Poradna zdarma

Výtvarnící vědí, že každý odstín určité barvy vyjadřuje jinou atmosféru, jinou náladu.
Jejich schopnost zvolit určitý odstín a vzájemně zkombinovat vybrané odstíny dalších barev je právě to, co z nich dělá mistry.

praktik píše:

Výtvarnící vědí, že každý odstín určité barvy vyjadřuje jinou atmosféru, jinou náladu.
Jejich schopnost zvolit určitý odstín a vzájemně zkombinovat vybrané odstíny dalších barev je právě to, co z nich dělá mistry.

Například průmyslový výtvarník by se neuživil, kdyby neměl dokonale rozvinutý cit pro barvy, aby mohl dělat třeba plakáty nebo návrhy barevného designu výrobků ve vývojových odděleních.

Návštěvník píše:Pro uživení se uděláme cokoli.

Celek je vždy více, než součet jednotlivých prvků, nese sdělení prostřednictvím těchto prvků, je něčím víc. Pochopit toto "něčím víc" znamená pochopit boha. Bůh je více než jen prostý součet. Není to otázka teologie, nemůže být vyjádřena logickými argumenty. Krásu, hudbu, tanec musíš cítit. Konečně, musíš cítit tanec tvého těla mysli, duše. Musíš se učit hrát s těmito energiemi, až se spojí v jeden velký orchestr. Pak existuje bůh Ľpozorovatelem. Uč se rozpustit své tělo, mysl, duši, nalézat cestu kde můžeš fungovat v jednotě.

Návštěvník píše:Četl vůbec ten Návštěvník celý text? Co sděluje, o čem je?

Krásu, hudbu, tanec musíš cítit

praktik píše: každý odstín určité barvy vyjadřuje jinou atmosféru, jinou náladu.
Jejich schopnost zvolit určitý odstín a vzájemně zkombinovat vybrané odstíny dalších barev je právě to, co z nich dělá mistry

To cítění se rozvíjí postupně, prohlubováním vnitřní citlivosti k souladu nebo nesouladu pohybů, zvuků a barev

Jana píše:Když jsi se sebou bezmezně šťasten, jak jen můžeš, blažený, jak jen dovedeš, vděčný, jak jen dovedeš a veškerá tvá energie tančí v jednom společném kruhu, když jsi orchestrem své vlastní energie, existuje bůh. Toto cítění úplné jednoty je to co je bůh.

orog píše:Někdo to nazývá bohem, jiný jediným Bytím, které se projevuje jako Mnohé.

Samotnou zkušenost naplnění, scelení někdo nazývá štěstím a blažeností, někdo jiný míruplností. Slova jsou jen ukazatele a každý volí slova podle své schopnosti vystihnout jimi zkušenost, která je nepopsatelná. Možná by bylo míň nedorozumění, kdybychom byli tolerantní ke slovům, která používá někdo jiný a do kterých si promítáme svoje vlastní představy, co znamenají, a pak je napadáme. Je možné se i přátelsky pozeptat, jakou zkušenost se jimi ten druhý pokouší vyjádřit.

Návštěvník píše:
Takové krásné sdělení ...

Návštěvník píše: tak plytká diskuze

Návštěvník píše:Když diskuse o vzájemné toleranci, ochotě naslouchat druhému a tomu, co se snaží vyjádřit - třeba neuměle - je

Návštěvník píše: tak plytká diskuze

co je potom neplytká diskuse?

Návštěvník píše:Když diskuse o vzájemné toleranci, ochotě naslouchat druhému a tomu, co se snaží vyjádřit - třeba neuměle - je

Návštěvník píše: tak plytká diskuze

co je potom neplytká diskuse?

Návštěvník píše:Že jo, mě se ta citace od Osha taky líbí, je to krásné sdělení, poetické, ouplně mě to dostalo do té jednoty bytí, bůh byl se mnou (a snad je pořád, esli neutek) :-)

Tak nevím, proč jsi nad tím plakal, Jardo

Návštěvník píše:Když diskuse o vzájemné toleranci, ochotě naslouchat druhému a tomu, co se snaží vyjádřit - třeba neuměle - je

Návštěvník píše: tak plytká diskuze

co je potom neplytká diskuse?

Není to otázka teologie, nemůže být vyjádřena logickými argumenty. Krásu, hudbu, tanec musíš cítit. Konečně, musíš cítit tanec tvého těla mysli, duše. Musíš se učit hrát s těmito energiemi, až se spojí v jeden velký orchestr...

Nebylo by užitečné zjistit, co někdo míní slovem zeleň? Jsme-li alergičtí na ostře zelenou, nevidíme na obraze zelenou barvu, která tam je, ale svou představu o ní. V diskusích to znemožňuje pochopení, co se ten druhý snaží vyjádřit. Je jen šancí odreagovat si svoje antipatie.

Rozumím tomu tak, že se potřebujeme naučit být citliví ke všemu, k lidem i k věcem, a citlivost se může poznat i podle toho, že někdo vnímá, jak spolu harmonizují různé odstíny barev. Že není zelená jako zelená. A že tolerance k vyjadřování druhých se taky rozvíjí prohlubováním citlivosti, která přirozeně vede k rozlišování a přijímání a nepředpojatému reagování - "až se to spojí v jeden velký orchestr..." Proto mi připadá, že ta diskuse je docela k tomu, co Osho říká.

Návštěvník píše:

Návštěvník píše:Jsme-li alergičtí na ostře zelenou, nevidíme na obraze zelenou barvu, která tam je, ale svou představu o ní. V diskusích to znemožňuje pochopení, co se ten druhý snaží vyjádřit. Je jen šancí odreagovat si svoje antipatie.

Je na nás, jestli si nám vyhovuje, že přes tmavé brejle svých různých alergií nevidíme, co tam je, ale jen co si o tom představujeme. Anebo jestli máme zájem poznat, o čem ten druhý vlastně mluví a zareagovat na to, místo na svoje vlastní domněnky a představy.

Jarda Malej píše:

Návštěvník píše:
Takové krásné sdělení ...