Problémy s mámou

[Anonymka321]

Takže, začala bych asi tímhle. Vždycky cokoliv mi moje máti řekla, že mám udělat, bylo to něco, do čeho se mi nikdy opravdu nechtělo, takže jsem to udělala na půl. Ok, jsem nespolehlivá, ale mám to v povaze. Moje matka, je typ člověka spíš ten hodně přísný. Mám sestru (10), která chce hnedka udělat všechno rychle, aby mohla dělat ostatní věci(číst si, pařit na kompu, kreslit si,jít ven s kamarády, prostě volný čas). Ona toho volnýho času má celkem dost a já vlastně skoro vůbec žádnej, pořád se musím učit do školy a když už se učit nemusím, tak musím makat doma. Dobře, jako já chápu, že pracovat se musí, ale vemte si: moje sestra, která má času dost, dělá asi tak 1/20 toho, co já. Vím, že taky hraje roli to, že je o 3 roky mladší než já, ale tak jako !! To není fér, jediný co má udělat je vynést jednou týdně odpadky a já ? Já musím : luxovat, vytírat, mýt nádobí, mýt okna, koupelnu,prádlo, prostě celkově uklízet a všechno dělat, včetně večeře...potom na zahradě snad všechno dělám jen já (pampelišky, zametání,bazén, kytky, atd atd...) prostě snad všechno. A to někdy se ani nestihnu do školy připravit, a když to nutně potřebuju, tak to neudělám pořádně, a pak je doma peklo. Pořád, ale jako opravdu pořád mi moje mamka dokola opakuje, že jestli nezačnu makat, jak ona chce, bude peklo. A já si v duchu říkám, může být ještě hůř ? NE! Dyť tohle peklo už je, já cokoliv co udělám, i když se třeba snažím, je to špatně udělaný... Jako to už si zvykla na to, že vždycky to dělám odfláknutě ?? Nebo co jako ? protože mi příjde, že ona to už ani nekontroluje a seřve mě ještě před tím, než se na to podívá ! jako ? wtf ?!! Zrovna včera: skládala jsem prádlo a normálně ho složím jako vždycky a ona na mě začne řvát, že je to špatně, vlepí mi facku a vzteká se, jaká jsem neschopná ? Už nevím co mám dělat, už se z ní psychicky brzo snad zhroutím! Vv poslední době mi vyhrožuje, že mi zabaví na vždy note, mobil, ipod, atd... jako ? co mám dělat, už si s mojí matkou vůbec, ale vůbec nerozumím. Asi tam hraje dost značnou část moje pruberta, ale to ona nechápe nebo co ?

Pokud by jste mi poradili,jak se mám začít chovat, abych s ní začala zase vycházet v dobrém, moc byste mi ulevili, opravdu hodně, protože už jsem fakt tak zoufalá, že už jsem se vám musela svěřit..

[Petra]

Takže, začala bych asi tímhle. Vždycky cokoliv mi moje máti řekla, že mám udělat, bylo to něco, do čeho se mi nikdy opravdu nechtělo, takže jsem to udělala na půl. Ok, jsem nespolehlivá, ale mám to v povaze. Moje matka, je typ člověka spíš ten hodně přísný. Mám sestru (10), která chce hnedka udělat všechno rychle, aby mohla dělat ostatní věci(číst si, pařit na kompu, kreslit si,jít ven s kamarády, prostě volný čas). Ona toho volnýho času má celkem dost a já vlastně skoro vůbec žádnej, pořád se musím učit do školy a když už se učit nemusím, tak musím makat doma. Dobře, jako já chápu, že pracovat se musí, ale vemte si: moje sestra, která má času dost, dělá asi tak 1/20 toho, co já. Vím, že taky hraje roli to, že je o 3 roky mladší než já, ale tak jako !! To není fér, jediný co má udělat je vynést jednou týdně odpadky a já ? Já musím : luxovat, vytírat, mýt nádobí, mýt okna, koupelnu,prádlo, prostě celkově uklízet a všechno dělat, včetně večeře...potom na zahradě snad všechno dělám jen já (pampelišky, zametání,bazén, kytky, atd atd...) prostě snad všechno.

To děláš celou domácnost ve 14 letech sama? Co dělá tvoje máma?

A to někdy se ani nestihnu do školy připravit, a když to nutně potřebuju, tak to neudělám pořádně, a pak je doma peklo. Pořád, ale jako opravdu pořád mi moje mamka dokola opakuje, že jestli nezačnu makat, jak ona chce, bude peklo. A já si v duchu říkám, může být ještě hůř ? NE! Dyť tohle peklo už je, já cokoliv co udělám, i když se třeba snažím, je to špatně udělaný... Jako to už si zvykla na to, že vždycky to dělám odfláknutě ?? Nebo co jako ? protože mi příjde, že ona to už ani nekontroluje a seřve mě ještě před tím, než se na to podívá ! jako ? wtf ?!! Zrovna včera: skládala jsem prádlo a normálně ho složím jako vždycky a ona na mě začne řvát, že je to špatně, vlepí mi facku a vzteká se, jaká jsem neschopná ? Už nevím co mám dělat, už se z ní psychicky brzo snad zhroutím!

V Čechách se smějí děti mlátit? V Rakousku je to zákázané. Při takovýchto problémech, jak ty to líčíš, si tady děti zajdou na úřad pro mládež, ten vyslechne obě strany a pomáhá situaci řešit. Ve prospěch dětí.

[Návštěvník]

Při takovýchto problémech, jak ty to líčíš, si tady děti zajdou na úřad pro mládež, ten vyslechne obě strany a pomáhá situaci řešit. Ve prospěch dětí.

A v takových případech je dítě odebráno do ústavu a život dítěte v děcáku není nic moc.

[Petra]

Při takovýchto problémech, jak ty to líčíš, si tady děti zajdou na úřad pro mládež, ten vyslechne obě strany a pomáhá situaci řešit. Ve prospěch dětí.

A v takových případech je dítě odebráno do ústavu a život dítěte v děcáku není nic moc.

V Rakousku ne. Rodiče na sebe narozením dítětě převzali zodpovědnost a mají povinnosti, které musí dodržovat. Úřad pro mádež dohlíží, aby se tak dělo.

[Petra]

Při takovýchto problémech, jak ty to líčíš, si tady děti zajdou na úřad pro mládež, ten vyslechne obě strany a pomáhá situaci řešit. Ve prospěch dětí.

A v takových případech je dítě odebráno do ústavu a život dítěte v děcáku není nic moc.

Ale není nad to strašit děti děcákem. "Jestli si na mě půjdeš stěžovat, tak tě šoupnou do děcáku a pak něco uvidíš!" Děti se nevyznají, a tak je snadné je manipulovat.
Jsou v Čechách také nouzové, telefonní poradny, kam se dítě může obrátit - anonymně - a informovat o svých možnostech? To je opravdová poradna, kde jsou na telefonu odborníci, kteří nestraší děcákem.

[Návštěvník]

Je možné volat zadarmo Linku bezpečí na číslo 116 111
nebo pomocí tlačítka "D" na veřejných telefonních automatech.

[rosada]

Ahoj,
zkus si se svou mámou promluvit, ale v klidu, nejlíp, když to nebude navazovat na nějaký problém.
Zkus ji vysvětlit, že chceš mít taky čas pro sebe, na to má každý nárok.
Jestli, kvůli domácím pracem nestíháš ani přípravu do školy to není dobré. Vzdělání je teď Tvojí prioritou a tak by to měla chápat i tvoje máma.
Nepíšeš o tátovi. Žije s vámi? Pokud ano, myslíš, že bys u něj mohla najít zastání?

Na druhou stranu je dobré si uvědomovat, že chování tvé mámy může mít nějaké skryté příčiny, se kterými Tvé chování nemá nic společného. I pro ni může být náročné, že jí dospívá dcera, situace je najednou jiná, může nastoupit spousta strachů...

Pokud se ti s maminkou nepodaří pohovořit (nemusí být snadné najít vhodný čas a formu), tak se zkus obrátit na nějakou psychologickou pomoc přímo ve Tvém bydlišti (Psychologická poradna, rodinná poradna nebo něco takového), dostaneš radu od někoho, kdo Tě a Tvou situaci můžu lépe poznat a případně zkontaktovat s Tvou matku (to se by se stalo jen s Tvým svolením).

[Návštěvník]

Nebo se třeba svěřít své třídní učitelce či učitelovi, nebo si zjistit, zda ve škole je výchovný poradce, který by mohl pomoci dítěti v komunikací s matkou o rozvrhu plnění domácích prací, aby tím nebyl narušen studijní program žáka...

[malpan]

Pokud by jste mi poradili,jak se mám začít chovat, abych s ní začala zase vycházet v dobrém, moc byste mi ulevili, opravdu hodně, protože už jsem fakt tak zoufalá, že už jsem se vám musela svěřit..

odpověď je neskutečně jednoduchá - otoč si situace - jak by ses chovala ty, kdyby tvůj potomek neustále revoltoval proti tebou zadávaným úkolům? Ustála bys to v klidu nebo bys měla taky tendence přitlačit na pilu?

jdi jí vstříc, přestaň s tou situací bojovat, buď vstřícná a ochotná - nějaký čas to může mít ještě starou setrvačnost, ale dojde ke zklidnění zbraní - potom využij klidnou chvilku a popovídejte si - otevřeně a hlavně bez emocí...

[PánBů]

Takže, začala bych asi tímhle. Vždycky cokoliv mi moje máti řekla, že mám udělat, bylo to něco, do čeho se mi nikdy opravdu nechtělo, takže jsem to udělala na půl. Ok, jsem nespolehlivá, ale mám to v povaze. Moje matka, je typ člověka spíš ten hodně přísný. Mám sestru (10), která chce hnedka udělat všechno rychle, aby mohla dělat ostatní věci(číst si, pařit na kompu, kreslit si,jít ven s kamarády, prostě volný čas). Ona toho volnýho času má celkem dost a já vlastně skoro vůbec žádnej, pořád se musím učit do školy a když už se učit nemusím, tak musím makat doma. Dobře, jako já chápu, že pracovat se musí, ale vemte si: moje sestra, která má času dost, dělá asi tak 1/20 toho, co já. Vím, že taky hraje roli to, že je o 3 roky mladší než já, ale tak jako !! To není fér, jediný co má udělat je vynést jednou týdně odpadky a já ? Já musím : luxovat, vytírat, mýt nádobí, mýt okna, koupelnu,prádlo, prostě celkově uklízet a všechno dělat, včetně večeře...potom na zahradě snad všechno dělám jen já (pampelišky, zametání,bazén, kytky, atd atd...) prostě snad všechno. A to někdy se ani nestihnu do školy připravit, a když to nutně potřebuju, tak to neudělám pořádně, a pak je doma peklo. Pořád, ale jako opravdu pořád mi moje mamka dokola opakuje, že jestli nezačnu makat, jak ona chce, bude peklo. A já si v duchu říkám, může být ještě hůř ? NE! Dyť tohle peklo už je, já cokoliv co udělám, i když se třeba snažím, je to špatně udělaný... Jako to už si zvykla na to, že vždycky to dělám odfláknutě ?? Nebo co jako ? protože mi příjde, že ona to už ani nekontroluje a seřve mě ještě před tím, než se na to podívá ! jako ? wtf ?!! Zrovna včera: skládala jsem prádlo a normálně ho složím jako vždycky a ona na mě začne řvát, že je to špatně, vlepí mi facku a vzteká se, jaká jsem neschopná ? Už nevím co mám dělat, už se z ní psychicky brzo snad zhroutím! Vv poslední době mi vyhrožuje, že mi zabaví na vždy note, mobil, ipod, atd... jako ? co mám dělat, už si s mojí matkou vůbec, ale vůbec nerozumím. Asi tam hraje dost značnou část moje pruberta, ale to ona nechápe nebo co ?

Pokud by jste mi poradili,jak se mám začít chovat, abych s ní začala zase vycházet v dobrém, moc byste mi ulevili, opravdu hodně, protože už jsem fakt tak zoufalá, že už jsem se vám musela svěřit..

Nejsem sice nákej psycholog ale zkusil bych tyto věci:

1) Píšeš že věci neděláš pořádně. Zkus zjistit příčinu proč? To není bezdůvodně. Třeba ti někdo nasadil do hlavy že uklížení je zbytečné nebo že to není pořádná práce a nebo tě třeba za ně mám nikdy nepochválila tak ti připadá že nemají moc smysl.Nebo nesouhlašíš s tim že toho máš tolik. Zkus si na tom najít něco z čeho budeš mít radost pak to půjde líp. Bylo by škoda získat v mládí takovýto návyk. Když nebudeš v životě dělat věci pořádně tak se ti nic nebude dařit.

2) vycházíš li dobře se svou se svou sestrou můžeš jí požádat jestli by ti s některými úkoly nepomohla. Určitě tě nnenechá ve štychu když uvidí že už na to nestačíš. Spolu vás to bude mnohem víc bavit.

3) Tvojé máma tě má určitě ráda jinak by ti tvůj mobil a ipod určitě už zabavila a za peníze jela na dovolenou. Je ale možné že má pocit že si spratek na jehož výchovu už nestačí a tak to řeší tim že tě zavalí prací abys nemohla dělat nic jiného. Jedná se tak o fintu jak tě zbavit volného času abys nemohla zlobit. Další možnost je že si myslí že budeš pořádná a slušná holčička když se naučíš domácím pracem.
Tvoje máma prostě žije v představě že bys měla být jiná než skutečně jsi. Přitom máma defakto z tebe nemá nic jiného než to co si vychovala.
Taky je možné že máma nezvláda jiné věci v životě a stres z toho pak přenáší do rodiny. (svět dospělých je strašně složitý a radši se mu ani nesnaž porozumět jinak ti zešediví hlava )
Takže až bude někdy doma klidná situace svěř se jí s tim že ti připadá že máš od ní hodně práce a že to nezvládáš že bys chtěla víc času sama pro sebe. Povyprávěj jí také o svých snech ideálech a čeho chceš v životě dosáhnout. Také se jí nezapomeň zeptat čím bys měla podle ní v budoucnu být. Tím si možná tvoje máma víc uvědomí že z tebe roste osobnost a trochu se sjednotí vaše představa o tvé osobnosti.

Pokud klidná debata není možná. Můžeš zkusit zeptat se mámy až tě zavalí prací kterou nezvládneš. Jakej to má podle ní smysl že ti toho dává tolik. čim víc ti toho uloží tim hůř to udělaš to je jasné. Hlavně se pokus se s ní při tom vašem dialogu vůbec nehádat a hovořit v klidu a poslouchat se zájmem co říká. To ostatně můžeš dělat vždy. Tvoje máma k tobě přistupuje z pozice že má v životě o 20 let víc zkušeností než ty a tudíš ví líp než ty co je pro tebe dobré. Vona je to vlastně pravda anic s tim nenaděláš musíš to uznat můžeš maximálně zkusit vysvětlit proč se ti jí navržená cesta nelíbí. Mám info i od lidí kterejm je i přes 50 že je jejich mámy taky pořád ještě vychovávaj

Tak hodně štestí a pevné nervy.

[babička]

Holčičko, tvoje máma tě už považuje za dospělou a tvoji sestru za malou. Proto se na tebe víc spoléhá. To, že s tebou tak jedná není tím, že by tě neměla ráda, ale je možná nervózní a má svoje starosti, o kterých nevíš. Jak jsem pochopila, leží na ní celá starost o rodinu a to není pro ženu lehké. Ve tvém věku je konflikt mezi matkou a dcerou běžný, ale věř, že se to časem uklidní a ani na to nevzpomeneš. Čeká tě spousta životních zážitků, jen záleží na tom, jak je budeš vnímat a jak se k nim zachováš. Mámě řekni, že práci děláš, jak nejlépe umíš a že až budeš mít tolik let jako ona, určitě to budeš dělat stejně. Případně ať ti ukáže, jak si to představuje. Držím palce ať se situace zlepší. Jednou pochopíš, že matka je to nejcennější, co člověk v životě má i když často je už pozdě.