"Bodhisattva vnímá utrpení ostatních bytostí jako svoje vlastní a jeho postava přijímá rozhodnutí jednat ve prospěch všech trpících bytostí."
Petra píše:V obsahu mysli zabublalo - aha - neexistující osoby poučují neexistující osobo Petru. Pořád ten samej film...
egoušek vznešený píše:
pokud má Petra dojem, že neexistuje, tak by bylo dobrý se třeba štípnout a pak velmi pozorně sledovat co se při tom děje ... kdo to cítí, vnímá a skrze to cítí vnímá ... a podobně ... samý vznešenosti
Petra píše:Představa osoby Petry existuje v tvé mysli.
Návštěvník píše:Petra píše:Představa osoby Petry existuje v tvé mysli.
ty píšeš o mysli s tím přívlastkem, že někomu konkrétnímu patří ? moje mysl, tvoje mysl, jejich mysl ... ha, ha, ha
Petra píše:Návštěvník píše:Petra píše:Představa osoby Petry existuje v tvé mysli.
ty píšeš o mysli s tím přívlastkem, že někomu konkrétnímu patří ? moje mysl, tvoje mysl, jejich mysl ... ha, ha, ha
Snová osoba si myslí, že vnímá "někoho", kdo píše. Neví, že někdo takový neexistuje, že je to jen představa v její mysli.
vostalpetr píše:Je zajímavé, jakou hysterii v tobě slovo "srdce" dokáže vyvolat.
Je zajímavé, jakou hysterii v tobě má kritika dokáže vyvolat,
hned citíš jak má osoba útočí na tvou osobu,
takže máš potřebu si sfouknout osobní kritiku mý osoby...
(pro jistotu jednu na začátku a druhou na konci své první reakce)
Ale toto je tvůj styl psaní,
je to tedy třeba respektovat,
že své úvahy začínáš a končíš podobnými sekvencemi...
Můžeš si tedy provést analýzu toho, co jsem napsal,
přímo sama na sobě..
Ale nejdříve bych ti ji musel napsat,
protože,
možná jsi si toho všimla,
má analýza byla spíše určena mužům, nežli ženám,
tudíž pro tebe víceméně nepochopitelnáCo k tomu ještě říká Don Juan:
"...Proto musíš myslet stále na to, že každá cesta je jen cesta. Když cítíš, že ji nechceš jít, nemusíš ji za žádných okolnosti následovat. Abys měl v sobě tak jasno, musíš vést disciplínovaný život...Ale tvoje rozhodnutí, zda na cestě zůstaneš nebo zda ji opustíš, nesmí být nikdy ze strachu nebo ctižádosti...
Potom si postav, a jen sám sobě, otázku...Je tato cesta cesta se srdcem? Když ano, tak je to dobrá cesta, když ne, tak je zbytečná. Obě cesty nevedou nikam, ale jedna je cesta srdce a ta druhá to není. Na té jedné je cestování plné radosti a dokud jí následuješ, jsi s ní jedno. Ta druhá tě nechá proklínat tvůj život. Ta jedna tě dělá silným, ta druhá tě oslabuje."
No vidím, že jsem se v Donu Chuanovi vůbec nespletl,
Nietze má stále své následovníky...
vostalpetr píše:Jinak já samozřejmě chápu (a mám zkušenost)
že u většiny žen tyto mé kritiky "srdce" a pocitů vzbuzují silnou nelibost,
nebot to je jejich dominantní funkce orientace ve světě,
je to taknějak podobné, jako kdybych napsal, že rozum je něco špatného a nežádoucího,
to bych to pak schytal zase spíše z tý mužský strany
Ale stačí se jen podívat, kdo válčí, kdo pochoduje parademarše,
kdo tropí výtržnosti na fotbalových stadionech,
stačí se podívat na ta videa která jsem tam vložil,
a hned uvidíš, jak vypadá ten mužský svět...
Takže,
tady máš písničku na uklidněnou, i když mám radši Pink floydy:
Růžové květinky -
Já vím dávno,
že když zaprší,
tak prádlo se rychle zamočí.
Ale my růžové květinky se vlastně jenom napijem!
Ref:.Joo svět se točí kolem nás a všicni nás hned zahlídnou
protože my jsme růžové květinky na louce zelené.
Joo svět se točí kolem nás a všicni nás hned zahlídnou
protože my jsme růžové květinky na louce zelené.
A to právě je dobré protože jsme doma a máme vody víc než na louce zelené.
Ref:.Joo svět se točí kolem nás a všicni nás hned zahlídnou
protože my jsme růžové květinky na louce zelené.
vostalpetr píše: pokud vidíš ovšem válku jako vítanou katarzi,
vostalpetr píše:Pokud si nejsi vědom, že jsi reagoval hystericky, nemá cenu s tebou debatovat.
Jo a ještě k tomuhle,
pokud budeš dále provádět cenzuru a přesouvat mé příspěvky z diskuzního vlákna do nějaký tvý sběrny,
nebudu ti sem psát,
můžeš si to třeba opět vysvětlit tak, že reaguju hystericky,
ale můj názor na cenzuru znáš, není moc hezkej, že
naposledy jsi dost vyváděla...
Ostatně,
myslím, že si JZ pamatuješ, že do cenzurovaných diskuzí na PH jsem nepsal,
a pokud mě tam v PH něco zaujalo,
přenesl jsem si dané téma na Arenu, kde není cenzůra,
a to samé mohu udělat i zde
i když v případě tohoto tématu to pro mě není nějak aktuální...
Pokud máš jaksi potřebu diskutovat o tom, jestli moje reakce byla hysterická,
tak proč ně, klidně o tom můžeme diskutovat kdekoli určíš,
ale kvůli tomu není třeba přenášet mou reakci, jenž byla reakcí do diskuze,
předpokládám, že se to tady jmenuje diskuze...
Tuto reakci samozřejmě můžeš přenést či smazat,
není k danému tématu...
ale ty předchozí byly..
Narozeniny
Gratulujeme uživateli: srrksqnw (27), lnfwmuuo (27), juarergh (27), Hngefarko (27), nisliarm (27), hsinyari (27), xyjrxoff (26), artitlepower (26), archonerlee (26), hYfdjkekag (26), iatnculh (25), ltsfbvbr (25), coarnnectionlost (25), fadariputra (25), ponxldso (24), cqxphxor (23), kimoarto (23), reohiuytycy (23), smitsuaroka (23), caropinado (23)
Návštěvník píše:v knize Nová země
Pozitivní emoce vytvářené egem s sebou nesou i svůj opak, v nějž se nakonec vždy změní...To, co ego nazývá láskou, je snaha přivlastnit si toho druhého, závislost a lpění, jež se mohou během vteřiny změnit v nenávist... Dobré neexistuje bez špatného, po vrcholu vždy následuje pád.
Emoce vytvářené egem vznikají následkem ztotožnění s vnějšími faktory, jež jsou samozřejmě nestálé a každou chvíli se mohou změnit. Hluboké city nejsou ve skutečnosti emocemi, ale stavem bytí. Emoce existují jen ve světě protikladů. Stav bytí nemá žádné protiklady, ale může zůstat skrytý, zastřený emocemi."
Kdykoliv můžete přestat hromadit a prožívat staré emoce – upustit od mentálního lpění na minulosti, ať se něco stalo včera, nebo před třiceti lety... Můžete svou pozornost zaměřit na dokonalý přítomný okamžik a stát se Přítomností. Jen tak se osvobodíte od myšlenek a emocí.
Zvláště děti pociťují negativní emoce jako nesnesitelné a mají tendenci je v sobě potlačovat.
Energetické tělo tvořené starými, neustále oživovanými emocemi, jež prostupuje skoro každého, nazývám emočním tělem. Emoční tělo nemá jen individuální povahu. Tvoří ho obrovské množství bolesti, kterou zakusili lidé během celé historie lidstva – historie plné ozbrojených konfliktů, drancování, znásilňování, mučení, otroctví a všemožného násilí. Tato bolest stále žije v kolektivní duši lidstva a dennodenně k ní přidáváme další a další, o čemž se můžete přesvědčit nejen v televizním zpravodajství, ale i v dramatech mezilidských vztahů ve vašem nejbližším okolí..."
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník