Téma osvícení

[salmo1cz.]

Ale to "musení" není v režiji já. Jóga to vyjadřuje jako autonomní proces. Parasympatický proces.
Ida začíná pod kořenovou čakrou. A jde vlevo. Do srdce napřed. Jde ta energie citem. Kdo je ten, kdo touží?
Bytost, co si posléze uvědomuje, když se to v ní rozrůstá v pravo, střed.

V středu, trochu v pravo sídlí duše....

Drtikol někde v té knize Duchovní cesta, říká příteli:"Ty to máš, tady (ukázal na srdce), ale ty to musíš mít tady (a ukázal na hlavu). Jinak budeš příliš měkký (rozuměj příliš citlivý)....

Nebo tak nějak to řekl... to mě tehdy zaujalo....

Dobře to popisuje třeba Vacek, ale i Tomáš.
Prakticky to znamená ono ochranné vajíčko, které v tomto případě netvoří vizualizace, ale jste to VY.
Vy sami jste vajíčkem pro sebe i druhé.
https://www.google.com/url?sa=t&source= ... 5FTkumW9LG

[salmo1cz.]

Když jsme u té hlavy a u srdce.Hlava mluví k hlavě a srdce mluví k srdci druhému.Opačně to bohužel moc nefunguje.
A proto Kristus říká:
#67 Ježíš řekl: "Ten, kdo zná vše, zatímco se mu nedostává sebe sama, [tomu] se nedostává všech míst.

[osmička]

Když jsme u té hlavy a u srdce.Hlava mluví k hlavě a srdce mluví k srdci druhému.Opačně to bohužel moc nefunguje.
A proto Kristus říká:
#67 Ježíš řekl: "Ten, kdo zná vše, zatímco se mu nedostává sebe sama, [tomu] se nedostává všech míst.

Myslím, že je to, co psal už Miroslav :
"Kdo z Boha je, slovo Boží slyší. Vy neslyšíte proto, že nejste z Boha.“

[salmo1cz.]

Když jsme u té hlavy a u srdce.Hlava mluví k hlavě a srdce mluví k srdci druhému.Opačně to bohužel moc nefunguje.
A proto Kristus říká:
#67 Ježíš řekl: "Ten, kdo zná vše, zatímco se mu nedostává sebe sama, [tomu] se nedostává všech míst.

Myslím, že je to, co psal už Miroslav :
"Kdo z Boha je, slovo Boží slyší. Vy neslyšíte proto, že nejste z Boha.“

Všichni a všechno je z Boha, záleží na každém jak a co slyší.

Pozorně vnímejme.

#70 Ježíš řekl: "Pokud to zplodíte v sobě, to co máte, vás zachrání.
(45/31)-(45/33) Pokud nemáte, [pak] to ve vás, co v sobě nemáte, vás zabije."

[osmička]

Když jsme u té hlavy a u srdce.Hlava mluví k hlavě a srdce mluví k srdci druhému.Opačně to bohužel moc nefunguje.
A proto Kristus říká:
#67 Ježíš řekl: "Ten, kdo zná vše, zatímco se mu nedostává sebe sama, [tomu] se nedostává všech míst.

Myslím, že je to, co psal už Miroslav :
"Kdo z Boha je, slovo Boží slyší. Vy neslyšíte proto, že nejste z Boha.“

Všichni a všechno je z Boha, záleží na každém jak a co slyší.

Pozorně vnímejme.

#70 Ježíš řekl: "Pokud to zplodíte v sobě, to co máte, vás zachrání.
(45/31)-(45/33) Pokud nemáte, [pak] to ve vás, co v sobě nemáte, vás zabije."

Každý slyšíme, co chceme, ano.
A já v tom zase slyším to stejné.

Na jedné straně nějaké rozlišení, kdo je / není z boha. = každý šlyšíme, co chceme / co je nám v ten či onen moment umožněno, na co máme kapacitu.
Stejné rolišení je co v sobě máte / nemáte.
To je jedna strana mince.

Ta druhá sjednocující praví:
Všichni jsme z Boha.
Všichni to v sobě máme.


Oboje platí současně. Jde jen o to, kam právě padne pozornost. Vnímáno může být oboje zároveň. Ve slovním lineálním vyjádření to zároveň nikdy nelze.

[Pedriito]

Jdeš cestou k hoře
Kroky cinkají písně vrcholku
Zem pod tebou je měkká
Ptáš se na křídla, co ti dají skok do větru
Co tě odnese na větev borovice
Tu tulák probouzející se v kapradí
Vyruší usebraný klid tvých kroků
Kdo jsi, proč mi ležíš v cestě?
A jiskry v jeho očích v tebe bodnou šíp.
Letem jsem slétl z koruny stromu vrcholku hory.
A teď mě probudil šramot tvých stop.

[osmička]

Toto je spíš na nové vlákno, ale je to tak nějak celkově, co se tu omáílá pořád dokola.

Každý v učeních mistrů vnímáme něco jiného.
V podobenství, kde Slovo boží, je přirovnáváno k semínkám, které padají na úrodnou půdu, nebo na skálu do roští či ne cestu, je vlastně toto vysvětleno. Slovo Boží je jedno, ale může s ním být naloženo různými způsoby a většina z nich nenese ovoce.

Často tu vidíme, že někdo kritizuje mistry za něco, co neřekli, jen si to dotyčný z jejich slov vyvodil. Myslí si, že odsuzuje mistry, ale vlastně bojuje jen se svým špatným úsudkem.

[miroslav]

Miroslave, mě vůbec nezajímá, jak si myslíš, že to má jaká osoba, jak to má které osobní já. Vůbec mě nezajímá, jestli sám sebe pasuješ na toho, kdo je z Boha a slyší slovo Boží, a druhé ohodnotíš jako hluché a slepé. Mě zajímá konkrétně co říká podle Tebe Jim Newman jiného o tom, čím to všechno ve skutečnosti je, než říká Ramana Mahariši, E. Tomáš a N. Maharadž.

Nikoliv teoreticky. Prakticky. Jestli je v souladu to, co poznáváš Ty a oni jmenovaní, nebo, zda to poznáváš nějak jinak a konkrétně co je jinak.

Řeči se vedou a pivo se pije.
V tom, co kdo říká, to není. Takže je jedno, jestli někdo něco říká stejně nebo jinak. V tom to opravdu není.

[Jana]

Miroslave, mě vůbec nezajímá, jak si myslíš, že to má jaká osoba, jak to má které osobní já. Vůbec mě nezajímá, jestli sám sebe pasuješ na toho, kdo je z Boha a slyší slovo Boží, a druhé ohodnotíš jako hluché a slepé. Mě zajímá konkrétně co říká podle Tebe Jim Newman jiného o tom, čím to všechno ve skutečnosti je, než říká Ramana Mahariši, E. Tomáš a N. Maharadž.

Nikoliv teoreticky. Prakticky. Jestli je v souladu to, co poznáváš Ty a oni jmenovaní, nebo, zda to poznáváš nějak jinak a konkrétně co je jinak.

Řeči se vedou a pivo se pije.
V tom, co kdo říká, to není. Takže je jedno, jestli někdo něco říká stejně nebo jinak. V tom to opravdu není.

Takže Ty, Miroslave, nepozuzuješ, že je úplná blbost, co někdo říká, podle toho, co říká?

[miroslav]

Takže Ty, Miroslave, nepozuzuješ, že je úplná blbost, co někdo říká, podle toho, co říká?

Jak kdy.

Můžeš uvést příklad tvrzení o kterém jsem řekl, že je to úplná blbost? Na něm se pokusím ti to vysvětlit.

[Pedriito]

Jdeš cestou k hoře
Kroky cinkají písně vrcholku
Zem pod tebou je měkká
Ptáš se na křídla, co ti dají skok do větru
Co tě odnese na větev borovice
Tu tulák probouzející se v kapradí
Vyruší usebraný klid tvých kroků
Kdo jsi, proč mi ležíš v cestě?
A jiskry v jeho očích v tebe bodnou šíp.
Letem jsem slétl z koruny stromu vrcholku hory.
A teď mě probudil šramot tvých stop.

Tohle je můj prubířský kámen
Řekl tulák a dotkl se mechu.
Ukázal na horu, oči ve studánce.
Půjdeš za vteřinou hodin.
V každém okamžiku tahu hvězd.
A na posledním lístku
Spatříš orosenou kresbu.
Strukturu křídel.

[Vostálník]

Mě zajímá konkrétně co říká podle Tebe Jim Newman jiného o tom, čím to všechno ve skutečnosti je, než říká Ramana Mahariši, E. Tomáš a N. Maharadž.

A k čemu ti to bude ???

Co ty o těch lidech víš ???

Nějaký internetový vytrženiny co jsi splašila po zadání slova "štětí" do vyhledávače ???

BĚŽ DO HAJZLU BLBKO !!!

[Jana]

Takže Ty, Miroslave, nepozuzuješ, že je úplná blbost, co někdo říká, podle toho, co říká?

Jak kdy.

Můžeš uvést příklad tvrzení o kterém jsem řekl, že je to úplná blbost? Na něm se pokusím ti to vysvětlit.

Skvělé, tak hned při té příležitosti můžeš vysvětlit, jestli je blbost i to, když říkají jinými slovy prakticky totéž, co říká Jim Newman (kterého Ty dehonestuješ) Ramana a Nisargadatta, které dehonestuje zase Veil.

Pro jedince je zkušenost hledání k tomu, aby něco našel a doufá, že co najde uspokojí tu potřebu, která vytvořila hledání. Tahle zpráva ve skutečnosti říká, že není co nalézt. Že hledání nikdy nebude uspokojeno.

Jim Newman

....Proč ten Newman sem píše nebo cituje takové blbosti?
To by mne zajímalo.

„Není potřeba nic dělat.
Abys poznal sám sebe, prostě jen buď sám sebou.
Abys byl sám sebou, přestaň si představovat,
že jsi to, či ono.
Jen nechej svou pravou podstatu ať se projeví.
Neruš svou mysl hledáním.“
Nisargadatta Maharaj

„Seberealizace není dosažením vzdáleného cíle, ale bytím, kterým jsme již nyní.“ — Ramana Maharši

E. Tomáš
Buddha učil, že JÁ neexistuje. Maharši říkal: existuje jenom JÁ. V podstatě mají pravdu oba, jen volí jiná slova. Používáme slova, která známe, jiná nemáme. Přibližné opisy, obrazná přirovnání ... A stejně to pomůže jen pramálo. Zážitek, který přináší meditace a zastavení mysli musí každý prožít sám. Kdo chce ulpívat na přesných výrazech, nechť si pamatuje: to nejdůležitější se popsat nedá.

Pro mě je zajímavé, že v té největší hloubce poznání neexistuje žádný rozpor. Je v tom krása klidu a míru. Podle mě, kdyby se setkal Jim Newman s Ramanou, Nisargadattou a Eduardem Tomášem, tak by mezi nimi nebylo vůbec žádné nedorozumění. Ono ve skutečnosti při setkání v místě nejhlubší pravdy o tom kým jsme (nejsme) tady nikdy žádné nedorozumění nemůže být.

Ale v iluzi oddělenosti je pořád nějaké nedorozumění.

[osmička]

S vulgarismy Vostála nesouzním.
Ale jinak se přidám.

Tobě vážně přijde stejné,
"není, co nalézt"

a

"abys poznal sám sebe"

???
Vdyť o sám Veil se vůči tomu druhému vymezuje.

[osmička]

1. Teze
Není tu cíl

2.teze
Je tu cíl, ale jiný ne myslíte a dosažitelný jinak, než si myslíte.

Najdi rozdíl.

[Pedriito]

Prostě je mnoho náhledů. Na "poznej sám sebe".
Něco to iniciuje. Tak to holt člověk hledá.
S povahou sobě vlastní. Když tu není to vnitřní trknutí,
tak to holt neřeší, žejo. Prostě to jde mimo něj.
Takže ta Cesta je o prohlédnutí ega, k tomu z čeho vyrašilo.
Prohlédnutí opony, máji, toho co nastřádal cestou životem,
co mu nějak začalo vadit, co tuší že mu brání v tom průhledu k
hlubšímu sebepoznání. Tím že čte, naslouchá slovům, které
o tom mluví, ho inspiruje. Dává tomu pozornost, objevuje, nalézá.
A je to tak složité či jednoduché, jak složitá či jednoduchá je ta povaha ega,
jak je to hluboko zakořeněné, zarostlé.
Že vše je v podstatě TO, tomu je možné porozumět.
Jen to porozumění má tendeci tu pozornost od Toho paradoxně odvádět.
Ztrácet ji v myšlence o tom, v těch slovech.
Takže Mistři zároveň, mezi těmi všemi moudry, také říkají "nepřivlastni si to,
měl bys s tím další práci"... Atp. Ale tak, i v tom to musí uvolnit zkušenost.
Pro tu "Sahadž" - přirozenou - meditaci bez úsilí...

[Jana]

1. Teze
Není tu cíl

2.teze
Je tu cíl, ale jiný než myslíte a dosažitelný jinak, než si myslíte.

Najdi rozdíl.

3. teze
Jsi to, co hledáš.

4. teze
Neexistuje nic jiného, než tohle.

Při pohledu skrz iluzi oddělenosti (ego) je tady rozdílů nekonečně. S připoutaností k představě, že jsme něco jiného, než "tohle" a že existuje něco, co nám chybí, vadí, co nejsme, tady může být vnitřní puzení po celistvosti - aby nic nechybělo, nevadilo, a hledání toho, co bude konečně to osvobozující ONO, a to je tím cílem. To, co vytvořilo potřebu hledání, je připoutanost k iluzi našeho osobního já odděleného od tohohle, co je. (Je tu cíl, ale jiný než myslíte a dosažitelný jinak, než si myslíte.)

Z pohledu toho, kým skutečně jsi, není co hledat. Jaképak hledání cíle, když není možné být jinde, než tady, kde jsi? Jaképak hledání cíle, když to, čím ve skutečnosti jsi, je tím vším, co ve skutečnosti je?

Tudíž není kam směřovat a je tím pádem i nesmyslné o existenci nějakého cíle uvažovat. (Není tu cíl)

[Vostálník]

A je to tak složité či jednoduché, jak složitá či jednoduchá je ta povaha ega,
jak je to hluboko zakořeněné, zarostlé.

No jo,

někdy je ten život fakt složitej,

nejen umět číst ale umět i chápat přečtené,

to se obvykle ani ve škole neučí,

takže není divu že ani někdo kdo zvládnul VŠ nezvládne chápat přečtený text,

navíc ani když jej ani chápat nechce a slouží mu leda k vyvolávání báječných pocitů štěstí...

To je pak jen takovej "štastnej papoušek"

[osmička]

1. Teze
Není tu cíl

2.teze
Je tu cíl, ale jiný než myslíte a dosažitelný jinak, než si myslíte.

Najdi rozdíl.

3. teze
Jsi to, co hledáš.

4. teze
Neexistuje nic jiného, než tohle.

Při pohledu skrz iluzi oddělenosti (ego) je tady rozdílů nekonečně. S připoutaností k představě, že jsme něco jiného, než "tohle" a že existuje něco, co nám chybí, vadí, co nejsme, tady může být vnitřní puzení po celistvosti - aby nic nechybělo, nevadilo, a hledání toho, co bude konečně to osvobozující ONO, a to je tím cílem. To, co vytvořilo potřebu hledání, je připoutanost k iluzi našeho osobního já odděleného od tohohle, co je. (Je tu cíl, ale jiný než myslíte a dosažitelný jinak, než si myslíte.)

Z pohledu toho, kým skutečně jsi, není co hledat. Jaképak hledání cíle, když není možné být jinde, než tady, kde jsi? Jaképak hledání cíle, když to, čím ve skutečnosti jsi, je tím vším, co ve skutečnosti je?

Tudíž není kam směřovat a je tím pádem i nesmyslné o existenci nějakého cíle uvažovat. (Není tu cíl)

Zkusme jednodušší příklad:
teze A
les je plný stromů. Pjďme ho vykácet
teze B
Les je plný stromů. Chovejmw se v něm tiše, ať nerušíme lesní zvěř.

Z pohledu jednoty jsou to stejná vyjádření. Nevím, co je les. Nevím, co jsou stromy, nevím, co je kácet. Nevím, co je tiše.
Z pohledu jednoty je to stejné. Je to to jedno.

Z pohledu skrze iluzi oddělenosti.
je tu spousta rozdílů.
Na jedné straně sposta stavebního dříví a i plocha, kde stavět.
Na druhé straně spousta zvěře, která přišla o domov. Více CO2, měně kyslíku, zvýšený skteníkový efekt, oteplování planety...

Tím svým psaním nám prostě stále dokola říkáš: Kašlu na zvířátka, kašlu na ekologii, hlevně, že v Jednotě je krásně a není tam iluze oddělenosti.

[Jana]

Tím svým psaním nám prostě stále dokola říkáš: Kašlu na zvířátka, kašlu na ekologii, hlevně, že v Jednotě je krásně a není tam iluze oddělenosti.

Aha, takže takhle Ty to vidíš? Můžeme se na to podívat ještě jednou a drobátko hlouběji.

Zkusme jednodušší příklad:
teze A
les je plný stromů. Pjďme ho vykácet
teze B
Les je plný stromů. Chovejmw se v něm tiše, ať nerušíme lesní zvěř.

Z pohledu jednoty jsou to stejná vyjádření. Nevím, co je les. Nevím, co jsou stromy, nevím, co je kácet. Nevím, co je tiše.
Z pohledu jednoty je to stejné. Je to to jedno.

Z pohledu prázdné mysli přesně tak, je to všechno jedno. Z pohledu pravého Já, které je Láskou, která je vším, je to:
Les je Láska, stromy jsou Láska, zvířata jsou Láska, všechno je Láska.... a Láska sama dělá to nejlepší, co je v daném okamžiku možné. Tudíž ego, které ví, co je špatně, se nemusí nijak angažovat. Všechno je Láskou. V tomhle poznání jsou i Tvé ruce Láskou a dělají to nejlepší, co mohou...Ale nejsou řízeny egem, jsou v jednotě s tím, co tady je.

Z pohledu skrze iluzi oddělenosti.
je tu spousta rozdílů.
Na jedné straně spousta stavebního dříví a i plocha, kde stavět.
Na druhé straně spousta zvěře, která přišla o domov. Více CO2, měně kyslíku, zvýšený skteníkový efekt, oteplování planety...

Stromové vegetaci skleníkový efekt prospívá. Čím více je v atmosféře oxidu uhličitého a otepluje se klima, tím rostou rychleji. Ale zkracuje se podle studií životnost stromů.

S vědomím lásky ničemu vědomě neubližuješ a žiješ nejlíp, jak je to možné. V zajetí strachu a nenávisti se lidská bytost chová zaslepeně a hloupě. Ubližuje pak ve finále především sama sobě.