Tchýně

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Viktorie » stř 01. lis 2017 14:57:00

Tak tím pádem já nemusím také vůbec nic...
Viktorie
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod .Petra » stř 01. lis 2017 16:01:22

Viktorie píše:Tak tím pádem já nemusím také vůbec nic...


Samozřejmě, že nic nemusíš, když ti všechno vyhovuje tak, jak to je.

:)
.Petra
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Jana » stř 01. lis 2017 16:17:21

Viktorie píše:Vaše rady, že vše začíná nejprve u mě, že mám změnit nejprve sebe a pak se to zlepší, nedokážu přijmout, resp. se jimi řídit.

Tak zkusme vypočítat, co se dá a co se nedá změnit.

Je možné vyměnit partnera za jiného a s ním se vymění logicky i tchýně, ale není možné vyměnit partnerovi jeho matku.
Může se změnit projev, myšlení, mohou se vyměnit části těla, ostatně od početí se během života vymění prakticky veškerá hmota tvořící buňky v těle, ale v žádném případě přitom nemůžeme vyměnit sami sebe.

To, co skutečně jsme, se ve skutečnosti změnit nedá. Všechno, co se změnit dá, není naše skutečné pravé já.

Proč je to takový problém u mě?

Problém může být jen v naší mysli. Když o tom zrovna nepřemýšlíme, tak žádný problém nenalézáme.

Ideální řešení?

Osvícená mysl - v ní žádný problém neexistuje, jelikož jí nezaclání ego, to nejlepší možné řešení, které je právě k dispozici, se dostavuje samo.

Jinak dokud našemu životu vládne ego, tak je náš život složitý, komplikovaný, těžký a samý problém. Sotva se jeden problém zdá vyřešený, objeví se další.

K osvobození od iluze ega může pomoci meditace, modlitba, láska.

Jedna taková modlitba, která by mohla pomoci, je:

„Bože, dej mi sílu, ať změním věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, ať snáším věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, ať obojí od sebe odliším.“
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6877
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 01. lis 2017 17:03:32

K osvobození od iluze ega může pomoci

"opravdová pokora, která je nutná k tomu, abychom uznali své omyly.
Takový postoj nám prospěje i tím, že opravíme svůj směr a zeslabíme ego.

Pokud začneme vidět své chyby, začneme si být vědomi sami sebe."

Paul Brunton
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 01. lis 2017 17:06:07

Pokud nemáme pokoru, potom ať následujeme jakoukoliv cestu, veškeré úsilí bude zbytečné.

http://zivotni-energie.cz/ego-a-pokora- ... onano.html
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Jana » stř 01. lis 2017 17:21:38

Návštěvník píše:K osvobození od iluze ega může pomoci

"opravdová pokora,..."


Ano, díky.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6877
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Tchýně

Nový příspěvekod nop » stř 01. lis 2017 17:30:01

Viktorie píše:....
Vaše rady,, že vše začíná nejprve u mě, že mám změnit nejprve sebe a pak se to zlepší, nedokážu přijmout, resp. se jimi řídit. ..... uteče do jiného pokoje a telefonuje si se svým druhým synem,..
Má široký záběr, srdce
.....Todle přece já změnou svého myšlení neovlivním. ...
Přece takhle to za normálních okolností funguje, děti se postaví na své nohy, založí rodinu, ale nikdy to neznamená, že jejich rodiče přestali existovat. Ve většině rodin to jde skloubit, proč je to takový problém u mě?

Na druhé straně Pavel říká: pokud je to na vás, mějte pokoj se všemi lidmi.
Tady to začíná u víc než jednoho člověka.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 01. lis 2017 18:23:27

Viktorie píše:Vaše rady, že...

Ono jde spíš o zjištění, jak to v lidské psychice funguje - obecně. Když mi někdo řekne, jak funguje nějaký fyzikální nebo psychologický zákon, k čemu co vede a proč, nevnímám to jako radu; beru to jen jako informaci, která se mi může i hodit. A faktem je, že člověk, se kterým jsme v disharmonickém vztahu, protože se chová neuvěřitelně sobecky, na jakékoliv sebeoprávněnější přání, aby se začal chovat jinak, zareaguje vždycky jen odporem a ve svém dosavadním chování se ještě víc utvrdí. Mně trvalo 16 let, než mi tohle konečně došlo. Ale díky tomu se jeho chování začalo postupně měnit, i když to taky trvalo dost dlouho, protože návyky v lidech nevymizí ze dne na den, je tu určitá setrvačnost. Nakonec se ale jeho reakce - i po tolika předchozích disharmonických létech - změnily. Právě proto, že ve mně úplně zmizelo jakékoliv chtění a očekávání, že se změní.

Proto tyhle poznatky, jak to v nás funguje, není třeba brát jako radu nebo doporučení, spíš jen jako informaci. Když ji vezmu v úvahu, může mi napomoci při rozhodování, jak v tom vztahu dál. Nebo ji vzít v úvahu nemusím, a pak je možné alespoň začít si v praxi všímat a postupně si vlastním pozorováním v jednotlivých kontaktech s dotyčným člověkem ověřovat, jestli to tak opravdu je. Jestli očekávání, že se ten druhý konečně začne chovat tak, jak by měl, ho opravdu v jeho dosavadním chování naopak posílí.

Nejlíp se to dá udělat po každém takovém setkání dodatečně, protože dokud jsme s ním právě v kontaktu a konfliktní situace probíhá, jsme plní emocí a moc nám to nemyslí. Ovládají nás emoce, které přesto, že jsou plně oprávněné, i beze slov aktivují agresivní a odmítavé emoční reakce v tom druhém.
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod nop » čtv 02. lis 2017 8:44:30

Situaci snachy a tchyně je obtížné posoudit beze slov té tchyně, když máme k dispozici jen výrok snachy, že tchyně je divná, jiná a nesnesitelná.
A tak jsem kouknul na začátek.
Jde o dvojí: o současný stav a o budoucí stav při výchově vnučky.
Snacha zmínila žehlení a večeři. Ostatní nesrovnalosti nejsou vykreslené, jen to, že tchyně při návštěvě svého syna nelíbá. Tomu se nedivím, je dospělý.

Než napíši více, musím psát o mně.
Všímal jsem si, kolik je to práce se žehlením a někdy jsem pár kousků vyžehlil. Vůně zahřáté bavlny mi připomínala dobu, když žehlila babička a my dvě děti jsme vdechovaly tu páru, evokovala vůni domova – bez umělých vláken, PES, nemačkavých úprav atd., to tehdy nebylo. A proto jsem někdy nostalgicky požehlil něco, ne moc – abych pomohl, ale se příliš neunavil.
A všiml jsem si, že při každé košili oblékám nátělník a to je kousek navíc, který se také musí vyprat.

Zvykl jsem si nebrat si tričko nebo nátělník ale brát si čistou košili přímo na holé tělo.
Také jsem mluvil s jednou starou ženou v sousedství, která pamatovala první republiku před válkou. Dělala služku v německé rodině a tím pádem také žehlila.
Němci jsou spořivý národ, nerozhazují. A tam jí řekli, že je zbytečné žehlit celou délku košile, stačí jen vpředu, kde je to vidět, ušetří se práce a teplo.
Poučil jsem se od ní, a když jsem se věnoval žehlení já, dělil jsem to:
v létě, když jsem chodil v košili bez saka, jsem žehlil celou košili, i vzadu.
Když jsem bral košili pod svetr nebo k saku, žehlil jsem jen límec a kus předku, případně i manžety.

Tak mne napadlo, že tchyni také někdo učil udržovat domácnost, i žehlení, a tak jak ji naučili, tak to předává dál, hezky staročesky s vůní vyhřáté bavlny.

A pak jsem si všiml slov o večeři.
U nás je zásadní věc teplá večeře. Jsme 4 už dospělí a jsme na to zvyklí. Někdy je málo času a může se improvizovat, ale jídlo má být zásadně teplé. I uvařený buřt je v podstatě teplá večeře, ale má se zapít teplým pitím, ne studeným pivem, které v žaludku vysráží tuk do tuhého stavu a zhorší trávení.

A tak mi trklo:
Tchyně chce, aby snacha dala manželovi teplou večeři? No to jí schvaluji. Může tento postup naučit také vnučku. je to vhodné pro zdraví.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. lis 2017 9:48:23

"opravdová pokora,..."

Jak vypadá opravdová opravdová pokora před despotickou tchyní?
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. lis 2017 10:29:21

"opravdová pokora,..."

Jak vypadá opravdová opravdová pokora před despotickou tchyní?

Ne před tchýní. Pokora nevzniká PŘED někým. To by byla spíš skrytá snaha zalíbit se mu.

Pokoru vnímám jako ochotu zajímat se v každé nevyřešené záležitosti i o to, co mě doteď vůbec nenapadlo a co může můj pohled na danou záležitost trochu nebo úplně změnit; brát jako samozřejmé, že vždycky můžu svoje pochopení doplnit, zkorigovat, a že i když mám tu nejlepší vůli, můžu se taky úplně mýlit. Nikdo z nás neví všechno a často nám unikají docela podstatné věci, které - kdybychom je vzali v úvahu - by náš pohled na situaci nebo na někoho druhého podstatně změnily.

Opakem pokory je "Já přece vím, jak to je!!! - proto a proto a proto!!!" Trvání na svém přesvědčení stůj co stůj.
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. lis 2017 10:58:27

Něco jako hlava otevřená?
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. lis 2017 11:02:22

Jak vypadá opravdová pokora otevřené hlavy při setkání s despotickou tchyní?
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. lis 2017 11:11:46

Něco jako hlava otevřená?

No, něco jako učím se, kudy chodím. Ovlivňuje to i cítění, míru empatie - někdo by možná řekl srdce.

Že všechno nevím se nemusí brát jako nedokonalost nebo nedostatek, neschopnost,
spíš jako příležitost, možnost uvidět věci hlouběji, líp jim porozumět...
Dá se to vnímat i jako obohacování života, a věru nehrozí, že by to někdy skončilo :D :phew:
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Viktorie » čtv 02. lis 2017 11:45:14

...tak jelikož mně vyhovuje, že mám příšerný vztah se svou tchýní, a zároveň mé tchýni vyhovuje, že je nespokojená se mnou, je to ideální stav a nikdo z nás nemusí hledat řešení...
Viktorie
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. lis 2017 12:07:45

Jak vypadá opravdová pokora otevřené hlavy při setkání s despotickou tchyní?

Netuším... protože by to bylo setkání nejen hlavy, ale i srdce. Je tu i vycítění srdcem, z něj vlastně ta pokora pramení.

(btw: slovo pokora vyvolává v podvědomí mylné a nesprávné asociace s pokořením, se kterým nemá nic společného. Ve skutečnosti je to ochota celobytostně přijímat dění takové, jaké teď je, protože to JE. A zacházet s tím, jak nejlíp je v dané situaci možné.

Moje zkušenosti s tchýní byly odjakživa pohodové, a tak nevím, jak by to vypadalo při setkání s despotickou tchyní.
Je víc možností, jaká reakce by se objevila:

Pokud by se mi jako první objevil zájem, co všechno asi v jejím životě způsobilo, že se tak chová, bylo by mi jasné, že ona sama s tím nemůže nic udělat, - a tak by asi nevznikla ani podvědomá naděje, že se její chování změní.

Pokud by mě její chování nějak rozhodilo, kdyby mi to vadilo, zajímalo by mě především, proč očekávám, že by se měla chovat jinak? Co si od toho slibuju? Proč mám pocit, že se bez toho nemůžu obejít? Kde je ve mně ta příčina, která způsobila, že moje spokojenost je teď plně v rukou někoho jiného?

Dělávám to tak se vším, když se objeví něco, co mi vadí. Zaměřím pozornost dovnitř, mlčky se zeptám, proč?... z čeho to vzniklo?... a pokaždé se ta příčina mého odporu ve mně po chvíli objeví, rozpozná (to je vždycky moc zajímavý okamžik); tahle příčina se pak dá jasně uvědomit, přijmout... a úplně rozpustit přijetím, pochopením, vnitřním obejmutím.. Pomáhá prožít si znovu tu někdejší situaci, to, co ji vyvolalo, a uvidět, že jsou i další možnosti, jak bylo možné v takové situaci zareagovat... A ty si v představě prožít, jsou ve všech směrech praktičtější.... Tehdejší vnitřní spouštěč se tak úplně rozpustil, zmizel - a to, co mi před nějakou chvílí venku vadilo, najednou jenom prostě je... jako cokoliv jiného.
Návštěvník
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod .Petra » čtv 02. lis 2017 12:17:10

Viktorie píše:...tak jelikož mně vyhovuje, že mám příšerný vztah se svou tchýní, a zároveň mé tchýni vyhovuje, že je nespokojená se mnou, je to ideální stav a nikdo z nás nemusí hledat řešení...


Tchyně ti řekla, že něco musíš? To mi zřejmě uniklo.

Psala jsi, že nechceš s tchyní kontakt a že ona i manžel to akceptují. Vypadá to, že problém máš jenom ty.


Viktorie píše:Vztahy se natolik vyostřili, že jsem řekla manželovi, že jeho rodiče už nechci nikdy vidět, ani u nás ani k nim už nikdy nepřijedu. Manžel mé rozhodnutí naprosto chápe, neřekl žádného slova proti tomu,

Tchýně o mém rozhodnutí ví, nic si z toho ale nedělá,


Ale když svůj problém nechceš řešit, tak samozřejmě nemusíš.
.Petra
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Viktorie » čtv 02. lis 2017 12:39:07

O žádné akceptaci jsem nikde nepsala, pouze o tom, že ví, že je nechci vidět a dodávám, že ví i z jakého důvodu (tedy že těch intrik a výstupů proti mně už mám dost).
Nicméně i takové sdělení je u ní málo a dále pokračuje ve svém dosavadním chování vůči mně, a to s "nejlepším" svědomím a vědomím mě ničit. Já rozhodně s ní problém mám a jak vidno i ona se mnou. Ona svůj problém řeší po svém - zbavit se mě tak, že zničí vztah mezi mnou a mým manželem (je to štěstí jejího syna?) - a Vaše "informace" - mít k dámě pokoru a porozumění a hledat chybu v sobě


...holt nikdo nemůže hodnotit z cizí kůže...dokud nezažiješ, nepochopíš
Viktorie
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod .Petra » čtv 02. lis 2017 12:57:24

Viktorie píše: Ona svůj problém řeší po svém - zbavit se mě tak, že zničí vztah mezi mnou a mým manželem (je to štěstí jejího syna?)


Tchyně zřejmě manželství s tebou jako štěstí svého syna nevidí.

Moje matka byla velmi spokojená, když se můj brácha po 25 letech manželství rozvedl a našel si takovou, která vyhovuje jejím představám.

Máš pořád ještě možnost se takovému konci vyhnout. Ale pořád jen nadávat na tchyni a že ona musí... ti k tomu nepomůže.
.Petra
 

Re: Tchýně

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. lis 2017 12:57:53

Viktorie píše: Vaše "informace" - mít k dámě pokoru...

Ne :) Pokora nevzniká k NĚKOMU - k jakékoliv druhé osobě. Nejde o to mít pokoru k ní .

Pokoru vnímám jako ochotu zajímat se v každé nevyřešené záležitosti i o to, co mě doteď vůbec nenapadlo a co může můj pohled na danou záležitost trochu nebo úplně změnit; brát jako samozřejmé, že vždycky můžu svoje pochopení doplnit, zkorigovat, a že i když mám tu nejlepší vůli, můžu se taky úplně mýlit. Nikdo z nás neví všechno a často nám unikají docela podstatné věci, které - kdybychom je vzali v úvahu - by náš pohled na situaci nebo na někoho druhého podstatně změnily.

Viktorie píše: a hledat chybu v sobě...

Nejde žádnou o chybu. Jenom o nevyužití možností, které máme všichni k dispozici. Jako když si člověk ze své spižírny pokaždé vezme a uvaří jednu a tutéž potravinu, i když je mu potom pokaždé špatně. Přitom v jeho spižírně je řada dalších potravin, které jsou nejen mnohem chutnější, ale navíc by mu zharmonizoovaly zažívání, jenže on ze zvyku pokaždé automaticky šmátne po tom, po čem sahá odjakživa...

:)
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Poraďte mi

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků

cron