Téma osvícení

[Veil]

Dobře, Veile, řekla bych, že máš pravdu, ano, žádný mistr to, o co v tom poznání jde, nechápe, protože cokoliv pochopíte, není ONO, jak říkával Nisargadatta.

Takže není žádné poznání, ale pochopení je?

No s jazykem je to těžké. Že jsou nesmysly mistrů označovány za nepochopení a zároveň je říkáno, že pochopení je nepochopení, je prostě limitace slov. Mistři totiž vždycky vychází z poznání a pochopení. A to je to nepochopení. A samozřejmě nejsou žádní mistři, ale pro účel diskuze to nebude neustále opisováno, takže můžeš vrtat do slov a hledat rozpory, ale ve finále vždycky napadáš jen vlastní nepochopení. Zdánlivě samozřejmě.

Zvaž to, že pochopení pramení z mysli (z iluze) a poznání mysl přesahuje.

To jsou jen další nesmysly mistrů.

Dejme tomu, že se nepoužije pro popis toho "co je" výraz sat-čit-ánanda, ale je možné připustit, že při popisu toho "co je" vyvstávají slova: ráj, dokonalý, úžasný, čistý, svobodný, absolutní, nekonečný, láska, což je ve své podstatě totéž?

A jsme opět u tvé snahy obhajovat mistry tím, že vezmeš to nejobecnější a pokoušíš se říct, že pokud třeba používají stejné slovo, nebo mluví o něčem podobném, nemůžou se tolik plést. Že vlastně mluví o tom samém, jako je tahle zpráva a ta zpráva je pak nemůže odhalit jako mluvící nesmysly s tím, že nerozumí ani základům neduality.

No tak se na to jak ty říkáš podíváme podrobněji, jestli se aspoň někde trefují, jak se snažíš pořád dokázat.

Takže mistři:
Tohle je poznatelné, existuje cesta k poznání, existují skuteční jedinci se svobodnou vůlí a možností volby, když se budou snažit, můžou dojít k osvícení a pak se stanou osvícenou osobou. Tohle se rozděluje na něco skutečného a něco neskutečného. Poznání pravé podstaty nebo něčeho skutečného (pravé já, univerzální vědomí) je účel života, je lepší být osvícený než nebýt osvícený. Osvícení je realizace toho, že vše je vědomí, nebo pravé já.

Tahle zpráva:
Tohle je nepoznatelné. Není žádná cesta k poznání tohohle a není nikdo, kdo by po ní mohl jít. Osvícení netvoří osvícené jedince, nejsou žádní jedinci, nikdo nemá svobodnou vůli ani možnost volby. Tohle se nerozděluje na podstatu a zbytek, není to rozdělené na skutečné a neskutečné. Není žádné poznání, to je jen součást snu o existenci jedince. Není vůbec žádný subjekt ani objekt.

Tak co? Je to stejné? Mluví o tom samém? Je to přesně jak říkal A. Müller, v tom snu to skutečně tak vypadá a je možné dojít k závěru, že všechno je vědomí, ale to je pořád sen. A tam se mistři nachází a odtud jejich učení pramení a tam i míří. Stejné to prostě není.

[Veil]

Ano bude to stačit,

Naučíš se všemu čemu je zapotřebí a dostane tě to nekonečně daleko...

Leda ve snu.

To, že není žádná mysl je plácání tvé pitome zacyklovane myslí,
Mysl si může myslet cokoliv, třeba že neexistuje nebo že nemyslí,
Tvá mysl prostě plácá hlouposti a tím dokazuje že je hloupá a zacyklovana

Není žádná mysl. Ale jestli mi tu svou ukážeš, tak se nechám přesvědčit. Tak šup, ukaž mi mysl

Cože ti doporučuji?
No přece paradox, všechny možné možnosti mezi protiklady,
A ne jen jednu hloupost jako ty na které se točíš a vše další popiras...

Tady se jen popírají zjevné nesmysly. Jako mysl, vědomí, osvícení, všechno co řeknou mistři a podobně.

Ale ano točíš se na predstave že není žádný já,
Nic jinýho neděláš jen toto,
Zrejme tě to naplňuje štěstím, vo nejaký lásce jsi tady přece stebetal ty a ne já...
Překvápko co, já si hodně velký pitominy pamatuji...

No překvápko to ani není. Jako není překvápko, že se odmlčíš, když máš odpovědět na moje otázky. Třeba jak můžeš tvrdit, že je všechno vědomí, které je vším, když ty nejsi vědomím, které je vším. A když ty nejsi vědomím, které je vším, tak vědomí nemůže byt vším, viď?

[Veil]

Navíc,
Je nesmyslné tvrdit, že se zde dějí činnosti
A zároveň tvrdit že není žádný já,
Protože já je uvědomění a to je činnost...

Já není uvědomění. Může to tak vypadat ve snu. Ale není to tak. Není žádné já. Není žádné uvědomění.

Takže jak činnost uvědomění tak i já jenž je uvědoměním prostě jsou, protože je to dění...

Ano, tak to ve snu může vypadat. A přesně jen tak daleko se každý mistr dostal.

[Veil]

Možná si jen neuvědomuje že si uvědomuje že neexistuje,
A proto tak vyvádí s tou svou neexistenci...

Možná si jen ty neuvědomuješ, že uvědomění je jen příběh.

[Jana]

Dobře, Veile, řekla bych, že máš pravdu, ano, žádný mistr to, o co v tom poznání jde, nechápe, protože cokoliv pochopíte, není ONO, jak říkával Nisargadatta.

Takže není žádné poznání, ale pochopení je?

No s jazykem je to těžké. Že jsou nesmysly mistrů označovány za nepochopení a zároveň je říkáno, že pochopení je nepochopení, je prostě limitace slov. Mistři totiž vždycky vychází z poznání a pochopení. A to je to nepochopení. A samozřejmě nejsou žádní mistři, ale pro účel diskuze to nebude neustále opisováno, takže můžeš vrtat do slov a hledat rozpory, ale ve finále vždycky napadáš jen vlastní nepochopení. Zdánlivě samozřejmě.

Takhle se to může jevit ve Tvé osobní mysli, ale to neznamená, že v jiné osobní mysli se to nejeví jinak nebo že to je skutečnost.

Zvaž to, že pochopení pramení z mysli (z iluze) a poznání mysl přesahuje.

To jsou jen další nesmysly mistrů.

Mluvíš o možnosti něco nechápat, ale nerozlišuješ, že poznání je hlubší, než pochopení?

Dejme tomu, že se nepoužije pro popis toho "co je" výraz sat-čit-ánanda, ale je možné připustit, že při popisu toho "co je" vyvstávají slova: ráj, dokonalý, úžasný, čistý, svobodný, absolutní, nekonečný, láska, což je ve své podstatě totéž?

A jsme opět u tvé snahy obhajovat mistry tím, že vezmeš to nejobecnější a pokoušíš se říct, že pokud třeba používají stejné slovo, nebo mluví o něčem podobném, nemůžou se tolik plést. Že vlastně mluví o tom samém, jako je tahle zpráva a ta zpráva je pak nemůže odhalit jako mluvící nesmysly s tím, že nerozumí ani základům neduality.

Líbí se mi, jak sebevědomě trváš na tom, že Ty na rozdíl od mistrů tomu rozumíš a z toho titulu si je můžeš troufnout kritizovat.

No tak se na to jak ty říkáš podíváme podrobněji, jestli se aspoň někde trefují, jak se snažíš pořád dokázat.

No, tak na to se těším.

Takže mistři:
Tohle je poznatelné, existuje cesta k poznání, existují skuteční jedinci se svobodnou vůlí a možností volby, když se budou snažit, můžou dojít k osvícení a pak se stanou osvícenou osobou. Tohle se rozděluje na něco skutečného a něco neskutečného. Poznání pravé podstaty nebo něčeho skutečného (pravé já, univerzální vědomí) je účel života, je lepší být osvícený než nebýt osvícený. Osvícení je realizace toho, že vše je vědomí, nebo pravé já.

Tahle zpráva:
Tohle je nepoznatelné. Není žádná cesta k poznání tohohle a není nikdo, kdo by po ní mohl jít. Osvícení netvoří osvícené jedince, nejsou žádní jedinci, nikdo nemá svobodnou vůli ani možnost volby. Tohle se nerozděluje na podstatu a zbytek, není to rozdělené na skutečné a neskutečné. Není žádné poznání, to je jen součást snu o existenci jedince. Není vůbec žádný subjekt ani objekt.

Tak co? Je to stejné? Mluví o tom samém? Je to přesně jak říkal A. Müller, v tom snu to skutečně tak vypadá a je možné dojít k závěru, že všechno je vědomí, ale to je pořád sen. A tam se mistři nachází a odtud jejich učení pramení a tam i míří. Stejné to prostě není.

Trošku Tě zabrzdím. Naprostá většina obyvatel této planety prožívá jako jedinou skutečnost relativní realitu, proto kompromisní neučitelé používají slovník duality, jiný ostatně ani není.

Mrkni na to, co píšeš sám v kontextu s tím, co píšeš o mistrech:

Tohle je poznatelné, existuje cesta k poznání, existují skuteční jedinci se svobodnou vůlí a možností volby, když se budou snažit, můžou dojít k osvícení a pak se stanou osvícenou osobou.

Dejme tomu, že tady vůbec nechápeme, o čem mluvíš. Tobě se to nakonec podaří nám vysvětlit, co ta nedualita je a my to uvidíme stejně jako to vidíš Ty. Můžeme brát celý ten rozhovor jako cestu od nechápání k poznání poznatelného, kdy se rozplynula iluze, že jsme skutečnými jedinci. To, co jsi Ty, my, mistři, nemá šanci být jakkoliv rozdílné...

Na druhé straně prakticky u každého mistra najdeš opakovaně připomenutí, že žádná cesta ve skutečnosti neexistuje, že neexistují žádné skutečně oddělené individuality, nikdo, kdo by se mohl stát něčím jiným, než je.

A další věcí je, že je tady ten paradox ohledně úsilí, který naprosto výstižně popisuje například Osho:

"Vzpomínám si na ten osudový den, 23.března 1953. Mnoho životů jsem se snažil - pracoval na sobě, usiloval, dělal, co bylo jenom možné - a k ničemu nedošlo. Nyní chápu, proč k ničemu nedošlo. Bariérou bylo samotné úsilí. Zábranou byl sám žebřík, po němž jsem šplhal. Překážkou bylo samotná potřeba hledat. To neznamená, že je toho možné dosáhnout bez hledání. Hledání je nezbytné, ale pak přijde okamžik, kdy hledání musí odpadnout. Člun je potřebný k tomu, aby nás přenesl přes řeku, ale pak přijde okamžik, kdy musíte z člunu vystoupit, úplně na něj zapomenout, nechat ho za sebou. Úsilí je potřeba. Bez úsilí nejde nic. Ale jenom s úsilím též nic nejde."

[Jana]

Možná si jen neuvědomuje že si uvědomuje že neexistuje,
A proto tak vyvádí s tou svou neexistenci...

Možná si jen ty neuvědomuješ, že uvědomění je jen příběh.

Samo uvědomění je bez příběhu.

[Veil]

Mluvíš o možnosti něco nechápat, ale nerozlišuješ, že poznání je hlubší, než pochopení?

Tak znova. Není žádné poznání. Já nemám žádné poznání. Co vypadá jako poznání, je jen tohle, tvářící se jako poznání.

Líbí se mi, jak sebevědomě trváš na tom, že Ty na rozdíl od mistrů tomu rozumíš a z toho titulu si je můžeš troufnout kritizovat.

Jsou to prostě tak očividné nesmysly, že dítě ve 3. třídě ZŠ, když pochopí koncept, že něco je vším, by lehko označilo všechny ty nesmysly za nesmysly. Opravdu to není raketová věda.

Trošku Tě zabrzdím. Naprostá většina obyvatel této planety prožívá jako jedinou skutečnost relativní realitu.

To ale nevíš. Respektive myslíš si, že to víš, ale nevíš.

Dejme tomu, že tady vůbec nechápeme, o čem mluvíš. Tobě se to nakonec podaří nám vysvětlit, co ta nedualita je a my to uvidíme stejně jako to vidíš Ty. Můžeme brát celý ten rozhovor jako cestu od nechápání k poznání poznatelného, kdy se rozplynula iluze, že jsme skutečnými jedinci. To, co jsi Ty, my, mistři, nemá šanci být jakkoliv rozdílné...

Není to cesta nikam. Nejde to nijak definovat, ale s trochou nadsázky by se dalo říct, že podstatou toho jak říkáš pochopení (není to pochopení), je úplně opačný proces, než znáš od mistrů. Ne tedy od nepochopení k pochopení, ale od pochopení k nepochopení. Ani to samozřejmě není správně, ale snažím se jít vstříc tomu co říkáš a naznačit ti, že všechno co si o čemkoliv myslíš, je špatně, protože vycházíš z neověřeného předpokladu, že je něco skutečného.

Na druhé straně prakticky u každého mistra najdeš opakovaně připomenutí, že žádná cesta ve skutečnosti neexistuje, že neexistují žádné skutečně oddělené individuality, nikdo, kdo by se mohl stát něčím jiným, než je.

Jasně a hned další větou ti řeknou co máš dělat, aby ses dostala tam, co jsou oni. Navíc pro ně to vede jen k ultimátnímu subjektu, kterým je to jejich univerzální vědomí nebo pravé já. Celé je to jen sen.

A další věcí je, že je tady ten paradox ohledně úsilí, který naprosto výstižně popisuje například Osho:

Osho se jako každý mistr plete.

"Vzpomínám si na ten osudový den, 23.března 1953. Mnoho životů jsem se snažil - pracoval na sobě, usiloval, dělal, co bylo jenom možné - a k ničemu nedošlo.

To jsou zas nesmysly, nechápu, že po takovém úvodu mu ještě může být dáván nějaký kredit. Vzhledem k tomu, že to takhle vypráví po svém domnělém osvícení (což je samozřejmě nesmysl), je hned vidět, že je pořád totálně ve snu.

Nyní chápu, proč k ničemu nedošlo. Bariérou bylo samotné úsilí. Zábranou byl sám žebřík, po němž jsem šplhal. Překážkou bylo samotná potřeba hledat. To neznamená, že je toho možné dosáhnout bez hledání. Hledání je nezbytné, ale pak přijde okamžik, kdy hledání musí odpadnout.

Nesmysl.

Člun je potřebný k tomu, aby nás přenesl přes řeku, ale pak přijde okamžik, kdy musíte z člunu vystoupit, úplně na něj zapomenout, nechat ho za sebou. Úsilí je potřeba. Bez úsilí nejde nic. Ale jenom s úsilím též nic nejde."

Nejen nesmysl, ale přímé popření toho, že neexistují žádné individuality. Klasický mistr plný nesmyslů.

[Veil]

Samo uvědomění je bez příběhu.

Samo uvědomění je sen.

[Jana]

Mluvíš o možnosti něco nechápat, ale nerozlišuješ, že poznání je hlubší, než pochopení?

Tak znova. Není žádné poznání. Já nemám žádné poznání. Co vypadá jako poznání, je jen tohle, tvářící se jako poznání.

Takže nemáš problém s tím, jak se ve Tvé mysli jeví to, co říkají mistři? Není tady tedy vůbec žádné poznání, ani poznání, že to, co říkají mistři je něco jiného, než říkáš Ty? Není tu ani poznání, že se ve Tvé mysli objevila myšlenka, že mistři jsou podvodníci a tu myšlenku tady prezentuješ, abychom my ostatní pochopili Tvé poznání?

[Jana]

Není to cesta nikam. Nejde to nijak definovat, ale s trochou nadsázky by se dalo říct, že podstatou toho jak říkáš pochopení (není to pochopení), je úplně opačný proces, než znáš od mistrů.Ne tedy od nepochopení k pochopení, ale od pochopení k nepochopení.

Tak ještě jednou znovu:

Tak se to jeví jen hledači. Nepochopení, o kterém se tu píše, je nepochopení toho úplně základního konceptu, co nedualita vůbec je. Ani ten nejzákladnější koncept žádný mistr nechápe.

Dobře, Veile, řekla bych, že máš pravdu, ano, žádný mistr to, o co v tom poznání jde, nechápe, protože cokoliv pochopíte, není ONO, jak říkával Nisargadatta.

Zkus číst, co píšu, abych to nemusela psát pořád znovu dokolečka.

[Jana]

... snažím se jít vstříc tomu co říkáš a naznačit ti, že všechno co si o čemkoliv myslíš, je špatně, protože vycházíš z neověřeného předpokladu, že je něco skutečného.

Krásná práce, Veile. Jestli jsi tím chtěl naznačit, že cokoliv je možné si o čemkoliv myslet, že je špatně, není skutečné, tak

To mám radost.

Osho se jako každý mistr plete..... Klasický mistr plný nesmyslů.

A tohle, co si o něm myslíš, už zase špatně je?

[Jana]

Veile, nemusíš mě přesvědčovat o tom, že je Ti jasné, co není.

Zkus vysvětlit, co je.

Díky

[Veil]

Takže nemáš problém s tím, jak se ve Tvé mysli jeví to, co říkají mistři?

Není žádná moje mysl. Já nemám problém s ničím, protože není žádné já.

Není tady tedy vůbec žádné poznání, ani poznání, že to, co říkají mistři je něco jiného, než říkáš Ty?

Naprosto žádné poznání. Všechno se jen zdánlivě děje samo od sebe. Zdánlivě se objevují nesmysly zdánlivých mistrů a stejně tak se objevují reakce, že jsou to nesmysly.

Není tu ani poznání, že se ve Tvé mysli objevila myšlenka, že mistři jsou podvodníci a tu myšlenku tady prezentuješ, abychom my ostatní pochopili Tvé poznání?

Samozřejmě, že ne. Všechno se jen zdánlivě děje samo od sebe.

[Veil]

Veile, nemusíš mě přesvědčovat o tom, že je Ti jasné, co není.

Mně není nic jasné. Není žádné já.

[Veil]

... snažím se jít vstříc tomu co říkáš a naznačit ti, že všechno co si o čemkoliv myslíš, je špatně, protože vycházíš z neověřeného předpokladu, že je něco skutečného.

Krásná práce, Veile. Jestli jsi tím chtěl naznačit, že cokoliv je možné si o čemkoliv myslet, že je špatně, není skutečné, tak

Nechtěl. Chtěl jsem tím naznačit, že cokoli si o čemkoliv myslíš, je špatně, protože vycházíš z neověřeného předpokladu, že je něco skutečného.

Osho se jako každý mistr plete..... Klasický mistr plný nesmyslů.

A tohle, co si o něm myslíš, už zase špatně je?

Není to špatně z hlediska "procesního", že by to nemohlo v tomhle být, že by bylo něco špatně na tom, že jsou v tomhle lži a nesmysly. Je to špatně jen z obsahového hlediska, je to jen nesmysl. Jen nepravda, prostě jasná hloupost, vycházející z nesprávných předpokladů, vyvozených v nesprávné závěry, vše z naprostého snu o já a Já, vědomí, podkladu atd. Prostě jen nesmysly. Není skutečný problém s tím, že nesmysly jsou, jen se poukazuje na to, že jsou to zkrátka nesmysly.

[Jana]

Takže nemáš problém s tím, jak se ve Tvé mysli jeví to, co říkají mistři?

Není žádná moje mysl. Já nemám problém s ničím, protože není žádné já.

Takže ani žádní mistři podvodníci?

[Jana]

Veile, prosím Tě, zkus svými slovy napsat, co je "to, co je", díky.

[Veil]

Veile, prosím Tě, zkus svými slovy napsat, co je "to, co je", díky.

Celou dobu se tu říká, že je to nepoznatelné a nedefinovatelné a ty chceš, abych to popsal?

Samozřejmě to nejde popsat. Je to tohle, jak se to zdánlivě jeví pro nikoho. Bez jedinců, bez vědomí, bez univerzálního já, bez podstaty, bez prostoru a času, bez smyslu a účelu, bez subjektu a objektu.

[Jana]

Veile, prosím Tě, zkus svými slovy napsat, co je "to, co je", díky.

Celou dobu se tu říká, že je to nepoznatelné a nedefinovatelné a ty chceš, abych to popsal?

Samozřejmě to nejde popsat. Je to tohle, jak se to zdánlivě jeví pro nikoho. Bez jedinců, bez vědomí, bez univerzálního já, bez podstaty, bez prostoru a času, bez smyslu a účelu, bez subjektu a objektu.

To je pěkný popis, ale není to celé.

Zatím každý Probuzený včetně Jima Newmana se do toho popisu co je to, co je, perfektně trefil.

Jestli tohle, o čem tady pořád povídáš, není jen vyčtenina a představa o tom, tak to dokážeš taky, co Ty na to?

[Veil]

To je pěkný popis, ale není to celé.

Když je to nedefinovatelné, žádný popis asi nebude celý.

Zatím každý Probuzený včetně Jima Newmana se do toho popisu co je to, co je, perfektně trefil.

Nejsou žádní probuzení. A do čeho se trefili? Do popisu někoho jiného? Nebo do tvého názoru, jak je to nejlíp popsané? Nebo?

Jestli tohle, o čem tady pořád povídáš, není jen vyčtenina a představa o tom, tak to dokážeš taky, co Ty na to?

Kdyby to byla vyčtenina, tak ta kniha, ze které jsem to vyčetl, co by odhalovala všechny ty řeči mistrů jako nesmysly - už bys jí dávno vykoupila, spálila a do teď bila holí do popela. Taková kniha je tvoje noční můra.

A co já na to? Nic. Není žádné já.