Sebeodevzdání Milosti

Moderátor: rosada

Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod reseek » pát 14. zář 2012 13:58:58

Uživatelský avatar
reseek
 
Příspěvky: 196
Registrován: čtv 24. lis 2011 10:32:58

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 19. led 2016 7:25:43

Mooji - Rozšiř svou lásku, prohlub své porozumění, žehnej světu

Návštěvník
 

Nemoc a sebepoznání

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 23. led 2016 15:50:52

Nemoc a sebepoznání (CZ titulky)

Návštěvník
 

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 14. úno 2016 14:26:12

Mooji - Padání vzhůru do radosti (Falling Upwards Into Joy)



Jen s opravdovou láskou a oddaností se postupně vylepšují dokonce i vztahy. Jinak, když tam zůstane ego, prostupují dovnitř mračna a věci se stávají těžkými. Cítím, že pouze tehdy, když máte na prvním místě lásku k Pravdě, pak si budete jakoby osvěžovat, oživovat půdu, přinese svěží plody a nebude nikdy neúrodná. Ale pokud jsou ve vztahu jen dvě ega, láska nepotrvá. Dokonce ani s jedním egem. Ani s polovinou ega. Ani se čtvrtinou ega. ( :D ) Nebude trvat, už teď je na ústupu.

Nemůžu říci lidem: Pokud chcete mít vztah, pak bude lepší, když se vzdáte ega. Protože když se vzdáte ega, nepotřebujete mít vztah, i když můžete nějaký mít. Budete se posouvat a toto bude zahrnuto mezi ostatními věcmi ve vašem životě. Protože to má také své místo.

Vztah je velmi důležitým nástrojem pro růst, v odhalování Přítomnosti. Máme strach, že když se vzdáme své osoby, pak tu nezůstane nic, co by mělo život. Když se vzdáte osoby, není tu nic, co by "mělo" život.

Je tu jen život. A vy jste život. Nikdy toho nebudete litovat. Není to tak, že by vztahy byly špatné, být s někým, že by bylo špatné. Jde jen o to, že většinou je to špatné, protože si většinou podržujeme svá ega. Když odevzdáte své ego, a pokud nevíte, jak to máte udělat, musíte přijít na satsang. Plně ve vašem srdci.

Když odevzdáte ego, zjistíte, že nejen váš vztah, všechny vaše vztahy, vás vztah s Vesmírem, s vámi samotnými a s každým jen září, projasní se, prozáří radostí.

To je něco, co nemůže udělat osoba. Teď stále více, jak potkáváme lidi, kteří se opravdu probouzejí do pravé skutečnosti, vám řeknou: Já jsem to nemohl udělat. Já to udělat nemůžu. "Já" představující osobu, ego, to udělat nemůže. Byl to hloupý sen. Já to udělat nemůžu. Je to uděláno. A kdo to udělá?

Ten Nejvyšší, je odhalován jako milost ve vašem životě. Takže já moc nepovzbuzuji lidi, aby mluvili o svých vztazích, i když se tím souběžně musíme trochu zabývat, protože to je zrovna aktuální a nejnaléhavější obava. Ale nacházíme způsob přivést to zpět k opravdu důležitým věcem.

To je: Nejdřív váš vztah s Bohem, kde je zjištění, že to nakonec není vztah. Je to harmonie, jednota. Protože nejste od Boha odděleni. To je první skvělý objev. Všeobsažnost boží Lásky, Lásky. Protože to není "boží Láska", ale vlastně jen Láska. Ta má nespočet projevů. A pak někde v průběhu my- jako Bůh omezený na formu, uniformu - jsme bráni jako oddělené entity. Ale z toho člověk vyroste....Když máte touhu po Pravdě, vrátíte se do svého srdce.

A všechno je..... Vaše otázky odpadnou, protože byly převážně pro vaši mysl. Pro mysl - ego. Nejvyšší Já se netrápí mnoha otázkami, pochybnostmi nebo řešením věcí. Protože mysl vidí, že jsou tu problémy k řešení. Ale Já vlastně žádný problém nevidí, ani k rozpuštění.

Věci fungují velmi odlišně. Takže toto pozvání na satsang, všechny cesty Pravdy, skutečné Pravdy vás zvou zpět do prázdnoty, do vaší univerzálnosti,
a spolu s tím padáte....padáte....nahoru do větší a větší radosti a míru a otevřenosti a prostě jen ... oslavy, protože jste viděli, jak moc váš život oslavován nebyl. Nemyslím oslavován bubínky a točením, ale oslavován jako radost a mír. tato oslava je univerzální věc, není to festival.

Dobře, dobře...

"Jen když je vaší láskou Pravda, obohatí půdu, přinese čerstvou úrodu a půda nebude nikdy neúrodná."

"Bojíme se když se vzdáváme své osoby, pak nezbyde nic, co by mělo život. Když se vzdáte osoby, není ponecháno nic, co by mělo život, je tu jen život. Vy jste život."

"Mysl vidí problémy k řešení.
Srdce nevidí žádné problémy,
dokonce ani k rozpuštění."
Návštěvník
 

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 20. bře 2016 22:16:04

Mooji: Odpuštění je srdcem lidskosti



Jádrem lidskosti je odpuštění
Zdravím...
"Mohli byste prosím požádat Moojiho, aby nám sem do Izraele poslal pár moudrých slov k Arabsko-Palestinskému konfliktu?

Prosím?

Vím, že je zaneprázdněn vedením retreatu, ale právě teď bychom potřebovali slyšet cokoliv, protože zdejší život se stal skutečně šíleným.
(podpis) Zoha"
"Mohli byste prosím požádat Moojiho, aby nám sem do Izraele postal pár moudrých slov k Arabsko-pomlčka-Palestinskému konfliktu?"

Dokud budou Arabové a Izraelci, nebo Angličané nebo ti a ti, nějakým způsobem vždy vznikne konflikt. Jakmile máte identitu, dostanete se s někým do konfliktu. Víte, ve světě identit vznikají konflikty. Ani nevíte jak. Mnoho lidí žilo v různých krajinách dlouhá léta, bok po boku, jako sousedé. Pomáhali si, jejich děti si spolu hrály. A jakoby z ničeho nic se objevil konflikt, nikdo vlastně nevěděl odkud a proč. Dodnes se škrábou na hlavě, i po těch letech;
"Jak se to vlastně vůbec stalo?" V této zdánlivě mírumilovné komunitě, kde nikdo nevěděl, kdo je kdo, kdo je Srb, kdo křesťan, kdo je ten či onen, najednou vznikl konflikt a jaký! Když se silně identifikujeme se svou osobností, "maya" (iluze) má volné pole působnosti. Chápete? Když se silně identifikujeme s tradicí, rasou, náboženskými rozdíly, rozdíly mezi pohlavími, rozdíly mezi osobními motivacemi, s čímkoliv, vzniká živná půda pro konflikt.
A nemyslete si, že ten vzniká způsobem, který byste předpokládali nebo čekali. Přichází jako zloděj uprostřed noci. Víte?
A přináší nesmírné utrpení. Šílenství.
"Vím, že je zaneprázdněn vedením retreatu, ale právě teď bychom potřebovali slyšet cokoliv, protože zdejší život se stal skutečně šíleným." Tam, kde se všichni zbláznili? Kde všichni žijí v jakési identitě. Chápete? Co může zastavit něco takového?
Víte, je nesmírně těžké o něčem takovém mluvit. Protože oni se... úplně chvějí, jak jsou plní názorů.

Každá strana má své zdůvodnění pro svůj postoj a pohled. Arabové a Židé vycházejí ze stejného místa, pocházejí ze stejné línie.
Když ty dvě línie přivedeme zpět, kde se znovu setkají, uvidíme něco zajímavého.
Kdo byl jejich otcem? Kdo to byl?

Abraham!

Uctívají stejného Boha.

Vycházejí ze stejné historie.

Svému Bohu říkají různými jmény.
A podobné to bude s jinými konflikty, když se na ně podíváme. Ale tohle... hmmm...

I za tou nejkrutější válkou a brutalitou,

je ukrytá láska.

Nikdy nedostala šanci se nadechnout, jako by to byla až ta poslední možnost. Hm?

Nejdřív přijde na řadu všechno ostatní, všechna ta divočina.

Ale láska tam vždy je.

Láska je naše nejhlubší spojení.

Někdy ale cítíme potřebu bojovat, abychom ze sebe dostali ten odpad, který tvoří naše mysl.

I když.... aaah...

Jak vůbec můžeme o něčem takovém mluvit?
Jsme schopni to vynést na úroveň vědomí?
Protože jestli zůstaneme na osobní úrovni,
jestliže zůstaneme Židy, Palestinci,
pak není možné se potkat.

Protože právě na této úrovni se rozdělujeme.

Abychom se mohli, v jakémkoliv konfliktu, setkat, musíme se vrátit ke kořenu.
Musíme se vrátit k vědomí, do přítomnosti.
Když se vrátíme do přítomnosti, nemusíme hledat řešení, protože věci se udějí samy od sebe.

Ale kdo je připraven tohle slyšet?
Chceme se setkat jako politici, ale ti nemohou nic vyřešit.

A velmi pravděpodobně, kdybychom šli do minulosti,
tak zjistíme, že ten prapůvodní začátek konfliktu
byl nějaký nesmysl.

Jednou jsem v televizi viděl pořad, a ten pořad se jmenoval "Sousedé z pekla".
V Anglii máme úžasné pořady. Každopádně v této epizodě jdou dva muži k soudu.
Bývali to přátelé, kteří se rozhodli, že si na venkově koupí domy vedle sebe.
A tak si koupili dva domy, žili tam se svými rodinami.
A jeden z nich si vysadil živý plot z rychle rostoucích stromů.

Udělal to proto, že mu příliš svítilo do oken.
Ale neřekl o tom svému příteli - sousedovi.
Prostě je vysadil.
A na začátku to bylo takové:
Hej, cos to tu vysadil?
Áaaah, to je v pohodě, dadadada.
A pak ty rostliny začaly růst.
A začaly úplně clonit světlo tomu druhému muži.
A tak přišel za sousedem a říká: "Tvé keře brání světlu, aby svítilo na můj dům."
A druhý muž odpověděl: "No, tak jo, ale co s tím mám jako dělat?"
"No, mohl bys je třeba seříznout."
"Nebudu seřezávat své vlastní stromy. Jsou krásné."
"No to je sice možné, ale do mého domu teď nejde žádné světlo."
Takže to začalo malými hádkami...
A v jednu chvíli spolu přestaly mluvit.
A děti si spolu hrály a ženy si spolu povídaly.
A pak svým dětem řekli:
"Nehrajte si s těmi druhými dětmi."
A pak přišly ženy a řekly: "Už s ní nechci mluvit.
"Má v tom prsty."
"A jak to vůbec mluvíš o mém muži?!"...
A tak celá ta situace skončila u soudu.
Skončila u soudu po mnoha, mnoha letech.
A u toho soudu si předvolali toho, co vznesl žalobu.
A ptali se ho, jak to celé začalo.
A on pořád dělal tohle...
A tak se ho soudce ptá: "Jste v pořádku, pane?"
"Ano, ano, jsem v pořádku."
"Takže, kdo vysadil ty rostliny, kam je vysadil?"
"Kam vysadil ten první strom?"
A muž se začal zase kroutit a různě hekal...
A nakonec přišli na to, že ten muž si už vůbec nepamatoval
jak ten konflikt vlastně začal.
Ten muž se ptal své ženy, jak to celé začalo.
A ona si také nemohla vzpomenout.
A tak si vymysleli nějaká data
a ten muž si je zapsal na svou dlaň.
Protože už si nemohl vzpomenout,
kvůli čemu přesně se hádají.
Kvůli stromům. Ale to není úplně přesně to, co to začalo.
A tak když se ho u soudu ptali,
díval se do dlaní, aby dal nějak dohromady, jak to bylo.
Pořád cítil ten silný hněv,
ale nebyl schopen přijít na ten prapůvodní důvod.
A to je to šílenství mysli.
Kvůli čemu bojujete?
Jste ještě schopni si vzpomenout ty časy,
kdy jste spolu nebojovali. Kdy jste byli nejlepší přátelé?
Pamatujete si ještě ty časy?
Vidíte? Jakmile se do toho vloží ego...
Někdy spolu jdete k někomu na oslavu,
tedy na neutrální půdu,
a váš přítel-nepřítel řekne vtip,
a vy si najednou uvědomíte, že se smějete,
dokud si z hrůzou neuvědomíte, že to přece nejde...
Protože něco tam uvnitř má potřebu to udržovat na živu.
Nechceme "ztratit tvář".
Nechci se smát jeho vtipům.
Nechci, aby viděl, že jsem vedle něj šťastný.
A o tom to je.
A když se podíváte na kořen mnoha problémů,
bude to pravděpodobně nějaký nesmysl.
Ne všechny, ale...
A lidé také ztrácí schopnost říct "Je mi to líto."
Nebo "Udělal jsem chybu."
"Byl jsem moc tvrdý."
Prostě to nejde...
Nedokážou to říct.
A jedna z nejkrásnějších věcí je,
když jste schopni říct:
"Udělal jsem chybu a je mi to líto. Prosím, odpust mi."
Je to jedna z nejmocnějších věcí, kterou můžete říct!
Je to jako když stojíte s někým, kdo má v ruce meč.
Jste-li schopni říct: "Je mi to líto.
Byl jsem první, kdo udělal chybu."
Z meče se velmi rychle může stát kytice květů.
Na Jamajce jsem také viděl jeden pořad.
Univerzitní studenti diskutovali na téma
skupin, rastafariánů, a podobně,
a nějaká dívka se postavila
a dělala nějaké prohlášení o rastafariánech.
Najednou se ozval jeden rastaman a řekl:
"Pardon. Ale žvaníte nesmysly."
"Byla jste se někdy podívat na jejich komunitu?"
"Ne, pane, nebyla."
"Tak jak o nich můžete mluvit, jako byste tam byla?"
A ona vstala a řekla: "Prosím, odpusťte."
"A děkuji, že jste mě napomenul a opravil."
A v té chvíli byla najednou neskutečná síla, obrovská síla!
Protože pokora byla silnější než hněv.
A ten muž odvětil: "To je v pořádku."
Když jste mladí, tak to takhle říkáte.
Ale vidíte, jak se ten hněv změnil? Nerostl.
Ale když mají lidi hodně pýchy, tak se začnou hádat.
Nebyl jsem tam, ale můj bratr tam byl, a grr... grrr.... grrrrr....
A tak se to děje.
Ale když jsme schopni uznat a říct:
"Spletla jsem se. Mluvila jsem příliš nerozvážně."
"Posuzovala jsem vás a je mi to líto."
"Prosím, odpusťe mi."
Dotknete se jejich nohou.
"Bratře, prosím, odpust mi."
"Sestro, odpust mi, mýlil jsem se."
A uvidíte, co se stane.
Když ztratíte schopnost, lidskost a pokoru
říct, že jste udělali chybu nebo někoho posuzovali,
že jste se spletli,
prosím, pohleď do svého srdce a odpusť mi.
Pokud to nejste schopni udělat,
zatím ještě nejste zcela člověkem.
Každý z nás má v sobě sílu změnit takové situace, jako je tato.
Možná nebudete schopni změnit svůj národ,
ale můžete změnit něco ve svém životě.
Protože stačil jeden jediný člověk,
který v sobě našel tu pokoru, kdo měl tu odvahu,
podívat se do svého nitra.
Někdo jako třeba Buddha.
A díky tomu, co uvnitř našli,
a světlu, které zářilo z jejich vlastního vhledu,
o tisíce let později, lidé, kteří se narodili až teď,
se stávají buddhisty, křesťané...
Díky síle toho světla.
Díky někomu, kdo řekl, "odpusťte jim".
Odpuštění je srdcem lidskosti.
Umění říct: "Podívej, je mi to líto.
Tohle jsem udělal. Neměl jsem to dělat."
To má někdy větší sílu, než sto politiků za jedním stolem.
Ale já neříkám, že jen stačí říct
hlasem bez důrazu "Áaah, je mí to líto."
Protože někdy i po vyslovení "Je mi to líto"
může dojít ke krveprolití.
Jako když máte větrák, který vypnete,
jeho pláty se budou ještě chvíli točit.
Ale už jste přerušili přívod elektřiny.
A v jistou chvíli se zastaví.
Jak můžete přestat napájet svůj hněv?
Nečekejte, že jen vyřčením "je mi to líto" se všechno napraví a srovná.
Ale tak to začne.
Vytvoří to prostor. Vytvoří to příležitost.
A také potřebujeme trpělivost.
Nemůžete lidi do míru nutit.
Nemůžete za mír bojovat.
Tím skutečný mír nevytvoříte.
Skutečný mír můžete vyhrát jen uvnitř sebe.
Když za mír bojujete, je to boj jednoho člověka, uvnitř sebe.
A ten, který našel mír v sobě, ukázal mír všem lidem.
Nemohu vám dát odpověď, která vše zvrátí.
Ale dávám vám toto.
Tento konflikt trvá už velmi dlouho.
A je to z velké míry o pocitu, "Ublížil jsi mi".
"Ublížil jsi mému srdci."
"Provinil ses tím, že jsi ublížil mému srdci, mému přesvědčení
a to jsi neměl dělat, nemáš na to právo."
Pokud jsme schopni jít a říct: "Ano, udělali jsme to a to."
"Ty jsi udělal chybu, ale já jsem také udělal chybu."
"A já začnu s omluvou jako první. Omlouvám se Ti."
"Protože vidím, že Tvé děti nejsou jiné než moje."
"Chci vidět budoucnost pro své děti."
"A chci vidět budoucnost i pro ty tvé."
Pak se možná něco stane.
Něco se může stát.
Ale smlouvy samy o sobě nic nevyřeší.
Velkolepé dohody nic nevyřeší.
Dokud se nepodíváme zpět ke kořenům.
Dokud se nestaneme znovu lidskými bytostmi.
Dokud se nevrátíme do svého srdce,
a nepromluvíme jeden s druhým ze srdce, ne z hlavy.
Nemůžeme vyjednávat. Potřebujeme komunikovat.
A takto spolu mluvit.
To je důvod, proč děti někdy dosáhnou víc, než jiní.
Protože ony mají odvahu jít, a říct nahlas "Tohle nechci!"
Ony umí přijít a říct: "Nechci s Tebou být, když jsi takový."
"Ty jsi mě sem přivedl."
Bůh žehnej oběma.

I za těmi nejkrutějšími bitvami a brutalitou je ukrytá láska.

Máme potřebu bojovat, abychom se nějak zbavili odpadu, který vytváří naše egoistická mysl.

Pokud jste ochotni říci: "Udělal jsi špatné věci, ale já jsem také udělal špatné věci, tak chci začít jako první a omluvit se.
Ze srdce se Ti omlouvám, protože vidím, že Tvé děti jsou stejné jako mé. A chci vidět budoucnost i pro ty Tvé."
...pak je možné, aby se něco stalo, změnilo...
Smlouvy samy o sobě nic nezmůžou. Ani velké dohody samy o sobě nic nezmůžou.
Je třeba jít zpět, hlouběji ke kořenům. Potřebujeme se znovu stát lidskými bytostmi.
Vrátit se do srdce - a mluvit jeden s druhým ze srdce, ne jenom z hlavy.
Není možné pouze vyjednávat, je třeba rozmlouvat a mluvit tímto způsobem.
Aby bylo možné se setkat uprostřed konfliktu, musíme se vrátit ke kořenu, k Vědomí v přítomnosti.
Když se vrátíme do přítomnosti, nemusíme hledat řešení, věci se vyřeší samy.

Pamatujte: Láska je naše nejhlubší spojení.

Miluji Tě...
Návštěvník
 

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 28. bře 2016 11:31:00

Mooji - Potvrď to znovu a znovu, dokud to neskončí! (Confirm this Over and Over Until It's Over!)



Tesně před odchodem z Rišikeše Mooji povzbuzuje všechny, aby využili
plně čas jeho oddychu a plně strávili a vstřebali
v svém Srdci to, na co poukazuje.
A pak jsme měli velmi krásné,
ale velmi intenzivní období tady v Rišikeši.
Cítil jsem, že
pro každého, kdo opravdově hledá
Svobodu, Pravdu -
- vše, dost o tom bylo řečeno.
Bylo o tom řečeno dost.
A že...
ale stále může mnoho lidí cítit:
"Ano, chceme víc, víc".
"Chceme víc učení!"
Ale já říkám: "Ne, ne, ne, to není dobré."
Je to, jako bych stále vkládal do vašich úst jídlo. A pak...
Kolik můžete vzít?
Musí tu být nějaký čas na žvýkání
a
polykání,
odpočinek
a to není odlišné od Satsangu.
Toto se někdy může stát něčím jako nenasytností - vlastně zvykem,
kdy pořád bereme, bereme, víc a víc,
ale netrávíme.
Nepolykáme a netrávíme.
Toto je velmi běžné
někdy
pro studenty,
zvlášť, když máte něco rádi
a jen pokračujete ve sbírání informací
obzvlášť lidé ze západní kultury.
Držíme v hlavě tolik věcí,
ale netransformují se do živoucí zkušenosti.
A
život je zkušenost.
Pravda musí být zkušenost.
Nemůže to být jen intelektuální porozumění.
Jinak to není dobré, nebude to trvat.
Mnoho lidí studuje, studuje, studuje...
Myslí si, že ví,
ale
všechno jejich vědění při stresu kolabuje.
V reálném momentu tam není nic,
není tam žádná substance.
Je to všechno v hlavě.
Takže
jsem cítil -
teď jsme došli na konec období,
mé tělo je také velmi unavené
a cítím, že mu potřebuji dát nějaký odpočinek.
Protože já sám se o tělo moc nestarám...
A vždy mnoho lidí...
protože jsem obklopen jogíny
a velmi satvickými lidmi,
ale
někdy cítím, když takhle pracuji,
když jsme dohromady v této velmi intenzivní duchovní atmosféře,
někdy je tu také hodně psychologické energie.
Je potlačeno hodně emocionální energie.
Všechno tohle při Satsangu vyjde ven
a někdy to toto tělo absorbuje.
Takže cítím, že musím dát nějakou pozornost i tělu.
To bude můj Satsang.
[Smích]
Takže,
pak je tu pocit:
Proč to nezkombinovat,
aby to byla situace výhry ze všech stran?
A tím myslím,
že všichni lidé, kteří se zúčastnili Satsangu...
Každá otázka,
nemůžu zodpovědět každou jednotlivou otázku.
Inteligentní osoba ví,
že když mluvím o strachu z odmítnutí,
můžete odmítnutí nahradit třeba
někým, kdo má mnoho tužeb.
Jen vložíte "touha,"
je to ta stejná metoda.
To je inteligence.
A použijete tuto radu a řeknete:
"Ahá, už to mám!"
Teď to musíte kontemplovat znova a znova, protože
vždy bude přicházet nějaký odpor.
Mluvili jsme o tom,
že
speciálně na této cestě, která je tak přímá
a tak jednoduchá,
protože někdy dokonce i v komplikovaných vyjádřeních duchovna
ego může přežít,
může přežít jako někdo, kdo praktikuje.
A přesto ho nenajdete.
Ale, když je cesta jednoduchá,
nemůže se tak snadno skrýt.
Jediný způsob, jak se může schovat,
je vytvořit pro vás rozptýlení,
takže se díváte někde jinde.
Vidíte?
Ale v tomto
prostoru jasnosti toho tolik vyplouvá na povrch,
a
v každém jsou tyto dvě
strany.
Strana světla
a strana tmy.
Je tu strana silného psychologického podmiňování
a ta božská strana, kde je více světla, více jasu,
víc svobody.
A
je v nás síla, která
vás vždy táhle, abyste zůstali jako osoba,
plni obav jako osoba, žijící jako osoba,
nejistí jako osoba.
A slyšeli jste mě říkat:
Toto tělo
je smrtelné tělo, je to tělo času,
ale to nesmrtelné,
to bezčasové je v něm.
A toto bezčasové,
zatímco nosí lidské tělo,
má tendenci zapomenout svou božskou podstatu
a začne věřit, že je jen osobou.
Toto je život.
Toto je svět.
A tak se skrze Satsang
musí probudit ke své původní skutečné podstatě
a pak překonat ten silný vliv mysli,
psychologické mysli - musí ho překonat.
Na našem Satsangu to děláme velmi jednoduché
a odhalíme tuto hru,
takže ego se nemůže skrýt.
A nelíbí se mu to.
Ego nemůže existovat
bez naší víry v něj.
Ego neexistuje
bez naší víry.
My nejsme ego.
My nejsme ego.
Jste božské Já.
Ale v tomto těle
vyvstane identifikace s tělem
a ten Nejvyšší začne snít, že je tímto tělem.
A tak přijde nová identita:
"Já jsem toto tělo. Já jsem tato osoba."
A potom může přijít všechno ostatní podmiňování.
A pak ten Nejvyšší v tomto těle věří:
"Já jsem osoba."
A pak...toto je pád z Milosti.
Ale má se to tak stát,
v této hře existence,
protože ten Nejvyšší nikdy nemůže být ego.
Nikdy se nemůže oddělit od sebe.
Nikdy se nemůže stát nečistým.
Jediný způsob, jak to může udělat, je snít o tom.
Musí si to představit, protože ve skutečnosti to nemůže udělat.
Je příliš čistý na to, aby byl nečistý.
Vidíte?
Je tak čistý, dokonce i za koncept čistoty,
Září.
Je tak čistý, je až za vědomostí,
takže ani neví, že je čistý.
Jen, když tělo přijde,
může ochutnat dualitu čistého a nečistého,
dobrého a zlého,
nebe a pekla,
mohou přijít všechny tyto věci.
Takže celé toto tělo je Bůh.
objevující Boha v každém těle, musí to udělat.
Ale musí překonat
sílu smyslů.
Smysly jsou také nevínné,
ale když má
za sebou psychologickou identitu osoby,
je tu zmatek, vidíte?
Stanete se slabými jen pro smysly,
slabými pro představivost,
snění, představy.
Toto je spící Bůh
snící Bůh, více snící.
Takže,
cokoli vás přivedlo na Satsang -
protože něco, nějaký impuls je ve vás,
který vás volá za svobodou,
volá vás domů, do své původní bytosti.
Domov není nějaké místo.
Domov je tady.
Musíte nejdřív objevit domov tady.
Když objevíte domov tady,
váš domov je všude.
Ale musíte ho najít tady.
Když ho najdete tady, hledáte ho všude jinde,
ale musíte ho najít tady.
Toto je Satsang, vidíte?
A není to těžké.
Proč to není těžké?
Protože nemusíte nic vytvářet.
Všechno už tu je,
musíte se jen podívat.
Musíte být správně vedeni
a musí být váš čas,
načasování vesmíru,
že je váš čas hledat.
Jinak stále sníme
a tento sen je v pořádku.
Je to Boží sen, je to v pořádku.
Ale, když přijde čas se probudit,
je také něco, co vás chce držet ve stavu spánku.
Tato hra musí mýt kontrast, jinak to není žádná hra.
Je čas vstávat,
ale něco chce stále spát.
Čím více se probouzí, tím více chce spát.
Takhle.
Potom musíte překonat tento spánek.
Potom, v této hře, nějak,
ti, kteří přišli nejblíž,
anebo našli svou skutečnou podstatu,
také,
přijdou silné síly rozptýlení,
aby vás odnesly pryč.
Divíme se, proč?
Říkáte: "Ale proč? Neměla by příroda pomáhat?"
Ano, přiroda vám pomáhá, pokud jste inteligentní.
Pokud jste hloupí, ne,
odnese vás pryč.
Hloupý znamená,
že dáváte sílu jen objektům.
Když nedáváte sílu objektům, zůstáváte jako Já,
můžete si věci užívat,
nebudou pro vás problém.
Ale pokud si představujete: "Oh, potřebuji tuto věc."
Potom ztrácíte sílu subjektu.
A toto nemusíte dělat;
můžete se těšit, můžete všechno prožívat.
Ale toto je zralost, na toto je třeba zralost.
A my dozráváme;
někdy dozráváme po mnoho životů
a potom jdeme znova spát
a znova se vzbudíme a dozráváme...
Pro ty, kteří prožili Satsang ve svém srdci,
někdy...sezóna teď skončila.
Ten hlas hada,
ta tmavá strana
nemá teď tolik síly,
když jste ve svém Satsangu.
Ale, když si myslíte, že je konec Satsangu,
pak přijde a bude vás zkoušet.
V širším pohledu
je to všechno dobré,
protože musíte být zkoušeni.
Kdybyste nebyli zkoušeni, nevěděli byste.
Mohli byste si jen myslet: "Já vím, já vím."
Ale, když jste zkoušeni, zjišťujete: "Já nevím."
Vidíte?
Takže, celou tuto hru může vytvořit jen ten Nejvyšší.
Je možné být svobodný
od psychologického podmiňování?
Ano.
Je možné probudit v sobě Budhu?
Ano!
Ano, jste to vy.
Jste to absolutně.
Jste to perfektně.
Jste Vědomí Krišny,
světlo Šivy,
Vědomí Krista,
je to ta stejná věc.
My jsme to.
Ale v tomto životě je to, jako byste se jako To museli sami v sobě znovu narodit.
A čím dřív, tím líp.
Protože v životě to chce zabrat čas,
zabrat čas...čas...
Chce to vzít čas,
ale potom čas vezme vás.
[Smích]
Když chcete čas, čas vezme vás.
Protože čas říká:
"Všechno, co prožíváte, všechno, co vidíte,
náleží mě.
Já spolknu všechno: všechny vaše sny, vaše snahy,
dokonce i vás samé,
to znamená - představa o tom, co jste, náleží také mě.
Jen jednu věc nemůže vzít.
A to je nejvyšší Já.
Proto musíte najít nejvyšší Já, dokud máte čas.
Musíte využít čas, abyste objevili bezčasé.
Toto je výzva Satsangu.
Toto je pro mě vyjímečnost lidského zrození.
Protože v této formě
je Vědomí ve svém nejvyšším vyjádření.
Může překonat všechny sféry v tomto těle.
A může také zemřít v tomto těle.
Takže, člověk musí brát svůj život jako naději.
Nikdy byste neměli přemýšlet jako:
"Oh, já nebohý, ubohý život."
Tohle je přímo hrozná věc.
Váš život je naděje.
Proč? Protože tady žije Bůh.
Nepřejte si být v životě někoho druhého.
Buďte ve svém vlastním životě.
Protože váš vlastní život je přímo
vytvořen pro probuzení v tomto těle.
Nezáleží na tom, co říkáte:
"Oh, můj život je tak těžký...
Proč?
Protože ten Nejvyšší ho dělá těžkým,
aby se takhle probudil v tomto těle.
"Ale život tamtoho je tak jednoduchý!"
Ano, ano...
Protože Nejvyšší chce poznat sám sebe jednodušše v tamtom těle.
Máte problém?
Poraďte si s ním.
A všechno...ten, kdo je vědomý,
i za složitý život pak řekne - děkuji.
Protože bez těchto složitostí bych usnul.
Když mám potíže, musím se probudit, musím bojovat.
Ten, kdo to má jednoduché,
náležitě jednoduché,
protože je tu i "špatné" jednoduché.
Jednoduché znamená,
že vaše srdce se stane mnohem lehčí
a máte větší rozhled o tom, jak věci jsou.
A nikdy nedáváte své srdce žádnému objektu,
ničemu pomíjivému.
Těšte se ze všech pomíjivých věcí.
Pak i všechny tyto pomíjivé věci uvidíte jako božské.
Ale, když se s nimi spojíte,
pak se stanete jakoby zamlženými
a ztrácíte svou sílu.
Jakkoli...
Takže teď vybízím lidi:
Využijte tento čas,
zatímco Mooji odpočívá,
vy jděte dovnitř;
s tím, co jste slyšeli.
Nemusíte jít hluboko, hluboko...
Není žádné hluboko, hluboko...
Mysl říká - musíte jít hluboko, hluboko...
Ne, ne, ne...
Musíte jen jít dovnitř.
A objevit a dokázat sami sobě,
že všechny věci, které zažíváte,
vše, co vidíte,
je vázané časem.
Včetně představy, kterou máte sami o sobě,
i ta je časově omezená.
Ale to, co pozoruje všechno tohle,
náleží toto času?
Může se toho čas dotknout?
A vidíte, že čas je dokonce i před tímto.
Když toto poznáte,
musíte to potvrdit znova a znova a znova a znova a znova,
dokud to není skončené.
Potvrdíte to.
Takže za jakýchkoli životních okolností
jste Já.
Jste Já v pondělí, úterý, ve středu, ve čtvrtek, pátek, v sobotu...
Nemůžete být Já pouze v ten nejlepší den, v úterý,
Ne, není to žádný rozdíl.
Také, jestli jste v Himalájích nebo v Ganze,
nebo na hřbitově,
v tom není žádný rozdíl.
Scény se budou měnit,
ale ten, co je pozoruje, je neměnný.
Toto je objev, vidíte?
A pro tento důvod vás něco přivedlo sem na Satsang.
Vymýt vaše oči
a vymýt vaše oko,
vymýt vaše oko.
Teď.
Včera jsem byl tady
a tamta támhle, vidíte ji?
Aziza, ne?
Zvedni na chvilku ruku, aby tě viděli.
Tato tady.
Tak moc ji miluju,
protože
včera jsem šel ven a narazil na ni.
Taxíky čekají?
Musí chvilku počkat, než skončím. Takže...
Narazil jsem na ni, když šla a povídám: "Pojď dovnitř."
Trochu jsme si povídali
a já říkám: "Jak to jde?"
"Oh, ano, dobře, dobře..."
Kdy odjíždíš?
"No, nevím, mám naplánový odjezd,
víš, měla jsem trochu obavy,
protože přebývám na místě, které není moc dobré."
Oprav mě, pokud jsem trochu nepřesný...
"A nemám moc peněz.
Ale něco chce zůstat.
Ne jít zpět do..."
Uzbekistánu?
[Aziza:] Kazachstánu.
[M:] Kazachstánu.
"A...
chci zůstat."
Pak,
takhle, hmm?
Potom najednou někoho potkala.
Je to pravda?
A to děvče řeklo,
jen tak, z ničeho nic,
"Chci tě vzít do ášramu, představit tě."
Šla do ášramu.
Swami se na ni podíval a povídá:
"Ah, víš, vypadáš jako čistá osoba,
vypadáš, že nebudeš působit problémy,
vypadáš dobře.
Můžeš tu zůstat."
Takže teď pobývá v tomhle ášramu zadarmo.
A se třemi jídly denně.
Takhle.
A tak ona.
Tak šťastná.
Ona povídá:
"Toto je boží Milost."
Boží Milost.
Protože já říkám - důvěřujte.
Nebojte se života,
protože vaše mysl se bude vždy snažit dělat něco ukvapeně.
Jsme tak naprogramováni, abychom se obávali.
Něco se stává těžkým, musíme rychle konat.
Nedovolíte si zůstat vklidu.
a přinést mysl do kosmické vibrace.
Potom vaše oči vidí
božím světlem,
ne lidské bytosti.
Takže, ona toto objevila
a důvěřovala těmto slovům.
Potom, než odešla, jí povídám:
"Podívej, rád bych tě trochu podpořil,
dal ti nějaké peníze.
Chci ti dát nějaké peníze na pomoc.
A poslouchejte, co odpověděla:
"Ne.
Chci otestovat tvé učení."
[Smích]
Vidíte?
"Chci otestovat tvé učení.
Když mi dáš peníze, bude to jednoduché.
Ne?
Chci v tomto zůstat,
protože musím důvěřovat.
Musím poslouchat své srdce, ne svou hlavu."
Když máte v kapse peníze, posloucháte svoji hlavu.
"Ale teď musím být dost citlivá,
být potichu a pohybovat se s životem."
A když se pohybujete s životem,
pohybujete se jako život.
Někdy se pohybujeme životem, ale ne jako život.
Takže máte pocit: "Já žiji svůj život."
Ale potom objevíte: "Já jsem život,
a zároveň,
život probíhá před hlubším vědomím ve mně,
které nedělá vůbec nic."
Toto je krásný objev.
Takže, chtěl jsem s vámi tuto věc sdílet.
Pro teď odcházím,
fyzicky,
ale v Pravdě nejdu vůbec nikam.
Tělo musí jít.
Takže nebuďte připoutaní pouze k tělu,
ale pochopte Bytí,
protože, když tak uděláte, nemáte pocit oddělenosti,
protože ve skutečnosti žádná neexistuje,
je jen oddělenost na úrovni těla,
protože tělo je v čase,
tělo a mysl znají vzdálenost a oddělenost a podobně.
Ale ve skutečném Já to není.
To musíte dokázat.
Musíte to překonat.
Musíte ji překonat
tímto.
Ježíš Kristus říkal svým následovníkům,
když se cítili trochu zkormoucení, říkal jim:
"Důvěřujte Bohu.
Důvěřujte i mně", říkal,
"protože já jsem překonal svět."
Jak překonal svět? Nikdy neopustil Palestinu.
Nikdy nebyl v Glazgově,
v Anglii nebo v Karibiku.
Jak může říct: "Překonal jsem svět."
O čem mluví?
"Překonal jsem vliv tohoto, protože já jsem toto."
A jen takový je důvěryhodný.
Musíte překonat toto tímto.
Co je toto?
A všechna síla, kterou potřebujete, je s vámi.
A Satsang
povzbuzuje tuto sílu ve vás,
aby vám ukázal - ne lidské zdroje,
ale vaše božské zdroje.
Lidská bytost nemá žádný dlouhotrvající zdroj,
patří času.
Ale musíte vědět i to,
že máte lidské tělo, lidskou existenci;
ve svém dynamickém projevu Existence mám lidské tělo.
Ale tady,
tady sídlí To.
Já jsem To.
Toto musíte vědět.
Dost.
Takže, odcházíme.
Přišli jste, stále tu jste,
abychom sdíleli tyto poslední chvíle, slova.
A
plynou k vám.
Proč plynou?
Neměl jsem připravenou žádnou řeč,
nevím, o čem s vámi vlastně budu mluvit.
Říkám jen to, co má teď být řečeno
a vy posloucháte jen to, co je souzeno, aby bylo vyslechnuto.
Toto je žijící Satsang, vidíte?
Nemám žádné nahromaděné vědomosti,
nepřicházím s tím, co budu mluvit...jsem prázdný.
I když mluvím, jsem prázdný.
Protože jen ten, kdo je prázdný,
říká slova z toho místa.
Ten, kdo je plný něčeho,
je stále ve včerejšku, v minulém týdnu.
Dobře.
Ať každý z vás,
všichni, kteří jste přišli hledat Pravdu,
všichni, kteří přišli hledat Pravdu,
nechť je vaše touha naplněna.
Kéž všichni, kterým srdce bije pro svobodu,
kéž všichni dospějete k trvalé realizaci Pravdy.
Kéž je vaše cesta snadná,
plná radosti a míru.
Kéž jste chráněni samotným Božstvím.
A nechť všichni, kteří vás na cestě potkají,
kamkoli vás vaše cesta zavede,
nechť jsou dotknuti vaší přítomností,
vaším světlem,
vaší moudrostí,
vaší radostí,
vaším soucitem.
Toto jsou má dnešní slova k vám.
A já jsem s vámi.
Miluji vás.
Láska nás přivedla dohromady.
A láska nás drží.
Láska přichází s moudrostí,
ne s naivitou.
Toto je síla lásky,
je nevinná.
A její nevinnost je ta nejmocnější věc.
Takže každý
je ve své úrovni probuzení.
Plně rozkveťte.
A nechť žádná síla na této planetě, na žádném místě,
ve skutečnosti vás žádná z nich nemůže překonat,
když se budete držet toho, na co poukazuji.
Žádná z nich vás nemůže překonat.
[Žena v publiku]: Můžu něco říct?
[M]: Ano, můžeš něco říct.
[Ž]: Dlouho jsem hledala,
ty ke mně promlouváš,
mluvíš.
[M]: Ano.
[Ž]: A potkala jsem tě tady.
Tolik moudrosti vyvstává
a tolik jasnosti, víš?
Vidím,
že všechno se děje v tom prostoru, kde se nic neděje.
Můžu pozorovat všechno:
radost, prostor, mír,
přicházejí a odcházejí,
ale ten, kdo je vidí, je tam.
I vidění se děje v tom.
[M]: Ona právě teď říká,
"Všechno, co se děje, se děje v tom prostoru, kde se nic neděje.
I vnímání je viděné v tomto prostoru."
Pak vidím, že moje slova našla svůj terč.
Když začnete potvrzovat hlouběji.
Jaký je ten největší objev v lidské říši?
Můžete vytvořit impéria v tomto království,
ale ne tak velké jako toto.
Protože všechny věci tady se obrátí v prach.
Kromě žijícího Boha, tady,
živé Pravdy.
"To" dává život v projeveném světě,
ale také dává život času.
A v tomto čase život musí objevit to bezčasé.
Potom přijde domů.
Byla vám ukázána nádherná cesta,
přímá cesta,
cesta, která je za hranicemi vzdálenosti.
[Ž]: Ano.
[M]: Cesta bez cesty.
Cesta bez vzdálenosti.
[Ž]: Můžu zazpívat dva řádky?
[M]: Ano, prosím, zazpívej něco.
Ona chce něco zazpívat.
[Zpívá v hindi]
[Zpívá v angličtině]: Není tam žádná vzdálenost,
žádná vzdálenost tam není.
[Zpěv v hindi]
[Zpěv v angličtině]: Není tam žádný strach.
Je ty jsi tu.
Já vím, že jsem To.
Já jsem To.
Já jsem To.
[Potlesk]
[Ž]: Mere Sone Mooji Baba Ki
[Všichni]: Jai!
[Hudba]
Zatímco Mooji odpočívá, běž do nitra s tím, co jsi slyšel. Nemusíš
jít hluboko, hluboko dovnitř, není žádné hluboko, hluboko! Jen musíš jít dovnitř a potvrdit,
že všechno, co prožíváš, všechno, co vidíš, je vázané časem, představou, kterou máš
o tom, kdo jsi. Ale kdo to všechno pozoruje? Náleží to času? Může se čas toho dotknout?
A uvidíš, že dokonce i čas se odehrává před Ním. Když toto uvidíš,
musíš to potvrdit znova a znova a znova, a znova, a znova, dokud to není pryč!
Takže ve všech podmínkách v životě jsi sám sebou. Scény se budou měnit,
ale ten, kdo je vidí, zůstává neměnný.
Návštěvník
 

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 29. bře 2016 7:31:31

Mooji - Tohle je Ono!




(Mooji:) Jen Nejvyšší může vidět Nejvyššího.


Jestli vidíte nějaké světlo a myslíte si: "Ó, bože, to je Bůh!" To není úplné. Protože  kdo jste vy, kdo má schopnost vidět Boha?
Jestli vidíte Boha v nějaké formě a je to skutečné, pak to znamená, že také ten, kdo vidí, je tím stejným.

Ale jestli si myslíte, že vidíte Boha a jste osobnost, která vidí Boha, pak Bůh, kterého vidíte, není skutečný. Je také představou. Jestli vy jste  představou, pak to, co vidíte, je také představa.


Protože lidi tady, já to říkám pokaždé, je to ta nejpraktičtější věc, ale vy to  nechápete, z nějakého důvodu.
Posloucháte to jako kdyby to bylo učení, ale já vás  neučím vůbec nic.

Je to jako když se mě zeptáte:
"Kde je mléko?" Já řeknu: "Je v ledničce. Běž si ho vzít." To je všechno.

Já vás neučím, jak vyrobit mléko a jak podojit krávu.

Vy se zeptáte, já vám řeknu, kde to je.

Tak si to běž vzít, jestli to chceš.

Já vám dokonce ani  neříkám, abyste šli, protože to není jinde, než jste vy.

Takže něco se musí dít v mysli, když berete slova, která vám říkám, jako učení a pak si řeknete: "Ano, budu muset jít a přemýšlet o tom." A tak ztratíte tu příležitost.

Já nekladu Pravdu ani jeden mikromilimetr od mého Já.

Ale vy ano!

To je ten rozdíl. Stále trváte  na přesvědčení, že to je něco, co můžete dosáhnout, a když budete dělat něco víc, budete víc meditovat, tak se k tomu dostanete. To jsou všechno jen iluze. A možná nás ta myšlenka fascinuje, protože  určitým způsobem
ego má investici v tomto druhu přesvědčení.

Protože když tomu uvěříte, vaše ego přežije. A protože podporujete iluzi, podporujete i dualitu.
"Jestli udělám tohle, dostanu se  k tomu blíž." To všechno je iluze.


(Tazatelka:)  A když jsi říkal, že něco se pořád  chce učit, a tak. Já to tak necítím. Cítím, že jsem velmi tam, s tebou  ve zření,
taky vnímám v tomto zření ten pravdivý prostor, velký prostor. Taky vidím to malé, řekněme, což je druh síly, protože nevím,
co to je, ale není to dobré, není to bílé. Sráží mě to, je to jako kdyby to tvrdě spalo a dokonce...

(M:) Ale musíš se zamyslet, vážně. Říkáš: "Sráží mě to." Požádám tě, abys opravila, co říkáš, protože ona je jedna z těch,
jejichž slova jsou nejdůvěryhodnější nyní. Protože když jsi  poprvé přišla, bylas plná problémů, hrozně moc ustaraná mysl.
Ale teď, tvoje slova, její slova se teď změnila. Její slova, od té doby, co ji znám, její slova se změnila. Předtím to byla slova.
Teď jsou energií Pravdy. To je velký rozdíl. Předtím,  když mluvila, její slova byla slova. Většina lidí, když mluví, jejich slova
jsou slova, koncepty. Když mluví teď, mluví více ze zkušenosti. Víte. Takže ta slova mají jinou vibraci. Mají sílu a mají autoritu
a nevytvářejí žádné vnitřní rozvlnění. Ale když  takhle mluvíš, říkáš: "Ano, vidím tam taky nějaké energie a ty mě srážejí."

Tady jsem ji zastavil a řekl: "Ne!" Oprav, co říkáš. Protože to ty teď určuješ, jestli je něco  pravdivé nebo ne.
Ona má tu sílu určit, jestli něco je pravdivé nebo ne. Takže jestli říkáš: "Něco má moc srážet mě,"
tak říkám, prosím, oprav to. Podívej se na to. A řekni, jestli je to pravda.

Může tě něco srážet?

(T:) Vidím, že to není pravda.
(M:) Hmm?
(T:) Vidím, že to není pravda.
(M:) Není to pravda. A proč jsem to zpochybnil? Protože když to necháš vyklouznot, bude to zase malé vítězství tvé mysli.
Ale jestli to zachytíš a řekneš: "Ne, ne! Já jsem to vyslovila, ale teď, když se na to dívám, vidím, že to není pravda."
tak to utneš. Takhle to chodí.


Proto její náhled je jedním z nejpravdivějších. Její náhled je jedním z nejpravdivějších. Proč? Protože
něco přetrvalo ne v pouhém  intelektuálním přesvědčení.

Děkuji.

Nejen skrze intelektuální přesvědčení, ale skrze zkušenost.


Dívat se a vidět a pozorovat síly, jak se pohybují. A pak se podívat a říct: "Jo, ok, ale já vidím tohle." Jen o tohle tě žádám. Nechci po nikom, aby si něco vymýšlel. Jen se podívejte, pozorujte, potvrzujte, a řekněte, kdo jste, kdo toto dělá. To je vše.

Jestli budete sledovat, kam ukazuju, dosáhnete svého cíle, abych tak řekl, v nejkratším čase.


Jediná věc, která stojí v cestě realizaci Já, je strach.


Něco se bojí jít za osobnost. Osobnost si tak nějak hraje a přichází strach, že když se osobnost, když se osobnost rozpustí, vznikne  spousta bolesti. Amma, pojď prosím. Amma, pojď, pojď. Dáme jí židli. Pojď sem, Amma. Můžeš si sednout tady, Amma. Ammaji.

(Amma:) Děkuji.

(M:) Výborně.

Ještě jednou, je to ukazování. Říkám ukazování a ne učení, protože učení vyžaduje žáka. A žák, samotná podstata a role žáka, je učit se něco. Když se do toho pustíš jako žák od začátku, musíme pak hrát tyhle role, musí to být takhle. Musíte hrát podle konvencí
na začátku, následovat konvence pro začátek a postupně, jak se stabilizujete ve skutečném pochopení, pak ty role, které hrajete,
odpadnou samy.


Není potřeba trvat  na tom, abyste se jakkoliv označovali. Na začátku se tomu neubráníme. Na začátku, jako teď, je to v pořádku,
je to lehké. Ještě jste se do toho nevrhli dost hluboko, aby vám to vadilo, ale postupně, postupně, jak jak mysl a Bytí se ponořuje
do energetického  pole satsangu, pak ta hrubší podoba ega se rozpouští a odehrává se jistý druh duchovního zjemňování. A postupně,
s tímto zjemňováním, je člověk schopen pochopit jemnější pravdy. To vše se děje  automaticky. Všechno se děje automaticky. Jestli je tam upřímnost, což znamená,  jestli je tam opravdu naléhavá potřeba svobody, jestli je tam opravdu naléhavá potřeba poznat Boha, pak se nemusíte motat kolem a pokoušet se řešit malé problémy tady a tamhle. Budete se soustředit na tu hlavní věc. Když pochopíte tu hlavní věc, všechno ostatní bude zajištěno. Nemůžete zalévat strom tím, že zaléváte listy. Je nutno jít ke kořeni. Musíte jít ke kořeni. Se vším jděte ke kořeni. Jestliže silně cítíte: "Ano, chci se probudit do toho, co je Pravda." Pak, jestli je vaše  touha opravdová, přivede vás k někomu s čistým srdcem, nebo k někomu, kdo vás může vést. Alespoň po několik dalších úseků. Jestli máte
dost štěstí, že potkáte džňánina nebo tak, pak vás mohou vést  po celou cestu. A v nejkratším čase.

Opravdu to není těžké, probudit se v Pravdě. Vůbec to není těžké. Co se zdá  poněkud těžké, je ochota jít za naše připoutanosti. Ochota zvládnout strach, který vyvstává, který v nás vyvolává pocit, že jít dál znamená jít  do záhuby a všechny tyhle věci, které jsou iluzemi mysli. A většina z nás už teď ví, že to není pravda. Že jsou to jen přeludy mysli. Mysl klamea říká vám kde co, aby vás odvrátila.

A kdo jste vy? Vědomí samo. Vědomí, které je dočasně v hypnotickém stavu a věří, že je pouhou osobností,
omezené Vědomí. Když ta potřeba vyvstane zevnitř vědomí jako  osobnosti, když trpí tou osobností, pak vytvoří úsilídostat sez osobnosti.


Kde je ta kniha, co jsem ti dal, ty sis to zapsala. Ještě jednou vám připomenu, co jsme říkali dnes ráno. Řekl jsem tohle, bavili jsme se v domě. Řeknu to znovu, protože jak jsme se bavili, tyhle věci se vynořily.

(Čte)

"Když ztratíš oči ega, vidíš očima Boha.

Když identita, když v nás  přetrvává identita, vidíme a zažíváme svět vytvořený pouze  našimi projekcemi.

Když ego odpadne, jen tehdy vidíme svět takový, jaký skutečně je."



Boží zázrak, zázrak existence. Znamená to, že všechno je v pořádku, všechno je  na svém dokonalém místě, dokonce hned teď.

Ale nebudete, nebudete to vědět, ani zažívat, ani oceňovat, dokud setrváváme ve stavu iluzí a jsme osobností.

Nebudete to zažívat, jaké to je. Budete to zažívat přes své projekce, přes vaši identitu. Jedině když stav ega je překročen
pomocí  dokonalého pochopení, pak se to potvrdí, uvidíte, "Áá!"

Protože lidé říkají: "Páni! Najednou je všechno krásné! Lidi jsou najednou tak skvělí!

Najednou zjišťuju, že všechny  starosti jsou pryč.


Probouzím se  s pocitem zdraví.

Mé vztahy s rodinou se změnily." Všechno tohle, najednou! Já na to: "Vždycky to bylo takhle.


Ale ty sis toho nikdy nevšímal, protože jsi šel za svými projekcemi, zrozenými z iluzí. Takže jsi to nikdy neviděl. Většinou lidi
cítí, že tak nějak, když jsou  ve stavu Milosti, tak zažívají nový svět. Ne, je to ten stejný svět, jen zažívaný  čerstvě a pravdivě,
takhle. Je to takhle.

Jsme hluboce propojeni s naší identitou, hluboce propojeni s naší identitou jako osobnost. To je kouzlo Vědomí. Že když žije ve svém autoportrétu jako osobnost, přilepí se na svůj vlastní obraz. A věří, že vlastní obraz je skutečností jeho jeho bytí. Má naléhavou potřebu jít za to, překročit to. Má přirozenou intuici, že osobnost nestačí. Ale má strach, protože neví, co se nachází za osobností. Ale to je jen ve stavu iluzí. Protože vy nejste schopni zhodnotit žádný stav, pokud z něj nevystoupíte. Pouze když vystoupíte z jednoho stavu do jiného, můžete se podívat a říct: "Á! Takže já jsem si neuvědomoval, že jsem byl v takovém napětí, sakra!" Ale když jste v něm a věříte tomu, vypadá to, že naplňuje vaše vědomí a cítíte to jako skutečné. Je jedna Země, ale miliardy světů. V každém těle, jedinečná kompozice, hraje se film o světě. A divák tohoto světa, ten, kdo zažívá tento svět, je vědomí ve formě osobnosti. Miliardy filmů, miliardy interpretací a v každém těle ta soukromá projekce vytváří přilnutí, že toto je můj svět, toho se nechci vzdát. A přesto, z přirozenosti, je donucen dál měnit ten film. Každý den je jedinečný, neopakovatelný, a přesto to mysl zaznamenává jako by to byl pravdivý svět.

Tak Bytí samo je identifikováno s osobností a bojí se. Bojí se. "Ach, já se bojím." Že osobnost se vypaří. A přitom osobnost není skutečná.

Je vymyšlená v každém okamžiku. Pod osobností je Vědomí. To nesmíšené Vědomí, které je zažíváno ve vibracích Přítomnosti nebo v pocitu "Já jsem", když znáte ten pocit "Já jsem" a není smíšený nebo propojený s nějakými jinými psychickými stavy nebo s identitou, pak vaše zážitky budou pravdivé. Dá se říci pravdivé. Ve skutečnosti žádný zážitek není pravdivý, ale budou pravdivější. Budou vlídnější, více milující, více Boží. Ale o ničem, co se zrodilo z času, se nedá říct, že je skutečné. Donekonečna se proměňující, vše se stále mění a je to správně, že se to mění.

Takže příležitostí pro lidskou existenci je najít to, co je neměnné.

Když lidská bytost najde to, co je neměnné, mohou sami... jedině pak si můžete užívat toho, co je neměnné. Nebudete ohroženi tím, co se mění, protože už jste objevili vaše bezčasové, vaše nepomíjející Já. Satsang usnadňuje toto vše uvidět. (Ticho) Nemělo by to vlastně trvat moc dlouho. Ale co stojí proti vám, dá se to takto říct, v té hře, je přetrvávající identita, reflex vědomí vrátit se zpět do své psychické identity, a také přilnutí k té identitě, a strach, který roste, nejistoty, které vyrůstají z toho stavu. A život musí poskytovat intenzivní a bolestivé zážitky, protože skrze intenzivní nebo bolestivé zážitky, nebo nudné, můžeme říct, nebo nemoci, ať jakékoliv krizové zážitky život poskytuje, tak má pouze asistovat Bytí, aby vytvořilo dostatečnou touhu vyrůst do dalšího stadia, abychom tak řekli. Džňánin překročil všechny stavy.

Je snazší překročit všechny stavy, než překročit jen některé. Jestli jen chcete překročit tenhle a tamten, tamten, bylo by to nemožné. Ale jestli chcete překročit všechny stavy, bude to velmi snadné. Protože chtít překročit některé znamená, že si ponecháte část identity. A jestliže si podržíte jakoukoliv identitu, ona ve vás zasadí semena iluzí a zmatku a zastaví rozvoj Vědomí, dá se říct.

Za chvíli už půjdu. Tak chce ještě někdo něco říct?

(Tazatelka 2:) Já chci poděkovat. Je tam taková vděčnost za všechno, za to, že jsem tě potkala v tomto životě, za to, cos mi ukázal, za to, co je tady za čistotu a sílu a lásku. Jsem velmi vděčná, gurudži.

(M:) To je dobré. Každý, kdo, každý, kdo znovuobjeví Sebe, jeho srdce bude naplněné vděčností.

Vděčnost je tvá nejpravdivější reakce, protože sis vydobyla své spasení. Být svobodný, být svobodný od tyranie iluzí. Vrátit se zpět ke stavu prázdnoty, ne té prázdnoty, které se mysl obává, ale pravé prázdnoty, kde není nikdo, kdo by plánoval nějakou existenci, není tam nikdo, kdo je pokojný. Není tam nikdo, kdo si uvědomuje. Je tam jen Vědomí. A ty jsi to Vědomí. A je ti to tak živě jasné, že všechna ta schémata mysli a to všechno, se tě nemůžou dotknout. Je to jako pes, který štěká na letícího ptáka. Mysl je velká (zvuky štěkání) a pták svobody je nedotčen. Dokonce i v tom je hodně. Dokonce i v tom je hodně.

Semena Milosti jsou v tobě už zasazena.

Postoj tvého srdce a tvoje pozornost by měly vždycky jen říkat : "Ano, zbav mě ega a nech mě splynout s tebou."

To je tvá malá práce. A buď tichá a důvěřuj a pozoruj. Nemusíš na sobě pracovat, nemusíš zpracovávat vůbec nic. Ale to, co ti bylo ukázáno, to se musíš snažit potvrzovat znovu a znovu, protože je to snadné.

Pravda nechce, abyste něco tvořili. Nemůžete tvořit nebo vylepšovat to, co už je dokonalé. Můžete to jen objevit. Ale jestli se sami identifikujete jako nedokonalí, mysl na sebe vezme podobu zrádce a předvede vám mnoho, mnoho triků a cestiček a technik a map a procedur, které budete konat, abyste dosáhli to, od čeho nemůžete nikdy být odděleni, ale jen si představovat, že jste od toho odděleni. Jsou tisíce bytostí, které zoufale touží slyšet to, co vy slyšíte nyní tak snadno.

Nechtějí to slyšet jen z knihy. Chtějí to slyšet z živé Přítomnosti. Živá Přítomnost neznamená to, že jsem v těle, nebo něco podobného. Protože, jak jsem vám už říkal, někteří lidé říkají, že: "Ano, musíte naslouchat a musíte být s živým Mistrem," a podobné věci. Skutečný Mistr, jak už jsem vlastně řekl, je jediný živý.

Podívejte... jestli chcete nějaký příklad: Ježíš Kristus opustil tělo před dvěma tisíci dvěma sty lety a přesto s ním stále mají lidé živoucí a dynamický vztah. Sai Baba ze Širdi opustil tělo před mnoha lety. I teď má žáky, nové žáky. Buddha, před 2 500 lety, a vznikají noví buddhisté. S kým mají ten vztah? Jen s nějakou praxí? Musí to být víc, než praxe. Praxe vás nemůže vzít za srdce. Jenom živoucí duch. Jestli milujete Krišnu, musíte milovat víc, než jen jeho historickou podobu. Můžete mít živý vztah s živým duchem Krišny.

Protože oni ukazují na to nesmrtelné ve vás. Když najdete nesmrtelné v sobě, budete znát to nesmrtelné, kterým jsou oni. Říká se: "I pouhá víra v nesmrtelnost džňánina vás činí nesmrtelnými." Protože na vás přejde ta Milost.

Neměli byste myslet na nic, co je mrtvé nebo pomíjivé, kromě iluzí.


Proč byste nemohli být další džňánin? Proč ne? Vynechme slovo "další", proč jím nejste teď? Proč další? Je to pouhá domněnka? Je to předurčenost? Ne, není. Milost a pochopení vám potvrdí vaše skutečné postavení, ale musí k tomu ve vás vyrůst upřímné rozhodnutí. Odkud se vezme? Protože ani upřímnost nemůžete vytvořit. Pouze Milost tak jedná. Ale z jedné věci si můžete vzít inspiraci, a sice, že To vás sem dovedlo!

A nikdy vás To neopustí. Jen vy se od Toho odvracíte.

Taková je hra.

Myslíte si, že Bůh může být oddělen od toho, co je tady? Chcete potkat Boha? Můžete potkat Boha hned teď, můžete potkat Boha. A řeknu ještě: zapomeňte na "setkání", protože setkání má v sobě budoucnost. Setkání znamená dva.

Takže zahoďte představu dvou, zahoďte představu setkání, zahoďte i představu "Já". Kdo to vykoná? Kdo to teď vykoná? Kdo to udělá? Kdo zná Boha teď? Kdo?

Kdo vám řekl, že musíte čekat? Kdo vám řekl, že příště? Kdo vám řekl, že jiný?

Protože jestli je Bůh nekonečný, Bůh musí teď být i tady, je to tak? Jak by odsud mohl Bůh utéct?

A kdo je skutečnější, vy nebo On?

A taky, kdo vám říká, že je tam rozdíl?

Jazyk vytvořil spoustu oddělenosti, ale vy jste tady byli ještě před vznikem jazyka. Byli jste tady ještě před jazykem. Byli jste tady ještě před vědomostmi, protože to jste vy, kdo zná vědomosti a taky vy, kdo zná nevědomost. Kdo jste vy?

Byli jste tady před představou oddělenosti nebo i jednoty.

Každý předstírá, každý předstírá. Všichni předstírají. Ale vy zapomenete, že předstíráte. (Smích)

Takže jste prázdní nebo plní?

(Ostatní:) Prázdní.

Jste někdo nebo nikdo?

Rosie řekla: "Děkuju ti, žes mi umožnil být nikým."

(T:) A jen nikdo je svobodný.

(M:) Ano

(T:) Jen nikdo je svobodný.

Navenek, samozřejmě, vypadáte, vypadáte, že jste ten nebo onen. To je v pořádku, navenek. Ale uvnitř, jste někým?

Nemusíte o tom mluvit, nemusíte to nikomu říkat. Ponechejte si to jako svoje tajemství.

(T2:) Gurudži, ta skutečnost, která byla v tobě tak zřetelně viděna, je teď jako... je taky tady. Není tam žádný rozdíl. A pořád si to uvědomuji. A taky to vnímám. Ano.

(M:) Když vidíš toho, kdo vnímá, že to nemá žádný tvar,

(T:) Ano.

(M:) tudíž to neroste, nemá začátek, nemá konec,

že tento opravdu nedělá nic, a přesto neutuchající aktivita pokračuje, aby se vymanila z této rozsáhlosti. Toto jsou naštěstí ne snadné věci, tak je nemusíte vysvětlovat. Nemusíte o tom nic říkat. Jen vězte a potvrzujte. A pak říkejte, co spontánně přichází, jak jdete životem, jděte, jak vás těší, bez pýchy.

Je to jako byste byli bytost, která je zevnitř vykuchaná a znovu naplněná prázdnotou. Nějaká božská preparace se s vámi stala.

A musíte si trochu přivyknout na ten pocit prázdnoty. Z počátku na to nejste zvyklí a lidé se cítí nepohodlně, někdy ztracení, zbyteční. jejich mysl chce porozumět. Chce třídit věci do kategorií. Ty jen dál pozoruj sebe a nacházej znovu ten velký prostor.

Pro ty, kteří mají v sobě tu naléhavou potřebu plně se probudit k tomu, k tomu, na co ukazuji, dal jsem vám nějaká vodítka, nějaké tipy. Vzdejte se představ, že máte nějaká práva v životě, nebo se ani nedotýkejte myšlenky na budoucnost. Protože všechny tyhle věci vás oslabují. Když nemáš práva, bereš vše jako dar. Když zahodíš pojem budoucnosti, jsi zase v reálném čase, znovu s vesmírem. Vzdej se potřeby, vzdej se potřeby patřit a být přijatý a celý svět bude tvým přítelem. Vzdej se sebe-definování a budeš patřit kamkoliv. Vzdej se představy, že můžeš někoho znát. Nemůžeš znát nikoho. Vzdej se představy, že můžeš něco vědět a najdeš Vědomí Univerza.

Vzdej se představy, že jsi tělem a budeš nepomíjejícím Já. Ale nikomu o tom neříkej.

Mysl neunese tento druh slov, a navíc, ve skutečnosti neexistuje.

Zamiluj se do prázdnoty. Zamiluj se do lásky, ale nebuď milostným příběhem.

Pak to budeš zažívat, svoji existenci budeš pociťovat jako prostor, který se pohybuje v prostoru.

Nesmírná láska bude s tebou a neochvějný klid, neztrácející se štěstí.

Budete smířeni s tím, že vám nikdo nerozumí, nikdo vám nikdy nerozumněl a ani vy jste nikomu nerozumněli. A přesto, zvláštním způsobem, znáte každou živou bytost. Znáte každou živou bytost. Když se jim podíváte do očí, víte, že ten, kdo se skrze ně dívá, jste vy!


A tak odejde strach.


Sémě osvícení je v Srdci každé živé bytosti a každé osoby. Síla probudit se ke svému Já je v každém.

Ale musíte překročit, nebo jít za přesvědčení o své vlastní materiálnosti. Musíte najít neduální Já jako vaši vlastní realitu. Nestarejte se o její nalezení v druhých, najděte ji v sobě. A ona se postará o vše ostatní, co potřebujete vědět.

Na jedné straně, paradoxem je, že všechno na světě vám opravdově pomáhá realizovat Já. Paradoxní je, že to vypadá, že je tam hodně sil, které hledání tvého Já sabotují. Obojí je pravda. Všechno je tady, aby ti pomáhalo objevovat tvoji věčnou přirozenost. A přesto, zdá se, že mnoho věcí tě vede k zapomnění, kdo jsi a k plýtvání energie na pomíjivé věci.

Protože jak už jsem říkal. čas říká: "Vše, co vidíte, vše, co si představujete, patří mně. Od mého zrození jako představy času jsem pozřel celý tento svět." Jen jednu věc čas nemůže pozřít, a tou je čisté Vědomí. Dokud je vaše tělo teplé, najděte toto Vědomí.

Dobře. Tak prozatím stačí, ne?

(T:) Ano. Měli byste ukázat všechny lidi v této místnosti, protože vy všichni se musíte probudit! (Smích) Podíváme se znovu na tenhle film, podíváme se znovu na tenhle film, jednou se podíváme znovu na tenhle film, nevím, kdy to bude, a já se podívám a řeknu: Probuzený, probuzený, probuzený, probuzený, probuzený. Probuzený. (Smích) Probuzený, probuzený. Probuzený. (Smích) Musím vám to říct. (Smích)
(T:) Díky.
(T:) S učitelem, jako jsi ty, musíme.
(T:) Ano.
(M:) Nedávám vám na výběr.
(T:) Ano. (Smích) (Ticho, smích)
(T:) Děkuju ti, gurudži.

(M:) Moc dobře, moc dobře. (Smích)


(T:) Musíme být tvoje nejlepší potrava. Musíme být tvoje nejlepší potrava.


(M:) Musíte být moje nejlepší potrava. Musíte se stát prašádem (posvěceným pokrmem). (Smích) Protože, už jsem to říkal, že? Není to dlouho, co jsme byli, pár lidí, v domě a Chitanya řekl: "Víš, já se cítím velmi... cítil jsem uvnitř bolest, protože vidím, jak blízko jsou ti Lakshmi a Krishnabai a Janaki, jsou s tebou a já bych rád byl taky tak blízko." A já jsem mu řekl: Víš co? Z mé strany není naprosto žádný důvod, nic, co by tě zastavovalo, abys mi byl blízký. Vlastně, proč vůbec mluvit o blízkosti? Proč ne jeden? Proč mluvit o blízkosti, blízkost jsou dva. Proč ne jeden? Takže tam není žádný důvod, nic z mé strany, co by tě oddělovalo od toho, čím jsem. Kromě tvé vlastní mysli. Tvá vlastní mysl tě o to připravuje. Protože něco chce zachovat tvoji autonomii ega. A připravuje tě, připravuje tě o tvoji vlastní věčnost. Takže jsi zodpovědný, tvá zodpovědnost je zacházet s životem, jako bys neměl čas. Ty nemáš čas se probudit. Ty nemáš čas na tu loterii.


Najdi v sobě to, co už je probuzeno.


Protože mysl to bude zkoušet a bude ti prodávat čas. Řekne ti: "Potřebuješ víc času, potřebuješ víc praxe, potřebuješ další retreat, potřebuješ další knihu, potřebuješ další Youtube, potřebuješ další, další, další, a ještě další život." A ty to koupíš! Protože už jsi to koupil předtím.

Nic na nebesích ti nikdy neřeklo, že jsi oddělený. To přišlo ze země. To vzešlo z pozemské mysli. Přišlo to z vědomí, protože ono musí hrát tu roli duality, musí hrát tu roli iluze. Musí hrát probouzení z této iluze. Musí hrát zotavování se z iluze. (Dlouhé ticho) Ráno odjíždíme z tohoto města, ale slova, která s vámi sdílím, ať vás nikdy neopustí.

Dobře. Tak ještě jednou, ať všichni, jejichž Srdce bije pro Pravdu, ať všichni, kdo z hloubi touží po svobodě, jsou v souzvuku s Nejvyšším Bytím, ať vaše nejhlubší přání, vaše modlitby se uskuteční, ať jsou naplněny. Ať rychle dojdete k realizaci Já, mimo pochybnosti. Ať se rozvinete v moudrosti a milující laskavosti, soucitu. A ať všichni, kteří vás potkají na cestě, jsou pohnuti, dojati, inspirováni vaším světlem a mírem, vaší otevřeností, laskavostí, tichem a moudrostí. Tak aby i oni našli stejnou Pravdu v sobě a byli šťastni. Tak se staň. Om.

(T:) Om. Om.

(M:) Šanti, Šanti, Šanti.

(Hudba)

Semena Milosti jsou v tobě už zasazena. Postoj tvého srdce a pozornost by měly vždy říkat: "Ano, zbav mě ega a nech mě splynout s Tebou."

(Hudba) Nic na nebesích vám nikdy neřeklo, že jste odděleni. (Hudba)

Tak ponechávám si vás ve svém srdci a jdu s vámi. (Hudba)
Návštěvník
 

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. dub 2016 8:28:06

Tvář probuzeného může zračit cokoliv, stejně jako tvář kohokoliv jiného, může rezonovat cokoliv.

Ale v naprosté většině, odráží vnitřní mír, radost, štěstí, lásku.

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Rada pro každého

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 25. čer 2016 20:57:36

T: Moje otázka je, jak zvládáš zdravotní problémy. Když se ti začne kazit zdraví, jak se s tím vypořádáváš, jako svědek života...

Mooji: Někdy můžou být zdravotní problémy obrovskou pomocí v objevení vlastního pravého Já. ...
Návštěvník
 

Re: Rada pro každého

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 25. čer 2016 21:01:18

Návštěvník píše:T: Moje otázka je, jak zvládáš zdravotní problémy. Když se ti začne kazit zdraví, jak se s tím vypořádáváš, jako svědek života...

Mooji: Někdy můžou být zdravotní problémy obrovskou pomocí v objevení vlastního pravého Já. ...


viewtopic.php?f=132&t=6261&p=123083#p120255
Návštěvník
 

Re: Rada pro každého

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 06. črc 2016 19:54:33

Mooji - Odpověď, která zabije každou otázku (The Answer That Kills Every Question)

Návštěvník
 

Re: Rada pro každého

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 07. črc 2016 19:59:27

Mooji - Mistrova rada č.3: Duchovno se nedá naučit, může jen rozkvést

Návštěvník
 

Re: Rada pro každého

Nový příspěvekod Jana » stř 27. črc 2016 6:23:44

Jedno malé pěkné cvičení od Moojiho



Mooji - Lehkost a volnost v několika minutách (A Few Minutes to Be Light and Free)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11166
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Rada pro každého

Nový příspěvekod Jana » pát 19. srp 2016 21:30:51

Mooji - Prostý a hluboký úvod do sebedotazování od Sri Moojiho (A Simple and Profound Introduction)

Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11166
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 04. zář 2016 21:39:34

Návštěvník
 

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Jana » ned 25. zář 2016 14:29:58

Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11166
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Jana » ned 25. zář 2016 14:40:41

m.PNG


m1.PNG
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11166
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Jana » úte 18. říj 2016 6:23:16



Mooji - Hledání životního partnera (Searching for a Life Partner)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11166
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Sebeodevzdání Milosti

Nový příspěvekod Jana » čtv 03. lis 2016 21:58:25



Mooji - Nemůžu najít svou mysl! (Laughing Buddha ~ I Can't Find My Mind!)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11166
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Rada pro každého

Nový příspěvekod Jana » ned 11. pro 2016 18:32:39



Láska je odpověď

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11166
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Další

Zpět na Mooji

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron