovaná Mysl), aby mohlo s námi rozmlouvat.
Tělo má k dispozici na rozmlouvání s námi slabé negativní pocity slabosti a nevolnosti anebo naopak pozitivní pocity síly a vitality. A v případě, že je duch člověka nepozorný a na tyto slabé negativní pocity nedá, tak tělo přitvrdí a vezme si na pomoc bolest. Bolest je silný negativní pocit a nutí člověka něco v té situaci aktivně pociťované bolesti dělat.
Někdy si také vezmu prášek proti bolesti. Když mne bolí zub již druhou noc a nemohu usnout, tak si vezmu prášek. Ale důležité je pak hned jít k zubaři a nezůstat dlouhodobě u toho braní prášků proti bolesti.
Když mne bolí zanícená žíla, je situace složitější, než v případě zubu. Doktoři mne chtěli zmasakrovat kompresní punčochou a operací, to není stejné jako vytrhnout zub, to je hrozba invalidizace.
Pokud bych se svépomocí nedostal z této obtížné situace, mohl ze mne být lazar. A tato situace se mi děje opakovaně při mých různých zdravotních potížích. Připomíná mi to chůzi v minovém poli, moje návštěva lékaře při akutním tělesném průšvihu.
A o smrti jsem zatím nepsal. Děkuji, žes mi ji připomněl.
Nevím o tom, že bych měl strach ze smrti. Mám strach z případného bolestného umírání, to ale považuji za normální a nemíním s tímto strachem nic dělat.