Alexandr Hendruk

Alexandr Hendruk

Nový příspěvekod Linda » ned 06. led 2019 20:01:05

Když individuální mysl uvěří, že je oddělená od vnějšího světa, tak na tom může stavět. Že čím víc ona bude mít a vlastnit, tím líp se bude mít. Tak si řekne "budu brát z vnějšího světa. Všechno, co jakýmkoliv způsobem urvu, bude moje, protože to je můj zájem a to mi dělá dobře." Tak sama sebe přesvědčuje o nutnosti a správnosti takového počínání, až se dostane do životních situací, kdy musí lhát, aby to pořád naplňovala.

Ego má schopnost se chovat všelijakým způsobem... vymýšlí si hodnoty, přemísťuje, začne si hrát na cokoliv... - na pánaboha... na hodnoty... na úplně všechno.

Dobývá všechno. Chce se nafouknout. Funguje ve smyslu dobývání, rozšiřování pozic vlastněním. "Všechno, co vlastním, co dobydu coby svoje území, to můžu kontrolovat a v tom se cítím bezpečně. Cokoliv se nachází mimo to, může mě ohrozit. To nemám pod kontrolou a je to něco, co bych mohl získat. Proto se musím snažit to dobýt."

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 989
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Alexandr Hendruk

Nový příspěvekod Linda » ned 06. led 2019 21:48:07

Jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším možným způsobem.

Ať je ten zážitek jakkoliv vysoký nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopný se ho vzdát v té aktuální době, kdy ho prožívá, může se stát, že začne ulpívat na prožitku Toho...

Ego si to prostě může čmajznout a udělat si z toho neprůstřelný brnění.


Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 989
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Alexandr Hendruk

Nový příspěvekod Linda » pon 07. led 2019 9:35:43

Když je člověk schopný pokory, opravdového přístupu, může záhy přijít na pravdy o sobě. A když pochopí, že jeho synovství nebes je jenom šaškárna, na kterou si může hrát a která může mít taková a taková pravidla, pak už ten člověk nemusí ani vyvíjet nějakou zvláštní pokoru. Protože už jenom to pochopení – aspoň ve většině případů – mu veškerou tu pýchu a nabubřelost zboří a sebere.

A má šanci se stát člověkem, který chápe svou vlastní pravou hodnotu takovou, jaká je.

Není to hra na pokoru, není to nějaké divadlo před sebou samým nebo před někým jiným, ale je to pokora v podstatě nepodmíněná – v tom smyslu, že mysl se opravdu nesnaží lhát ani sobě, ani nikomu jinému. Ani ze sebe nedělá to, co není – nedělá ze sebe něco menšího, než je, ani něco většího, než je.


Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 989
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47


Zpět na Probuzení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron