Návštěvník píše:Návštěvník píše:Návštěvník píše:vždyť jo....jiný muž = ten, od kterého odešla na třikrát....
ale od toho jiného muže už odešla - definitivně a teď se musí vzpamatovat z toho rozchodu a teprve pak bude připravená na případný další vztah
a jak víš, že si to v sobě nějak neujasní a nezkusí to s Honzou ??? nebo třeba úplně s někým jiným nebo třeba už vůbec nebude chtít žádný vztah, jako to udělalo spousta lidí a radši zůstávají sami
3 měsíce po rozchodu - to je chvilička, to ještě je velmi živé ... většinou to trvá cca rok než se člověk z toho vzpamatuje ...
Také se může vrátit zpátky, jak víš, že odchod byl definitivní?
Jak vím, že je její odchod definitivní ? Zažil jsem s ní již ty předchozí odchody a teď je to úplně jinej rozchod (vím, můj možná neobjektivní pohled, ale vnímám to tak z činů). Troufám si říct, že definitivní to je. Vzala si jen to co si pořídila za svoje, žádné dary od něj, dokonce si nechala zaplatit i myčku na nádobí, zůstala tam, kterou na podzim před odchodem koupila za své ani ji na to nepřispěl. A vymazala číslo mobilu, všechny fotky a pod.
Také vím, že rozdíl mezi mužem a ženou při rozchodu je asi takový : "Zklamání neodradí ženu od lásky, jen vyžaduje časový odstup, aby se z něho vzpamatovala."
Také je mě jasné, že méně je někdy více a tady třeba dělám chybu (nejedná se o dary typu špetky, zlato, spodní prádlo) ale asi o moc časté nabídky jaké koliv pomoci (byť i jen obyčejné nakupování pro domácnost, které někdy akceptuje někdy odmítne, ale to je asi logické v tomto případě, znám ji je skromná nenáročná a nezvyklá takové příšlišné náklonosti), vím, že si třeba neumí moc říct o to (cokoliv), že by bylo potřeba,ale taky si občas řekne a ne z vypočítavosti. Učí se prostě asi trochu jinému přístupu k ní, jako ko opravdově ženě, které si někdo váží a nebojí se to dát nahlas a předevšemi najevo.
Ano jak už to zaznělo. je to vždy jen ta těch dvou (zde na nás), chápu, že ji teď vyhovuje jaká si svoboda (tím nemyslím nějaké sexuální úlety), že si o svém času rozhoduje sama, a do toho času patřím i já, ale chyba je ve mne, že třeba neukrotím své myšlenky a návrhy a "hrnu" to do ní a může mít pocit, že zase bude "spoutaná" to ale já nechci, jen to neumím správně podat.
Tak to jsem se zase rozpovídal. Ono to nějak dopadne, ano cíl já mám jasný, ale "nejhůř" to může domadnout tak kaj to je teď, opravdové přátelství kde je jeden oporou druhému a naopak, ale ten opravdový vztah z toho možná nikdy nebude, i když bych si to moc přál. Ale i na takovou situaci musí být člověk připraven a rozumně se s tím poprat. Rozhodně nic si já ani ji vyčítat nebudu, bylo to (a je) od srdce a z dobrou vírou a tohla si ona uvědomuje, to vím, protože mne to často opakuje, že si toho strašně moc váží co jsem pro ní udělal a dělám. Víc už asi není co dodat.
Jinak jsem si znovu prošel všechny Vaše příspěvky, včetně odkazů na různé velmi zajímavé texty a myšlenky. Díky všem Honza.
