Probuzení

Moderátor: rosada

Probuzení

Nový příspěvekod Jana » čtv 06. srp 2015 7:35:29



"Pravda je nekonečná, vždy a všudypřítomná.
Proto je i právě tam, kde jsi."
[Mooji čte dopis:] Drahý Mooji, je osvícení, jednou dosaženo, trvalý stav?
Je osvícení, jednou dosaženo, trvalý stav?
Několikrát v životě jsem měl zkušenosti satori,
ale pak utrpení přišlo zpět.
Shunyam.
Ano.
Je osvícení trvalé?
Pojďte...
Děkuji. Velmi dobře Shunyam.
Je osvícení, jednou dosaženo, trvalý stav?
Kolem tohoto vzniká tolik nedorozumění,
zkoušeli jsme znovu a znovu tento bod objasnit.
Protože, všude, kam ve světě jdete,
tato otázka přichází. Vidíte?
Protože lidé říkají - jak jste v psaní pokračoval:
Několikrát v životě jsem měl zkušenosti satori
nebo zkušenosti probuzení - jak lidé říkají -
a pak - po tomto se mysl vrací zpět.
Říkáte - utrpení se vrací. Utrpení a mysl je ta samá věc.
Takže, co se pak vlastně stane?
Možná to není trvalý stav. Vidíte?
Není to trvalý stav, když je to zkušenost mysli.
Není to trvalý stav, když je to zkušenost osoby.
Není to trvalé, vidíte?
Bylo by to pociťováno jako záblesk.
Co nazýváme osvícením
není pro ego, ale od ega.
Svoboda od ega. Ne svoboda pro ego.
A nějak - jednou dosaženo...
Je osvícení, jednou dosaženo, trvalý stav?
Když to jednou poznáte jasně.
Protože důležité je, jaká je vaše pravá pozice vnímání.
Vnímání je pro mě klíčový termín.
Všechno, co se pro vás objevuje,
ať už je to ve formě myšlenky nebo objektů,
vzpomínky, představy, času - cokoli, co se pro vás objevuje,
vyžaduje nakonec vás - jako pozorovatele a uvědomovatele toho.
Jste u kořene vnímání.
Bez vás není žádné vnímání, žádný svět,
nic k vidění, nic k nahrávání, nic k zapamatování,
nic, s čím se ztotožňovat.
Všechno závisí na vás - jejich pozorovateli.
A chci pokračovat:
Co může existovat ve vašem vědomí, čeho si nejste vědomi?
Všechno, co cítíte, že víte,
co jste ochutnali skze smysly nebo skrze mysl,
se stalo pro vás.
Vy jste zakoušeči toho. Vy jste ti, kteří se z toho těší.
Jste pozorovateli toho. Dokonce i teď.
Tato konverzace, tato slova -
jak daleko...jak moc jsou pociťována nebo rezonují uvnitř vás?
Jste dokonce i za tím.
Jste si toho vědomi.
Všechno tohle víte. Všechny tyto věci víte.
Takže
Pokud jste ten, kdo je pozoruje - toto je moje otázka...
Vy jste ten, kdo pozoruje všechno, cokoli.
Moje otázka je - můžete být vy pozorován?
Vy jste ten, kdo vnímá. Vnímáním nebo pozorováním míním tu samou věc.
Že jsi toho vědomi.
Objevuje se to před vámi. Jste svědky toho. Všech těchto lidí,
času a prostoru, smyslů, mysli, vzpomínek,
všechno referuje vám.
Vy jste pozorovatel toho.
V jistém smyslu je tohle běžný pocit.
Jste ten, kdo pozoruje všechno.
Vy, který jste pozorovatelem všeho - včetně svého vlastního těla
a funkcí svého těla a mysli.
Tento poslední pozorovatel - může být pozorován?
Pak tohle musíte zjistit.
Jak dlouho vám to vezme?
Má tento pozorovatel nějaký tvar? Je to muž či žena?
[T:] Vzpomínám si, když jsem měl tuto zkušenost pocitu Já -
je to jako pocit, kde není více oddělení mezi mnou a Existencí. Je to jako...
[M:] Ano.
[T:] Byl jsem jakoby v proudu se životem, kde nejsou žádné pochybnosti, žádné problémy, nic, jen splynutí se vším...
[M:] Víte, co tam nebylo?
[T:] Nevím.
[M:] Víte, co tam nebylo?
Že tato zkušenost byla tak čistá?
Vy jste tam nebyl - jako mysl.
Nebyl jste tam jako tento: "Já se rozhodnu něco dělat, já něco chci..." - to tam nebylo...
[T:] Ano. Nakonec tam má mysl nebyla. [T:] Ano. ano.
[T:] Ale, když tam není moje mysl, jsem moc šťastný.
[M:] Ano, ano.
Vidíte teď ten rozdíl mezi tím, když nejste vaše mysl?
Nejste vaše mysl.
Protože, když tam mysl není, jsem naprosto šťastný.
Kdo je toto "já", které je naprosto šťastné, když tam není mysl?
Vidíte? Když tu mysl nebyla, bylo tu naprosté štěstí.
Teď říkáte - mysl je tady.
Vy tu nejste?
[T:] Já jsem tady a v tomto momentě jsem tu více svým srdcem.
Nejsem tu moc myslí. Jen zkouším "pít", co přichází.
[M:] Jste tady. Říkáte - mysl tam nebyla a já jsem byl naprosto šťastný.
Teď - já jsem tady a mysl je tady.
Mysl je tu také. Já jsem tu také. Ok?
Jakým způsobem vás mysl ruší?
[T:] Oh, moje mysl může zasahovat tolika způsoby....
[M:] Mysl nemůže zasahovat, když - jak jsem předtím říkal -
dokonce i ten nejlepší prodavač na světě vám nemůže nic prodat, když to nekoupíte.
Cítíme, že jakmile je tu mysl, má tu nejvyšší autoritu, nejvyšší moc.
To není pravda.
Pokud vás mysl drží tisíci pažemi,
ale vy to neopětujete - v tom je něco silného.
Jak mysl získává sílu?
Mysl znamená myšlenky - jak se myšlenky stanou silnými?
Jak? Samy o sobě nemají žádnou sílu.
Žádná myšlenka nemá sama o sobě sílu.
Myšlenka má jen takovou sílu, kterou získá od vás.
Vaše víra jí dává sílu, jinak nemá žádnou sílu.
Všechny myšlenky jsou si rovné - beztížné.
Ale vaše víra jim dává sílu a moc.
V tomhle musíme mít jasno. To si musíme uvědomit.
Myšlenka nemůže myslet sama sebe.
Myšlenka nemůže přežít bez kontaktu s vámi.
Žádná myšlenka není samostatně činná.
Závisí na vašem kontaktu, na vašem zájmu. A pak může růst a být něčím.
Chci říct ještě jednu věc - mysl není schopna cítit (není vnímající).
Rozumíte, co tím myslím? [T:] Ne.
[M:] Není vnímající znamená, že není zdrojem existence.
Nemá vůli. Mysl nemá vůli.
Není tu něco jako mysl přemýšlející: "A, dnes ti chci zkomplikovat svět."
Není tu žádná taková věc.
Dokonce i tomuto věříte. A dáváte tomu život.
Mysl - jako měsíc - vlastně - existuje krásný příklad, srovnání:
Mysl podobná Měsíci a vy podobní Slunci.
Říkají, že měsíc nemá sám o sobě žádné světlo.
Jeví se to tak, ale je to jen odražené světlo od Slunce.
Nádherný příklad.
Mysl nemá sama o sobě žádné světlo. Nese odražené světlo z Já.
Ale i tak - protože nějak, mysticky, záhadně se zdá, že mysl jedná nezávisle na vás.
Zdá se, že mysl jedná nezávisle na vás.
Chci, abyste poznali - a vy to poznáte - že mysl nemá žádnou sílu!
Mysl nemá žádnou sílu, má jen sílu víry.
Mysl nemá žádnou moc.
Jistým způsobem je mysl nevinná - mohu říct dokonce i tohle.
Všechna její síla je získávána od vás.
Vy jí dodáváte energii ve formě víry.
Tohle je, proč pro vás jedna myšlenka může být tak rušivá,
ale pro někoho jiného to není vůbec nic.
Takže tohle je důkaz, že myšlenka nemá pravou autoritu.
Protože, pokud by myšlenka měla skutečnou sílu,
měla by tu samou sílu pro každého. A to nemá.
Síla myšlenky je v mysli "myslícího."
Chtěl jsem jen tohle říct. Vidíte?
Pokud vy neřeknete - předpokládejte, že se mysl třese jako strom ve větru.
Uvnitř je tsunami myšlenek.
Víte, že i tak můžete být v úplném míru?
[T:] Ano, teoreticky ano.
[M:] Ví to někdo nejen teoreticky? Ano.
Můžete se podívat okolo. Je tu pár lidí, kteří ví,
že dokonce, i když se mysl třese "vuufff", vy můžete být v naprostém míru.
Jak je to možné?
Protože pro mnoho lidí - jen co mysl udělá: "Bu!", jdou: "Aaaaah.."
Ale pro některé mysl může být - cokoli chce hrát - ale nemá pro Bytí žádný význam.
[T:] Ne, vyjádřil jsem se špatně. Také vím, že když mě má mysl atakuje,
mohu dělat spoustu věcí...abych ji neposlouchal. [M:] Ano. A funguje to?
[T:] Znám několik technik. Ano, funguje to. [M:] Ano.
[M:] Ale má to jen dočasný účinek?
[T:] No, funguje to v momentě, kdy je to důležité. [M:] Ano.
Stane se to trvalým, jakmile je vám jasné, že mysl sama o sobě je iluzorní.
K tomu dojdete.
Ale vy cítíte: "Oh, moje mysl na mě útočí." To je ale také víra.
A vy uvěříte v její existenci.
Vaše přesvědčení "mysl mě atakuje" je víra, která dává další sílu mysli.
[T:] Ano, ale já to cítím. [M:] Ano.
[T:] Není to pouze víra nebo přicházející myšlenka. [M:] Ano.
[T:] Přichází útok myšlenky a pak možná spolu s tím přichází i emoce, protože...
[M:] Zkuste tuhle věc - pokud přijde myšlenka, jako hurikán myšlenek, emoce přijdou -
neříkejte, že by neměly chodit.
Přijměte tento přístup. Nechte je přijít. Je to naprosto v pořádku.
Kdo říká, že by neměly přijít?
Ale neříkejte: "Tohle znamená, že nejsem, kdo jsem."
Neříkejte: "Tohle mě odvádí od Pravdy."
Protože tohle jsou silné myšlenky na přidání tomu darebákovi (mysli).
Nechte všechno přijít. Nechte všechno hrát.
Ale já budu v tomto vztahu existovat jen skrze své oči. Budu jen pozorovat.
Tohle je velmi jednoduchá rada. Funguje vždy.
Nechte to dít. Nechte to stát se.
Protože váš boj - snaha tomu zabránit - vlastně dodává mysli další energii.
A když nedostane tento typ energie, vaši reakci,
nemá, kam jinam jít, než opět odeznít do ticha.
Spojujete se s tím na základě svého postoje - jako oběťi mysli.
To nějak udržuje sílu, kterou mysl zdánlivě má.
[T:] Problém nastane více, když jsem ve vztahu,
když vám někdo něco říká nebo se něco děje ve vztahu s někým jiným
a nemůžete pokaždé říct: "Ok, počkej minutku. Zkontroluji, kde jsem, sám sebe, a pak ti odpovím...je to jako..."
[M:] To není, co říkám.
To není, o čem mluvím.
V určitém bodě vašeho pozorování, někteří lidé dokonce i ve velmi krátkém čase -
při blubokém ověřování uvnitř sebe sama - přijdou ke konečnému uvědomění:
Tohle já nejsem.
A po tomto už se nestarají, jestli se mysl chová takhle nebo ne. Není to opravdu důležité.
A nějak jsou i nadále ve vnitřní samotě, v jakékoli situaci.
Bude to tak. V každé situaci. Jestli jste ve městě nebo na venkově
nebo u moře nebo v horách, s mnoha lidmi nebo sami. Bude to stejné.
Tato vyrovnanost bytí.
To je účel tohoto sebepozorování.
To je, kam vás to přivede.
Ne jen něco jako lék tišící bolest - pro tento moment.
Ale příležitost k vytrvalému pozorování a naprostému ujasnění, dokud tato amnézie (ztráta paměti) neskončí.
A ono to skončí.
Stalo se to tady a děje se to u jiných bytostí, skončí to.
Darebák dojde nějakého konce.
Protože nic z toho, o čem mluvíte, tu s vámi nebylo od začátku.
Přišlo to po vás, je to druhořadé, není to původní, vám vlastní. Jsou to "přídatky."
Stejným způsobem mohou odejít.
A pokud jste měli zkušenosti, nějaké momenty nebo někteří lidé dokonce i týdny, měsíce -
období velmi lehce plynoucího Vědomí,
jako byste procházeli Rudým mořem a všechno se před vámi s lehkostí otevíralo -
to je také Milost, to jste viděli...
Proč by to nemělo být plynulé? Můžete zjišťovat...Proč to není trvalé?
Protože nějak stále - když mysl přijde zpět - stále tam najde "já". A může vyjednávat.
Toto "já" samo o sobě také není reálné.
Ale vy - Vědomí - rozvíjíte náklonnost pro tuto druhotnou identitu,
pro osobnost, pro představu, kterou o sobě máte.
A je to představa, kterou o sobě máte, která bojuje s dalšími představami, které o sobě má.
Kam odtud půjdeme?
[T:] Ano, já...vaše slova jsou opravdu drahocenná. A vezmu si je s sebou.
[M:] Víte co? Někdy můžete - a mnoho lidí tady - jsem si jistý -
mělo velmi pozoruhodné zkušenosti - vy říkáte satori, jiní zážitky probuzení...
mnoho lidí o tom mluvilo, zkušenosti jako tyto...
Zde vás také neustále přivádím do jistého vyrovnaného vidění.
Nejen výbušné nebo emocionální vidění, ale také velmi vyrovnané vědomé pozorování. Potvrzení.
Jestli to dojde do nějakého emocionálního, výbušného poznání, což se může stát,
nebo jestli to pokračuje jako proces "pozvolného vaření", postupného poznávání
a pálení všeho braku, všeho povrchového hluku - to vše se spálí.
Někteří lidé to zažívají odlišně - cítí, že celé jejich bytí je v ohni.
A já říkám - štěstí pro vás.
Vaše bytí hoří, nemám pro vás teď žádné techniky. Pomalu shořte. To je v pořádku.
Jiní - váš způsob je být stále velmi vědomí, pozorně poslouchat,
prověřovat uvnitř, kam jste byli poukazováni a potvrdit to sami pro sebe.
Překrásné.
Dojde to konce - tenhle boj.
Tenhle boj musí skončit.
Nemůžete být hledající celý život.
Jestliže něco hledáte, pak - co vás brzdí?
A také to, co hledáte - jak daleko to od vás je?
Takže, jaký může být problém?
Kdyby vaše skutečné Já bylo ve vedlejším měste, pak můžeme říct:
"Poslouchej, musíš jet tímhle autobusem a pak jít tam
a někdo tě potká u brány, vezme tě dovnitř a představí tvému Já..." Ok?
Ale jak daleko je od vás toto Já dokonce i teď?
Mysli se to bude zdát ve skutečnosti snadnější - tohle je, co mysl chce!
A dovolte mi říct - tohle je, co mysl chce.
Mysl je velmi šťastná, když jí dáte nějakou strukturu a řeknete:
"Půjdeš tam, uděláš tohle...10 x zahneš, projdeš pod mostem,
vylezeš na horu, 3 roky budeš sedět v téhle jeskyni, pít jen vodu a pomerančový džus a ...."
Miluje všechny tyto věci, protože cítí: "Ano, něco dělám a dostávám se někam."
Ale všechno tohle si vybíráte.
Kdyby mohla být mysl postavena před dvě volby:
Buď cíl nebo cesta - vždy si vybere cestu.
Protože se bojí cíle. Protože cíl znamená konec tohoto dualistického myšlení.
Takže někdy tohle je, proč miliony budou následovat cestu říkající:
"Dělej tohle, dělej tamto...100 km, chvíli zůstaň tady,
udělej nějaké kliky, jdi do dalšího bodu..." Cokoli...
A toto přímé vidění, které vás odkazuje -
protože se říká, že Pravda je nekonečná - to znamená, že je všudypřítomná, vždy.
Takže proto je právě tam, kde jste.
Pak - proč musíte vykonat cestu, abyste ji našli? Proč ji nemůžete vidět?
Pak zjistíme, proč.
A to vám ušetří hodně let chození z jednoho místa do druhého,
vybírání dalších druhů cvičení...
A možná mysl na chvíli potřebuje nějaké cvičení.
A dokonce i sebedotazování - to je ve skutečnosti cvičení.
Je tu neustálé ověřování, kontrolování..
Protože mysl vám bude vždy dávat směr sever, jdi na sever a pak na jihozápad.
Vždy bude něco dělat, proto to musíte prověřit a podívat se - je tohle pravda?
A kdo je ten, kdo je svědkem těchto směrů? Tohle nejsem já.
A potvrzovat a potvrzovat, dokud tato tendence - být nepozorný - nevyhoří.
Jednoduché jako toto.
Mysl bude vždycky potřebovat mapu, cestu.
A pro nás všechny se zdá být jednodušší následovat cestu,
říct: "Ok, teď alespoň vím, že jsem na cestě, teď se nazývám takhle
a dělám tohle a to mi vezme 3 měsíce nebo cokoli...
a pak dostanu certifikát a půjdu do části II."
Tak to je. Ale tady jste byli odkazováni přímo:
Vy jste sama Pravda, kterou hledáte s pomocí mysli.
A samotné hledání se musí dít také myslí.
Ale když je tato Pravda objevena, poznáte, že to byl sen.
Nemůžu vás vytrhnout ze sna - někdy jste vytrženi ze sna
a dojde k poznání. Možná na krátkou dobu - to se děje...
Ale také vám nemůžu neustále dávat metody a metody,
protože Milost na vás pracuje ze všech stran - jen tím, že tu jste.
Zjišťujete, že dochází k přesměrování vašeho myšlení, které se děje jen skrze Milost.
Je tu odpadávání povrchových zájmů - jen skrze Milost.
Je tu intuitivní rozpoznání vaší prostornosti - to se také děje jen skrze Milost.
Koupete se v Milosti.
Někdy vyvstane velmi mocně - zaměřit svou pozornost a směr,
ale tato pomoc přichází skrze životní sílu, skrze další energie,
které vám pomáhají - právě teď uděláte tohle.
V jiném momentě to vezme jinou formu.
Teď je to jen přijmout vše tak, jak to je. Nedotýkáte se ničeho.
Všechno je jen, jak to je.
V jiném momentě se cítíte na modlitbu. To je způsob, jak chce vaše srdce vyjádřit vděčnost.
Chcete říct: "Nahraď mě Tebou."
V jiném momentě všechno popřete. Nic neexistuje,
dokonce ani tento, kdo říká: "Chci toto..." také neexistuje.
Všechny tyto nálady na vás přijdou. Všechny využijte.
Všechny jsou zrcadla, ve kterých Já poznává sebe sama.
Takže, jistým způsobem, se mysl chce naučit plavat skrze internet. Sledovat programy.
Ale abyste mohli plavat, musíte být ve vodě.
Jste ve vodě a znovu se navracíte k uvědomění svého původního Bytí.
Máme trochu času.
[T:] Zítra odjíždím Mooji a... [M:] To může být dost času.
[T:] Oh, ano.
[M:] Ten, kdo přichází a odchází, není ani ve skutečnosti ten, kdo jste.
Příchod a odchod se děje pro tělo, to se bude dít.
Vy jste svědkem příchodu a odchodu.
Jste nepohybující se Pozorovatel - všech příchodů a odchodů.
Ok, uvidíme.
[T:] Děkuji. [M:] Děkuji.
"Koupete se v Milosti." (Mooji)
Dojde to konce - tento boj.
Tento boj musí dojít konce.
Nemůžete být hledajícím celý život.
Když něco hledáte, pak - co vás brzdí?
A také - to, co hledáte - jak daleko je to od vás?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10122
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Je osvícení trvalé ?

Nový příspěvekod Jana » čtv 06. srp 2015 9:03:37

Neexistuje nic, než "osvícení", ale je tady ta hra, ve které se může objevit absolutně cokoliv a všechno je OK.

A je to mistrovské dílo.

hra1.PNG
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10122
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Probuzení

Nový příspěvekod rosada » sob 05. zář 2015 18:26:54

Poslední dobou jsou tu vkládána videa a slova Moojiho a podle mne jsou často mylně interpretována.
Tedy vkládám sem to, co je z mého pohledu na Moojim to úžasné a to jeho přímé rozhovory s těmi, kdo za ním přicházejí. Protože pro ně je to stěžejní. Přihlížející a naslouchající … jistě i pro ně to může být inspirující, pokud (a k tomu Mooji vyzývá) si představí, že otázky, které klade, jsou směřovány jim).

Takže zde je taková malá ukázka, jak to může vypadat, když se rozpozná, že klid a štěstí je lež.
Je to hned první rozhovor na tomto videu, začíná na 4min 3, předchází jen ticho  a pozdravení _/|\_)
http://www.ustream.tv/recorded/36859525
Ještě malá poznámka, nejsem profi překladatel a Moojiho projev je velmi spontánní, někdy nedokončuje věty, často používá přímou řeč, tazatel zase dle mého nemluví dobře anglicky, takže se to překládá těžce. Pokud je tu někdo zdatnější, můžeme to společně upravit. Pár místy jsem si nebyla jistá, jinde jsem zase místo doslovného překladu zvolila volnější překlad, aby to nebylo moc kostrbaté ke čtení, ale význam je zachován. Rozhovor má necelou půlhodinku, přesto mi překlad zabral 5 stran ve Wordu (a skoro celý den), ale myslím, že to stojí zato si přečíst a pokud to půjde tak i být s tím, je to nádherná záležitost. Celý tento satsang byl vydařený, těch probuzených je tam víc. Pro zajímavost i Omkara. Takže, kdo umí anglicky nebo komu nevadí, že nerozumí, doporučuji zhlédnout až do konce.
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1242
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Probuzení

Nový příspěvekod rosada » sob 05. zář 2015 18:27:22

Tazatel: Cítím se právě teď velmi rozčílení a zmatený.
Mooji: To budeš číst z papíru?

…Tazatel vysvětluje, že si to před chvílí sepsal…
T: ale já si nestěžuji, jen …

Všechno, co jsem myslel, že jsem, nejsem já. Nejsem … je to lež, není to pravda, byl jsem v míru a šťastný, víš, prožíval jsem mír, ale všiml jsem si, že to není pravda. Vlastně nechci být nadále v tom to štěstí, v tomto konceptuálním omezeném štěstí. A už se více nestarám o tento mír. Ten mír, který jsem prožíval. Chci to skočit. Moje mysl už nefunguje, nefunguje patřičně. Jediné, co můžu udělat, je nabídnou sebe Tobě, Vědomí, a říci ANO. Už nemůžu takto žít, takto zůstat už ani hodinu, potřebuji to skončit právě teď, nemůžu zůstat.
M: To je legrační, protože mnoho lidí, kteří poslouchají dopis jako je tento, říkající: „Byl jsem v míru a byl jsem šťastný.“, si řeknou ano, to je to, co každý chce. Být v míru, být šťastný. Ale tento mír a štěstí, co je s nimi špatně?

T: Nejsou pravdivé.

M: Proč, proč nejsou pravdivé?

T: Bylo to falešné (napodobenina), celá tahle osoba ví, že být touto postavou, která zažívá štěstí ... Dokonce, a to je legrační, dokonce i myšlenka: „Nejsem tím (pozn.: myšleno tou osobou prožívající štěstí)“
Jako by osoba žijící ve štěstí nebyla pravdivá a myšlenka „Ó já jsem vědomí“ taky není pravdivá, není to skutečné.


M (k publiku): Jsem skutečně šťastný a rád bych to trochu rozebral, protože pokud to slyšíte jen povrchně. (k tazateli) Nechci jen mluvit, o tom, o čem spolu mluvíme, protože s každým to můžeme sdílet a tak se chci ujistit, že rozumíte, co jsi říkal. Protože jsi použil velmi silné termíny, pro většinu lidí, „mír“, „štěstí“, „radost“, a pak jsi zamítnul tyto věci. Chtěl bych, aby všichni rozuměli. (k publiku) Jak může někdo zamítnout mír, jak někdo může zamítnout radost. (k tazateli) A pak jsi řekl, to nebyl skutečně pravý (pravdivý) mír. (k publiku) jsem velice vzrušený a šťastný, že se můžeme podívat na to, co říká. Jsou zde dva typy míru? Jsou zde různé druhy štěstí? Chtěl bych to rozebrat. …
Protože mnoho lidí chodí kolem a říkají (doporučuju podívat se i na Moojiho mimiku na 00:08:40, v uvozovkách jsou věty, kdy imituje myšlení jiných lidí): „ Víš, já jsem velmi klidný, můj život je v pohodě, můj život je jen duše“ a tak podobně. (k tazateli) Ale ty jsi řekl: „ale to není pravý klid“, dokonce rčení „Já jsem to. Já jsem Vědomí“, není skutečně pravdivé. Ani jedno pravé rčení není pravdivé.
A ke všemu, ti lidé někdy dokonce věří, že tato rčení jsou pravdivá. „Jsem jen vědomý“, „Nejsem to, nejsem tělo, nejsem mysl“ „Jsem OK, jsem Vědomí“, co je na tom špatně? „Máme správnou odpověď, můj mistr říkal to samé, Buddha říkal to samé, já říkám to samé, tak co je se mnou špatně, když říkám to samé?“, protože ty tím ještě nejsi. „och, co to říkáš?“,
(k tazatel) vidíš, ty jsi objevil, že určitý druh míru může být svým způsobem konceptuální, myšlenkou o klidu. A myšlenka o klidu se může cítit velmi klidná: „už nejsem v dualitě, jsem v klidu, nejsem tím nebo tamtím, jsem TO.“ Dobře ale my teď o tom mluvíme. Je to krásná věc, sedíme tu spolu, posouváme se a můžeme říct, že učení na slovní úrovni není dostačující. Mentální, intelektuální pochopení není dostačující, je v pořádku, ale není dostačující, není ještě kompletní. Učení samotné musí být pokřtěno ve vašem srdci. Pokud si něco uvědomíte hluboce, že to řekne váš hlas, může to také změnit Váš život.
Nemůže to být jen správná odpověď. Správná odpověď tě neosvobodí. Nemůže.
Někdy lidé říkají: „jsem svobodný“, ale je to myšlenka, koncept o svobodě. Co to znamená? Musíme jít do základů, abyste viděli, o čem mluvíte, protože, když řeknete: „jsem růže“, ale smrdíte jako rajče, pak něco je špatně. Vypadáš jako růže, ale smrdíš jako sardinky. Čím to je?
On (ukazuje na tazatele) něčemu porozuměl, říká „ ano, cítil jsem se šťastný, než sem přišel. Možná je to poprvé, kdy to odhalil: „Byl jsem šťastný, cítil jsem, že můj život je dobrý, před tím než jsem sem přišel“ a co se stalo? (k tazateli) Zruinoval jsem Tě nebo co?

T: Chci, abys mě zruinoval.

M: Kdo takto mluví? A v jaké společnosti můžeš říct něco takového a lidí řeknou: „ano, mě také, já chci být zruinován taky.“ (v pozadí souhlasný smích z publika). „já chci taky být rozbit“ ne: „…velmi milý, velmi dobrý (pusa, pusa)“ Toto ne, ale „Spal mě!“ A pak lidé řeknou: „to je sekta, podívej, on chce pálit lidi okolo, Mooji je chce ukřižovat…“
(k tazateli) Něco je velmi naléhavého, v tom, co říkáš., pro mě velmi naléhavého, protože jsi došel za povrchové spekulace o míru a dokonce o probuzení. Neříkáš jen „ Jsem probuzený, vím, že nejsem všechny ty věci.“ Ale ty říkáš, ne ne, to bylo předtím a dokonce ten, který říká: „dosáhl jsem toho stavu“, ten je taky falešný. Ale, co ví, že i tento je falešný? Kdo ví, že i tento? Dřív to bylo jako bytí ve vlastních spekulacích, ve vlastní spirituální fantazii: „Já jsem velmi spirituální, mohu meditovat 3 hodiny“, no jo, ale to je smetí, co pro tebe 3hodinová meditace udělala, jsi pořád ego. Nezbavila tě tebe – takže neúspěšná meditace. Jak můžeš vyjít z meditace a stále tu být ty a meditace.
(k tazateli) Ty jsi něco pochopil. „Ne, ne, to není ono“ a zamítněme to, nechme to teď stranou. Odhalil velmi důležitou věc: Když je to jen povrchní, když je to jen … Ty nechceš spirituální (…), nechceš nosit mala, bílé oblečení, vousy, sandály, všechny tyto věci, nechceš zpívat mantry, obcházet horu, sedět nahý v jeskyni, ne, ne, to není ono. „Já chci najít TO.“ Co je TO? Pak musíš vyměnit sebe za TO. Musíš vyměnit sebe za TO.
(K publiku 00:14:30) Mluvil jsem o tom, že jsou různé úrovně učení: slovní učení – mnoho lidí může pochopit, co četli, intelektuálně – a pak je tu energetické učení – o moc jemnější. Můžu říct, neseš nějaký smrad. „Ale já jsem všechno studoval správně“, ale něco tady smrdí, nevoní to dobře, co je to za smrad?, já nevím, vytřiď to – „ale já nevím, kde začít – dobře, nechej tu tělo a ty odejdi, – „och, co je toto za učení“, je to něco, co vaše mysl nemůže následovat. Je moc chytrá, je na téhle planetě už dlouhý čas, možná déle než tělo, ve kterém je. Ale pokud je tu autentické uvědomění a autentická svoboda, pak to musí být svoboda, kterou nemusí nikdo nikdy udržovat. Musí to být svoboda, které je bez úsilí dokonalá. Už to tu musí být, takže nikdo nemusí vytvářet svobodu. Už tu musí být něco v nás, co je dokonalé. Tyto zprávy teď nejsou pro ego. Pan Ego by rád řekl:“ Haha, to znám velmi dobře“, ne, ne ty! Vidíte? Tak, co teď budeme dělat?
(k tazateli) Přinejmenším jsi prošel první úroveň. „Tato věc není skutečná věc. Není to skutečná věc.“ Jak to víš? Jak jsi rozpoznal a odhalil, že toto není skutečná věc?

T: Jen bytím v tvé společnosti. Já nevím. Jen bytím ve tvé společnosti. Něco, co nemohu vysvětlit.

M (doporučuji podívat se i na Moojiho mimiku (00:17:08): Už, jak jsi vyslovil ANO, bez všech kompromisů, bez smluv, bez smlouvání, jen ANO. „jsem tomu otevřený, ať už to znamená cokoliv. Jsem tady a neodkládám to na zítřek. Jestli se to má stát teď, jsem zde“. Ten to postoj je toužící postoj. Teď nesmlouváš jménem ega. A už to je dobře. Takže v této otevřenosti, se může uskutečnit opravdový satsang. (k publiku) Pokud na satsang pouze přivedete svou mysl, aby se naučila pár věcí, aby se zlepšila v říkání věcí, tak to ještě není satsang. (k tazateli) Když přijdeš tím to způsobem, jak jsi přišel ty, a já vím, že je tu pár takových lidí a jsou připravení. Říkají: „já nechci čekat další den, Může to zabrat další den, další měsíc, ale já nechci čekat, to není můj postoj, protože, když říkáš, že to je a je to věčné, musí to být tady, tak proč bych měl čekat“ Pokud Svoboda, Realizace, Vědomí cena, kterou dostanete na konci vaší praxe, tak by to nebylo věčné, není to celé. Znamenalo by to, že je to omezené, protože to tu není teď. Takže pokud to není teď, když to přišlo, může to taky odejít? Je to to co chcete? Vše, co ve svém životě znáte, přišlo a odešlo. Je zde něco, co může přijít a zůstat? Vše přichází a odchází. A vy hledáte věci, které ne přichází a neodchází. Věc, která nepřichází a neodchází, je větší nebo menší než ty? A kdo jsi ty? Jsi něco nebo někdo, kdo může dostat tuhle věc, co nepřichází a neodchází? Protože něco, co se tě týká, také přichází a odchází. A ty také přicházíš a odcházíš?
Takže chci teď nějaké odpovědi. Vy chcete odpovědi po mě, já nejdřív chci odpovědi od vás, pak uvidíme. Jsi také něčím, co přichází a odchází? Myšlenky přichází a odchází, pocity přichází a odchází, vzpomínky také přichází a odchází, aspirace přichází a odchází, touhy přichází a odchází, sebe-obraz přichází a odchází, mění se. Všechno se mění?

T: Ne, je tu něco, co zůstává, ale…

M:Zůstává to nebo to jen je? Není to dokonce za zůstáváním? Protože pokud to zůstává, může to zase odejít? Nemůže to zůstávat, musí to jen být. TO je. Jako prostor. Nepřichází, neodchází. Jen je. Prostor nemůže cestovat. Říkáme, že vítr cestuje?

T: Je to je jiná věc, jediná věc, která … (ticho) ... vypadá to, že je to jediná věc, která existuje.

M (k publiku): Slyšeli jste, co říkal? „Je to jediná věc, která existuje.“ Pokud to, na co poukazuješ, je jedinou věcí, která existuje, co je si vědomo její existence? Zpomalme. To musí být zároveň stejná věc, jako ta co existuje. Může něco, co vždy existuje být rozpoznáno něčím, co někdy existuje? (ticho) A kdo jsi? Jsi od toho oddělen od toho, co vždy existuje? To je nyní má zásadní otázka. Říkáš, nemůžu čekat další den, další hodinu. Souhlasím s tebou a jsem s tebou za jedno.
(ticho).
Potřebujme meditovat, abyste to objevili?

T: Není to nic (je to nic).

M: Není to nic.

T: nic

M (k publiku): On si to uvědomí dřív, než opustí tuto židli.
(k tazateli) Když jsi zašel tak daleko, tak to dokončeme, pokračujme.

T: Nic, protože je jediné slovo, které mohu…

M: A ty jsi co?
(k publiku) Podívejme se společně. Neposlouchejte jen, jakože tady je ten hoch, který mluví s Moojim, hm, buďte toho součástí. Uvidíme, jestli to pochopíte, dřív než on. Když budete upřímní. Neříkejte si, on je na tahu a my budeme mluvit později, uvidíme, jestli to pochopíte, dřív než on.
Jen takové řeči (ticho)
Zdá se, že se něco dostalo do cesty? Něco zahalujícího? Poslední věc? Co je ta poslední věc? Chlup v puse, co je to? Nebo je to?

T: Mohu být pouze TO, protože, to co stojí v cestě, přichází a odchází, není pravdivé. Takže (ticho) Já mohu být pouze TO. Je to legrační, protože mysl chce bojovat, protože TO není žádná věc … mysl říká: „jak můžeš být TO? Jak můžeš být TO?“ Ale

M: Ke komu mluví?

T: Ke komu mysl mluví? K představě, co si myslím, že jsem. (smích)

M: Dobře, představu, co si myslíš, že jsi, dávám stranou. Co zůstává.

T: Nic, nic.

M: Podívej se znovu, třeba něco najdeš.

(ticho)

T: je tu něco, ale není to pravdivé.

M: Jak víš, že to není pravdivé.

T: Cítím to (čichem). Mohu to ucítit.

M: Je tu něco, co je pravda? Z tohoto úhlu pohledu. A co myslíš slovem pravda?

T: Pravda. Pravda není pravda. Žádná slova. Víš

M: Ano.
Je to pro tebe emocionální objev?

T: Je to jiné než emoce. Mnoho emoci nyní přichází. Je to jiné.

M: A když přijdu zítra a zkontrolujeme to, dostanu jinou odpověď?

T: Nemůžu jít zpátky.

M: Možná dokonce význam zítřek je zpátky. I odtud, význam zítřek nějakým způsobem přichází zpět.

T: Ano.

M:Ano, ano.
(ticho)
(k publiku) Když někdo, přijde do tohoto bodu v introspekci, říkám: „jděte domů, zapněte se do spacáku, nevylézejte. Marinujte se ve svém vidění. Marinujte se ve svém vidění. To znamená, zapomeňte na všechno.
(k tazateli) Proč se držíš za hlavu?

T: protože je to tak jednoduché.

M: Jednodušší než jednoduché?

T:Ano.

M: Závěrečné slovo?

T: Děkuji.
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1242
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Probuzení

Nový příspěvekod Jana » pon 31. črc 2017 15:16:01



Mooji - Co je Probuzení - Rozhovor se Šrí Moojim (What Is Awakening)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10122
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Probuzení

Nový příspěvekod Jana » úte 01. srp 2017 10:39:07

Co je možné udělat pro naše milované, pro ty, kterým přejeme to nejlepší:

m1.PNG


m2.PNG


m3.PNG


m4.PNG


m5.PNG


m6.PNG




m8.PNG


m9.PNG


Protože

m10.PNG
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10122
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Probuzení

Nový příspěvekod Jana » pát 30. bře 2018 15:16:50



Projev sexuality ve vztahu
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10122
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Probuzení

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 08. kvě 2018 11:35:46



Mooji - Láska je klíč
Návštěvník
 

Re: Probuzení

Nový příspěvekod Jana » pon 11. čer 2018 13:14:03



Pozvání ke svobodě
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10122
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09


Zpět na Mooji

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků