honza62 píše:ju děkuji, ano také to tak chápu, možná můj interní pocit je příliš pesimistický, že jsem "jen" ten (ono to ale vůbec není z mého pohledu málo a jsem tomu tak rád, že to tak bere), kdo je vhodný a spolehlivý pro "krizové situace", ale na druhou stranu (i když spolu nebydlíme, jen se vidíme poměrně často, občas u ní i přespím, vedle ní , ale jen se držíme při usínání za ruku) se ptá a probíráme co a jak si představuje v umístění věcí v bytu, Prostě jsme z toho zmatenej, ale je to i tím, že je i ona zmatená a potřebuje si srovnat (na rozdíl ode mne) priority a vůbec co dál, jak jsme psal, odešla od něj před 3 měsíci (i když k tomu to spělo už delší dobu, víme o sobě vše...). Vím asi jsme s tím protivnej, ale nějak se nemám pořádně komu vykecat, s kolegama (kamarádama) to fakt nechci u řešit. H.
jestli s ní chceš být jako rovnocenný partner, což píšeš, tak "jen" ten - pochopitelně není tvůj cíl, ale jste spolu aspoň takto
bohužel nebo spíš bohudík - nelze nikoho donutit, aby s tebou sdílel partnerský život, když on to tak necítí ...
podle mně je tu několik možností, jak se to bude vyvíjet dál
1) zůstane to jak to je teď - nejasné, otevřené ...
2) ta žena si to v sobě ujasní a otevře se možnosti zkusit žít s tebou partnerským životem (buď to bude fungovat nebo ne)
3) ta žena si to v sobě ujasní a narovinu ti řekne, že s tebou nechce žít partnerským životem a že tě má ráda "jen" jako výborného přítele
4) ta žena si to v sobě ujasní a spálí všechny mosty za minulostí a bude chtít začít všechno znovu
5) ty si to ujasníš a zjistíš, že jí máš natolik rád a nechceš bez ní být, že se spokojíš tj. vyrovnáš i s tím, že zůstaneš "jen"
6) ty si to ujasníš a zjistíš, že jí máš natolik rád, že nedokážeš být "jen" a budeš jí s tím konfrontovat
a protože se každá situace pořád nějak vyvíjí a mění, tak mi teď nikdo nevíme, jak se to bude vyvíjet dál a jak to dopadne
leda by se tu ozval nějaký jasnovidec, nebo bychom na to vyložili karty (ale ani tak to nebude 100% jisté)
takže jde o to co ty můžeš dělat nebo nedělat a jaký máš k tomu zaujmout postoj
a moje životní zkušenosti, po několikrát rozbití si huby, nechávání se vláčet a pokusy naopak vláčet a zajistit si za každou cenu život s vysněným partnerem - mne dovedly k tomu,
že dělám co umím jak to nejlíp umím podle toho jak mne to vnitřně vede a neustále se ladím na tu aktuální situaci, nikdy neříkám nikdy, protože stát se může všechno možný i zdánlivě nemožný
i výborně fungující dlouholetý vztah se může během pár vteřin zhroutit a i to co by se zdálo nemožné, se může stát
já znám páry, kdy by nikdo nevěřil, že by mohly být ještě někdy spolu šťastni a přece se to stalo, a lidi co k sobě hledali léta cestu jí našli ... ale znám i ty opaky a taky to samozřejmě znám ze svého osobního života
takže my to spolu můžeme probírat a dívat se různými pohledy ze všech různých stran, ale stejně nakonec to bude na tobě a jí
a pokud to půjde tak to budete zase jen vy dva a pokud ne, tak zase jen vy dva, kteří se tím budou muset vyrovnat
a tak teda znovu se vracím k té mojí původní radě
ps. jinak takový postřeh z ženského vnímání, pokud žena reaguje nevstřícně na nějaké tvé výlevy citů - že jí máš rád, že s ní chceš být, že pro ní uděláš všechno na světě
tak to bývá:
protože tomu nevěří nebo se tomu bojí věřit (za tím jsou špatné zkušenosti a zklamání z minulosti)
je ve fázi, kdy potřebuje být sama se sebou a tak nechce momentálně intimitu s mužem
je neschopná z nějakého důvodu sdílet intimitu s muže
nechce z nějakého důvodu mít s tím mužem intimní vztah
nebo hraje hru na upejpavou ...