Tolle - Tajemství skutečného štěstí

Tolle - Tajemství skutečného štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 20. úno 2013 19:34:10

Tajemství skutečného štěstí

Chcete-li zjistit, zda se necháte ovládat psychologickým časem, položte si tuto otázku: „Nacházím ve své činnosti lehkost a radost?" Jestliže ne, čas vám zastírá přítomný okamžik a život vám připadá jako boj. To ovšem neznamená, že byste měli začít dělat něco jiného, než to, co děláte. Stačí změnit způsob, jakým to děláte. Způsob, jak něco děláte, je důležitější, než to, co děláte. Snažte se soustředit spíš na svou činnost, než na její výsledek. Soustřeďte se na všechno, co vám přináší přítomný okamžik. To znamená, že musíte přijímat to, co je, protože se nemůžete plně soustředit na něco, čemu se zároveň bráníte.

Jakmile se soustředíte na přítomný okamžik, přestanete být nespokojení a váš život se naplní radostí. Jste-li plně soustředěni v přítomnosti, pak se naplní láskou všechno, co děláte - i ta nejjednodušší činnost. Nestarejte se o plody své činnosti - soustřeďte veškerou svou pozornost na činnost samotnou.

Plody se dostaví samy. Tohle je velmi účinné duchovní cvičení. V Bhagavadgítě, jedné z nejstarších a nejkrásnějších duchovních knih, se tomu říká karmajóga, neboli cesta „posvěcené činnosti".

Když se přestanete zabývat minulostí a budoucností, radost bytí naplní všechno, co děláte. Když se soustředíte na přítomný okamžik, cítíte hluboký klid. Už nehledáte uspokojení a naplnění v budoucnosti. Nelpíte na výsledcích své činnosti. Ani úspěch, ani neúspěch nemůže změnit váš vnitřní stav Bytí. Našli jste život pod povrchem své životní situace.

V nepřítomnosti psychologického času se neztotožňujete se svou minulostí, ale vycházíte z Bytí. Překonali jste psychologickou potřebu stát se něčím jiným, než jste. Můžete se stát úspěšnými, můžete zbohatnout nebo se osvobodit od toho či onoho, ale v hlubší dimenzi Bytí jste úplní už teď.

Byli bychom v takovém stavu úplnosti schopni nebo ochotni sledovat vnější cíle ?

Samozřejmě, že ano, ale už si nebudete dělat iluze, že vás zachrání něco nebo někdo v budoucnosti. Pokud jde o vaši životní situaci, jsou věci, které stojí za to získat. Ty patří do světa formy, zisků a ztrát. Nicméně na hlubší úrovni jste už teď úplní, a jakmile si to uvědomíte, vaše činnost se naplní radostnou a hravou energií. Přestanete být motivováni strachem, hněvem, nespokojeností či potřebou stát se důležitými. Nebudete mít strach z neúspěchu, jejž vaše ego považuje za ztrátu totožnosti. Je-li vaše hlubší já založeno na Bytí, zbavíte-li se psychologické potřeby něčím se stát, spokojenost a totožnost vašeho já přestanou být závislé na výsledcích vaší činnosti, takže se osvobodíte od strachu.

Už nehledáte nic trvalého tam, kde to nelze najít: ve světě formy, zisku a ztráty, narození a smrti. Neočekáváte, že vás situace nebo lidé učiní šťastnými, a nejste zklamaní, když se vaše očekávání nevyplní.

Vážíte si všeho, ale na ničem nezáleží. Formy vznikají a zanikají, ale vy si uvědomujete věčnou podstatu za všemi formami. Víte, že „nic skutečného nelze ohrozit".

Žijete-li v takovém stavu Bytí, jak byste mohli neuspět? Jste úspěšní už teď.

Dnešní setkání má být výukový seminář, ale čeho jsme tu svědky není vlastně výukou. Slova jsou tak omezená, ale museli jsme dát této události nějaký název. Výuka, to by znamenalo že bych tu přišel s něčím novým, s poznáním, informacemi, fakty, nebo s nějakým druhem zkušenosti či emoce. Ale tak to není. Nic už tady nepřidám. Každý z vás už má více než dost. Nashromáždili jste více duchovních vědomostí než kdy měl Buddha. Vždyť vy očividně vlastníte celé mapy vytvořené ze všech těchto vědomostí. Máte už skvělé ukazatele cesty transformace vědomí. My však tady nepoužijeme žádný z nich, bez ohledu na to jak hluboké mohou být, dokonce i když mnohé z nich vznikly v této zemi, která je právoplatně nazývána kolébkou duchovnosti.

Ne že by na těch mapách bylo něco špatného. Jsou docela krásné. Každé období však dává vzniknout svým vlastním ukazatelům, podle požadavků doby. Pokud jsou použity správně, budou i ty starodávné fungovat, je tu ale riziko že se stanou překážkou pokud jsou použity špatně. Všimněte si, že nazývám starověká duchovní učení „mapami“ nebo „ukazateli“.

Podstatou každé cesty je proměna vědomí

Proč? Co je to vlastně mapa? Mapa nikdy není samotné území. Ukazatel není to samé jako místo na které ukazuje. Veškerá učení, ať starověká nebo současná, ukazují někam za. A podstatou všech těchto učení je možnost proměny lidského vědomí, osvojení stavu bez závislosti, bolesti a vnitřní podmíněnosti. Učení vám může ukázat cestu k tomuto stavu. Lidé, kteří dokázali sami sebe osvobodit od podmíněnosti, od falešného pocitu bytí a od falešného já, odpradávna nabízeli učení v tomto změněného stavu vědomí. To je důvod proč v sobě tyto mapy mají takovou krásu a sílu. Je to také důvod proč vždy tolik fascinovali a jedna po druhé zaujímaly lidi, kteří je následně začali sbírat a porovnávat ve snaze o jejich výklad. V takovém okamžiku jsme blízko k tomu, abychom zapomněli na jejich cíl. Prostě někteří lidé se tolik zabrali do formy nějakého učení, že po chvíli začali hluboce milovat ukazatel anebo mapu, se kterou se ztotožnili.

A někteří si je natolik oblíbili, že se začali přít s jinými skupinami, které měli v oblibě jiné ukazatele, protože zapomněli že všechny vlastně ukazují ke stejné věci. Od takového okamžiku nese člověk na svých ramenou břemeno. Děje se tak od počátků a děje se tak stále.

Mé „učení“ je z kulturního hlediska neutrální, není ani buddhistické, ani křesťanské nebo hinduistické, ale zahrnuje esenci všech. Není strnulé a nevyžaduje víru v to či ono. Esence učení, které nás sem přivádí, je možnost transformace lidského vědomí, vašeho vědomí. Všechny jazyky mají svá omezení, forma je omezená, tudíž slova jsou jen dalšími ukazateli. Jelikož všechny formy mají svá omezení, všechna slova která říkám jsou omezující. Pokud hovořím o „transformaci lidského vědomí“ není to úplně pravda, je to jen jeden určitý pohled. Žádné tvrzení nemůže obsáhnout celou pravdu. Tvrzení může být jenom jedním z mnoha pohledů. Toto je dobré vědět, aby se takto lidi nedrželi nějakého tvrzení a neztotožňovali se s jedním pohledem tvrdíc, že „tohle je pravda“.

Transformace lidského vědomí? Ano, je to pohled, který znamená nějakou proměnu uvnitř vás, dokud není dosaženo nového stavu. Že je ve vás něco, co musí být napraveno? Ale to není pravda. To by totiž znamenalo, že je k tomu zapotřebí času, jenže tak to není. Tak co je tedy podstatou transformace vědomí, která nevyžaduje čas? Je to vůbec možné?“ Eckhart Tolle zůstává v tichu, okamžiky vnitřního soustředění míjejí...

Poznání je to jediné, na čem záleží

„Takto dosahujeme podstaty a to je jediný důvod, pro který jsme tady: odhalení tohoto stavu vědomí - ne jako nějakého úkolu, kterého snad můžeme dosáhnout někdy v budoucnu, ale jako skutečnosti, která se TEĎ nachází uvnitř vás. Jak ho můžete poznat, aniž byste z tohoto přesvědčení udělali novou víru? Stejně jako můžete přijmout přesvědčení když nasloucháte učení jenž vám tvrdí, že už jste osvícenou bytostí. Může to být velmi uspokojující, přidat takové tvrzení k obsahu vaší mysli a přesvědčit sebe sama, že je to skutečně pravda. Prostě protože mi mistr řekl, že nemám nic měnit, jelikož už jsem osvícenou bytostí (smích v publiku). Na nějaký čas to může posílit vaši identitu vytvářenou myslí, posílit sebevědomí a to vám udělá moc dobře - konečně jste uspěli! Ego udržované myslí se bude pokoušet z toho získat víc. Když můžete od někoho získat silnou víru, kterou přidáte k obsahu vaší mysli a ztotožníte se s ní, velice vás to na okamžik uspokojí. Jste teď tak velký, někdo kdo vyspěl a stal se osvícenou bytostí. Jedná se ale o druh uspokojení které nemůže trvat napořád a život vám ukáže, že jste osvícení vlastně ještě nedosáhli. Tak budete pátrat po něčem dalším, co by vás spasilo: zkušenosti, jiná víra, hlubší poznání, nebo opravdové duchovní dosažení,..., abyste to také přidali do svého vědomí. Takto se distancujete od toho, kdo už jste. Stále se díváte do budoucnosti a lpíte na různých věcech, abyste dosáhli duchovního dosažení.

Možná jste se už finančně zajistili a nyní toužíte po duchovní evoluci. Možná se vám podařilo překonat emoční krize a po čem nyní toužíte je naplnění. A tady se najednou objeví toto učení, které vám může připadat tak divné, protože říká: nemůžeš to najít v budoucnosti. Ale já také současně tvrdím, že my nevěříte! Pokud je to tak, pokud jste se už osvobodili, jaký je rozdíl mezi vámi a vaším mistrem, pokud je nějaký. Kdo může říct, že mistr ví co je pravda zatímco vy ne? Jak vlastně vypadá takové poznání? Jak se projevuje? Je to prosté. Není to otázka mistra, který by věděl více než vy. Někteří můžou vědět. Jsou však i jiní mistři, velmi prostí, bez lepšího vzdělání. A když dojde na poznání a informace, může se stát že toho budete vědět tisíckrát víc. Vy znáte mnoho věcí, ale oni místo toho znají jedinou věc, na které záleží...(obecenstvo i Eckhart Tolle se smějí)

Nepotřebuješ víc času

Odpověď je jednoduchá a já vám ji dám hned teď pokud už spěcháte domů, nepotřebuji vyzdvihovat své učení tvrzením, že je mohu poskytnout jen šestý den v týdnu. Mistr se zcela nachází v přítomnosti. Nikdy není odtrhnut od přítomného okamžiku. Cokoliv se v tomto okamžiku děje, on od toho není oddělen. To znamená konec všeho co je ve vás falešné. Celá vaše struktura se odvíjí od vnitřního odporu vůči přítomnému momentu. Ego formované myslí se udržuje s využitím tohoto odporu. Stav opozice je stavem neštěstí, neustálé touhy nebo strachu z projekce mysli, kterou nazýváme budoucností.

Toužit a potřebovat čas, jako kdyby to mohlo přinést něco co učiní člověka kompletním, a strach z toho že zítra, za měsíc, za rok či desetiletí by se mohlo přihodit něco, co mi vezme to co my dává pocit uspokojení, to jsou dva aspekty, které vytváří budoucnost. Rozvoj lidského vědomí, bez ohledu na formu jaké nabude, sledován vzorci anebo prostředky času. To je ohromná síla, která tě odtrhává od přítomného okamžiku, jenž je plný života a dosažení a posouvá tě do budoucnosti.

Když je vaše hledání zaměřeno na nějaký aspekt o kterém se domníváte že vás obohatí, pak vás budoucnost učiní ucelenějšími. To je pravda dokud se domníváte že k duchovní praxi potřebujete budoucnost. Netvrdím že je to úplný nesmysl. Potřebujete duchovní praxi... pro mnoho lidí je duchovní praxe krůčkem k postupnému rozvíjení stavu svobody. Avšak během tohoto vývoje nastane moment, ve kterém si uvědomíte iluzorní povahu času. Uvědomíte si kým skutečně jste, za formou. Toto sebepoznání se objeví mimo dosah mentálních konstrukcí. Najednou objevíte klamnost budoucnosti z perspektivy duchovního osvobození. Avšak než si to uvědomíte, duchovní praxi potřebujete. A to nemusí nezbytně znamenat to, co je za duchovní praxi pokládáno. Potřebujete k ní čas a utrpení. Pro velkou řadu lidí jedinou duchovní praxi zahrnuje utrpení. Je dost takových, kteří nepraktikují žádnou duchovní cestu. A pro ně je právě utrpení nejlepším duchovním mistrem. Potřebují ho, protože pro ně jsou tyto dva pojmy synonyma. Když tvrdím že nepotřebujete žádný čas, neplatí to pro každého. Je to pravdou pouze pro ty, kteří jsou schopni být pozorní vůči okamžiku TEĎ, pro ty, kteří si uvědomují jeho hloubku a opravdovost. A my jsme tu abychom objevili skutečnost a pravdivost tohoto výroku během týdne, což znamená čas.

Nepotřebuješ víc utrpení

Odkrýváme tu stav vědomí, které se nevztahuje k času. Možná, že některým z vás se dokonce to o čem mluvím moc nezamlouvá, protože se vztahují k času a k proměnám ega během času, skrze které den za dnem očekávají uspokojení. Pokud je to pouze ono malé ego které mi naslouchá, nemůžou se mu má slova líbit, protože jeho existence je spojena s časem. Je to tak silné, že snadno někteří z vás, kdo zde předtím nikdy nebyli, mohou cítit velkou potřebu odejít. Není na tom nic špatného. Znamená to jen, že ještě nejste připraveni naslouchat jednoduchosti a hloubce této pravdy - že nepotřebujete čas. Zkoumat podrobně toto tvrzení tak, abychom mu porozuměli, může dokonce nahánět i strach. Strach. Kdo se vlastně bojí? Je to omezené vědomí ega spjaté s časem, které má z tohoto prohlášení strach. A to je dobré. Znamená to, že tvrzení - už nepotřebuješ čas - se tě netýká. Znamená to, že potřebuješ víc času. A to je dobré. Ale stejně tak je to s utrpením. Tvrzení - nepotřebuješ už čas - říká to samé jako tvrzení - nepotřebuješ už trpět...

To je základní učení Buddhy, učení o ukončení utrpení. „Nepotřebuješ už čas“ v sobě zahrnuje „nepotřebuješ už utrpení“. Proto takové tvrzení pro vás může být pravdivé nebo ne. Není to něco co by platilo pro všechny. Nesejde na vaší předchozí duchovní praxi, nebo učení, nebo utrpení, nebo toho všeho dohromady. Otázkou je pouze zdali máte vnitřní schopnost naslouchat těmto slovům a plně jim nakonec porozumět. Nejedná se o porozumění v tom smyslu, jako když o něčem začneš přemýšlet, tak se není možné dostat příliš daleko.

Takto může být tvrzení „už nepotřebuješ čas“ pravdivé nebo falešné. Podobná otázka se může mysli vymykat, můžu často tvrdit věci které jsou současně pravdivé i nepravdivé. Nějaký ukazatel může být pro tebe pravdivý nebo ne. Mysli se to nelíbí. Říká že něco může být buď pravda nebo lež. Takto to funguje v oblasti vědy, nebo alespoň tak to doposud fungovalo. Ve skutečnosti otázka zní: potřebuji čas? Potřebujeme čas, abychom něčeho dosáhli? Odpověď je: potřebuješ čas, dokud si neuvědomíš že ve skutečnosti čas nepotřebuješ.

Perfektním cvičením je přijímat

Budeme používat tato slova „už nepotřebuješ čas“ po celý týden, abychom to prohloubili, abychom našli k čemu směřuje další ukazatel. Nepotřebuji víc času abych byl to co jsem, abych byl sám sebou a kompletní. Jak to můžu vědět, aniž bych z toho jen udělal nové přesvědčení? Jak bych to mohl vědět, pokud vás nenaučím nějaké cvičení, abyste získali více času. Jak to můžete vědět? Můžete, skrze prožívání stavu přijímání – a říkám to, třebaže to některé z vás může děsit. Je to jediné cvičení pro tento týden – prožívání stavu přijímání.

Nepotřebuješ nic víc. Měl bys snad potřebovat víc? Pokud potřebuješ další společenské postavení, více peněz, více prostředků, více zkušeností, dokonce více duchovnosti, není to stav přijímání. Jestliže ve svém nitru cítíš potřebu dalšího momentu, jestliže musíš vědět co bude následovat, znova a znova... jedná se o netrpělivé přezírání přítomného okamžiku. Může se to jevit jako součást vědomí běžného člověka, ale nepředstavuje to vědomí ve stavu přijímání.

Mír v tichosti rozpouští vše zlé

Přijetí - a to je velmi důležité, proto to opakuji, je tak snadné zapomenout - se objeví když už nemáš potřebu být více kompletní. „Více“ je častá věc ve světě jevů. Samozřejmě, stále tu bude potřeba jídla, dovedností, atd., protože to jsou každodenní aspekty, ale psychologická žízeň po tom „více“ vymizí. Pokud ego vyžaduje více, aby se stalo silnější, je to odmítání stavu přijímání. Do tohoto odevzdaného stavu se dostanete, když prostě s otevřenou náručí (Eckhart Tolle otevírá zeširoka náruč, jako by chtěl obejmout vše před sebou) přijímáte přítomný okamžik, bez ohledu na jeho podobu. Může se to jevit jako absurdní duchovní cvičení, na první pohled, protože přítomný moment často neobsahuje uspokojení. „Úplné odevzdání se přítomnému okamžiku“ zahrnuje totiž také negativní emoce, které teď cítím, třeba úzkost, hněv, cokoliv. Chcete v tom zůstat napořád? Ne. Ale způsob jak to překonat není v opozici, ale v přijetí, které nám poskytne dost míru, abychom tyto emoce v tichu rozpustili.

http://eckhart-tolle-cz.blogspot.cz/201 ... chate.html
http://www.jogin.cz/Eckhart-Tolle-zije- ... ostem-TED/
Návštěvník
 

Re: Tolle

Nový příspěvekod rafael » stř 20. úno 2013 21:25:31

viděl jsem taky jeho několik videí a četl jsem nějaké články.. je to dokonalý člověk který umí "polopatě" obyčejnému hledajícímu člověku vysvětlit co a jak a proč se mu to či ono děje a proč se jeho mysl takto chová a dělá to či ono..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 616
Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

Re: Tolle - Tajemství skutečného štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 16. pro 2018 7:50:05

Návštěvník
 

Re: Tolle - Tajemství skutečného štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 26. led 2019 20:55:00

3 druhy osvíceného konání podle Eckharta Tolleho

Vědomí může do toho, co děláte, a tedy skrze vás do tohoto světa, proudit třemi způsoby, ve třech modalitách. Existují tedy tři možnosti, jak spojit svůj život s tvůrčími silami vesmíru. Modalita je vibrační frekvence energie, jež proudí do toho, co právě děláte, a spojuje vaši činnost s probuzeným vědomím.

Pokud to, co děláte nevzejde z jedné z těchto tří modalit, bude vaše činnost ovládána egem, a tudíž odsouzena k neúspěchu. Modality se mohou během dne měnit, ale v určitých obdobích často některá z nich převažuje. Pro každou situaci se navíc hodí jiná. Třemi modalitami osvíceného konání jsou

přijetí, radost a nadšení.

Obrázek

Každá z nich představuje určitou vibrační frekvenci vědomí. Pokaždé, než se do něčeho pustíte, ať je to banální záležitost nebo složitý problém, byste se měli ujistit, že je některá z nich přítomná. Pokud necítíte přijetí, radost, ani nadšení, způsobíte danou činností utrpení – sobě i ostatním.

1. PŘIJETÍ

Pokud vám nějaká činnost nepřináší radost, můžete ji alespoň přijmout jako nevyhnutelnou. Přijetí znamená, že dobrovolně děláte to, co od vás daná situace neboli okamžik vyžaduje. Již jsme dlouze rozebírali důležitost přijetí toho, co se děje, a přijetí toho, co musíte udělat, je jen jiný aspekt stejné věci.

Příklad: V noci uprostřed pustiny píchnete pneumatiku a za hustého deště ji musíte vyměnit, asi z toho žádnou radost mít nebudete, nemluvě o nadšení, ale můžete to přijmout jako nutnost.

Když danou situaci dokážete přijmout, uděláte vše, co je potřeba, v klidu. Energie klidu má velmi jemné vibrace a ty prostoupí vše, co uděláte. Na první pohled se vám přijetí může zdát jako příliš pasivní přístup, ve skutečnosti je však velmi aktivní a tvůrčí, protože vnáší do tohoto světa něco úplně nového. Jemnohmotné vibrace klidu jsou vědomím, které vstupuje na tento svět skrze odevzdání a smíření se s danou situací, skrze přijetí toho, co je nutné udělat.

Jestliže se z dané činnosti nedokážete radovat a ani ji nedokážete přijmout, přestaňte. Jinak nebudete schopni nést zodpovědnost za jedinou věc, za kterou zodpovědnost máte, a jež je také tím jediným, na čem záleží: stav vašeho vědomí.

Dokud na sebe nedokážete vzít zodpovědnost za stav vašeho vědomí, nemůžete ji nést ani za svůj život.

2. RADOST

Klid a mír provázející odevzdanou činnost se ve chvíli kdy z ní začnete mít radost, často změní v pocit živosti. Radost je druhou modalitou osvíceného konání. Na nové zemi nahradí radost chtění jako hlavní motivující sílu lidského konání. Chtění vzniká na základě iluze ega, že existuje odděleně od zbytku vesmíru, i od síly stojící za veškerým stvořením. Skrze radost se s ní můžete naopak spojit.

Jakmile se přestanete soustředit na minulost a budoucnost a učiníte ústředním bodem svého života přítomný okamžik, vaše schopnost radovat se z toho, co děláte – a s tím i kvalita vašeho života – se výrazně zvýší. Radost je dynamickým projevem Bytí. Když si tvůrčí energie vesmíru uvědomí sama sebe, projeví se jako radost. Nemusíte tedy čekat na nic „smysluplného“, abyste si mohli začít užívat to, co děláte. Radost je dostatečně smysluplná sama o sobě. Čekání na to, až jednou konečně začnete „žít“, plyne z jedné z nejrozšířenějších iluzí nevědomí.

Expanze, růst a pozitivní náboj mohou do vašeho života přijít až tehdy, když dokážete ocenit to, co už máte a co děláte právě teď, místo abyste stále čekali na něco lepšího.

K tomu, abyste měli radost z toho, co děláte, nepotřebujete svolení své mysli. Ta má vždy spoustu námitek, proč to nejde. „Teď ne,“ bude se snažit bránit. „Copak nevidíš, kolik mám práce? Na tohle memám čas. Možná zítra…“ Jenže zítra bude tvrdit to samé.

„Vaší jedinou šancí je začít si užívat to, co děláte právě teď.“

Když řeknete, že vám nějaká činnost přináší radost, je to mylný pohled na věc. To by znamenalo, že radost přichází z toho, co děláte, jenže tak to není. Radost proudí do toho, co děláte, a tedy i do tohoto světa, z hloubky vašeho nitra. Pocit, že vám radost přináší určitá činnost, je celkem běžná, ale velmi nebezpečná iluze, protože tak snadno uvěříte, že radost najdete ve vnějším světě – ve věcech a činnostech. Radost a štěstí pak hledáte kolem sebe. Tam ji ale nemůžete nalézt. To je důvod, proč mnoho lidí žije v trvalé nespokojenosti. Svět jim nedává to, co si myslí, že potřebují.

Jaký je tedy vztah mezi tím, co děláte, a pocitem radosti? Radost budete mít z každé činnosti, při které dokážete být plně přítomní a která nebude pouze prostředkem k dosažení cíle. Ve skutečnosti si však neužíváte danou činnost, ale intenzivní pocit živosti, který při ní vnímáte. Tato živost je tím čím jste. To znamená, že když něco děláte rádi, je to proto, že při tom zažíváte radost z Bytí v její dynamické podobě. Je to způsob, jak se pomocí oblíbené činnosti spojit s tvůrčími silami celého vesmíru.

Pomocí následujícího duchovního cvičení můžete vnést do svého života více tvůrčí energie. Napište si seznam každodenních činností, které musíte často vykonávat, včetně těch, jež vám připadají nudné, únavné, nepříjemné nebo stresující. Nepište tam ale nic, co skutečně nenávidíte. To jsou činnosti, které můžete buď přijmout, nebo je nedělat. Na seznam můžete napsat i cestu do práce a z práce, nákup potravin, praní prádla, nebo cokolliv z běžných povinností, co vás unavuje nebo stresuje. Pak, kdykoliv se těmto činnostem budete věnovat, se snažte zůstat bdělí. Buďte při nich plně přítomní a vnímejte ten bdělý, živý klid v pozadí. Brzy zjistíte, že cokoliv, co děláte ve stavu zvýšené pozornosti a uvědomění, není stresující, únavné, ani nepříjemné, ale že přitom cítíte radost. Abychom byli přesní, ve skutečnosti nemáte radost z vykonávané vnější činnosti, ale z vnitřní dimenze Bytí, kterou při dané činnosti vnímáte. Dokázali jste nalézt radost z Bytí v tom, co děláte. Pokud máte pocit, že váš život nemá význam nebo že je příliš náročný a únavný, je to proto, že jste do něj ještě nevnesli dimenzi radosti z Bytí. Být vědomý v tom, co děláte, se zatím nestalo vaším hlavním cílem.

Nová země postupně vznikne tak, že pro stále víc lidí bude hlavním smyslem života přinášet na tento svět světlo vědomí a každá činnost pro ně bude především nástrojem vědomí.

„Radost z Bytí je radostí z plného vědomí.“

Probuzené vědomí pak převezme od ega vládu nad vaším životem. Možná pak zjistíte, že činnost, jíž jste věnovali mnoho času, se najednou sama od sebe – posílená vědomím – změní v něco mnohem hlubšího.

Někteří lidé, kteří svou tvůrčí činností obohacují životy mnoha dalších, prostě dělají to, co mají rádi, aniž by se snažili něčeho dosáhnout nebo se něčím stát. Teď mluvím například o umělcích, spisovatelích, vědcích, učitelích a architektech nebo těch, kteří se snaží zavést nové ekonomické nebo sociální struktury (osvícený obchod). Někdy bývá sféra jejich vlivu zpočátku malá, ale pak, náhle nebo postupně, naplní jejich konání tvořivá síla a jejich činy překonají jejich vlastní představy a osloví bezpočet dalších lidí.

Pokud je to i váš případ, dejte si pozor, aby vám to nestouplo do hlavy, protože tam se pravděpodobně skrývá zbytek vašeho ega. Nezapomeňte, že jste stále pouhým člověkem. Vyjimečné je to, co přichází skrze vás – vaše esence. Tu ale sdílíte se všemi bytostmi. Perský básník a súfijský mistr čtrnáctého století, Hafiz, tuto pravdu překrásně vyjádřil slovy: „Jsem dírkou na flétně, skrze kterou může proudit dech Krista. Naslouchejte té hudbě.


3. NADŠENÍ

Existuje ještě jeden způsob tvůrčího projevu vědomí jejž mohou zažívat lidé, kteří se neodklánějí od vnitřního smyslu života – probuzení. Jednoho dne se probudí s jistotou, že našli vnější cíl svého života. Mají jasnou vizi, neboli záměr, a vytrvale se ho snaží uskutečnit. Jejich cíl nebo vize jsou obvykle nějak spojeny s tím, co mají rádi, s jejich oblíbenou činností. A právě proto mohou zažívat třetí modalitu osvícené činnosti: nadšení.
Nadšení můžete cítit tehdy, když si skutečně užíváte to, co děláte, a zároveň máte nějaký cíl nebo vizi s tím spojenou. Jakmile dáte své oblíbené činnosti cíl, vaše energetické pole, konkrétně jeho vibrační frekvence, se najednou změní. K potěšení a radosti se tak přidá určité množství něčeho, co lze nazvat strukturálním napětím, a vznikne nadšení. Pokud dokážete naplnit svou tvůrčí činnost nadšením, získáte obrovské množství energie.

„Budete jako šíp, který si užívá let ke svému cíli.“

Přihlížejícím se může zdát, že jste ve stresu, ale intenzivní nadšení nemá se stresem nic společného. Ve stresu se ocitnete až tehdy, když pro vás cíl začne být mnohem důležitější než cesta k němu – konání samotné. Naruší se rovnováha mezi radostí a strukturálním napětím a ručička vah se nakloní směrem k tomu druhému. Jakmile začnete pociťovat stres, je to znamení, že jste ztratili spojení s tvůrčími silami vesmíru a ke slovu se opět hlásí vaše ego. Začne na vás tlačit silou egoického chtění a nutit vás, abyste bojovali a „tvrdě šli za svým“. Stres dokáže spolehlivě zničit jak kvalitu, tak efektivnost vaší činnosti. Je také velmi často doprovázen negativními emocemi jako např. úzkostí nebo vztekem, jež jsou pro tělo „toxické“. Poslední dobou se zjišťuje, že stres je jednou z hlavních příčin vzniku degenerativních onemocnění, jako je rakovina nebo onemocnění srdce.
Nadšení je na rozdíl od stresu tvořeno energií o vysoké frekvenci, jež rezonuje s tvůrčími silami vesmíru. To je důvod, proč Ralph Waldo Emerson říká:

„Nic velkého nebylo nikdy dosaženo bez nadšení.“

Slovo entusiasmus pochází z řečtiny – a skládá se ze dvou slov, jež obě znamenají Bůh: en a theos. Odvozené slovo enthousiazein znamená „být posedlý bohem“. Když děláte něco s nadšením, plní entusiasmu, zjistíte, že na to nejste sami. Ve skutečnosti nic významného ani sami udělat nemůžete. Déletrvající nadšení provází vlna tvořivé energie, na kterou stačí „nasednout“.

Nadšení posiluje vše, co děláte. Lidé, kteří k této síle ještě nenalezli cestu, mohou na „vaše“ úspěchy hledět s úžasem a mylně je spojovat s tím, kdo jste. Vy však budete vědět to, co tvrdil už Ježíš: „Sám od sebe nemohu dělat nic.“ Na rozdíl od egoického chtění, které vždy vyvolává odpor úměrný intenzitě chtění, nadšení nikdy „nejde proti“. Je nekonfliktní. Nevytváří vítěze, ani poražené. Jeho podstatou je přijetí, ne odmítání. Nesnaží se ostatní využívat, ani jimi jakkoliv manipulovat, protože nepotřebuje získat žádnou energii – má k dispozici veškeré tvořivé síly vesmíru. Ego vždy hledá, kde by si mohlo něco vzít, v nadšení rozdáváte z hojnosti. Když s nadšením překonáváte překážky v podobě nepříznivých situací nebo lidí neochotných ke spolupráci, nikdy s nimi nebojujete. Buď je obejdete, nebo změníte jejich odmítavý postoj na podporující tím že jim ustoupíte a nebo je přijmete – z odpůrců se tak stanou vaši přátelé.

Nadšení a ego se vzájemně vylučují. Přítomnost jednoho automaticky znamená nepřítomnost druhého. Nadšení ví, kam směřuje, ale zároveň je v neustálé jednotě s přítomným okamžikem, zdrojem jeho živosti, radosti a síly. V nadšení nic „nechcete“, protože vám nic nechybí. Žijete v harmonii, a ať je vaše činnost jakkoliv dynamická, neztrácíte se v ní. Uprostřed jakéhokoliv dění v sobě neustále vnímáte prázdný, ale neuvěřitelně živý prostor, oázu klidu ve víru dění. Je zdrojem všeho, nic z toho se jí však nedotýká.

Skrze nadšení se můžete spojit s tvůrčím, rozpínavým principem vesmíru, aniž byste se ztotožnili s jeho dílem, světem forem – tzn. bez ega. Když se přestanete se světem forem ztotožňovat, přestanete na něm lpět, čímž se zbavíte jedné z hlavních příčin utrpení. Jakmile vlna tvořivé energie opadne, strukturální napětí se sníží, ale radost z toho, co děláte, ve vás zůstane. Nikdo memůže žít v nadšení trvale. Později možná přijde nová vlna tvůrčí energie a nadšení. Jakmile začnete směřovat zpátky, k rozpadu své formy, moc nadšení už nezažijete. Entusiasmus je spojen s růstem, s expanzivní fází života. Během „návratu domů“ se můžete spojit s Životem jen pomocí odevzdání se.

Když to shrneme, radost z vykonávané činnosti ve spojení s vizí nebo cílem vytváří nadšení. Ale i když máte nějaký cíl, musí zůstat přítomná činnost vaším hlavním zájmem, jinak ztratíte spojení s vnitřním smyslem vesmíru. Ujistěte se, že váš cíl nebo vize nejsou jen nafouknutým obrazem sebe sama, a tudíž skrytou formou ega, což touha stát se filmovou hvězdou, slavným spisovatelem nebo bohatým podnikatelem zcela určitě je.

Vaším cílem by také nemělo být něco vlastnit – rezidenci s výhledem na moře, vlastní firmu nebo deset milionů dolarů v bance. Nafouknutý obraz sebe sama i přestava, že něco vlastníte, jsou jen statické cíle, které vás příliš neposílí. Snažte se, aby vaše cile byly dynamické, aby se týkaly činnosti, jíž se zabýváte a která vás spojuje s ostatními lidmi i s celkem. Místo abyste si představovali, že budete slavným umělcem nebo úspěšným spisovatelem, snažte se raději svou prací inspirovat a obohatit co nejvíc lidí, Vnímejte sami sebe jako bránu, skrze kterou proudí energie z neviditelného Zdroje veškerého života ve prospěch všech.

Váš cíl nebo vize se tak stanou realitou, prozatím jen ve vašem nitru, na úrovni myšlenek a pocitů. Nadšení je síla, která dokáže přenést vaši vizi do hmotného světa.
ak lze využívat mysl tvůrčím způsobem, bez jakéhokoliv chtění. Zhmotnit můžete jen to, co už máte, ne to, co chcete. K tomu se sice můžete dopracovat tvrdou prací plnou stresu, ale to není cesta nové země. Už Ježíš mluvil o tvůrčím využití mysli a vědomé manifestaci forem, když říkal: „Věřte, že všechno, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno a budete to mít.“
z knihy Nová země od Eckharta Tolleho
Návštěvník
 

Re: Tolle - Tajemství skutečného štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 19. bře 2019 19:44:50

Návštěvník
 

Re: Tolle - Tajemství skutečného štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 13. dub 2019 5:40:02

Návštěvník
 


Zpět na Tolle

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník