To fyzické vyčerpání bylo způsobeno chtěním a strachem. Chtěním udělat člověka, který nechtěl být šťastný, šťastným a strach z toho, že ten člověk skončí jako ležák v ústavu a bude koukat po zbytek života do stropu. Jednalo se o manželovu maminku, která byla mou skvělou učitelkou. Když jsem pak ležela v nemocnici na kapačkách a koukala do stropu, tak mi došlo, že ke štěstí stačí jen Boží přítomnost a s ní i to koukání do stropu může být to nejlepší na světě.
Možná i pro to, že jsem se o manželovu maminku takhle starala, je manžel tak pečující. Je šťastný, když jsem šťastná a já šťastná jsem, nejspíš i proto, že jsem taky šťastná, když je šťastný.
Nicméně sem tam nějaká vasánka se může objevit a může způsobit, že můžu i nechtít být šťastná. Zrovna včera večer, když jsem koukala na to, co se sem na Poradnu píše, tak mě napadlo, že by skoro nejlepší bylo to tady vypnout. Z mého pohledu by měly smysl stránky, které dělají lidí šťastnými, které probouzejí lásku, přejícnost, spojení s Bohem, poznávání Sebe v každém.
Napadlo mě, že tyhle stránky nemají vůbec žádný smysl.
Už jsem koukala i na ten čudlík na vypnutí, dá se to tady kdykoliv vypnout a kdykoliv zapnout. Pak mě napadlo, že například toho, co sem dává Tara,by bylo škoda a že ráno moudřejší večera.
Víš, co je zajímavé? Koukala jsem na inspiruj a tam to vypadá taky na to, že to jde do kelu.
A mohu s čistým svědomím napsat, že tam já přihlášená nejsem, takže to není mou vinou...
Naštěstí vasánky nejsou nic věčného a tak je šance tomu všemu ponechávat prostor.
Einstein říká, že všechno má smysl, i když tomu nerozumíme. Je to krásné, když se může všechno odevzdat do Boží vůle a je to všechno Jedno.
Ale neříkám, že nemůže bolet, když se objevuje nedorozumění.
Je také možné si uvědomit, že je krásná i ta možnost vás tady potkat.
Bolí to jistě obě strany, když je to nedorozumění oboustranné....
Co se umírání týče, slíbila jsem manželovi, že s ním budu dokud tady bude. Z mého pohledu máme splněno, jelikož ani on a ani já nejsme tím fyzickým tělem, které se rozpadne v prach, nejsme ani představou v mysli, jsme tím, co se nenarodilo, co nezemře. A kde bychom mohli být jinde, než tady
je fajn, že si
oba dva uvědomujete, že nejste ani jeden tím fyzickým tělem,
kdyby to bylo jen jednostranné uvědomění, bylo by to pro oba dva velmi těžké...
