Za myšlenkami

Za myšlenkami

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 15. črc 2015 23:05:08

"Zeptejte se sami sebe, kdo ve skutečnosti jste, všímejte si sebe, vždyť vy opravdu nejste tímto tělem. Tělo se narodí a tělo zemře. Tělo je necitné a ve spánku neexistuje. Vy sami jste jen vědomím, jste jen vědomí. Vědomí je tím, co existuje, aniž by se narodilo a nikdy nezmírá. Ve spánku je vědomí, ale není tělo. Ten, kdo ví, že ve spánku neexistujete, jste vy. Je tu někdo, kdo ví, že se tělo nenarodilo? A je tu někdo, kdo poznal zrození vědomí? Z toho, co je řečeno, je jasné, že nejste tělo, proto zničte špatnou myšlenku, že jste tělo. Stále přemýšlejte, co ve skutečnosti jste. Na nic jiného nemyslete. Myšlenka „já jsem tělo“ je kořenem všech ostatních myšlenek. Když zmizí, všechny ostatní myšlenky s ní zmizí také. Zkoumání, prováděné s otázkou „Je toto tělo citným já?“, to jediné je schopné zničit myšlenku „já jsem tělo“. Kdo žije v klamu „já jsem tělo“, bude mentálně trpět pro své oblečení, jídlo, apod. Kdo zničí myšlenku „já jsem tělo“, nebude trpět pro oblečení, jídlo, apod. I když se blíží smrt, nebuďte sklíčení a vězte, že je činem Boha a buďte v nečinném a volném stavu pravého Já. Není nejmenší výhody v tom, když víte, že jsou jedno, dvě či tři těla. Jinými slovy, není užitek v tom, že tělo má 3 formy, hrubohmotnou jemnohmotnou a příčinou. Když ostře zkoumáme pocit „já“ a přitom nedbáme na hrubohmotné tělo, se kterým se jako s „já“ ztotožňujeme, pak nezůstane prostor pro existenci jiných těl. Nevšímejte si projevů, které vidíte jako jiné. Pokládejte je za ne-Já. Nedbejte na množství kolektivních předpisů. Jsou jako smetí a pokládejte je za cizí. Vězte, že stav oproštěný od myšlenek, který zůstává, když i ta jediná myšlenka „Kdo jsem já?“ také ustala, že To jedině Jsi Ty. To, co existuje bez výstupu či klesání, to je tvé pravé Já, které spontánně září. Dokonalé Já září jako slunce; prováděj bez ustání zkoumání Kdo jsem já?“

http://www.celostnimedicina-ajurveda.cz/vedomi/
Návštěvník
 

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 16. črc 2015 9:04:58

miroslav píše:
Případnou myšlenku "já jsem tělo" netřeba ničit. A také jak zničit myšlenku a proč. A kdo by ji měl ničit?
Stačí si ji uvědomit jako myšlenku a poznat její původ, příčinu.
...


přesně :yes: :) :yes:

pokud je už někdo schopen pouze

"Nezaujatého pozorování toho, jak dochází k pohybům mysli-intelektu, které dočasně zakrývají normální stav Já jsem. Pak toto pochopení odstraní strach z ega, jelikož ego nebo ztotožnění s tělem je potřebné k tomu, aby skrze tělo mohlo docházet k činům – i když se jedná o tělo džnánina. Jinými slovy, ať už to byl Maharaj nebo Ramana Maharshi, ztotožnění s tělem muselo pokračovat tak dlouho, jak bylo tělo naživu, ale toto ztotožnění nezahrnovalo pocit odděleného konatele. Ať už to byl Maharaj nebo Ramana Maharshi, vždy odpověděli, když je někdo oslovil, ale

organismus těla a mysli byl viděný jako objekt, stejně jako jakýkoliv jiný objekt v projeveném světě."


Ramesh Balsekar
Návštěvník
 

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Jana » pát 11. srp 2017 18:42:54

Co je to mysl?

Obrázek

Pro aspiranta, který je na cestě k seberealizaci, není otázky, která by ho tak uváděla do rozpaků a zároveň by nebyla tak důležitá, jako kontrola mysli. Navrhuje se mnoho metod a prostředků a provádějí se s různými úspěchy. Tento věky se táhnoucí problém Maháriši vyřešil vlastním způsobem a do tohoto zdánlivě beznadějného způsobu přinesl nové světlo. Maháriši říká, že ve skutečnosti není žádná mysl, kterou bychom měli kontrolovat, pokud je realizován átman. Átman záři, když zmizí mysl. V realizovaném může být mysl aktivní či neaktivní, ale átman sám existuje. Mysl, tělo a svět nejsou od átmana odděleny. Nemohou od něj odděleně existovat. Mohou být tedy odlišní od átmanu? Když jsme si vědomi átmanu a plně jsme se v něm upevnili, pak není důvodu, abychom se znepokojovali nad takovými stíny, které ani v nejmenším nemohou ovlivnit jas neměnného átmanu.

Abychom měli v bodě jedinečného Mahárišiho učení jasno, je třeba se touto otázkou poněkud hlouběji zabývat. Podle něj problém kontroly mysli zmizí a přestane být problém, jakmile mysl v sobě hledá svůj zdroj.

Co je mysl? Existuje mimo myšlenky, které přicházejí a odcházejí? Co je ono „já“, se kterým se mysl ztotožňuje? Co je základem celé této myšlenkové aktivity? Pro zodpovězení otázek je nutné vyvinout úsilí, sebrat a soustředit mysl na svůj zdroj a sladit ji s átmanem, který je podporou veškeré myšlenkové aktivity. Je to naprosto přirozená a přímá metoda, která okamžitě ovládá mysl. Každá jiná myslitelná metoda trpí nedostatkem, že chce mysl kontrolovat, čímž ji udržuje. Tyto ostatní metody podržují závoj mysli, a proto nikdy nemohou odhalit átman. Když se ponoříme do nitra tím, že hledáme zdroj myšlenek a zachytíme záblesk átmanu, pak jsme poznali pravou přirozenost mysli, tj. že je jen neskutečným projevem jediné Skutečnosti – átmanu.

Maháriši sděluje opravdovému aspirantovi dva základní aspekty, týkající se věci kontroly mysli:
1) Z nejzazšího pravdivého hlediska jediné Skutečnosti – átmanu neexistuje žádná taková věc jako mysl.
2) Úsilí kontrolovat mysl, které vychází z předpokladu, že je tu něco, co nazýváme myslí, a musí se kontrolovat, se nutně projeví jako bezvýsledné.

http://www.rudolfskarnitzl.cz/Texty/2016/co_je_mysl.htm
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6877
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. bře 2019 20:04:30

~ Nemusíš rozumět.

Cosi se pohybuje hlouběji než běžné chápání.

Toto je přítomnost samotné Milosti.

Nikdo nemůže porozumět Milosti.

Můžeš jen říct:„Děkuji. Děkuji.

Děkuji, že sis mne vybrala a že mne spaluješ!“

Kafr hoří a nic po něm nezbývá.

Ani po tomto spalování nic nezůstane.

[Ticho]

Modlitba zní: Nezanechej nic neshořelé.

Nejvyšší stav Vrcholného osvobození je vaší pravou podstatou.

Je zde vždy, neměnící se. Když toto víš, buď klidný.~

Šrí Ramana Mahariši
Návštěvník
 

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod armin » pát 01. bře 2019 20:33:57

Návštěvník píše:
(Ramana)
Modlitba zní: Nezanechej nic neshořelé.


To je cesta ... :yes:

Ne jen žasnout a druhým v povznesené náladě radostně oznamovat.
(Rupert Spira)
"Jen tahle průzračná Prázdnota tančící všemi formami zkušenosti"
Podobně jako zjišťuje fyzik - vše je energie a její nejrůznější formy.
Je to pravda, ale co je mi to platné, když trpím tím, že se na mne někdo povyšuje, nebo když trpím bolestí posledního stadia rakoviny?

Vzpomenu si na to v takové situaci, budu to vnímat v takové situaci stejně nadšeně jako Rupert že i nesnesitelná bolest je "Jen tahle průzračná Prázdnota tančící všemi formami zkušenosti" ?
Svých omezení, preferencí, komplexů a nevědomosti o svém nevědomí, které zásadně ovlivňují můj život a prožívání, se tím nezbavím. Ani tím, když si budu myslet, že ve skutečnosti neexistují, protože ani není nikdo, kdo by je měl. Je přece "Jen tahle průzračná Prázdnota tančící všemi formami zkušenosti" Nebo ne?
Je jen energie a její nejrůznější formy. No není to krásné? :)
Ale to není cesta. To nám moc nepomůže...
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 219
Registrován: pát 16. srp 2013 22:49:42

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Mrkev » pát 01. bře 2019 22:15:45

armin píše:Je jen energie a její nejrůznější formy. No není to krásné? :)
Ale to není cesta. To nám moc nepomůže...


Intelektuální pochopení toho, jistě opravdu moc nepomůže.
Trochu ano, může po otevřít cestu k pravému prožitku.
Někdy je dotek Mistra víc než milion slov.

Je jen energie a její formy. V kom to rezonuje, považuje to za drahokam.
V kom to nerezonuje to má za laciný blábol.
Jaký je rozdíl mez těma 2?
Mrkev
 

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. bře 2019 22:58:04

Mrkev píše:
armin píše:Je jen energie a její nejrůznější formy. No není to krásné? :)
Ale to není cesta. To nám moc nepomůže...


Intelektuální pochopení toho, jistě opravdu moc nepomůže.
Trochu ano, může po otevřít cestu k pravému prožitku.
Někdy je dotek Mistra víc než milion slov.

Je jen energie a její formy. V kom to rezonuje, považuje to za drahokam.
V kom to nerezonuje to má za laciný blábol.

Jaký je rozdíl mez těma 2?


Že by to rezonovalo v míře přímo úměrné prožitku, zkušenosti, na rozdíl od pouhého pochopení intelektem?
Návštěvník
 

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Mrkev » sob 02. bře 2019 5:49:21

Návštěvník píše:
Mrkev píše:
Je jen energie a její formy. V kom to rezonuje, považuje to za drahokam.
V kom to nerezonuje to má za laciný blábol.

Jaký je rozdíl mez těma 2?


Že by to rezonovalo v míře přímo úměrné prožitku, zkušenosti, na rozdíl od pouhého pochopení intelektem?


To jistě ano,
ale v někom ta slova rezonují ještě před prožitkem a inspirují jej k němu, podněcují v něm nutkání, toto rozlousknout, plně tomu porozumět. A prožitek se v kratším nebo delším čase dostaví.
v druhém případě tuto cestu uzavírají, odrazují od ní.
V čem je tady rozdíl?
Mrkev
 

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 02. bře 2019 8:30:52

Návštěvník píše:
Mrkev píše:Je jen energie a její formy. V kom to rezonuje, považuje to za drahokam.
V kom to nerezonuje to má za laciný blábol.

Jaký je rozdíl mez těma 2?


Že by to rezonovalo v míře přímo úměrné prožitku, zkušenosti, na rozdíl od pouhého pochopení intelektem?

Mrkev píše:To jistě ano,
ale v někom ta slova rezonují ještě před prožitkem a inspirují jej k němu, podněcují v něm nutkání, toto rozlousknout, plně tomu porozumět. A prožitek se v kratším nebo delším čase dostaví.
v druhém případě tuto cestu uzavírají, odrazují od ní.
V čem je tady rozdíl?

V míře intenzity, se kterou se osobní já potřebuje za každou cenu bránit svému rozpuštění?

A ta závisí na čem?
Návštěvník
 

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod armin » sob 02. bře 2019 9:26:25

Mrkev píše:ale v někom ta slova rezonují ještě před prožitkem a inspirují jej k němu, podněcují v něm nutkání, toto rozlousknout, plně tomu porozumět. A prožitek se v kratším nebo delším čase dostaví.


Ano. U mnohých ale podněcuje naopak nutkání si to přivlastnit, rozumové pochopení zaměňovat za prožitek.
Zda jde o skutečné poznání a ne jen o povznášení se na vlně sebeobdivu a porovnávání se s druhými, dotyčný nejlépe pozná, když tento "prožitek" trvá stále. I v tom neukrutnějším utrpení, nesnesitelné bolesti, když ti umírá dítě atd,
A často se stává, že když je někdo už opravdu "načatý", tak takové utrpení dotyčného může dokopnout k opravdovému poznání, osvobození, že spálí poslední zbytky ulpívání. Jako se to stávalo třeba v koncentračních táborech.
Uživatelský avatar
armin
 
Příspěvky: 219
Registrován: pát 16. srp 2013 22:49:42

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Tara » sob 02. bře 2019 11:18:30

armin píše:
Mrkev píše:ale v někom ta slova rezonují ještě před prožitkem a inspirují jej k němu, podněcují v něm nutkání, toto rozlousknout, plně tomu porozumět. A prožitek se v kratším nebo delším čase dostaví.


Ano. U mnohých ale podněcuje naopak nutkání si to přivlastnit, rozumové pochopení zaměňovat za prožitek.
Zda jde o skutečné poznání a ne jen o povznášení se na vlně sebeobdivu a porovnávání se s druhými, dotyčný nejlépe pozná, když tento "prožitek" trvá stále. I v tom neukrutnějším utrpení, nesnesitelné bolesti, když ti umírá dítě atd,
A často se stává, že když je někdo už opravdu "načatý", tak takové utrpení dotyčného může dokopnout k opravdovému poznání, osvobození, že spálí poslední zbytky ulpívání. Jako se to stávalo třeba v koncentračních táborech.

Podle mě, aby poznání (osvobození) bylo trvalé, se nestane z vteřiny na vteřinu a tak, aby trvalo stále...., to snad jen ve výjimečném případě..., spíše se ve většině případů jedná o záblesky stavu pro-žitého poznání a díky za ně...
Stále nás válcuje starý stav, ztotožnění s osobou, zajetými kolejemi v mysli, návyky, touhy atd.

Jak jsem psala o tom stavu, který se sem tam objeví u mne, když vycházím z domu ven = do Prostoru, NOVÉHO, jiného, než bylo x hodin, dnů... žito a zaplaví mne NOVÉ, jakoby PRVNÍ, PRVNÍ, PRVNÍ bytí...., je to NÁDECH TOHO PRVNÍHO BYTÍ, které není ničím podmíněné, zatížené, vykonstruované, vymeditované, není výsledkem žádného cvičení...., je to, jako by zrovna narozené dítě poprvé otevřelo oči... poprvé, poprvé, nevinné, otevřené, v důvěře a bezbranosti.... jsem tady...

Krásně o tomto stavu Otevřena píše Larsen ....

Tak o tom je ten stav a ano, není žitý trvale...ale srovnávat ho se stavem, že je stejný, jako když někdo povraždí autobus plný lidí je totálním neporozumněním..., buď je to od tebe armine cílená provokace, abych to rozvedla dál, nebo ten stav neznáš a uchopuješ to opět jen intelektem a pak nemá cenu dále v tom rozhovoru pokračovat...

Co se týká prožívané bolesti, kterou zmiňuješ, jsem už delší dobu v období, které je podobné "uvěznění v kobce"..., nevím, jestli jsi četl Zasvěcení od Elisabeth Haich, dokonce jsem tento stav uvěznění v temnotě prožila v živém snu. Ten stav má své fáze, kdy se bráníš zuby nehty, křičíš, vztekáš se, bojuješ, koušeš, kroutíš se, zkoušíš všechno možné, aby ses z temnoty (kobky) vyhrabal, dostal. Marně.
Pak nastává období sebelítosti (toto prožívám nyní), opouště mí síly (fyzické), nic moc díky nohám nemůžu, jsem ráda, že dojdu na záchod a že se osprchuji a to je tak všechno, co ještě zvládnu. Nezvládnu zalít kvítka, nemám do čeho vzít konvici s vodou :-), když se držím na fr. holích, nenakupuji, vařím v sedě a jen málo složitá jídla no atd. Opouštějí mě i ti nejbližší, potkánci, dcera se stěhuje z domu no a tak...
No a potom nastává stav absolutní kapitulace, kdy je vzdán veškerý boj, .... umřeš.... a přichází úsvit toho NOVÉHO, ČERSTVÉHO, NIČÍM NEZATÍŽENÉHO PROTOSTORU..., bylo to tak jak v knize u Elizabeth, tak jsem jej prožila ve snu....
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod ros » sob 02. bře 2019 13:33:05

Tara píše:Podle mě, aby poznání (osvobození) bylo trvalé, se nestane z vteřiny na vteřinu a tak, aby trvalo stále...., to snad jen ve výjimečném případě..., spíše se ve většině případů jedná o záblesky stavu pro-žitého poznání a díky za ně...

To je také moje zkušenost, jak moje osobní tak ze svědectví lidí kolem mě.
To kolísání tam a sem. Dovnitř a ven. V této fázi podle mě může pomoci ujasnění si toho, co se vlastně děje, tzv. pravé porozumění.
1. který z těch 2. stavů je trvalý a který přechodný?
2.
Stále nás válcuje starý stav, ztotožnění s osobou, zajetými kolejemi v mysli, návyky, touhy atd.

Koho válcuje ten druhý stav?
Válcuje čiré vědomí? Může toto být převálcováno?
...
Doporučuji v tom prvním stavu (pokud to lze, protože někdy je to taková krása, že se nechce připustit, že to jde zkoumat) se zeptat Kdy začal? Kdy má hranice? Kde má konec? Neboj nezruší se to tím, naopak prohloubí.
Dej pak vědět. Nevím, jak se tu dál ta diskuze semele, tak raději do mailu nebo sz.
Objímám :)
ros
 

Re: Za myšlenkami

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 15. kvě 2020 20:48:28

Návštěvník: Jak máme kontrolovat mysl?

Ramana Mahariši: V Bhagavadgítě je uvedeno, že toulání mysli je přirozené. Je nutné přivést myšlenky k tomu, aby spočívaly v Bohu. Mysl se dlouhou praxí zklidní a spočívání v Bohu se stane trvalejší. Kmitání mysli je slabostí, pocházející z mrhání energie množstvím myšlenek. Podaří-li se nám přidržet mysl u jediné myšlenky, pak je energie zachována a mysl zesílí. Síla mysli se projevuje ve schopnosti se nerušeně soustředit na jedinou myšlenku. Toho lze dosáhnou cvičením.

Uctívající sádhak se soustřeďuje na Boha.
Sádhak, jdoucí cestou džňány, hledá svrchované Já.

Praxe je pro oba stejně svízelná.

Návštěvník: I když mysl přimějeme k tomu, aby hledala své svrchované Já, tak i po delším snažení mysl unikne naší pozornosti a člověk si až po chvíli uvědomí, že ho mysl opět oklamala.

Ramana Mahariši: Je tomu tak. V raných fázích duchovní praxe se mysl odvrací od hledání, někdy i na dlouho. Pokračují praxí jsou však její odvracení kratší, až se nakonec přestane toulat. Tehdy se začne projevovat spící šakti. Sattvická mysl je volná od myšlenek, zatímco radžasická je jich plná.

Návštěvník: Proč není možné stočit mysl dovnitř, i když se o to opakovaně pokoušíme?

Ramana Mahariši: Úspěch se dostavuje jen pozvolna, a to na základě cvičení a odpoutanosti. Mysl se podobá krávě, která byla dlouho zvyklá se zlodějsky pást na cizích pastvinách a těžko si přivyká, aby zůstávala v chlévě. Ten, kdo se o ni stará, ať se ji snaží jakkoli nalákat na šťavnatou píci a dobrou krmi, tak zpočátku neuspěje. Později kráva zhltne tu a tam nějaký žvanec. Jelikož je však zvyklá se toulat, stará nestálost se prosadí a ona znovu uteče. Když však je svým chovatelem znovu a znovu vábena, začne si pomalu na chlév přivykat, až se konečně nevzdálí, i když je ponechána volně. Podobně je to s myslí. Jakmile nalezne své vnitřní štěstí, neuteče.

Návštěvník: Co je meditace?

Ramana Mahariši: Obecně se tím rozumí, že je to soustředění na jedinou myšlenku. V tom čase jsou jiné myšlenky vyloučeny. Ale i jediná myšlenka musí také jednou zmizet. Cílem je vědomí oproštěné od myšlenek.

Návštěvník: Nejsou změny v intenzitě kontemplace závislé na okolnostech?

Ramana Mahariši: Ano, jsou. Když nastane osvícení, pak je kontemplace snadná. Někdy je kontemplace nemožná i při opakovaných pokusech. To je způsobeno střídáním a působením gun. Pocit konajícího je také překážkou. Cestující, který ve vlaku nese své zavazadlo, to dělá jen z bláznovství. Když jej položí, zjistí, že dojede do místa určení stejně bezpečně, jako když ho nese. Proto si nehrajme na činitele, ale podrobme se vyšší Síle.

Jakýsi člověk poprosil Ramanu Maharišiho, aby mu odpustil hříchy. Bylo mu sděleno, že stačí, když bude pečovat o to, aby jej mysl nevzrušovala.

Návštěvník: Má mysl mi však vždy vyklouzne z kontroly.

Ramana Mahariši: Nevadí. Nemyslete na to. Když si to uvědomíte, přiveďte ji nazpět a stočte ji dovnitř. To stačí. Nikdo neuspěje bez úsilí. Kontrolu mysli neumíme od narození. Těch pár, co uspěli, uspěli pro svoji vytrvalost.

Obrázek
http://www.rudolfskarnitzl.cz/Texty/rozhovor_3.htm
Návštěvník
 


Zpět na Srí Ramana Mahariši

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron