Ram Dass

[Návštěvník]

BOŽE MŮJ, já se ZBLÁZNIL!

[youtube]Řekl jsem Emanuelovi: „Jaký je můj úkol na Zemi, Emmanuele? Co tu vlastně dělám?“
Protože víš, musím ti říct, že už od šedesátých let, kdy mě Tim Leary „zapnul“ – ten irský rošťák – a ukázal mi, že nejsem tím, kým jsem si myslel, že jsem… a to dost dramaticky, protože jsem strávil tolik let neuroticky nešťastný tím, že jsem byl tím, kým jsem si myslel, že jsem. Tedy židovským ambiciózním člověkem ženoucím se nahoru, se všemi těmi sexuálními „mišuge“ záležitostmi. A analýzy mi nepomohly.

Měl jsem deprese, takže tahle rovina – fyzická, psychologická – pro mě nebyla zrovna, no, žádná velká zábava.
A tak, když jsem poprvé okusil, že nejsem tím vším, za co jsem se považoval, a zažil jsem ten pocit: „Jsem doma. Je to v pořádku. Jsem svobodný. Jsem.“ – byl jsem vystřelen ven z toho, kým jsem si myslel, že jsem.

A začal jsem chápat, co znamená „být zhulený“. Já jsem byl zhulený. A chlapče, já jsem v tom chtěl zůstat.
Ale, jak jste si možná všimli, kde je nahoře, tam je i dole. Vyletíš nahoru a zase spadneš dolů – trochu jako jojo.

Trvalo mi dlouho, roky, než jsem si uvědomil, že hra není o tom „být zhulený“. Hra je o tom stát se svobodným.
Pořád jsem se divil, co mě to pořád stahuje dolů. Nakonec jsem už věděl, jak se dostat nahoru – to nebyla otázka. Myslím, že každý nějak přišel na to, jak se dostat nahoru.

Mnoho lidí to ani nedělalo pomocí chemie. Dokázali to pomocí sexu, surfování, lyžování, běhání… Jakmile jsi jednou věděl, že to je možné – a Beatles a Rolling Stones ti ukázali, co to znamená „být high“. Myslím, že jste neposlouchali mystiky, ale tohle byli současní mystici. Bob Dylan… a najednou jsi to viděl všude. Dělo se to pořád, ale dřív jsi to bral, jako bys byl blázen.

Bože, já jsem byl mimo.
Doufejme.

Baba Ram Dass[/youtube]


Kdo byl Timothy Leary

Byl klinický psycholog a profesor na Harvardu, který se ve své práci začal zabývat možnostmi, jak psychedelické látky (zejména LSD a psilocybin) ovlivňují lidské vědomí.

Společně s kolegy, mezi nimi i Richardem Alpertem (který se později stal známý jako Ram Dass), vedl experimenty na Harvardu, kde testovali účinky těchto látek na studenty, umělce i vězně.

„Zapnutí“ Ram Dasse

„Zapnout“ (v angličtině turn on) je výraz, který Leary často používal. Znamenalo to otevřít mysl nové dimenzi vědomí prostřednictvím psychedelické zkušenosti.

Pro Alperta/Ram Dasse to byla klíčová zkušenost: uvědomil si, že není jen tím společenským já (úspěšným židovským intelektuálem, profesorem na Harvardu), ale že existuje hlubší, duchovní dimenze bytí.

Leary a LSD

Timothy Leary se stal jedním z nejvýznamnějších popularizátorů LSD v 60. letech.

Jeho slavné heslo bylo: „Turn on, tune in, drop out“ – tedy „zapni se, nalaď se, vypadni“. Tím myslel:

„Turn on“ – probuď svou mysl, otevři vědomí (často pomocí psychedelik).

„Tune in“ – nalaď se na vnitřní i vnější realitu, na tvořivost a společenství.

„Drop out“ – vystup z automatického, konvenčního života, který tě zotročuje.

Díky jeho působení se LSD dostalo z akademického výzkumu do široké veřejnosti a stalo se symbolem kontrakultury.

Kontroverze

Leary byl obdivován jako „prorok psychedelické revoluce“, ale i ostře kritizován – jak vědeckou obcí, tak vládními institucemi.

Harvard ho v roce 1963 propustil, částečně i kvůli stížnostem na jeho experimenty s LSD.

Později byl několikrát vězněn, pronásledován FBI a nakonec se stal spíš ikonou hnutí než akademickým vědcem.

[Návštěvník]

Ram Dass: "Láska není jednou z emocí, je spíš rozhovorem mezi dušemi, protože všichni jsme duší, všichni jsme jedno.
Když se individualizovaná duše setká s jinou individualizovanou duší, pak jedna duše rozpozná druhou duši.
Ego má své kořeny v negativitě a duše má své kořeny v lásce.
To znamená, když jste ve svém egu, bojíte se, oddělujete se, ostatní jsou pro vás odděleni..
Pokud vnímáte duší, pak ostatní vnímáte jako duše. "

[Návštěvník]

Tolle: "...Je úžasné vidět různé formy života kolem vás..dočasné role..můžete si tyto formy opravdu užít, ale když poznáte někoho na hlubší úrovni, a to je možné, když zjistíte, kdo jste mimo roli a formu, a to je Vědomí, světlo vědomí, beztvaré Vědomí mělo dočasnou podobu,.. a tak Vesmír vytváří nekonečné množství forem života...Každý je nějak odlišný. Je to úžasné! Ale pokud vidíte jenom rozdíly, jste uvězněni na této úrovni."

[Návštěvník]

Pouze Bůh - Ram Dass vypráví příběh Maharádžího



Být tady. Teď.
Abychom toho dosáhli, musíme jet do Indie, do Allahabadu. Allahabad je sídelním městem vlády Uttar Pradéše, což je jejich největší stát v Indii.

Můj guru, můj duchovní učitel, měl daršan, což znamená, že seděl v místnosti a mnoho lidí za ním přišlo, aby s ním pobyli, protože se u něj cítili dobře. Takže nás v místnosti mohlo být asi čtyřicet, někteří zápaďané a mnoho Indů.

Můj guru tam seděl a mluvil s různými lidmi o různých věcech, tak nějak náhodně. Prostě tam sedíte a jen tak se bavíte. Je to jako sedět v medu nebo něčem podobném. Je to opravdu chutné.

A mluvil s tím starším pánem a řekl: „Ramdas býval velkým profesorem na Harvardu, velmi důležitý muž.“ A vychvaloval mě. Kdybyste znali mého guru, který měl jednu nádobu na vodu a dhótí, které mu stále padalo, a žil v propustcích pod silnicemi, sotva by byl ohromen něčím takovým. Ale on to nafukoval, jako by říkal: „A Ramdas je tohle a Ramdas je támhleto a byl to doktor,“ a ten muž byl čím dál tím víc ohromen.

A Maharadži mi představil tohoto muže, a ten byl předsedou Nejvyššího soudu Uttar Pradéše. A předseda soudu řekl: „Možná byste se rád podíval na soud.“

Vyrůstal jsem v rodině právníků a nepřišel jsem do Indie, abych chodil po indickém soudním systému, což je pro mě noční můra. Totiž, to je těžký svět. Vážím si vás, kteří jste právníci.

Takže jsem samozřejmě nechtěl, ale byl jsem velmi dobře vychován. Tak jsem řekl, že by to bylo velmi hezké, s tím, že někdy jindy.
Tak ten muž říká: „Zítra.“
Tak jsem řekl, že je to na mém guruovi. Dobře. Myslel jsem, že mě zachrání.
Maharadži říká: „Jestliže Ramdas říká, že to bude velmi hezké, tak to bude velmi hezké.“ A podíval se na mě takhle. Totiž, ‚neblbni, děvče‘. Takže, dobře. A tak jsem šel k soudu a byl tam proces s vraždou se třemi soudci, kteří tam seděli, a já jsem to všechno cítil a prošel si tím, a pak jsem skončil v místnosti, kde byli právníci, všichni s parukami a v róbách, a obklopili mě, protože jsem byl ze států, a byl jsem v místnosti nový, a byl jsem doprovázen náčelníkem tohoto soudu, který pomáhal, a začali se mě ptát na Nixonovu čínskou politiku, která právě v tu chvíli přišla. Teď jsem četl časopis Time, takže jsem byl naprosto znalý nejhlubší pravdy tohoto tématu.

Tak jsem řekl všechno, co jsem se v Time naučil, a oni byli hluboce ohromeni, protože jsem to řekl s autoritou, že jsem byl přiveden hlavním soudcem, víte.
Takže pak jsem byl poslán zpět ke svému guruovi a vrátil jsem se a on řekl: „Tak co se stalo u soudu?“ Je to jako, když sedí s ženami v kuchyni, a co se stalo u soudu. Takže mu to začnu vyprávět a on neustále doplňuje informace. Takže očividně ví. Takže mě pak tak nějak propustí.

Později večer je daršan, další daršan, a vzadu sedí muž. A já sedím vzadu a on vypadá přesně jako špionážní tisk. Jestli jste někdy viděli špionážní tisk právníků, jsou to takové karikatury s dlouhými ušima a dlouhými tvářemi a dlouhým nosem a vzhledem advokáta.

A on mi řekl: „Zajímalo by mě, jestli byste nechtěl promluvit v Rotary klubu Allahabadu a také v advokátní komoře.“
Takže, víte, nepřijel jsem do Indie, abych chodil po snobských večírcích, to bych mohl dělat i tady. A nechtěl jsem ani jedno z toho. A vzpomněl jsem si, co se stalo předevčírem. Tak jsem řekl: „Ne, nechci ani jedno z toho.“
Ale řekl jsem: „Ale je to na mém guruovi.“

Takže právník a já jsme šli k guruovi. Právník řekl: „Rád bych, aby Ramdas promluvil k Rotary klubu a k advokátní komoře.“
Maharadži se tvářil, jako by z nebes spadl ten nejúžasnější micva. Totiž, chcete, aby promluvil v Rotary klubu, jakože teď budeme in, víte? Totiž, bylo to jako Rotary klub, advokátní komora. A zavolal lidi. Říká, že chce, aby promluvil v Rotary klubu a v advokátní komoře.

Takže pak se Maradži na mě podívá a řekne: „O čem budeš mluvit?“
Tak to mě ještě nenapadlo. Tak jsem řekl, ehm, zákon a dharma, tedy duchovní zákony a lidské zákony. Acha, velmi dobře.
Takže pak řekl: „Budeš mluvit o Hanumanovi, té opici?“
No, Hanuman je Ištadév neboli božská forma pro armádu v Indii. Je na všech vlajkách. Hanuman, protože Hanuman je aspekt cesty k Bohu, která vede skrze službu. Vlastně, mé jméno Ram Das znamená služebník Rama, což je jiné jméno pro Hanumana, opici. Takže jsem v podstatě z opičí sekty.
Takže řekl: "Budeš mluvit o haramu?" Řekl jsem: "Ach, jistě."
Řekl: "Budeš mluvit o Kristu?"
Ach, řekl jsem: "Naprosto."
Viděl jsem, jak to spojit. A on řekl: "Budeš mluvit o mně?" Řekl jsem: "No, jsi můj guru. Samozřejmě, že o tobě budu mluvit." Takže právník vstoupí do rozhovoru. Řekl: "No, spíš jsme si mysleli, že Ram Dass bude mluvit o Nixonově čínské politice."

Maharadži vypadal zděšeně.
"Netroufejte si mu něco takového svěřit. Ram Dass o takových věcech nemluví. Ram Dass mluví jen o Bohu."
Řekl jsem: „Ano, to je pravda. Mluvím jen o Bohu.“ A právník říká, právník říká: „No, řeknu vám. Možná jen pozvu pár lidí k sobě domů na jeden večer. Nemyslím si, že by to bylo vhodné pro Rotary klub nebo advokátní komoru.“

To bylo zajímavé prohlášení. Nemyslím si, že by to bylo vhodné pro Rotary klub nebo advokátní komoru.
A co se stalo, ten příběh ve mně uvízl a tisíckrát, když jsem přednášel, jsem tam vzadu v zákulisí nervózní a myslím, že slyším Maharadžiho říkat: „Ramba mluví jen o Bohu.“ Myslím si: „No, to bude jednoduché.“

Ale faktem je, že se chystám promluvit k skupině podnikatelů a plánoval jsem mluvit o udržitelném konzumerismu.
Teď Marachi říká, že Ronda mluví jen o Bohu. Teď mám asi dvě minuty na to, abych vymyslel, jak říct to, co jsem chtěl říct, ale také to říct tak, abych mluvil jen o Bohu.