Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Jana » úte 22. bře 2016 17:36:51

vostálník píše:Bůh role nepřiděluje,

tohle je ochotnický divadlo, žádný Národní....


:D :D :D

Pak to má mít nějakou úroveň.

:confused:
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod vostálník » úte 22. bře 2016 17:40:58

A to mně připomnělo, že jsem zrovna předevčírem zjistil,

že ve Vinohradským divadle dávaj moji nejoblíbenější hru :

A. Camus - Caligula

takže asi budu muset vyrazit do divadla,

dokonce jsem zjistil že to konečně vyšlo i knižně a to už v roce 2012

Já mám prostě se vším zpoždění... :yeah:
vostálník
 

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Pavla » stř 23. bře 2016 7:29:35

Jana píše:
Pavla píše:takže se asi shodnem na tom, že Bůh zas takový "úžasňák" není, protože stvořil i bolest a utrpení

Neshodnem. Bůh je to největší štěstí, jaké existuje. Utrpení existuje jen v naší nevědomosti, jen v iluzi oddělenosti, protože se ztotožňujeme s tím pomíjivým a nepoznáváme, že jsme to věčné. Bolest patří k tělu, ale nejsi to tělo.

Jana píše:Jsou tady role, je tady nějaká časoprostorová determinace, genetická výbava, prostření, do kterého se bytost rodí.
no jasně že jo, ale proč?

Je to podobné, jako by ses ptala, proč jsou rozděleny role v divadelní hře.

jak to že netrpí... Je-li Bůh vším, tedy musí být i tím, kdo zrovna trpí... Nebo trpící člověk podle tebe není Bohem?

Bůh je tím skutečným, co je, není iluzí. Trpící člověk žije v iluzi, věří, že je individualitou, smrtelnou osobou, žije rozdvojen, nevěří, že je skutečným Božským Já, které je stále šťastné, je od svého štěstí oddělen.

A o tom neztotožňování, s prominutím, píšeš nesmysly. Když jsi nemocná, co uděláš? Jestliže např. jdeš k lékaři užíváš léky, tak jsi ztotožněná se svým tělem a svoji bolestí a přeješ si a děláš vše pro to, aby tě to už nebolelo. Tomu říkáš neztotožnění?

Děje se to, co je naší přirozeností, ale není k tomu třeba se s výsekem existence ztotožňovat a vnímat se jen částečně. To, co skutečně jsme, je neměnné a věčné, nemůže to nikdy onemocnět, trpět.
přirozeností je být zdravý.... Už staré přísloví praví : ve zdravém těle zdravý duch... To co je věčné je energie. Tělo je ztotožněná energie. A ty jsi i toto tělo.

Jinak role v divadelní hře porovnávat s lidskou karmou jsi začala ty. Vidíš jaké píšeš blbiny. Ale proč teda se Vědomí v nějakém těle projevuje jako nemoc, která vede k destrukci?
Pavla
 
Příspěvky: 465
Registrován: stř 19. bře 2014 12:01:44

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Pavla » stř 23. bře 2016 7:30:24

vostálník píše:Bůh role nepřiděluje,

tohle je ochotnický divadlo, žádný Národní....

Hlavně není žádný Bůh.
Pavla
 
Příspěvky: 465
Registrován: stř 19. bře 2014 12:01:44

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod nop » stř 23. bře 2016 9:34:40

"Už staří Řeové..." a někdy si stýskali na to polidšťování. Bránilo to porozumění alegoriím.

Jako při "únosu Európy". Zeus se ukázal Europě v podobě býčka, ktorého důvěřivě krmila a jakmile nasedla, unesl ji.
Na pevninu Řecka přišly mnohé kulty z Asie, která hostila pokročilé kultury, jako Chetité, které znal ještě Abrahám. Jiné ztratily samostatnost pod tlakem Římanů, jako Médská, po které zůstala stopa u Archiméda (v překladě Archi-Médes = Staroméd)- Kultury v dnešním Turecku byly pokročilé a vykopávky o tom svědčí.

Mezitím v Řecku byli zaostalí pastevci Dórové a obchodně založení Mykéňané. Pravá kultura byla krétská.
A proto únos Európy bohem znamená přenesení kutury z Východu do Řecka.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Jana » stř 23. bře 2016 14:53:49

Docela hezky to popisuje i Mooji
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Jana » stř 23. bře 2016 15:08:27

vostalpetr píše:
Buddhova slova o nirváně


Podle Majjhima Nikaya 72 volně zpracoval Petr Pavlík


Je zde, mnichové, cosi nezrozeného, v život nepovstalého, nezformovaného. Kdyby toho nebylo, nebylo by cesty ven z toho, co je zrozené, v život povstalé, stvořené, zformované.

Tento mír je to nejvyšší - je to ustání, oproštění se od všech motivů něčím se stávat, konec chytání se opory, svoboda, vyhasnutí lpění - to je nirvána.

Posedlý chtivostí, zmítán nenávistí a zaslepen nevědomostí, s pobloudilou myslí - tak člověk jedná ke své vlastní škodě i ke škodě druhých, tak zažívá zármutek a strast.

Kdo však odloží chtivost, nenávist a nevědomost, kdo pak nejedná ke škodě své ani ostatních, ten již nebude vystaven dalšímu utrpení, zármutku a strasti.

Takto je nirvána zde a nyní viditelná, nadčasová, vlastním vyzkoušením přítomná, jasný cíl představující, moudrými osobně prožívaná.

Ono vyhasnutí chtivosti, vyhasnutí nenávisti, vyhasnutí nevědomosti - právě to se nazývá nirvána.



http://www.lampa.cz/texty.html


Budhova krátká řeč o prázdnotě

To, co si dneska budeme říkat, je celé obsaženo v jediné Buddhově řeči. V buddhistických písmech najdete spoustu zajímavých věcí - ze života, z Buddhovy spásné nauky, nebo docela jen tak, co tam kdo přidal, protože celé to skvělé učení vznikalo postupně za pochodu, jak tenkrát chodili mniši velikou indickou zemí a potkávali dobré a špatné. Někdy si povíme, jaký osud pak ty sutry měly a o celém tom zákulisí. Zatím nám stačí, že ve sbírce středně dlouhých řečí, kterých je něco kolem dvou stovek, existuje jedna nenápadná, poměrně krátká sutra, která se jmenuje Buddhova řeč o prázdnotě nebo ještě lépe Krátká Buddhova řeč o prázdnotě.

V Čechách měla pozoruhodný osud, neboť ji za první republiky přeložil pod názvem Kniha chudoby František Drtikol. Přestože dnes už ten překlad asi nebude moderní, dýchá z něj doposud jasné pochopení a mám ho moc rád, protože je navíc krásný a skrývá v sobě zvláštní kouzlo. I když už teď máme nejméně dva další uznávané překlady, od Ňánamoliho a Thanissara, pilných a obětavých mnichů, kteří pečlivě brousili a vážili každé slovíčko, přesto budeme citovat s malými opravami právě ten Drtikolův, na jeho památku a také jako uznání toho, kam až sám došel.

Buddhova řeč o prázdnotě se nazývá „Krátká“ proto, že je tu ještě druhá stejného jména, která je o trochu delší. Kupodivu ta dlouhá není lepší než ta krátká a dali ji tam nejspíš proto, že ta krátká se tehdy některým mnichům nezamlouvala, jak byla břitká a pádná. Asi toužili mít věci přece jen trochu komplikovanější, a proto se pokusili trumfnout ji tou dlouhou, konkurenční. Jenomže tím vyšlo ještě více najevo, jakou údernou sílu měla ta původní krátká řeč.



Kniha chudoby

Z němčiny přeložil František Drtikol v r. 1936.

To jsem slyšel. Onoho času dlel Vznešený u Sávatthí ve východním háji na terase Migárovy matky.

Tu odebral se ctihodný Ánando jednoho večera po ukončení koncentrace tam, kde meškal Vznešený, pozdravil uctivě a sedl si stranou. Sedě stranou, pravil ctihodný Ánando takto k Vznešenému:

Jednou, ó Pane, dlel Vznešený v krajině Sákjů u Nagarakarn, hradu v území Sákjů. Tenkrát jsem, ó Pane, od Vznešeného sám slyšel, sám porozuměl, co chudoba je, Ánando, v tom čase jsem nejvíce poznal.

Slyšel jsem, ó pane, dobře, správně jsem srozuměl, správně pamatoval, správně podržel? Zajisté jsi, Ánando, správně slyšel, správně srozuměl, správně pamatoval, správně podržel. Jako tenkráte, Ánando, tak i dnes, co chudoba jsem nejvíce poznal. Jako asi, Ánando, tato terasa Migárovy matky je bez slonů, krav, koňů, bez zlata a stříbra, bez společnosti žen a mužů a vykazuje jen bohatství zástupem mnichů jako jediným předmětem, tak rovněž také, Ánando, zanechal mnich myšlenku "vesnice", zanechal myšlenku "člověk", vezme myšlenku "les" jako jediný předmět. V myšlence "les" povznese se mu srdce, mysl, rozjasní se, rozveselí se, ukonejší se, uklidní se. Tak pozná rozdělení, která z myšlenky "vesnice" povstávají, ta tu nejsou, rozdělení, která z myšlenky "člověk" povstávají, ta tu nejsou a jen jedno rozdělení zůstává, totiž myšlenka "les" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento druh myšlení o myšlenku "vesnice", ví: chudším se stal tento způsob myšlení o myšlenku "člověk" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "les" jako jediným předmětem. O co pak tady méně jest, o to vidí se chudším, a co tady ještě zbývá, o tom ví: zůstává to, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí ta pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj. Dále pak, Ánando, zanechal mnich myšlenku "člověk", zanechal myšlenku "les", vezme myšlenku "země" jako jediný předmět. V myšlence "země" povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Asi tak, Ánando, jako kůže z býka nožem dobře oškrábána, dobře uhlazená, rovněž tak, Ánando, mnich, co na této zemi je jako vyvýšeniny a prohlubiny, řeky, pustá a lesnatá území, vrchy a údolí, to vše ze své duše vypustil. Myšlenku "země" vezme jako jediný předmět. V myšlence "země" povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná rozdělení, která z myšlenky "člověk" povstávají, ta tu nejsou, rozdělení, která z myšlenky "les" povstávají, ta tu nejsou, jen jedno rozdělení zůstalo, totiž myšlenka "země" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "les" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "země" jako jediným předmětem. O co pak tady méně jest, o to vidí se chudším. A co tady ještě zbývá, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj. Dále pak, Ánando, zanechal mnich myšlenku "les", myšlenku "země", myšlenku "neomezená sféra prostorová" vezme jako jediný předmět. V myšlence "neomezená sféra prostorová" povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná rozdělení, která z myšlenky "les" povstávají, ta tu nejsou, rozdělení, která z myšlenky "země" povstávají, ta tu nejsou a jen jedno rozdělení zůstává, totiž myšlenka "neomezená sféra prostorová" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "les", chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "země" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "neomezená sféra prostorová" jako jediným předmětem. A o co méně tady je, o to vidí se chudším, a co tady ještě zůstalo, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj.

Dále pak, Ánando, zanechá mnich myšlenku "země", zanechá myšlenku "neomezená sféra prostorová", myšlenku "neomezená sféra vědomí" vezme jako jediný předmět. V myšlence "neomezená sféra vědomí" povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná rozdělení, která povstávají z myšlenky "země", ta tu nejsou, rozdělení, která povstávají z myšlenky "neomezená sféra prostorová", ta tu nejsou a jen jedno rozdělení zůstalo, totiž myšlenka "neomezená sféra vědomí" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "země", ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "neomezená sféra prostorová" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "neomezená sféra vědomí" jako jediný předmět. O co tady tedy méně jest, o to vidí se chudším. A co tady ještě zůstalo, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak tedy Ánando sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj.

Dále pak, Ánando, zanechal mnich myšlenku "neomezená sféra prostorová", zanechal myšlenku "neomezená sféra vědomi", myšlenku "sféra nebytí" vezme jako jediný předmět. V myšlence "sféra nebytí" se mu povznese srdce, rozveselí se, ukonejší se, uklidní. Tak pozná rozdělení, která povstávají z myšlenky "neomezená sféra prostorová", ta tu nejsou, rozděleni, která povstávají z myšlenky "neomezená sféra vědomí ta tu nejsou a jen jedno rozdělení zůstalo, totiž myšlenka "sféra nebytí" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "neomezená sféra prostorová", ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "neomezená sféra vědomí" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "sféra nebytí" jako jediný předmět. O co tady tedy méně jest, o to vidí se chudším. A co tady ještě zůstalo, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj.

Dále pak, Ánando, zanechal mnich myšlenku "neomezená sféra vědomí", zanechal myšlenku "sféra nebytí", myšlenku "rozhraní možného vnímání" vezme jako jediný předmět. V myšlence "rozhraní možného vnímání" povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná rozdělení, která povstávají z myšlenky "neomezená sféra vědomí", ta tu nejsou, rozděleni, která povstávají z myšlenky "sféra nebytí" ta tu nejsou a jen jedno rozdělení zůstává, totiž myšlenka "rozhraní možného vnímání" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "neomezená sféra vědomí", chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "sféra nebytí" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "rozhraní možného vnímání" jako jediný předmět. O co tady tedy méně jest, o to vidí se chudším. A co tady ještě zůstalo, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj.

Dále pak, Ánando, zanechal mnich myšlenku "sféra nebytí", zanechal myšlenku "rozhraní možného vnímání", duchovní jednotu bez představy vezme jako jediný předmět. V duchovní jednotě bez představy povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná: rozdělení, která povstávají z myšlenky "sféra nebytí", ta tu nejsou, rozdělení, která povstávají z myšlenky "rozhraní možného vnímání", ta tu nejsou a jen jedno rozdělení tady zůstalo, totiž toto tělo zde, zatížené šesti smysly, jako podmínka života. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "sféra nebytí", ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "rozhraní možného vnímání" a jen jediné bohatství vykazuje toto tělo zde, zatížené šesti smysly, jako podmínka života. O co tady tedy méně jest, o to vidí se chudším. A co tady ještě zůstalo, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj.

Dále pak, Ánando, zanechal mnich myšlenku "sféra nebytí", zanechal myšlenku "rozhraní možného vnímání", duchovní jednotu bez představy vezme jako jediný předmět. V duchovní jednotě bez představy povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná: také tato duchovní jednota je složená, je dohromady vymyšlená: co ale je dohromady složeno, dohromady vymyšleno, to je proměnlivé, musí zaniknouti, to poznává. V takovém vědění, v takovém poznání odpoutá se mu srdce od bludu přání, odpoutá se mu srdce od bludu bytí, odpoutá, se mu srdce od bludu nevědomosti. V osvobozeném je osvobození, toto poznání vyvstane. "Zničeno jest zrozování", ukončena askeze, vykonáno dílo, není více tento svět. Tak pozná: rozděleni, která povstávají z bludu přání, ta tu nejsou, rozdělení, která povstávají z bludu nevědomosti, ta tu nejsou a jen jedno rozdělení tady zůstává, totiž toto tělo zde, zatížené šesti smysly, jako podmínka života. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o blud přání, ví: chudším stal se tento způsob myšlení o blud bytí, ví: chudším stal se tento způsob myšlení o blud nevědomosti a jen jedno bohatství vykazuje toto tělo zde, zatížené šesti smysly, jako podmínka života. O co tedy tady méně jest, o to vidí se chudším, a co tady ještě zůstalo, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak, Ánando, sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá, nejvyšší chudoba na něj.

Kdo v minulých časech, Ánando, jako asket nebo kněz si získal veskrze čistou, nejvyšší chudobu, získal si tuto veskrze čistou, nejvyšší chudobu právě jako asket nebo kněz. Kdo v příštích časech, Ánando, získá veskrze čistou nejvyšší chudobu, získá právě tuto veskrze čistou nejvyšší chudobu. Kdo v tomto čase, Ánando, získá veskrze čistou, nejvyšší chudobu jako asket nebo kněz, ten získá právě tuto veskrze čistou, nejvyšší chudobu. Proto tedy, Ánando: chtějme veskrze čistou, nejvyšší chudobu si vydobýti. Tak máte se cvičiti.

Tak pravil Vznešený. Spokojen těšil se ctihodný Ánando ze slova Vznešeného.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Jana » stř 23. bře 2016 20:47:17

....tak rovněž také, Ánando, zanechal mnich myšlenku "vesnice", zanechal myšlenku "člověk", vezme myšlenku "les" jako jediný předmět. V myšlence "les" povznese se mu srdce, mysl, rozjasní se, rozveselí se, ukonejší se, uklidní se. Tak pozná rozdělení, která z myšlenky "vesnice" povstávají, ta tu nejsou, rozdělení, která z myšlenky "člověk" povstávají, ta tu nejsou a jen jedno rozdělení zůstává, totiž myšlenka "les" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento druh myšlení o myšlenku "vesnice", ví: chudším se stal tento způsob myšlení o myšlenku "člověk" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "les" jako jediným předmětem. O co pak tady méně jest, o to vidí se chudším, a co tady ještě zbývá, o tom ví: zůstává to, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí ta pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj. Dále pak, Ánando, zanechal mnich myšlenku "člověk", zanechal myšlenku "les", vezme myšlenku "země" jako jediný předmět. V myšlence "země" povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Asi tak, Ánando, jako kůže z býka nožem dobře oškrábána, dobře uhlazená, rovněž tak, Ánando, mnich, co na této zemi je jako vyvýšeniny a prohlubiny, řeky, pustá a lesnatá území, vrchy a údolí, to vše ze své duše vypustil. Myšlenku "země" vezme jako jediný předmět. V myšlence "země" povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná rozdělení, která z myšlenky "člověk" povstávají, ta tu nejsou, rozdělení, která z myšlenky "les" povstávají, ta tu nejsou, jen jedno rozdělení zůstalo, totiž myšlenka "země" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "les" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "země" jako jediným předmětem. O co pak tady méně jest, o to vidí se chudším. A co tady ještě zbývá, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj. Dále pak, Ánando, zanechal mnich myšlenku "les", myšlenku "země", myšlenku "neomezená sféra prostorová" vezme jako jediný předmět. V myšlence "neomezená sféra prostorová" povznese se mu srdce, rozveselí se, ukonejší, uklidní se. Tak pozná rozdělení, která z myšlenky "les" povstávají, ta tu nejsou, rozdělení, která z myšlenky "země" povstávají, ta tu nejsou a jen jedno rozdělení zůstává, totiž myšlenka "neomezená sféra prostorová" jako jediný předmět. On ví: chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "les", chudším stal se tento způsob myšlení o myšlenku "země" a jen jediné bohatství vykazuje myšlenkou "neomezená sféra prostorová" jako jediným předmětem. A o co méně tady je, o to vidí se chudším, a co tady ještě zůstalo, o tom ví: zůstává toto, zůstává ono. Tak tedy, Ánando, sestoupí tato pravá, nezničitelná, veskrze čistá chudoba na něj.




Vishwananda: "Pokud se díváte srdcem, díváte se na svět z veliké výšky, díváte se jako Bůh, vidíte krásu. Pokud se díváte z vrcholu hor a vidíte pasoucí se krávy, nevidíte žádný problém z té výšky.
Pokud se díváte z posuzující mysli, vidíte samé problémy."


:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Jana » čtv 24. bře 2016 5:09:35

Mistr Eckhart říká:

musíš být svoboden od každého "ne".

Lidé se ptají, co vlastně hoří v pekle? Všichni mistři odpovídají, že tam hoří svévole. Ale já tvrdím, že v pekle hoří "ne". Řeknu to přirovnáním. Někdo vzal kousek žhavého uhlí a položil mi ho na ruku. Kdybych teď řekl, že to uhlí mi pálí ruku, docela bych mu křivdil. Mám-li říci přesně, co mne pálí, je to "ne". Neboť uhlí má v sobě něco, co moje ruka nemá – a hleďte, právě toto "ne" mě pálí. Neboť kdyby moje ruka měla v sobě všechno, co uhlí je a co uhlí dokáže, měla by skrz naskrz povahu ohně. Kdyby teď někdo vzal všechen oheň, který kdy kde hořel, a nahrnul mi ho na ruku, nemohlo by mě to bolet.

A právě tak, říkám, protože Bůh a všichni, kdo jsou před jeho tváří, mají v sobě díky pravé blaženosti něco, co ti od Boha odloučení nemají, trápí toto "ne" duše v pekle víc, než každá svévole, nebo oheň.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod LS1 » ned 22. říj 2017 18:08:16

Zdravím :-)
S touto otázkou přišel syn (do nějaký němčiny :-). Proto jsme našli i tuto diskuzi. Za mě jsem došel k pozitivnímu vyjádření ne-strachu. POHODA.
Syn se kloní k LÁSKA. Z hlediska vztahů je to také jako protiklad strachu vidím.
LS1
 

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Anna1958 » úte 12. lis 2019 17:04:27

Ta pozitivní energie, kterou mají děti je dána od našeho Stvořitele a je jím Duch Svatý.
Anna1958
 

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Lukáš » čtv 24. čer 2021 12:25:40

Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí“ (Jan 14,27)
„Toto jsem k vám mluvil, abyste měli ve mně pokoj. Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět“ (Jan 16,33).
"Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás. Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého". (Jan 20, 21,22)
Lukáš
 

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Pedrito » čtv 24. čer 2021 12:45:05

Nikdy ovšem nevysvětlil, co to ten Duch svatý je. Jen nepřímo, řek, poslu vám přímluvce, a ten vás naučí všechny věci...
A to bude duch svatý. A stalo se. Po světě je stovky dobrých Mistrů.
Uživatelský avatar
Pedrito
 
Příspěvky: 76
Registrován: pát 11. pro 2020 20:27:50

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Lukáš » čtv 24. čer 2021 13:02:26

Pedrito píše:Nikdy ovšem nevysvětlil, co to ten Duch svatý je. Jen nepřímo, řek, poslu vám přímluvce, a ten vás naučí všechny věci...
A to bude duch svatý. A stalo se. Po světě je stovky dobrých Mistrů.


Možná je to něco co prostě vysvětlit nejde, protože je to "nad každé pomyšlení"
...
"A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši" (Fil 4,7)
„Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“ (Kor 2,9)
„Chtěl bych vám toho říct ještě mnoho, ale teď byste tomu nerozuměli. Ale až k vám přijde Duch svatý, pomůže vám všemu porozumět. On mě oslaví.“ (Jan 16,12-15)
Lukáš
 

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Pedriito » čtv 24. čer 2021 13:10:23

No právě,. Řekni to vlastními slovy. Bavit se citacemi je pro mě fakt zákonické až f...
Pedriito
 

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Pedriito » čtv 24. čer 2021 13:14:18

Ovšem za předpokladu, že víš že Ježíš ve svych "neurčitých letech" se učil v Kašmíru. Kde jsou o tom záznamy.
Pedriito
 

Re: Pozitivní opak slova "bát se" / "mít strach"

Nový příspěvekod Maatina » sob 29. říj 2022 14:07:02

Být smělý.
Maatina
 
Příspěvky: 19
Registrován: ned 15. led 2017 13:30:35

Předchozí

Zpět na Poraďte mi

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků