Ajahn Brahm
Příspěvků: 8
• Stránka 1 z 1
Re: Návrat domů ke klidu a míru
od Vostálník » pon 13. úno 2023 10:25:56
Vcelku pěkná ukázka meditace v chůzi,
i když já tato záměrná cvičení považuji za sebevoblbováky,
myslím že je mnohem lepší a přirozenější dojít k meditaci v pohybu pomocí činnosti kterou člověk rád provádí,
jelikož vše se děje vcelku přirozeně bez násilí a především v mysli není vytvořen nějaké "místo" k pozorování,
k posunu uvědomování dochází spontánně a ne na podkladě představy a záměru...
A především, není to nějaká zkratka kterou se většinou obchází to, co obcházeno být nemá...
i když já tato záměrná cvičení považuji za sebevoblbováky,
myslím že je mnohem lepší a přirozenější dojít k meditaci v pohybu pomocí činnosti kterou člověk rád provádí,
jelikož vše se děje vcelku přirozeně bez násilí a především v mysli není vytvořen nějaké "místo" k pozorování,
k posunu uvědomování dochází spontánně a ne na podkladě představy a záměru...
A především, není to nějaká zkratka kterou se většinou obchází to, co obcházeno být nemá...
- Vostálník
Re: Ajahn Brahm
od Návštěvník » ned 01. bře 2026 17:28:31
Buddhovými slovy (1) - První ušlechtilá pravda | "Word of the Buddha" by Ajahn Brahm | [české znění]
Toto video z kanálu Ajahn Brahm česky je hlubokým rozborem První ušlechtilé pravdy, tedy pravdy o utrpení (dukkha). Obsah je velmi blízký učení Ramany Maharšiho a Nisargadatty Maharadže v tom, že demaskuje falešnou identitu „já“ a ukazuje na pomíjivost všeho, co považujeme za své.
První ušlechtilá pravda – Brána k osvobození
Video „Buddhovými slovy: První ušlechtilá pravda“ v podání Ajahna Brahma je zásadním studijním materiálem pro každého, kdo hledá skutečné poznání podstaty bytí. Ačkoliv vychází z buddhistického kánonu, jeho poselství je univerzální a rezonuje s učením mistrů jako byli Ramana Maharši nebo Nisargadatta Maharadž.
Hlavní body a duchovní vhledy:
Pochopení utrpení (Dukkha): Buddha v úvodu připomíná, že jsme uvězněni v cyklu znovuzrození a smrti (samsára) jen proto, že jsme dosud nepronikli do podstaty čtyř ušlechtilých pravd [00:29]. Utrpení není jen fyzická bolest, ale samotný proces lpění na pěti složkách existence (khandha).
Iluze „Já“ (Anattá): Video mistrně rozebírá pět složek, které tvoří naši zdánlivou osobnost: tělo, prožitky, vnímání, mentální formace a vědomí [09:18]. U každé z nich je zdůrazněno: „Není to moje, nejsem to já, nemá to trvalou podstatu.“ [10:42]. Toto je přímý most k dotazování Ramany Maharšiho „Kdo jsem já?“ – zjišťujeme, že vše, co můžeme pozorovat, není naším skutečným Já.
Metafory prázdnoty: Velmi silné jsou obrazy, které video používá k popisu reality:
Tělo je jako mořská pěna – prázdné a bez obsahu [19:33].
Prožitky jsou jako vodní bubliny, které hned prasknou [20:25].
Vnímání je jako fata morgána – pouhý klam [21:16].
Vůle je jako kmen banánovníku, který nemá žádné jádro [22:01].
Vědomí je jako trik kouzelníka [23:05].
Naléhavost praxe: Sekce o „trojím varování“ (stáří, nemoc a smrt) [25:38] nám nekompromisně připomíná, že naše tělesná schránka je „semeništěm nemocí“ a že odklad duchovní práce je nebezpečný. Jak by řekl Nisargadatta: „Opusťte to, co nejste, a to hned.“
Uvědomění si marnosti hledání v čase: Popis nesčetných životů a oceánu prolitých slz neslouží k vyvolání negativity, ale k hlubokému pochopení, že v rámci času a forem nelze nalézt trvalý klid. Toto poznání vede k přirozenému „odvrácení se“ od hledání štěstí v tom, co je pomíjivé, a k návratu do ticha nehybného Bytí, kterému se uprostřed všech těch dějů nikdy nic nestalo.
Závěr pro hledajícího:
Toto video není jen suchou teorií. Je to zrcadlo nastavené naší mysli. Pokud dokážeme nahlédnout, že „já“ je skutečně jen prázdný proces příčin a následků [03:58], začne se hroutit i samotné utrpení. Doporučujeme sledovat pozorně a v tichu, aby slova mohla proniknout pod povrch intelektu.
Toto video z kanálu Ajahn Brahm česky je hlubokým rozborem První ušlechtilé pravdy, tedy pravdy o utrpení (dukkha). Obsah je velmi blízký učení Ramany Maharšiho a Nisargadatty Maharadže v tom, že demaskuje falešnou identitu „já“ a ukazuje na pomíjivost všeho, co považujeme za své.
První ušlechtilá pravda – Brána k osvobození
Video „Buddhovými slovy: První ušlechtilá pravda“ v podání Ajahna Brahma je zásadním studijním materiálem pro každého, kdo hledá skutečné poznání podstaty bytí. Ačkoliv vychází z buddhistického kánonu, jeho poselství je univerzální a rezonuje s učením mistrů jako byli Ramana Maharši nebo Nisargadatta Maharadž.
Hlavní body a duchovní vhledy:
Pochopení utrpení (Dukkha): Buddha v úvodu připomíná, že jsme uvězněni v cyklu znovuzrození a smrti (samsára) jen proto, že jsme dosud nepronikli do podstaty čtyř ušlechtilých pravd [00:29]. Utrpení není jen fyzická bolest, ale samotný proces lpění na pěti složkách existence (khandha).
Iluze „Já“ (Anattá): Video mistrně rozebírá pět složek, které tvoří naši zdánlivou osobnost: tělo, prožitky, vnímání, mentální formace a vědomí [09:18]. U každé z nich je zdůrazněno: „Není to moje, nejsem to já, nemá to trvalou podstatu.“ [10:42]. Toto je přímý most k dotazování Ramany Maharšiho „Kdo jsem já?“ – zjišťujeme, že vše, co můžeme pozorovat, není naším skutečným Já.
Metafory prázdnoty: Velmi silné jsou obrazy, které video používá k popisu reality:
Tělo je jako mořská pěna – prázdné a bez obsahu [19:33].
Prožitky jsou jako vodní bubliny, které hned prasknou [20:25].
Vnímání je jako fata morgána – pouhý klam [21:16].
Vůle je jako kmen banánovníku, který nemá žádné jádro [22:01].
Vědomí je jako trik kouzelníka [23:05].
Naléhavost praxe: Sekce o „trojím varování“ (stáří, nemoc a smrt) [25:38] nám nekompromisně připomíná, že naše tělesná schránka je „semeništěm nemocí“ a že odklad duchovní práce je nebezpečný. Jak by řekl Nisargadatta: „Opusťte to, co nejste, a to hned.“
Uvědomění si marnosti hledání v čase: Popis nesčetných životů a oceánu prolitých slz neslouží k vyvolání negativity, ale k hlubokému pochopení, že v rámci času a forem nelze nalézt trvalý klid. Toto poznání vede k přirozenému „odvrácení se“ od hledání štěstí v tom, co je pomíjivé, a k návratu do ticha nehybného Bytí, kterému se uprostřed všech těch dějů nikdy nic nestalo.
Závěr pro hledajícího:
Toto video není jen suchou teorií. Je to zrcadlo nastavené naší mysli. Pokud dokážeme nahlédnout, že „já“ je skutečně jen prázdný proces příčin a následků [03:58], začne se hroutit i samotné utrpení. Doporučujeme sledovat pozorně a v tichu, aby slova mohla proniknout pod povrch intelektu.
- Návštěvník
Re: Ajahn Brahm
od Návštěvník » pon 27. dub 2026 10:39:39
Buddhovými slovy (2) - Druhá a třetí ušlechtilá pravda | "Word of the Buddha" by Ajahn Brahm [české znění]
Druhé pokračování cyklu „Buddhovými slovy“ s Ajahnem Brahmem nás vede k jádru problému: k mechanismu, kterým sami sebe (zdánlivě) oddělujeme od nekonečné blaženosti Bytí. Pokud první pravda popsala "nemoc", druhá a třetí pravda přinášejí diagnózu a naději na úplné uzdravení.
Klíčové vhledy a propojení s cestou Jáství:
Touha (Tanhá) jako motor neklidu: Příčinou utrpení je chtění [00:43] – neukojená žízeň, která nás neustále žene k dalším prožitkům. Nejde jen o touhu po smyslových požitcích, ale i o touhu po bytí (stávání se někým) nebo touhu po nebytí (úniku). Z pohledu advaity je toto "chtění" pohybem mysli pryč od přítomného Bytí.
Karma jako dědictví záměru: Video připomíná, že jsme dědici svých vlastních činů [08:16]. Karma není trest, ale zákonitost. Dokud se považujeme za odděleného aktéra, který „chce“ a „jedná“, jsme vázáni následky. Skutečná svoboda přichází až s rozpoznáním, že za vším tím dějem není žádná trvalá bytost [15:33].
Nibána – Vyhasnutí iluze: Třetí ušlechtilá pravda hovoří o ukončení utrpení skrze vyhasnutí žízně a odporu [09:55]. Ajahn Brahm cituje ctihodného Sáryputu: „Nibána je úplné vyhasnutí sebeklamu“ [13:38]. Je to stav, kdy pět složek existence – tělo, prožitky, vnímání, mentální formace i vědomí – přestává být palivem pro utrpení.
Metafora vozidla: Nádherný moment nastává, když osvícená mnižka Vadirá odpovídá Márovi (pokušiteli) [15:24]. Vysvětluje, že „bytost“ je jen konvenční označení, podobně jako slovo „vozidlo“ označuje soubor součástek. Není tu žádná skutečná bytost, která by trpěla. To je bod, kde se buddhismus potkává s Ramanovým dotazováním: Když zmizí koncept „já“, kdo zbývá?
Neochvějnost skály: Arhant (osvobozený) je přirovnáván k tvrdé skále, se kterou nepohne ani silný vítr [14:29]. Smyslové podněty přicházejí a odcházejí, ale klid a neochvějnost mysli zůstávají nedotčeny. To je to „Boží království“, které je v nás, nezávisle na vnějších okolnostech.
Závěrečné zamyšlení:
Ukončení utrpení není o tom, že svět přestane existovat, ale o tom, že přestáváme bojovat s tím, co JE. Jakmile vyhasne touha mít věci jinak, než jsou, zbývá jen ticho a mír, který Ajahn Brahm popisuje jako ten nejvznešenější stav [12:40]. Jakmile poznáme, že nejsme ani těmi součástkami, ani tím vozidlem, utrpení už nemá kam usednout.
Druhé pokračování cyklu „Buddhovými slovy“ s Ajahnem Brahmem nás vede k jádru problému: k mechanismu, kterým sami sebe (zdánlivě) oddělujeme od nekonečné blaženosti Bytí. Pokud první pravda popsala "nemoc", druhá a třetí pravda přinášejí diagnózu a naději na úplné uzdravení.
Klíčové vhledy a propojení s cestou Jáství:
Touha (Tanhá) jako motor neklidu: Příčinou utrpení je chtění [00:43] – neukojená žízeň, která nás neustále žene k dalším prožitkům. Nejde jen o touhu po smyslových požitcích, ale i o touhu po bytí (stávání se někým) nebo touhu po nebytí (úniku). Z pohledu advaity je toto "chtění" pohybem mysli pryč od přítomného Bytí.
Karma jako dědictví záměru: Video připomíná, že jsme dědici svých vlastních činů [08:16]. Karma není trest, ale zákonitost. Dokud se považujeme za odděleného aktéra, který „chce“ a „jedná“, jsme vázáni následky. Skutečná svoboda přichází až s rozpoznáním, že za vším tím dějem není žádná trvalá bytost [15:33].
Nibána – Vyhasnutí iluze: Třetí ušlechtilá pravda hovoří o ukončení utrpení skrze vyhasnutí žízně a odporu [09:55]. Ajahn Brahm cituje ctihodného Sáryputu: „Nibána je úplné vyhasnutí sebeklamu“ [13:38]. Je to stav, kdy pět složek existence – tělo, prožitky, vnímání, mentální formace i vědomí – přestává být palivem pro utrpení.
Metafora vozidla: Nádherný moment nastává, když osvícená mnižka Vadirá odpovídá Márovi (pokušiteli) [15:24]. Vysvětluje, že „bytost“ je jen konvenční označení, podobně jako slovo „vozidlo“ označuje soubor součástek. Není tu žádná skutečná bytost, která by trpěla. To je bod, kde se buddhismus potkává s Ramanovým dotazováním: Když zmizí koncept „já“, kdo zbývá?
Neochvějnost skály: Arhant (osvobozený) je přirovnáván k tvrdé skále, se kterou nepohne ani silný vítr [14:29]. Smyslové podněty přicházejí a odcházejí, ale klid a neochvějnost mysli zůstávají nedotčeny. To je to „Boží království“, které je v nás, nezávisle na vnějších okolnostech.
Závěrečné zamyšlení:
Ukončení utrpení není o tom, že svět přestane existovat, ale o tom, že přestáváme bojovat s tím, co JE. Jakmile vyhasne touha mít věci jinak, než jsou, zbývá jen ticho a mír, který Ajahn Brahm popisuje jako ten nejvznešenější stav [12:40]. Jakmile poznáme, že nejsme ani těmi součástkami, ani tím vozidlem, utrpení už nemá kam usednout.
- Návštěvník
Re: Ajahn Brahm
od Návštěvník » úte 28. dub 2026 17:56:57
Buddhovými slovy (3) - Čtvrtá ušlechtilá pravda - Správný názor | "Word of the Buddha" | Ajahn Brahm
Komentář k videu: Správný názor – Brána k osvobození
Třetí díl série „Buddhovými slovy“ s Ajahnem Brahmem nás uvádí do praxe. Už víme, co je utrpení i jeho příčina, a nyní dostáváme do rukou nástroj: Ušlechtilou osmidílnou stezku. Celý tento proces začíná právě u „Správného názoru“, protože bez něj bychom jen bloudili v kruhu slepé víry nebo nesmyslných teorií.
Co nám toto video odkrývá?
Střední cesta mezi extrémy: Buddha varuje před dvěma slepými uličkami – honbou za smyslovými požitky i přehnanou askezí, která trýzní tělo [01:07]. Střední cesta není kompromis, ale cesta moudrosti, která nám otevírá oči a vede k vnitřnímu klidu.
Past teoretizování: Velmi osvěžující je pasáž o „neužitečných otázkách“ [08:23]. Buddha nás přirovnává k člověku zasaženému šípem, který odmítá ošetření, dokud se nedozví, kdo na něj vystřelil a z jakého dřeva je šíp vyroben. Cílem není filozofovat o nekonečnosti vesmíru, ale vytáhnout šíp utrpení, který nás pálí právě teď.
Rozbití iluze o trvalém Já: Klíčem k osvobození je nahlédnout, že žádná z pěti složek naší existence (tělo, prožitky, vnímání, vůle, vědomí) není naším trvalým já [07:32]. Jak říká Ajahn Brahm: „Není to moje, nejsem to já, není to má trvalá podstata“ [08:13]. Toto je ten „Správný názor“, který nás vymaňuje z pout ega.
Podobenství o ohni: Pokud oheň vyhasne, nedává smysl se ptát, kam odešel [18:21]. Stejně tak je to s probuzenou bytostí. Když dojde palivo (chtění), proces prostě ustane. Nejde o zánik něčeho skutečného, ale o vyhasnutí procesu, který nám působil bolest.
Vstup do proudu (Sótápana): Kdo odloží první tři pouta (iluzi o trvalém já, pochybnosti a lpění na rituálech), vstupuje do proudu [25:14]. Takový člověk už nezabloudí a směřuje k úplnému probuzení, což je dar, který převyšuje nadvládu nad celou zemí [26:04].
Proč je to důležité pro nás?
Z pohledu Bytí, o kterém jsme mluvili minule, je toto video návodem, jak odstranit to „zabednění“, které nám brání vidět Boží království v každém atomu. Pokud přestaneme lpět na myšlence „já jsem toto tělo“ nebo „já jsem tyto pocity“, zbude jen čisté, nepodmíněné Bytí.
Jak je řečeno v závěru videa: „Utrpení je, avšak nikdo, kdo by trpěl... Cesta je, avšak nikdo, kdo by po ní kráčel“ [39:03]. To je ta nejvyšší pravda, která nás činí skutečně svobodnými.
Komentář k videu: Správný názor – Brána k osvobození
Třetí díl série „Buddhovými slovy“ s Ajahnem Brahmem nás uvádí do praxe. Už víme, co je utrpení i jeho příčina, a nyní dostáváme do rukou nástroj: Ušlechtilou osmidílnou stezku. Celý tento proces začíná právě u „Správného názoru“, protože bez něj bychom jen bloudili v kruhu slepé víry nebo nesmyslných teorií.
Co nám toto video odkrývá?
Střední cesta mezi extrémy: Buddha varuje před dvěma slepými uličkami – honbou za smyslovými požitky i přehnanou askezí, která trýzní tělo [01:07]. Střední cesta není kompromis, ale cesta moudrosti, která nám otevírá oči a vede k vnitřnímu klidu.
Past teoretizování: Velmi osvěžující je pasáž o „neužitečných otázkách“ [08:23]. Buddha nás přirovnává k člověku zasaženému šípem, který odmítá ošetření, dokud se nedozví, kdo na něj vystřelil a z jakého dřeva je šíp vyroben. Cílem není filozofovat o nekonečnosti vesmíru, ale vytáhnout šíp utrpení, který nás pálí právě teď.
Rozbití iluze o trvalém Já: Klíčem k osvobození je nahlédnout, že žádná z pěti složek naší existence (tělo, prožitky, vnímání, vůle, vědomí) není naším trvalým já [07:32]. Jak říká Ajahn Brahm: „Není to moje, nejsem to já, není to má trvalá podstata“ [08:13]. Toto je ten „Správný názor“, který nás vymaňuje z pout ega.
Podobenství o ohni: Pokud oheň vyhasne, nedává smysl se ptát, kam odešel [18:21]. Stejně tak je to s probuzenou bytostí. Když dojde palivo (chtění), proces prostě ustane. Nejde o zánik něčeho skutečného, ale o vyhasnutí procesu, který nám působil bolest.
Vstup do proudu (Sótápana): Kdo odloží první tři pouta (iluzi o trvalém já, pochybnosti a lpění na rituálech), vstupuje do proudu [25:14]. Takový člověk už nezabloudí a směřuje k úplnému probuzení, což je dar, který převyšuje nadvládu nad celou zemí [26:04].
Proč je to důležité pro nás?
Z pohledu Bytí, o kterém jsme mluvili minule, je toto video návodem, jak odstranit to „zabednění“, které nám brání vidět Boží království v každém atomu. Pokud přestaneme lpět na myšlence „já jsem toto tělo“ nebo „já jsem tyto pocity“, zbude jen čisté, nepodmíněné Bytí.
Jak je řečeno v závěru videa: „Utrpení je, avšak nikdo, kdo by trpěl... Cesta je, avšak nikdo, kdo by po ní kráčel“ [39:03]. To je ta nejvyšší pravda, která nás činí skutečně svobodnými.
- Návštěvník
Příspěvků: 8
• Stránka 1 z 1