Jana píše:Ale klidně tady o tom můžeš psát dál svým způsobem, protože intuitivně vnímám, že pokud nehledáš na oněch "zdánlivých velikánech" chyby, tak ani v tom, co píšeš, nenalézám chybu.
Veil píše:Jana píše:Ale klidně tady o tom můžeš psát dál svým způsobem, protože intuitivně vnímám, že pokud nehledáš na oněch "zdánlivých velikánech" chyby, tak ani v tom, co píšeš, nenalézám chybu.
Ale ti zdánlivý velikáni tam zcela objektivně ty chyby mají a jsou to chyby zásadní - až takové, že co říkají je matení. A jako reakce na to co se zde píše mi zde argumentují těmi chybovými citacemi, jako by měli vyvrátit, co říkám. Jak se k tomu tedy mohu nevyjadřovat? A proč na to nejde poukazovat? A proč nejde kritizovat někoho, kdo o sobě tvrdí, že je osvícený a slibuje tam dovést ostatní, když je to jasná lež? Protože jejich zaslepení příznivci to berou jako útok?
Jana píše:Veil píše:... až ve 2. fázi říká, že všechno je bezpodmínečná láska.
Počkej, on to říká i teď?
Pedriito píše:Jakýpak útok, to co říkáš ve svém téma osvícení je, že Mistři se mýlí. Z toho logicky vyplývá, že ty to vidíš jedině správně... Ale přitom tu nikdo není, kdo by se moh mýlit, či to vidět pravdivě
Veil píše:Jana píše:Ale klidně tady o tom můžeš psát dál svým způsobem, protože intuitivně vnímám, že pokud nehledáš na oněch "zdánlivých velikánech" chyby, tak ani v tom, co píšeš, nenalézám chybu.
Ale ti zdánlivý velikáni tam zcela objektivně ty chyby mají a jsou to chyby zásadní - až takové, že co říkají je matení. A jako reakce na to co se zde píše mi zde argumentují těmi chybovými citacemi, jako by měli vyvrátit, co říkám. Jak se k tomu tedy mohu nevyjadřovat? A proč na to nejde poukazovat? A proč nejde kritizovat někoho, kdo o sobě tvrdí, že je osvícený a slibuje tam dovést ostatní, když je to jasná lež? Protože jejich zaslepení příznivci to berou jako útok?
Návštěvník píše:Mohl bys ty zásadní chyby, které jsou matením, ocitovat?
Veil píše:
Překlad:
Je rozkol v nedualitě, ohledně pocitu vědomého vy, které si je vědomo všeho, co se děje, ale vždy jen v režimu jako sebe a všechno ostatní.
Podle jedné verze neduality tohle je vaše pravé já, ale nejdřív se budete muset nejspíš ujistit, že je tiché a čisté a klidné a seberealizované. K tomu budete potřebovat vyjednávat s guruem, doufat že zasáhne milost, meditovat a asi 1000 dalších věcí, které by mohly pomoct. Cílem je objevit, že vaše vědomí se může stát realizovaným, jako jediné vědomí s velkým V. Možná vám řekli, že potřebujete vědomí, abyste si mohli uvědomovat tělo a mysl. Tedy ne jako tělo a mysl, která má vědomí, ale jako tělo a mysl objevující se ve vědomí. Jste tedy především vědomí. Vaše vědomí je stejné jako absolutní vědomí. Objevením toho se stanete probuzenou osvícenou osobou a najednou vidíte ty ostatní jako neosvícené, pokud také nezačnou praktikovat vyjednávání, dokud jim nebude také známé absolutní vědomí. Tenhle druh neduality zahrnuje boha, ale místo starého muže v oblacích je jím obrovská bublina vědomí. Co je uvnitř člověka je bůh.
Legrační je… co když není žádné vy? Žádné vědomé vy, ani jedno vědomí číhající v pozadí, čekající, až se probudíte ke své pravé podstatě. To nás přivádí k druhé verzi neduality. Ta říká, že tohle vědomí ani neexistuje. Je to jenom iluzorní pocit, ne zachránce, ale otravná věc, která ve skutečnosti způsobuje oddělení od všeho ostatního. Ale jak ověřit, že je to pravda? Kdyby jen to tvoje vědomí mohlo sakra odpadnout, abys mohl vidět, že to tvoje vědomí je iluze. Jak můžou řečníci o této druhé verzi neduality tvrdit, že není žádné tvoje vědomí? Ti musí mít poznání. Ale oni nemají, protože nejsou žádní oni a nemůžou ti pomoct, protože tě vůbec nevidí.
V první verzi neduality vidí tohle (obrázek postavička s bublinou vědomí s nápisem „realizovaná“ a druhá postavička s bublinou vědomí s nápisem „nerealizovaná“), tedy vás s bublinou vědomí, který potřebuje být realizován. V druhé verzi není nic viděno jako oddělené od toho, co se děje - řekněme že zde tohle (barevný obrázek muže na zastávce) je všechno. V první verzi neduality jste vy, který skutečně přebýváte jako vědomí připevněné k absolutnu, které je schované za iluzí všeho (obrázkem). V druhé verzi je jen to, co je, žádné oddělené vy, jen kompletnost jaká je, žádní oddělení lidé, žádné projekce. Žádné vy to nemůže slyšet. To je dobrá zpráva a zatraceně otravná zpráva. Otravná, pokud duch hledání tříská do zdi poznání, zoufalý vidět, že neexistuje. To neděláte vy, to se jen děje hledací energie, a je to totálně naprd. A skvělá zpráva, protože není nic potřeba. Žádné vy to nikdy nemůže pochopit, žádné vy to nemůže slyšet. Slova nejsou nikým slyšena, jen se objevují. I když se objeví znalosti nejsou to ve skutečnosti znalosti ale jen to, co se jeví, což z toho okamžitě dělá nepoznání. Svědek tak už teď není, nikdo tu nemluví, pixely se objevují a také zvuk, ale nikdo se na to video nedívá ani ho neslyší, není tu nikdo s bublinou vědomí ani tady ani tam. Co zůstává? Prostě tohle. Nikde žádná autorita, žádný svědek, žádné tady a tam, jen zdánlivě co se jeví pro nikoho. Co je, mínus bublina vědomí, která se už teď nejeví, rovná se pořád co je. Je jen co je.
Obrázek chlapce a hlas: Ne, já rozhodně mám bublinu vědomí a potřebuji, aby odpadla.
Zpět k hlasu vypravěče: Co na to říct než že ah… není žádná bublina vědomí, už teď není žádné poznání a žádný poznávající. Zdánlivé reakce se dějí, zdánlivé myšlenky se objevují, vytvářejí pocit vědomého poznávajícího, který žije uvnitř.
Obrázek muže s odrytým mozkem - žádné vědomí nebylo nalezeno ve zdánlivém lidském těle, žádná bublina vědomí se nenašla nikde na naší planetě, žádné vědomí nebylo nalezeno, jak se někde schovává a žije jako absolutno. Je jen tohle, co se právě jeví, není žádné vy, které musí uvěřit, že není žádné vy. To je nemožný úkol. Ať už jste nebo nejste, tohle je všechno, co se děje. Takže když vám já odpadne nebudete automaticky transportováni na nějaké lepší místo. Ať už bublina vědomí praskne, anebo bublina vědomí, která nikdy nebyla, nepraskne, pořád bude jen to, co je. Je jen to, co se jeví a žádná bublina vědomí. Skutečně nikdo nikde nemá bublinu vědomí. A to se stane najednou očividným. A pak je absurdní narazit na nedvojnost, která mluví k bublině vědomí, jako kdyby měla něčeho dosáhnout, nebo se o něčem přesvědčit, stejně tak můžou mluvit o neexistujícím jednorožci. Není žádný jednorožec, není ani žádná bublina vědomí. Guruové si vás halucinují jako bublinu vědomí, když žádné není, i když striktně řečeno oni také žádnou nemají a je to jen zdánlivá komunikace nikoho.
Jiný způsob jak to vidět je kostka. Obrázek s optickou iluzí. Jeden pohled a vidíte kostku v rohu. Myslíte si, že jste kostka co potřebuje stát se jedním s podlahou a zdí jednoty a guru vám navrhne cesty jak toho dosáhnout tím, že budete potichu, v klidu, půjdete dovnitř atd., ale tohle je stejná kostka (obrázek, kde je lépe vidět, že to byl optický klam), zatímco jste mysleli já jsem oddělená bytost ve skutečnosti tam žádná kostka není, už je to jednota. Kdo by mohl cokoliv dělat? Guruové tvrdí že se stali jedním, ale vy jste pořád kostka která je musí následovat, aby našla lásku a blaženost.
Obrázek panáčka mluvícího na domnělou kostku (klam) - pomůžu ti se probudit k tvé pravé podstatě.
Vypravěč: Kostka nikdy nedosáhne jednoty, protože už teď tu není. Vy už tu teď nejste. Proto když já jsem odpadne, nikdy se to nestalo, nikdy nebylo nic než jednota. Jednota nemá žádné oči ani uši, žádné vědomí ani poznání. Bez svědka, bez všech možností se poznat, se nic neděje. Jak děsivé a tabu je vidět Tolleho, Moojiho, Byron Katie, Ruperta Spiru, Adyashantiho, všichni pravděpodobně milí a plní lásky a dobrý záměrů (jako já když jsem si myslela, že učím), a i zdánliví velikáni jako Ramana a Nisargadatta, jak mluví ke kostkám a bublinám, které tam nejsou a mluví o vědomí které neexistuje.
Vědomí ani nemůže být jednotou. Vědomí znamená být si vědom něčeho, což automaticky rozděluje. Vědomí je velké rozdělení. Všichni ti učitelé udělali z vědomí sloveso a identitu a pak udělali tu identitu posvátným poznávajícím, a dokonce rozdělili oddané na ty kteří jsou probuzení, a na ty kteří nejsou. Jenže kostka nikdy nebude jednotou, protože už teď neexistuje, vy tu už teď nejste jako oddělení. Proto když já jsem odpadne je jasné, že se to nikdy nestalo. Nikdy nebylo nic jiného než jednota.
Tahle zpráva je opravdový game changer, vy zemřete, smrt může být nepředpokládaná, je to - a tohle je jen příběh - jako by mozek byl kokpit simulátoru bez pilota a může to být trochu bláznivé, jak se myšlenky snaží nedělat paseku při hledání chybějícího pilota.
Žádné vědomí ve vás v minulosti, které je teď přítomné a má možnost v budoucnu se stát sebe realizovaným, jen to co se děje a nikdo nemůže vědět co se děje, protože není nikdo oddělený.
V prvním případě se honíte za mrkví míru a blaženosti a toho, že se stanete seberealizovaným jako milující a báječný, ačkoli tahle nabídka ve skutečnosti prodává oddělení a vůbec ne jednotu.
Druhý případ může vypadat jako ta nejzlejší nabídka co kdy byla: jednota zve všechno kromě vás na párty a není naprosto nic nabízeno, protože je jen to co se děje pro nikoho, což když je vidět, je prostě očividné.
Obrázek (žena stojí s nákupním vozíkem plným knih o nedvojnosti před obchodem s nápisem nedualita obchod) - přiznávám že tohle je velmi zvláštní obchod - nemůžu se ani dostat skrz dveře dovnitř kvůli všem těm krásným technikám, které znám a rozhodně se nemůžu dostat skrz s jakýmkoliv poznáním. A není zde absolutně co koupit a není tu nic pro já a nikdo kdo by vám pomohl. A tohle tlačítko (tlačítko s nápisem osvětlování iluzorního já) může být tak konfrontační. Kdo by čekal že tenhle zvláštní obchod může ukončit hledání?
Je to všechno jeden oceán, nikdo si nevybírá která verze nedvojnosti ho potká, a je to jedno jestli si myslíte že odpověď leží ve skutečném vědomí, které potřebuje být seberealizováno, nebo je objeveno, že není žádné vědomí a tohle už je jednota, nebo není absolutně žádný zájem o nedualitu. Je to všechno už voda tvářící se jako různé proudy jdoucí v opačných směrech a nikdy ne oddělené od oceánu.
Podle jedné verze neduality tohle je vaše pravé já, ale nejdřív se budete muset nejspíš ujistit, že je tiché a čisté a klidné a seberealizované. K tomu budete potřebovat vyjednávat s guruem, doufat že zasáhne milost, meditovat a asi 1000 dalších věcí, které by mohly pomoct. Cílem je objevit, že vaše vědomí se může stát realizovaným, jako jediné vědomí s velkým V. Možná vám řekli, že potřebujete vědomí, abyste si mohli uvědomovat tělo a mysl. Tedy ne jako tělo a mysl, která má vědomí, ale jako tělo a mysl objevující se ve vědomí. Jste tedy především vědomí. Vaše vědomí je stejné jako absolutní vědomí. Objevením toho se stanete probuzenou osvícenou osobou a najednou vidíte ty ostatní jako neosvícené, pokud také nezačnou praktikovat vyjednávání, dokud jim nebude také známé absolutní vědomí. Tenhle druh neduality zahrnuje boha, ale místo starého muže v oblacích je jím obrovská bublina vědomí. Co je uvnitř člověka je bůh....
Veil píše:Pedriito píše:Jakýpak útok, to co říkáš ve svém téma osvícení je, že Mistři se mýlí. Z toho logicky vyplývá, že ty to vidíš jedině správně... Ale přitom tu nikdo není, kdo by se moh mýlit, či to vidět pravdivě
Nevidím to jedině správně, to je jasné z těch citací, které sem dávám. Ale ano, mistři se mýlí. Jak a proč vysvětluji celou dobu.
Jana píše:Tuhle verzi vidí duální mysl. Papaji, Mooji, Spira, Adyashanti, Gangaji a všichni ti další "zdánliví velikáni" nikdy nikde o sobě netvrdí: "Já jsem osvícený, osvícená a slibuji, že Tě dovedu někam jinam, než jsi".
Ve skutečnosti nedělají vůbec nic jiného, než sám velký Parsons.
Proto říkám, že ve Tvém pojetí tady chybí poslední dvě lekce dzogčhenu.
viewtopic.php?f=162&t=3805
viewtopic.php?f=163&t=3547
Jana píše:A ještě pro ilustraci, jak vypadá osvícení u "zdánlivého velikána", tedy poznání, kdo jsi, když "nejsi", v reálu:
viewtopic.php?f=236&t=2465
Guru: Co chceš?
Žena: Chci sebepoznání… Chci sebe. Já.
Guru: Jak to poznáš?
Žena: Nevím.
Guru: Kde je to já? Kde je cokoliv co chceš?
Žena si ukáže na srdce.
Guru: V srdci. Ano. Tak tam jdi. Jdi dovnitř, když je to místo uvnitř. Jdi ven, když je to místo venku. Řeklas uvnitř… tak jdi dovnitř… (po chvíli) …Už jsi dorazila?
Žena: Ne (uchechtne se).
Guru: Kde tedy jsi?
Žena: Nevím.
Guru: A to je kde? Kolik kilometrů to je odsud dovnitř?… Řekla jsi, že tam ještě nejsi. Chceš se tam dostat autem, letadlem, lodí?
Žena se opět jen uchechtne.
Guru: Jak se tedy chceš dostat dovnitř? Chceš snad letět?
Žena: Ne.
Guru: Tak jdi pěšky. Tak se cestuje z místa na místo. Čemu dáš přednost na cestě dovnitř?
Žena: Nemůžu tam takto cestovat…
Guru: Nepotřebuješ auto? Loď?
Žena: Ne. Ne.
Guru: Proč?
Žena: Protože tam neexistuje vzdálenost.
Guru: Není tam vzdálenost? Tak se nehýbej… Jak jsi řekla. Není tam žádná vzdálenost. Tak se nepohybuj. Nepohybuj se… a nezačínej mluvit, protože to je také pohyb. Neaktivuj mysl, protože to je také pohyb. Dovol mysli zastavit se. Nehýbat se. Zanech svůj intelekt na vteřinu v nehybnosti. A řekni: kde jsi?
Žena: Tady.
Guru: Výborně. Dobře. Zůstaň tady… To je blaženost, štěstí, svoboda, osvícení (usmívá se).
Žena se začíná nekontrolovatelně smát.
Guru: Hm, vidím, že už se znáš…
Veil píše:
Nebo proto, že je to celé blábol a jen si to představuje?
Návštěvník píše:Veil píše:
Nebo proto, že je to celé blábol a jen si to představuje?
To samé se dá říct o tom, co píšeš ty - coby nikdo.
Veil píše:Návštěvník píše:Veil píše:
Nebo proto, že je to celé blábol a jen si to představuje?
To samé se dá říct o tom, co píšeš ty - coby nikdo.
Ne tak docela. Můžeme to klidně rozebrat...
Návštěvník píše:A kdo by to měl rozebírat a proč, když tady nikdo není.
Jana píše:Už jsem tu, jdeme na to.
Veil píše: i Newman, který má to první období jen ve vyprávění a v té době o tom nemluvil a začal až ve 2. fázi říká, že všechno je bezpodmínečná láska.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků