Poradna zdarma

Ahoj,

Mám zvláštní dotaz, na který nedokáži sám zotpovědět.

Například takové děti se nebojí dělat nové věci, nebo projevovat se, či "jít do toho"... a mnoho dalšího. Prostě se nebojí. Nemají strach. Nic je nezbržďuje, nestraší.
Viděl jsem to i mnohokrát u dospělých lidí. Že se nebojí. (vždy mě to zarazí a koukám na to se strachem jako na neobvyklou věc)

Co je vlastně pozitivním vyjádřením opaku slova "bát se" nebo "mít strach". Nemyslím "nebát se" a "nemít strach" - to jsou ty samá slova označující "negativní" stav, jen znegované tím ne-. (nepište tu nic o tom že neexistuje negativní a pozitivní stav, to nejsem schopen vnímat, a upřímně - kolik z vás to je schopno doopravdy vnímat...)

Něco co by označovalo ten silný střed, kde není strach. Z někama musí proudit ta energie.
Musí to být o energii - aspoň tak to cítím. Když jsem ochromený strachem, je to jako by něco stouplo na hadici a byl jsem okamžitě ochromen. Bez enegrie.
Ty děti mají volný přístup k té energii. Jsou naprosto šťastné. Ta energie je v takovou chvíli nesmírně silně přítomná. Ale kde je?


Thanx

být odvážný
mít odvahu

šelma píše:být odvážný
mít odvahu

odvaha je adrenalin, to je něco jiného
Spousta lidí dosáhne díky své odhodlanosti něčeho velkého. Dokopou se k tomu. To není radost. To je tlak.

Andrew píše:

šelma píše:být odvážný
mít odvahu

odvaha je adrenalin, to je něco jiného
Spousta lidí dosáhne díky své odhodlanosti něčeho velkého. Dokopou se k tomu. To není radost. To je tlak.

Bojíš se tlaku?

Andrew píše: ...se nebojí dělat nové věci, nebo projevovat se, či "jít do toho"... Nic je nezbržďuje, nestraší.

aniž bys to věděl, sám sis odpověděl (- krásně se to rýmuje )
jde o to, že mysl má podvědomý program, že toto jednání může vyústit v nějakou formu bolesti a proto je tu ta podvědomá či vědomá brzda. Opakem není odvaha (to je jen jiný program), opakem je absence tohoto programu...

Andrew píše:Co je vlastně pozitivním vyjádřením opaku slova "bát se" nebo "mít strach".

Pro mě to je tvořivost - stav pozorného, tvořivého zaujetí současným děním, například u malého prcka, který neustále zkouší, jak a kudy se dá lézt, nebo zkoumá, jak vypadá krystal, stejně jako u hráče, soustředěného na hru, nebo u vědce, který s něčím experimentuje...

malpan píše:

Andrew píše: ...se nebojí dělat nové věci, nebo projevovat se, či "jít do toho"... Nic je nezbržďuje, nestraší.

aniž bys to věděl, sám sis odpověděl (- krásně se to rýmuje )
jde o to, že mysl má podvědomý program, že toto jednání může vyústit v nějakou formu bolesti a proto je tu ta podvědomá či vědomá brzda. Opakem není odvaha (to je jen jiný program), opakem je absence tohoto programu...

To mi nevychází, aby opakem něčeho byla absence tohoto.

Návštěvní k píše:

Andrew píše:Co je vlastně pozitivním vyjádřením opaku slova "bát se" nebo "mít strach".

Pro mě to je tvořivost - stav pozorného, tvořivého zaujetí současným děním, například u malého prcka, který neustále zkouší, jak a kudy se dá lézt, nebo zkoumá, jak vypadá krystal, stejně jako u hráče, soustředěného na hru, nebo u vědce, který s něčím experimentuje...

PS. Tak se dá začít experimentovat s čímkoliv, co se právě děje - a obranné programy v té chvíli přestanou být účinné (nedostává se jim pozornosti vědomí, kterou nutně potřebují ke své aktivaci, aby mohly fungovat)

šelma píše:

Andrew píše:

šelma píše:být odvážný
mít odvahu

odvaha je adrenalin, to je něco jiného
Spousta lidí dosáhne díky své odhodlanosti něčeho velkého. Dokopou se k tomu. To není radost. To je tlak.

Bojíš se tlaku?

Tlak byl pro mě jak psychycky tak i fyzicky zničující. Pocit jako by se hroutilo srdce. Vím že by to vedlo k poškození srdce.

Já si šel také za něčím velikým co nebylo ani radostí. Jen proto že to druzí považovali za důležité atd. I když jsem toho dosahoval, byl jsem jeno vyčerpaný a nenaplněný.

Tak termínů a cílů dnešního uspěchaného světa jsem naprosto odložil a odmítám opět na to naskočit.

Být odvážný / mít odvahu. To není radost. Je to něco čím se dokopeš a překonáš či dosáhneš něčeho. Ale je to jen prostředek pro překompenzování vlastní nejistoty/strachu/nekompletonsti/snahy něčím být, která tu stejně zůstane i po tom co dosáhneš toho cíle, za kterým jsi tolik šla. Spása v něm nebyla.

šelma píše:...To mi nevychází, aby opakem něčeho byla absence tohoto.

pokud něco máš za to, že to je, pak opakem je to, že to není...

malpan píše:

Andrew píše: ...se nebojí dělat nové věci, nebo projevovat se, či "jít do toho"... Nic je nezbržďuje, nestraší.

aniž bys to věděl, sám sis odpověděl (- krásně se to rýmuje )
jde o to, že mysl má podvědomý program, že toto jednání může vyústit v nějakou formu bolesti a proto je tu ta podvědomá či vědomá brzda. Opakem není odvaha (to je jen jiný program), opakem je absence tohoto programu...

Odpověděl jsem si?


Absenece programu.

Absence programu?
Jak to myslíš, můžeš uvést příklad? Jak by takové fungování vypadalo

Jsem v bezpečí
cokoliv udělám, je/bude v pořádku

malpan píše:

šelma píše:...To mi nevychází, aby opakem něčeho byla absence tohoto.

pokud něco máš za to, že to je, pak opakem je to, že to není...

Andrew se ptá, co je místo toho.

Co je vlastně pozitivním vyjádřením opaku slova "bát se" nebo "mít strach".

A nechce negaci.

Andrew píše:Tlak byl pro mě jak psychycky tak i fyzicky zničující. Pocit jako by se hroutilo srdce. Vím že by to vedlo k poškození srdce.

Já si šel také za něčím velikým co nebylo ani radostí. Jen proto že to druzí považovali za důležité atd. I když jsem toho dosahoval, byl jsem jeno vyčerpaný a nenaplněný.

Tak termínů a cílů dnešního uspěchaného světa jsem naprosto odložil a odmítám opět na to naskočit.

Být odvážný / mít odvahu. To není radost. Je to něco čím se dokopeš a překonáš či dosáhneš něčeho. Ale je to jen prostředek pro překompenzování vlastní nejistoty/strachu/nekompletonsti/snahy něčím být, která tu stejně zůstane i po tom co dosáhneš toho cíle, za kterým jsi tolik šla. Spása v něm nebyla.

Byla v něm láska k těm, kteří to považovali za důležité?

Andrew píše:Odpověděl jsem si?

Absence programu?
Jak to myslíš, můžeš uvést příklad? Jak by takové fungování vypadalo

pokud není nic, co by mě brzdilo, pak tě nic nebrzdí...
Např.: Nebudu-li se bát ostudy, klidně budu veřejně vystupovat. Říká se tomu sebevědomí.
Sebevědomý člověk jen nemá nějakou formu strachu na rozdíl od nesebevědomého.

šelma píše:

Andrew píše:Tlak byl pro mě jak psychycky tak i fyzicky zničující. Pocit jako by se hroutilo srdce. Vím že by to vedlo k poškození srdce.

Já si šel také za něčím velikým co nebylo ani radostí. Jen proto že to druzí považovali za důležité atd. I když jsem toho dosahoval, byl jsem jeno vyčerpaný a nenaplněný.

Tak termínů a cílů dnešního uspěchaného světa jsem naprosto odložil a odmítám opět na to naskočit.

Být odvážný / mít odvahu. To není radost. Je to něco čím se dokopeš a překonáš či dosáhneš něčeho. Ale je to jen prostředek pro překompenzování vlastní nejistoty/strachu/nekompletonsti/snahy něčím být, která tu stejně zůstane i po tom co dosáhneš toho cíle, za kterým jsi tolik šla. Spása v něm nebyla.

Byla v něm láska k těm, kteří to považovali za důležité?

Láska? Domnívám se že ne.

Mým přesvědčení a ostrou kritikou drtivé většiny lidí, je že dělají něco jen protože to tak dělají jiní. Následují zvyky, konvence. Kopírují to co dělají a v co věří druzí.

Pochybuji že málokdo žije naplněný, smysluplný, šťastný život.

malpan píše:

Andrew píše:Odpověděl jsem si?

Absence programu?
Jak to myslíš, můžeš uvést příklad? Jak by takové fungování vypadalo

pokud není nic, co by mě brzdilo, pak tě nic nebrzdí...
Např.: Nebudu-li se bát ostudy, klidně budu veřejně vystupovat. Říká se tomu sebevědomí.
Sebevědomý člověk jen nemá nějakou formu strachu na rozdíl od nesebevědomého.

sebe-vědomí
vědomí sebe sama
poznání kdo ve skutečnosti jsem (snad prokouknutí neexistence já (ikdyž nevím co to je, ještě je to předemnou))

Tohle tím myslíš?

Andrew píše:

šelma píše:
Byla v něm láska k těm, kteří to považovali za důležité?

Láska? Domnívám se že ne.

Mým přesvědčení a ostrou kritikou drtivé většiny lidí, je že dělají něco jen protože to tak dělají jiní. Následují zvyky, konvence. Kopírují to co dělají a v co věří druzí.

Pochybuji že málokdo žije naplněný, smysluplný, šťastný život.

Koho budeš milovat teď? Sebe? Kvůli čemu budeš překonávat strach? Pro čí radost?

Andrew píše:Pochybuji že málokdo žije naplněný, smysluplný, šťastný život.

ano, proč ne?
Co je podle tebe šťastným životem - to určuje i to, zda je to možné.- Šťastný život není nepřetržitý smích a posvícení od ledna do prosince. Šťastný život je život bez potřeby soudů.
Naplněnost je žitím toho, co žít skutečně chceme (naslouchání sobě)
Smysl mu dáváme taky tím, že naplňujeme to, čemu dáváme hodnoty

Jde přeci jen o to, zda jedinec žije vyrovnanost i v tom, že svět je takový, jaký je, naslouchá své duši...

Andrew píše:Tohle tím myslíš?

ano, je to jedna z možností, jak to pochopit