Osvoboď své srdce

Moderátor: rosada

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 18. úno 2016 14:04:06

Kdo tě může omezit?



"Světlo přichází z tvého Srdce"

Tak, jak jste tady, uvědomujete si, že je tady vaše tělo. Smysly fungují, přirozeně. Samy o sobě nepotřebují žádné řízení. Uvědomte si to. Teď jen pocit přítomnosti. Jen pocit přítomnosti. Jste tady. Jsem tady, takhle. Nic víc, nic míň. Kdyby nějaká myšlenka snad vyvstala, je to pouhý vzruch, jenom pohyb. Nemusíte ji sledovat. Vy jste prostorem, rozlehlostí, v níž jsou vnímány všechny pohyby. Vy se nepohybujete, nesledujete. Jenom jste. Neodpočíváte, nepracujete, neležíte, jednoduše jste tady. A všimněte si, že nečekáte na příští, na další pocit, na další zážitek. To nejste... to nejste vy. Uvědomujete si zvuky, které přicházejí a odcházejí. Není v nich nic osobního. Nevyvstávají pro vás. Jen pohyby v poli vědomí, to je vše. Nejste ani konající, ani nekonající, ani neodcházíte, ani nepřicházíte. Jste neohraničené Já, nezměrné. Nikdy jste jím nezačali být. Nemělo to žádný počátek. Nemá to žádný konec. Není tam čeho se bát. Není tam žádné další. Nečekáte, abyste se tím stali. Jste nad formou. Vnímajíce čas, jste nad časem. Vnímajíce tvary, jste nad tvary. Vnímajíce aktivitu, jste nad aktivitou. Vnímajíce představy, jste nad představami. A přece nic vás nedefinuje, ani neomezuje. Nedržte se žádného obrazu, jste nad obrazy. Nespojujte se s žádnou formou. Nejste učení, nejste žák. Ani mistr. Ani vysoko, ani nízko. Nad mužem, nad ženou. Jako čistý prostor vědomí. Bezčasový, nad představou bezčasovosti. Nepředstavujete si to, je to jen potvrzováno. Nevěříte tomu, je to pouze potvrzováno. Všechny představy, všechny koncepty, jako růst, vyvíjet se, stát se něčím, všechny jsou daleko, daleko od vás. Ani nezačínáte, ani nekončíte. Nejste křehcí. Nejste květina. Nejste žádný tvar, a přesto toto všechno je ve vás vnímáno. Nemáte žádné hranice, žádný konec. Podívejte se a spatřete to sami. Nepotřebujete si to představovat. Není tu nic k učení. Pociťujte ten pocit plnosti, ticha a rozlehlosti. Všechny otázky přicházejí z oblasti mysli, to vás teď nezajímá. (Zpěv ptáků a zvuky aut) Naslouchejte zvukům, které přicházejí. Kde přistanou? Kdo je slyší? Plují jako mraky tímto rozlehlým prostorem čistého vědomí. A opět, nečekáte. Není potřeba. Nejste ani rychlí, ani pomalí, ani uvnitř, ani venku. A přesto naplno jste. Pozorujíce smysly, jste nad smysly. Pozorujíce myšlenky, jste nad myšlenkami. Pozorujíce mysl, jste nad myslí. Pozorujíce pocity, jste nad pocity. Pozorujíce čas, jste nad časem. Pozorujíce změnu, jste nad změnou. Jste svým Já, bez úsilí. Nic z vašeho Já, se nedá uchovat. Nemůžete být uchováni, ani obsáhnuti. Nejste předmět. Tělo je předmět. Pozorujíce tělo, jste nad tělem. Pozorujíce nálady, jste nad náladou. Pozorujíce paměť, jste nad pamětí. Pozorujíce intelekt, jste nad intelektem. Pozorujíce dech, jste nad dechem. Pozorujíce ticho, jste nad tichem. Pozorujíce prostor, jste nad prostorem. A přesto nikdo vás nemůže najít. Funkce vnímání povstává spontánně a pokračuje bez vaší vědomé angažovanosti. Všimněte si toho. A přesto vaše povšimnutí nejde žádným směrem, ani na sever, ani na jih, ani na východ, ani na západ. Nejste ani nahoře, ani dole. Jakoby všude. V prostoru tvého Bytí se všechny projevené podoby objevují, povstávají a rozpouštějí se v nekonečném prostoru Bytí. Toto je ve vás pozorováno. Nemáte žádnou barvu, žádný tvar, žádný vzor. Buďte si toho vědomi. A přesto jste také tady, v tomto těle, také zažíváte. Jevíte se jako něco, co je proměnlivé, a přesto jste nad změnami. Kdo vás může omezit? Jevíte se jako ten, kdo myslí, a přesto jste svědkem myšlení. Kdo jste? Jste mimo výšku a šířku, bezváhoví. Věnujte pozornost tomu prostoru, kde není žádné čekání, žádné očekávání, žádná definice. Definovat znamená omezit, avšak vy jste rozlehlí a neomezení. Za chvíli uslyšíte zvuk zvonku a ten vám oznámí, že toto sezení je u konce. Ale ať máte oči otevřené nebo zavřené, nebude to znamenat žádný rozdíl pro váš vnitřní stav. Vůbec nic jste nevytvořili. To, čím jste, nemůže nikdy skončit. Ale to, čím se zdáte být. se bude měnit. (Zvonek) Óm Namah Šivaja (Hudba) mooj
Návštěvník
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod láska » ned 21. úno 2016 2:47:29

MOOJI - nejlepší mantra: dekuji
láska
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Jana » ned 21. úno 2016 16:03:19



I když se vám teď něco zdá jako trest, ve skutečnosti to je požehnání, které jen v tomto čase nedokážeme ocenit.

Často děkujeme tomu nesprávnému. Jen tomu, kdo nám dělá dobře v ten okamžik. Děkuješ vždy jen za všechny ty své čokoládíčkové okamžiky.

Ale tomu, co tě leští, ždímá, rozemílá, tomu díky neřekneš.

Ale právě to mění tvoje bytí a přináší to do tvé zkušenosti moudrost, chápeš?

Bože, přijmi ode mne prosím zpět mojí bolest.
Děkuji, žes mi skrze ni přinesl pochopení.
Vím, že pochopení je nejsnazší cesta k lásce.
A vím, že láska mou duši pozvedá a přibližuje k Tobě.
Děkuji.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10708
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 01. bře 2016 21:04:31

Mooji - Lenochova cesta k osvícení



Lenochova cesta k osvícení
Co chutná dobře, co nechutná dobře - všechno je povoleno. Všechno je ok.
Ale já jsem nad tím.
Jsem ve svém původním domově.
Když je to pro vás takhle, pak věci jako znovuzrození, osud, karma a osvobození pro vás nic neznamenají.
Vůbec nic to pro vás neznamená.
Stále budete říkat: "Příští týden chci jít do Neapole navštívit přátele."
Ale nic to neznamená.
Může se to stát, možná nemusí...
Ale nic to pro vás neznamená. Nic nedrží.
Jsi v tomto těle? Ano, jsem v tomhle těle.
V tomto těle také, jsem i ve všech dalších tělech.
Jsem ten, kdo mluví a jsem ten, kdo poslouchá.
Já jsem ten, kdo říká: "Eeh, Mooji, já s tebou nesouhlasím!"
Jsem i tento. Nějak...
Ale tohle nemůžeš říkat každému.
Nebudeš o tom mluvit, uchováš to tiše ve svém srdci.
Lidé se zeptají: "Jsi vegetarián?"
Řekneš: "Ano, jsem vegetarián."
Co je vegetarián? Nevíte...
Tak.
Někdy lidé - vidíte to - možná řeknete: "Stalo se to v záblesku."
"Aaaaaah, na moment jsem to viděl, je to tak."
Říkám: "Co vidí dokonce i tento záblesk?"
Jste tam dokonce i před tím zábleskem.
Záblesk byl jen zrcadlo,
které vás hodilo zpět do vašeho nekonečného Já.
Nevěnujte pozornost záblesku.

Každý je to. Všechno je to.
Ale jestli to zjistíte v tomto těle,
vy budete mít dobrý start,
protože jste tady, kde se mluví jen o této věci.
Na tomto místě vám není řečeno:
"Dnes budeme dělat púdžu. A zapálíme co nejvíce svíček."
Tady vám neříkám: "Teď půjdete
a budete zpívat, každé ráno 4.30 - 3 hodiny
a meditovat 7 hodin a jíst jeden burák. "
Vidíte? Nic tu pro vás teď neposílám.
Všechno pro vás bylo ponecháno stranou.
Jen ta prvotní zpráva je dost.
Žádné rozptýlení. Jednoduchá, jednoduchá věc.
Takže cítím, že to není špatné místo, kde teď být.

Možná to někdy nazýváme - lenochova cesta k osvícení.
Neděláme nic, jen se nějak vše děje samo o sobě.


Teď říkám - jakákoli zkušenost se stane - fajn.
Možná se to děje z vašeho vlastního satsangu.
Ale nepřikládejte tomu žádnou váhu.
Jakákoli zkušenost se stane,
nemluvte o tom jako: "Oh, stala se tahle věc a pak...včera...aaach...
otevřel se mi hrudník a vyšla tato květina..." Ouuu
Protože to také pomíjí.
To, co je svědkem toho, nemá žádný příběh.
Zůstaňte tam.
A pak říkám - odpovědnost - mluvili jsme téhle věci,
slyšel jsem to předtím.
Obvykle s sebou odpovědnost nese jakousi tíhu.
Ale slyšel jsem říkat, že
když poznáte, kdo je ten, kdo "má být" odpovědný,
a vidíte, že dokonce i to je myšlenka,
pak se odpovědnost stává - schopnost odpovědi
schopnost odpovědět úplně svěže, bez mysli.
Pak - tenhle druh odpovědnosti je ok.
To znamená, že příroda odpovídá sama.
Není tu nic těžkého, sociologického - aaah, musím udělat tohle - vidíte?
Když teď dojde k tomuto porozumění,
dokonce i po tomto oficiálním "pobytu"
něco pokračuje v žítí života skoro jako byste byli na pobytu, nějak...
Kdekoli jste, jste na pobytu.

To doopravdy znamená být uvnitř svého srdce.
Držte mysl uvnitř svého srdce.


Tak - a je to.
Můžeme říct něco víc?
Návštěvník
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 19. bře 2016 10:46:30

Mooji - NEDUÁLNÍ MOUDROST, VYJÁDŘENÁ V PLNÉ SÍLE.



Vše je ten Bezmezný.
(kytarista zpívá v cízí řeči)
Po zpěvu Mooji spontánně někoho požádá,
aby otevřel a náhodně přečetl něco z knihy Avadhuta Gíta.
Ani prostor, ani vzduch není Skutečnost.
Ani země, ani oheň není Skutečnost.
Jestliže je tu pouze ten Bezčasový,
vše je Šiva.
Který je potom mrak a který je déšť?
Jestliže tu není žádný rozdíl
mezi myšlenkou/obrazem a světem.
Jestliže tu není žádný rozdíl
mezi myšlenkou/obrazem a bohy.
Jestliže je tu pouze ten Bezčasový, vše je Šiva.
Jak tu potom může být rozdíl mezi Skutečností a tím, co je neskutečné?
Není tu žádný rozdíl mezi živým a mrtvým.
Není tu žádný rozdíl mezi stejným a jiným.
Jestliže je tu pouze ten Bezčasový, vše je Šiva.
Jak potom někdo mohl mluvit o odcházení nebo přicházení?
Mooji: Ach, dobrá. Tady, podej mi ji.
Děkuji ti. Bylo to velmi příjemné.
Takže
Advahuta takto hovoří, což?
Že ani prostor, ani vzduch není skutečnost.
Takto začíná.
Ani prostor...
Prostor je ten nejjemnější
z elementů - ten nejjemnější
A velmi často
ve vyšších vyjádření
při spirituálních rozmluvách
si všimnete, že se jazyk vzdaluje
od konkrétních forem,
stává se více éterický,
více lehký.
Takže slova jako prostor a vzduch a elementy -
nyní začnou hovořit pouze o elementech.
Oheň, voda, vzduch, éter, prostor.
Tak jako teď.
Ani prostor, ani vzduch není Skutečnost.
Ani země, ani oheň není Skutečnost.
Jestliže je tu pouze ten Bezmezný,
vše je Šiva.
Jestliže je tu pouze ten Bezmezný,
pouze ten Bezmezný,
vše je Šiva.
Šiva - Čisté Vědomí.
Šiva znamená Čisté Vědomí.
Takže ani prostor, ani vzduch nejsou Skutečnost.
Ani země, ani oheň nejsou Skutečnost.
Jestliže je tu pouze ten Bezmezný,
vše je Šiva.
Který je potom mrak a který je déšť? -
jestliže je tu pouze ten Bezmezný. Rozumíte?
Ke komu také promlouvá?
Ke komu promlouvá?
Kdo tu mluví,
jestliže je tu pouze ten Bezmezný?
Musí to být tak, že Bezmezný hovoří k Bezmeznému.
Není to tak?
Jinak, jak by...
Kdo popisuje Bezmezného?
Ten omezený?
Takže to musí být ten Bezmezný.
Jednoduše se takto vyjadřuje, z vlastní radosti.
Další praví:
Jestliže tu není rozdíl mezi myšlenkou/obrazem
a světem...
Takže již hovoří, nyní předpokládá...
Nehovořili jsme o tom.
Nehovořili jsme o tom - neptali se vás, co si o tom myslíte.
Říká: Jestliže tu není rozdíl
mezi myšlenkou/obrazem a světem...
Copak toto může znamenat?
Žádný rozdíl... Znamená to, že myšlenka/obraz
a svět musí být jedno a to samé.
Jestliže tu není rozdíl mezi myšlenkou/obrazem
a bohy...dokonce..
Takže dokonce bohové jsou jistý druh myšlenky.
Jsou jistou formou obrazu.
Tehdy se někteří lidé začnou cí*** nepohodlně.
Vidíte to?
"Dokonce bohové?"
Oni sami jsou také zformováni myšlenkou.
Z perspektivy mudrce - ne? Takto on hovoří.
Takže jestliže tu není rozdíl mezi myšlenkou/obrazem
a bohy -
jestliže je tu pouze ten Bezmezný,
vše je Šiva.
Jestliže je tu pouze ten Bezmezný, vše je Šiva/Vědomí.
Vše je pouze Vědomí.
Vše jsou pouze formy Vědomí,
objevující se coby rozmanitost.
Ale všechna rozmanitost,
prach vší rozmanitosti je jedna a ta samá věc.
DNA všeho projeveného musí být Šiva.
To jest, pokud jste tomu porozuměli.
Jak by tu potom mohl být rozdíl
mezi Skutečností a neskutečným?
Kde by vůbec pocit skutečného a neskutečného...
a jaký je tam rozdíl?
Pokud je tomu porozuměno v srdci,
že je pouze Šiva-bytí,
že je pouze čiré Vědomí.
Zkusme to na okamžik a řekněme, že:
Pouze čiré Vědomí,
je tu pouze čiré Vědomí.
Tudíž každá myšlenka
je pouze hra Vědomí.
Každá forma je pouze Vědomí.
Každá osoba,
každé náboženství, každé gesto
každá akce,
všechen čas a časové oblasti
- minulost, přítomnost, budoucnost -
tisíce let nazpět, miliony let v budoucnosti,
to vše je myšlenka.
Zahrajme si tedy na okamžik tuto hru.
Vše je to myšlenka.
Ty a já -
vše myšlenka.
Toto a tamto - Och, je to jen myšlenka.
Meditace a Sadhana,
cvičení a modlitba,
to vše je myšlenka.
Blížit se, blíž, blíž k Bohu.
Jen myšlenka.
Je tu pouze ten Bezmezný.
Chceme pokračovat?
Takže, vše je hra, to také
je ten Bezmezný.
Fakt a fikce -
ne, ne, ne - všechna jsou tím Bezmezným.
Bezmezný se zjevuje jako věc
a tato věc -
manžel a žena,
ty a já, mistr - žák,
rozdílná náboženství,
rozdílné oblasti času
a rozdílná dějiště - všechny tyto věci -
rozdílné oblasti vesmíru,
planety, UFO a bytosti, žíjící v moři.
Toto vše, vše je pouze ten Bezmezný.
(chichot v pozadí)
Líbí?
(smích)
Nyní tu není žádný rozdíl
mezi živým a mrtvým.
(vzdechnutí)
Nyní se ptáme:
"Nezašel už nyní příliš daleko?"
Není tu žádný rozdíl mezi
živým a mrtvým.
Jak můžeš něco takového říci?
Protože to, co se nazývá život
je pouze ten Bezmezný.
Smrt je pouze ten Bezmezný.
Vše je to myšlenka.
Není tu žádný rozdíl mezi stejným a rozdílným.
Stejný - stejný, rozdílný - rozdílný. - Ne, není to nic, nic.
Vše je ten Bezmezný.
"Tento je velmi blízko. Ó, tam ten je velmi daleko."
- Ne, ne. Není tu žádný rozdíl.
Vše je ten Bezmezný.
(chichotání)
Jestliže je tu pouze ten Bezmezný,
vše je Šiva.
Vše je Šiva-Bytí, vše je Šiva-Vědomí.
Jak pak někdo mohl mluvit o odcházení nebo přicházení?
Takže když řekneme:
"Ó, někdy zjišťuji, že když jsem velmi soustředěný ve své meditaci,
a sedím tady, a je tu pouze Jedno."
No, ono je tu jen Jedno.
Kde je "dva"?
"Někdy se cítím velmi blízko a v jednotě s Bohem.
Jindy se cítím tak oddělený."
- Ano, to je ok.
Vše je to hra Bezmezného.
Přicházení a odcházení, žití a umírání,
nebe a peklo...
"Nebe a peklo? Óóó, nebe a peklo."
- Ne, vše je ten Bezmezný.
(chichotání)
My kreslíme čáru,
my tvoříme pocit omezenosti.
Omezení a bezmeznost... jedno a to samé,
Je to jedno a to samé, ten Bezmezný.
Měli bychom pokračovat?
No, pokračovat nebo zastavit je jedno a to samé.
(smích)
Vše je ten Bezmezný. Je tomu tak?
Více a více Bezmezného.
Je to příjemná hra?
Posluchači: Ano!
M: Je velmi hezká hra, což?
Bohové a démoni - (zalknutí)
Vše ten Bezmezný.
(smích)
Dobro a zlo.
- Ne, vše je ten Bezmezný.
Chválení Boha.
Proklínání Boha!
- Kdepak. Vše je ten Bezmezný.
(smích v pozadí)
Cítíte se trošku nepohodlně?
Toť Bezmezný!
(smích)
"Ale takové věci jsou rouhání, ne?"
- Ale ne, je to ten Bezmezný.
"Nesouhlasím."
"Souhlasím."
- Ne, vše je ten Bezmezný.
Vše je Šiva.
"Nejsem zkrátka schopen se soustředit.
Někdy zkouším meditovat a má mysl začne bláznit."
- To je v pořádku, je to vše ten Bezmezný.
"Cítíval jsem se Bohu tak blízko.
Ale nyní mám pocit, že jsem opravdu ztracen."
- To je v pořádku.
Je to vše ten Bezmezný.
Ty jsi to četla, ne?
Dal jsem ti to a ty jsi to četla.
Bezmezný to četl.
"Můj nejlepší přítel - můj nejhorší nepřítel."
- Ach, vše je ten Bezmezný.
Co potom s tebou zůstane?
Ten Bezmezný!
"Je to velmi obtížné, porozumět takovým věcem."
- To nevadí.
Vše je ten Bezmezný.
Vidíte, když takto hovoříme...
Jaký to má smysl, když mudrc takto hovoří?
Kompletně zruší všechno naše roztříštěné přemýšlení.
Máme pocit, že máme právo,
protože jsme - jak tvrdím - sféře duality.
Dualita nebo nedualita jsou...?
P: Ten Bezmezný.
M: Ten Bezmezný.
Okamžité štěstí.
Okamžité štěstí.
Protože jinak se mysl snaží...
"Jo, ale podívej, zní to velmi hezky,
ale víš, že máš zodpovědnost.
A musíš to zkusit a není to jednoduché.
od Moojiho to zní jednoduše, ale není to jednoduché.
Víš, jak je to obtížné?"
Copak to je?
P: Ten Bezmezný!
M: Ten Bezmezný.
Bezmezný hraje roli mysli,
zkouší obelstít Bezmezného.
A oba, ten podvodník a ten Bezmezný
je jeden a ten samý Bezmezný.
Dostaví se myšlenka:
"Něco tu nehraje,
protože tohle je příliš jednoduché."
"Ó, toto není má zkušenost."
- To je v pořádku.
(smích)
To je přesně to, co Bezmezný chce právě teď říci:
"Není to má zkušenost.
Omlouvám se, nesouhlasím.
Všichni se smějete, jakoby jste si užívali,
ale brzy budete
zase na dně."
- To je v pořádku. Protože...?
P: Vše je ten Bezmezný.
M: Vše je ten Bezmezný.
Nejlepší Satsang!
Takže dnes Bezmezný inspiroval:
"Běž a vezmi Advahuta Gítu.
Chci o sobě něco říci,
a chci to říci sám Sobě."
(smích)
"Protože je to již dlouho
co jsem sám sobě něco takového řekl.
Protože velmi často říkám komplikované věci,
dělám ze sebe všechny tyto věci
a nechávám je jevit se jako velmi rozdílné jedna od druhé
a ony spolu bojují.
Ale dnes chci sobě něco říci,
abych se cítil velmi šťastný."
Ani prostor, ani vzduch není Skutečnost.
Ani země, ani oheň není Skutečnost.
Jestliže je tu pouze ten Bezmezný,
vše je Šiva.
Který je potom mrak a který je déšť?
Nebo jakýkoliv jiný druh?
Kde je tu významný rozdíl?
"Jo, ale víš, že komár a motýl jsou velmi rozdílní."
- Ano, ano.
Oba jsou ten Bezmezný.
Pak mysl řekne: "Ale tohle je šílené, protože
pak nemám nic na práci.
Jak mohu...Však víš, musíš překonat.
Musíš bojovat.
Musíš meditovat.
Musíš rozlišit mezi tím, co je dobré a co špatné.
Nemůžeš prostě jen přehodit přes všechno deku a pak říct,
že je vše ten Bezmezný.
To prostě není fér.
Víš kolik energie bylo potřeba,
abychom tento život brali tak vážně?
A ty se tu procházíš a mluvíš o tom,
že vše je ten Bezmezný.
Nemáš respekt pro mou tvrdou práci?"
(hysterický smích v pozadí)
"Nevadí. Tahle legrace brzo skončí."
(nekontrolovaný smích pokračuje)
(smích)
Někteří to pochopí. Někteří ne.
Ale to je v pořádku, protože...?
P: Vše je ten Bezmezný.
(smích)
(smích ustupuje)
"Zítra odjíždím."
"Opravdu? Já zůstávám."
(smích)
"Já jsem trvalý obyvatel."
- Je to ok.
Proč?
Protože...
P: Vše je ten Bezmezný.
(smích)
M: Velmi dobře.
Návštěvník
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 20. bře 2016 10:25:05

Mooji - Slova z Mistrova Srdce

Za celou dobu, kterou jsem strávil v tomto těle, stále o tomto světě nic nevím. Neznám jeho minulost a neznám jeho budoucnost, ale nijak se tím do hloubky nezabývám. Vlastně ani neznám přítomnost. Přišel jsem sem s ničím a jako nic a jsem zde jako nic. A opustím tuto formu, což je svět, což je mé tělo, s ničím, jako nic! A na tyto věci je dobré pamatovat, protože když tyto chvíle přijdou, když ulpíváme, lpíme nebo se držíme pomíjivých věcí tohoto světa, je dobré si připomínat v hloubce našeho Bytí, že nic z toho není trvalé, ani já v současné formě, jako ten, který to miluje nebo nenávidí. Cítím, že cokoliv si vybírám, vybírám pro ty, kdo milují Boha, kdo milují Pravdu, aby jim to sloužilo. Samozřejmě se z toho těším. Co jiného dělat? Vidím tento svět jako nádherný, nádherný v jeho projevu, ale uvažující mysl ne vždy odráží tuto krásu. Ale znám toho, kdo je za myslí, znám ho víc, než intimně, toho, kdo je zde za mluveným slovem, za naslouchajícím uchem a za myslí. Já jsem TO a Já jsem Pravda.
Je dobré, opravdu je dobré pamatovat na to, kdykoliv máme chuť se chopit nějakého názoru nebo nějaké myšlenky nebo stanoviska a nazývat je vlastními, abychom se nesvazovali omezeními. Je čas, kdy se musíte postavit a stát pevně za tím, co vnímáte a co vidíte a zažíváte a čemu věříte a co milujete. Ale nenazývejte to absolutní nebo věčné, neříkejte tomu ani Pravda. Jen Bůh je pravdivý. Jen Bůh je Pravda. Nevím, proč teď zrovna tohle říkám, ale tam, odkud to přichází, je taková krása. Je tam takové ticho a rozlehlost, kéž bych to mohl sdílet.

Miluji vás.
Návštěvník
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 19. dub 2016 19:45:14

Mooji - Musíš vstoupit do posvátné místnosti svého srdce

Návštěvník
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 22. dub 2016 20:20:48

Zamilujte se do své svobody

Návštěvník
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 09. kvě 2016 6:04:14

Svoboda je tvou nejvyšší radostí

Návštěvník
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 13. čer 2016 12:21:55



[T:] Zkoušela jsem kontemplovat - je to o jistotě.
Mám identitu...Vracím se k identitě, když je nějak ohrožen můj pocit jistoty.
Zabývala jsem se tím, snažila se představit si tu nejhorší situaci, z různých úhlů,
až jsem se dostala do místa, kde -
jako by to nemělo více smysl.
Jen jsem zjistila, že jsem...

[M:] Zaujalo mě, že toto říkáš, protože když říkáš -
pokud se objeví problém týkající se jistoty nebo nejistoty nebo čehokoli
a já tě vyzval:
"Dej tedy svému strachu konkrétní obraz a přivoď ho."
Zkus, jestli to můžeš udělat z vlastní vůle.
Představ si ten nejhorší scénář.
Někteří lidé jsou v tom opravdu dobří. Mohou to skutečně "oživit."
Pro jiné je to jen trochu novinka: "Zkusím to." Ale opravdu v tom nejsou.

[T:] To je ono - když to přivedu do toho nejhoršího případu, žádný nejhorší případ není.
[M:] Ano. Žádný nejhorší případ není.
[T:] Ale pokaždé, když to přijde - a s tím i podmíněnost - jednám jako osoba, ztotožním se s tím.
A když to jen pustím, je to...
Stále se to vrací, podívám se na to,
ale je to jako by hluboce zakořeněné a pořád to vyvstává.

[M:] Něco tam je, protože, když se stále vrací ta samá stará věc,
což je obvykle ta samá stará věc...vracející se...
A pokaždé, když přijde, má své vlastní fyziologické příznaky a znaky,
má svůj pocit, energii, přítomnost problému nebo cokoli...nějaké turbulence.
Pak pokaždé v tomto momentě musíte najít, jak nejvíc můžete, ten klid, skoro se odpojit.
Ale nechte příznaky, ať se dějí.
Musíte to zkusit, protože z toho vyjde velká síla.
Nepřejte si jen, aby to skončilo.
Nechte to tam a pociťujte intenzivní identitu a toto - téměř neoddělitelné - něco tam je.
Ale je zde stále prostor, který v tom není zahrnutý.
Ale přímo v tomto momentě někdy přijde: "Ano, tak co? To mi nepomáhá!"
Tento hlas je také součástí toho.
Jen tam buďte, co nejvíce. A nechte tuto...tuto
egoistickou energii třást se.
A stále to hledejte.
Někdy se to jen zhroutí.
A něco odezní. Nemyslíte si: "Udělal jsem to." Jen to odpadne.
Jen setrvejte v pocitu bytí a pozorujte tělo,
pociťujte zranitelnost těla.
Pociťujte všechny strachy a všechny obrazy, všechny příšery přicházejí.
Nechte je přijít...a ony jsou v těle a ...
Ale stále hledejte místo, které tím není. Je právě tady, v jádru toho.
Řeknete: "Ano, ano, ale přál bych si, aby to bylo silnější nebo abych do toho mohl jakoby vstoupit.
Zůstaňte s tím tak.
Zvykněte si, že když tyto příznaky přijdou,
zkuste si sednout a přeneste je dovnitř, dovolte je..
Odložte dveře.
Zapomeňte na své vyhazovače.
Nechte je přijít.
Zbourejte své zdi.
Vyjděte na otevřený terén.
Potkejte je na světle.
Mějte tento pocit:
"Jestli se mě tyto síly chystají roztrhat, ať mě roztrhají."
Nechte je začít tělem.
Jak dlouho bude trvat, než se dostanou ke MNĚ.
A mějte tento přístup, alespoň přístup.
Setrvejte v připomínání Já.
Připomínání si Já je jako být Já.
Může se to zpočátku zdát jako nějaké konání, úsilí...
vyhnout se spojování se s něčím...s identitou nebo myšlenkou nebo touhou.
Jen samotné setrvání v neutralitě může zprvu vyžadovat určité úsilí.
Zůstat v neutralitě.
Ale pak se to stává sladší a sladší - tento pocit neutrality - a méně usilovný.
A pak uvnitř toho roste Láska.

A čím dál snadněji člověk zjistí, že cokoli se děje -
nějak - je zde prostor neutrality.
Pak - kam toto směřuje, je,
že energie už nejsou tak silné.
A dokonce, i když se reakce dějí, je v nich stále přítomno Ticho,
které není ztotožněno s reakcí, takže je zde prostor, mezera.
Toto vše je hrou vašeho vlastního sebepoznávání.
Nikdo netrpí příliš mnoha věcmi.
Přichází jich jen několik.
Ale když přijdou, příliš se jimi zaobíráme.
Dáváme jim příliš energie.
Někdy říkáte: "Ale jak bych nemohl. Ovládají energii ve mně.
Není to, že bych tam šel dobrovolně, ale něco je jakoby vtahováno."
Ale pokud se zdá, že je něco vtahováno, je jasné, že je to také pozorováno.
Zůstaňte jen v pozorování.
Stále opakuji tuhle věc - setrvejte v pozorování, ani se nehněte.
Vaše identita je pod útokem.
Naše kultura, naše podmíněnost je pod útokem.
Poznejte rozdíl mezi kulturou, podmíněností, vzděláním a Já.
Zůstaňte jako Já.
Protože, jestli pokaždé, když je vaše podmíněnost napadena,
vy se cítíte napadeni. Pak jste to také vy, kdo se bude cítit, že umírá.
Zbavte se těchto tendencí, dokud máte šanci.
Setrvejte v pozorování.
Některé pocity se zdají být hrozivé, jako by trhaly
vaše srdce.
Ale uvnitř vás je místo, které může milovat.
Možná ještě ne. Možná ještě ne.
Možná se zatím zmůžete jen na úšklebek.
Ale postupně - něco zde je - a vy můžete jen nechat své paže volně spočinout...víc a víc.
Za starých časů, staré lodě byly vyrobeny s jakousi kovovou sochou na přídi,
jako mořská panna nebo jiná socha.
Byla vždy tam na ostří.
Byla tam, na ostří větru a vodě.
A je tam strach, ale nikdy neudělala žádnou grimasu. Je stále tam.
Vaše bytí se stane také takovým.
Nechte věci přijít. A není to, že byste necítili -
jen jste Já, zůstáváte jako Já.
A tak znovu získáváte chuť pro vaše vlastní Já,
protože, když se spojujeme s tělem, přichází zranitelnost.
Ztotožníte-li se s myslí, vplíží se všechny možné druhy přecitlivělostí, podivností a tohle všechno.
Nejsou vám vlastní.
Naskytly se při cestě.
Ve vašem původním bytí nic z toho nebylo.
A vaše původní bytí je tady pořád.
Tedy - když vám řeknu: "Zvykněte si na ten sladký prostor neutrality,
naučte se vidět bez posuzování,
bez identity."

Mnohdy vám to půjde snadno, ale jsou chvíle, kdy to nepůjde,
kdy vyvstanou vásany, vyvstanou tyto tendence
a přijdou s takovou silou,
s takovou hrubostí a něco ve vás se k nim žene.
Stále hledejte místo, které se nehýbe.
Toto místo není statečné,
není silné,
není nebojácné,
jen JE.
Zvykněte si na něj.
Chvilkové reakce přijdou,
nějaký strach může přijít, ale nestane se to stereotypem.
Reakce přijdou, protože toto je živoucí bytost, jste živoucí bytosti.
Pokud vezmu tuto sklenici s vodou,
udělám tohle, chvíli s ní budu třepat a pak ji nechám, zase se ustálí, sama od sebe.
Jste živoucí bytosti, a tak pro vás mohou nastat situace,
při kterých se vám rozbuší srdce,
bušení srdce může přijít.
ale za tím vším je Ticho.
A pro vás velmi rychlé navrácení do Ticha.
Není to tak, pokud máte velmi silný egoistický zájem na identitě.
Voda zůstane v pohybu,
protože jdete do vzpomínek, do obviňování, nejistoty.
A toto jsou větší lžíce, vydrží vířit vaši vodu.
Nehněte se z místa. Toto vše je jen hrou vašeho sebepoznávání. Najděte místo, které je stálé.
Návštěvník
 

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Jana » úte 02. srp 2016 8:00:43



Láska vše vyživuje
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10708
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Jana » pon 15. srp 2016 6:27:39



Sledujte Moojiho gestikulaci. Když mluví o rozruchu, zmatku, gestikuluje rukama kolem hlavy. Když mluví o klidu, bytí Sebou, ukazuje střed hrudníku. Tady je totiž to místo, kde je vypínač mysli a je Ticho. Tady je to místo, kde jste Sebou.

Tady je to místo osvícení, je pouze o 35 cm níž, než hlava.

Mooji:

5,52 "Jen zůstaňte tady"

Ukazuje na srdce.

6,13 "Tohle je váš klášter, ašrám, svatyně "

Ukazuje na srdce.

"Tohle je váš domov, to jste vy "

Ať jdete kamkoliv, kam vás vaše srdce a váš život zavane. Protože budete vždycky v klidu. Budete tu, abyste to pozorovali.

6,54 Všichni jste v mém srdci.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10708
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Jana » pon 22. srp 2016 5:12:12



Mooji Music. Sita Ram
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10708
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: PRO TEBE

Nový příspěvekod Jana » sob 27. srp 2016 20:41:02

:)

Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10708
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Osvoboď své srdce

Nový příspěvekod Jana » ned 11. zář 2016 7:03:37

Mooji - Šťastnou svobodu!



m1.PNG


O to jde!

m2.PNG


To je to, o co jde. Vědět a Být!

m3.PNG


Poznat Sebe, vše ostatní patří až za tohle.

m4.PNG


Ten pocit, že je něco ostatní, je v Bytí naprosto absorbován.

m5.PNG


A musím říct, že...

požehnaný je život toho, kdo to odhalí

m6.PNG


v srdci člověka.



Pravou podstatu jedince.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10708
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Další

Zpět na Mooji

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník