Návštěvník píše:Mooji - Hovoř bez identity
9.17 - Ztotožňuješ se s věcmi, které přicházejí a odcházejí. Proč to mohu říct? Protože je tady prostor, dimenze, můžeš to tak nazvat, vlastně to není ani dimenze, je to vlastně celistvost, která se nedá zastrašit fungováním tvé mysli.
Není vyrušována myšlenkami, netrpí psychickými útoky, nedostává se do deprese,
nic nechce, nic jí nechybí.
Jsme jí totálně, bezvýhradně, nevyhnutelně, a přesto si to zároveň nejsme vědomi.
Tohle je to velké tajemství.
A satsang dává prostor pro jeho objevení...
Přijela jsi, aby ses probudila k Já. Já tě znám jako Pravdu!
Nemluvím k tobě jako k osobě, neoslovuji tě jako osobu, mluvím k tobě jako k Vědomí, které hovoří s Vědomím o Vědomí.
Mohla bys dát šanci tomu, být chvíli bez identity?
Jak bys mluvila, kdybys neměla žádnou totožnost?...
Jak by ses chovala jako Bytí?
Bytí nepotřebuje vědět jak se má chovat.