Ivan Odilo Štampach

Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. lis 2017 19:52:30

Ivan Štampach, kterého exkomunikovali z katolické církve, v deníku http://denikreferendum.cz/clanek/26393- ... mediatiste , píše (mimo jiné) v článku nazvaném “Byli by snad cestou immediatisté?”

.....“Radikálně pojatá spiritualita bez náboženství byla nedávno uvedena do našeho jazykového prostoru překladem knihy amerického autora , jejíž recenze je k dispozici zde v Deníku Referendum. Autor je ostrým kritikem náboženství, věnuje se zevrubné kritice všemožných guruů a hájí racionální vědecký výklad skutečnosti. Sám však na základě meditační praxe zakouší Sama Harrise: Spiritualita bez náboženství bezprostředně samo vědomí, které neváhá označit jako transcendentní, a připouští, že nemusí být vázáno jen na mozek člověka.

Vědomí jako prosvětlené bytí
U tohoto bezprostředního prožitku vědomí jako bezčasého prosvětleného bytí, jež je zdrojem veškeré zkušenosti a skutečnosti, kosmické, tělesné i duševní nemusí vždy jít o ostrou kritiku náboženství. Může jít o přiznané výpůjčky například z buddhismu, s oblibou především sótó zenu a jeho rychlé cesty, a také z indické advaita védanty. Ti, kdo to činí, se však obejdou bez orientálních rekvizit. Oceňují tyto zdroje pro jejich radikalitu a metodickou důslednost.

Angličan Rupert Spira (*1960), povoláním hrnčíř, se při svých seminářích obejde bez indického kulturního koloritu, nemá potřebu se dovolávat hinduistických linií tradice (parampara). Mluví prostě o neduální kontemplaci, o životě v přítomnosti, bezprostředním vědomí sama sebe (the true Self). Jde mu o revoluční prolomení omezeného ega, onoho stínového já, které nás odděluje od skutečnosti. Ukazuje, jak každý můžeme zažít jednotu subjektu a objektu.

Američan Steven Gray (*1962) přijal indické jméno Adyshanti (znamenající Prvotní mír). Prošel východními směry a spojil podobnou bezprostřední zkušenost s křesťanstvím, avšak bez opory v konkrétní církvi. V knize Resurrecting Jesus: Embodying the Spirit of a Revolutionary Mystic (Sounds True: Incorporated, 2014) čteme, jak ono všepronikající Vědomí, zažité zprvu jako prázdnota (ode všech objektů), může být prožíváno jako Plnost. Duch revolučního mystika tak může být vtělen a Ježíš může být znovu vzkříšen.

Immediatismus se pozvolna ujímá i v českém prostředí. Vedle zmíněné publikace Sama Harrise vyšla před třemi roky kniha Adyashantiho pod českým názvem Pád do milosti s podtitulem Cesta k vnitřnímu probuzení (Praha: Synergie, 2014).

Čeští příznivci takové duchovní praxe o sobě dávají vědět prostřednictvím webového zdroje Vědomí přítomnosti. Najdeme tam odkazy na kompletní českou publikaci pod názvem Život v přítomnosti zdarma ke stažení v elektronické podobě, která je výborem českých překladů textů dvanácti autorů, které můžeme označit jako immediatisty. Dále tam najdeme odkazy na jiné překlady kratších textů včetně úryvků z knih tohoto okruhu, pozvánky na setkání a kurzy a na videozáznamy z nich.

Výrazu immediatismus se někdy užívá též o přímé politické akci v situaci, kdy úřady či jiné autority nekonají nebo dokonce porušují zákony a pravidla. Přímá akce v podobě občanské neposlušnosti přichází na řadu jako poslední možnost, když se vyčerpají všechny dostupné mírné prostředky. Může někdy přinést radikální, i když nenásilný obrat. Ale i když v neznámé nové situaci bude možno využít standardních možností, budeme potřebovat silnou oporu. Pro přímou i tradičně zprostředkovanou občanskou akci budeme potřebovat inspiraci v přímé zkušenosti.

V současném rozčarování ze smutného výsledku voleb potřebujeme mocné podněty, abychom se vzchopili a začali jednat moudře, soucitně, tvořivě a svobodně. A pomáhali přinést alternativu k tomu, co se zjevně neosvědčilo.”

Další jeho článek “Skeptikova mystika” o knize Sam Harris: Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení, Praha: Dybbuk, 2017 : http://denikreferendum.cz/clanek/26020- ... va-mystika

O Štampachovi na wikipédii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_%C5%A0tampach
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 06. lis 2017 9:58:08

Autor je ostrým kritikem
Obrázek
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 06. lis 2017 9:59:35

"Chceme svět, ..."

aha
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » pon 06. lis 2017 10:57:21

.
... potřebujeme mocné podněty, abychom se vzchopili a začali jednat moudře...

a vytrvalost i trpělivost k dokončení...
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 06. lis 2017 11:27:40

nop píše:a vytrvalost i trpělivost k dokončení...


Obrázek
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 06. lis 2017 12:43:53

immediate = bezprostřední

Nové pojetí transcendence
Jsem svědkem toho, jak dnes občanští aktivisté objevují podněty pro emancipaci v tom, co dobrá tradice nese z podnětů nazaretského Mistra. Mají, a já nimi, potíž s Tyranem na nebesích. Nebo nepotřebují záhrobní útěchy a jednají nesobecky a nezávisle bez výhledů na budoucí odměny. Nedávno vydaná a v pražských prostorách Akademie věd ČR uvedená publikace o minulosti i výhledech marxisticko-křesťanského dialogu bohatě uvádí a rozebírá civilní, neteistické či nenáboženské křesťany i marxisty, kteří počítají se „zkušeností X“, jejímž projevem je náboženství, již je však možno interpretovat i bez náboženství.

V posledních letech se objevuje nové pojetí transcendence, tedy uvažuje se o jiných možnostech, jak zažít skutečnost v nějakém smyslu božskou, aniž bychom o ní spřádali teorie, které musí bořit kritické myšlení. Zažít skutečnost, která je plností bytí a života, světelným prostorem svobody a tvorby, a ne vesmírným diktátorem.

Takovou zkušenost nezprostředkují náboženské organizace s monopolem na pravdu. K tomu není třeba zvláštní společenské skupiny, která má přímou linku do nebe a nám obyčejným smrtelníkům vyřizuje vzkazy tam odtud. Je to zkušenost přímá. Autorům, kteří se o takové prožívání dělí s ostatními, s námi, kdo jsme na této cestě, se začalo říkat immediatisté (z anglického, z latiny odvozeného immediate – bezprostřední). Má jít o zkušenost stejně dostupnou všem.

Ivan Odilo Štampach
http://denikreferendum.cz/clanek/26393- ... mediatiste
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » pon 06. lis 2017 20:06:33

.....Mají, a já s nimi, potíž s Tyranem na nebesích...

Proč se vyvinul způsob vyobrazení Krista jako Vševládce?

Vzpomínky na římskou říši inspirovaly Karla Velikého okolo roku 800 pokusit se obnovit říši po nájezdech barbarů, kteří zničili pořádek koncem V. století. Využil organizační schopnosti křesťanství k upevnění pořádku, ale musel akceptovat strukturu církve v tak zvaném „spojení oltáře a trůnu“ a čelit odstředivým silám, hnutí manichejců a náboženství Nestoriánů.

Podařilo se mu založit univerzitu a ustanovit obnovu kultury, které se od té doby říká karolinská renesance, s novým písmem.
Církev ale po porážce heretického nestoriánství, když v IX. století ztratilo nestoriánství sílu potřebovala podporu mezi množstvím feudálních pánů s lokálními zájmy.

Patriarcha Fótios v IX. století budoval půl století respekt církve ve feudálním světě obratnou diplomacií. I tím, že ke svému trůnu dal přidělat řadu schodů, a návštěvníci při audienci museli vzhlížet vysoko nahoru.
Středověký člověk věřil všemu, co bylo vymalované nebo napsané. Tím přesvědčil středověké lidi, že Fótios je skutečně vysoce postaveným člověkem a uznala mu to i knížata. Také na malbách a mozaikách Krista se malovali andělé a vzbuzoval se dojem, že vládne nad oblaky a tím nad světem. S připsaným názvem Pantokrator, to je Všehovládce. To drželo pyšné feudály více nakrátko.

Kdo ve 21. století v tom vidí Tyrana, má vlastní problém, když to vidí takto osobně.

O slově Pantokrator.
Slovo je patrně odvozeno od císařského titulu a objevuje se v řeckém překladu Bible Septuagintě jako ekvivalent hebrejského Jahve sebaot (opis z Wikipedie)
Dnes se slovem Pantokrator obvykle označuje jistý ikonografický typ zobrazení Krista, častý v Byzanci, v raném středověku na Západě a v celém pravoslavném světě dodnes. Kristus je zde zobrazen často na zlatém pozadí jako vládce, který se dívá přímo na diváka, pravou rukou žehná a v levé drží otevřenou knihu evangelia. Jako mozaika nebo freska bývá umístěn uprostřed klenby.
Přílohy
Kristus.obrazky.cz.jpg
Kristus.obrazky.cz.jpg (46.39 KiB) Zobrazeno 5580 krát
Kristus.pantokrator.obrazky.cz.jpg
Kristus.pantokrator.obrazky.cz.jpg (61.15 KiB) Zobrazeno 5580 krát
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 06. lis 2017 21:46:37

potíž s Tyranem na nebesích...

Autor nemá potíž s Kristem, ale s dualisticky vnímaným Bohem, označovaným jako Bůh všemohoucí, který dobré odměňuje a zlé trestá.

1. Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: „Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!

CO ŘÍKÁ BIBLE
Boží jméno není Ježíš, protože Ježíš není všemohoucí Bůh. On sám druhé učil, aby Bohu v modlitbě říkali: „Otče, ať je posvěceno tvé jméno.“ (Lukáš 11:2) A i on se modlil: „Otče, oslav své jméno.“ (Jan 12:28)

Je Ježíš všemohoucím Bohem?
Co říká Bible:
Ježíš nikdy netvrdil, že má stejné postavení jako všemohoucí Bůh. Řekl: „Otec je větší než já.“ (Jan 14:28)

Ani Ježíšovi následovníci v prvním století nepovažovali Ježíše za všemohoucího Boha. Například apoštol Pavel napsal, že když byl Ježíš vzkříšen, Bůh ho „vyvýšil do nadřazeného postavení“. Pavel si tedy očividně nemyslel, že by Ježíš byl všemohoucím Bohem. Kdyby to tak bylo, jak by mohl Bůh vyvýšit Ježíše do nadřazeného postavení? (Filipanům 2:9)
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 06. lis 2017 22:09:37

potíž s Tyranem na nebesích...

Autor nemá potíž s Kristem, ale s dualisticky vnímaným Bohem, označovaným jako Bůh všemohoucí, který dobré odměňuje a zlé trestá.

Ve svém článku na http://denikreferendum.cz/clanek/26393- ... mediatiste to Ivan Štampach říká jasně: "V posledních letech se objevuje nové pojetí transcendence, tedy uvažuje se o jiných možnostech, jak zažít skutečnost v nějakém smyslu božskou, aniž bychom o ní spřádali teorie, které musí bořit kritické myšlení.
Zažít skutečnost, která je plností bytí a života, světelným prostorem svobody a tvorby, a ne vesmírným diktátorem".
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » úte 07. lis 2017 0:23:56

Návštěvník píše:
potíž s Tyranem na nebesích...

Autor nemá potíž s Kristem, ale s dualisticky vnímaným Bohem, označovaným jako Bůh všemohoucí, který dobré odměňuje a zlé trestá.

Ve svém článku na http://denikreferendum.cz/clanek/26393- ... mediatiste to Ivan Štampach říká jasně: "V posledních letech se objevuje nové pojetí transcendence, tedy uvažuje se o jiných možnostech, jak zažít skutečnost v nějakém smyslu božskou, aniž bychom o ní spřádali teorie, které musí bořit kritické myšlení.
Zažít skutečnost, která je plností bytí a života, světelným prostorem svobody a tvorby, a ne vesmírným diktátorem".

Je pravda, že s dojmy přebíráme také jiné názory a někdy si toho nevšimneme, a z toho "smetí" může něco bez kontroly vyklíčit.
Mně dosud pojem Vševládce nevadil, asi proto, že mne neoslovil a nechal jsem jej nepovšimnutý.
Teď vidím, že je nepřijatelný. Vadí to, že není kompatibilní s přikázáním lásky.

Také je tu neshoda s častým výrokem "Ježíš je Pán", lze akceptovat jen to, že se pro bohy používalo ve starověku termín bůh = pán, dokonce Baal značí doslova pán, i ve složeninách jako Baal Zebub je Pán much (počeštěno Belzebub).

Pak by se Ježíš měl přejmemovat, asi Pán milosti.
Jedno ze jmen Šivy je Natarádž, to je Rádža (kosmického) tance.

Vševládce jako pojem vzniká v průniku pojmů síla x potence a pro dárce milosti se nehodí.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 07. lis 2017 11:00:24

nop píše:Mně dosud pojem Vševládce nevadil, asi proto, že mne neoslovil a nechal jsem jej nepovšimnutý.
Teď vidím, že je nepřijatelný. Vadí to, že není kompatibilní s přikázáním lásky.

Jaký model by byl kompatibilní s přikázáním lásky?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » úte 07. lis 2017 11:44:57

Návštěvník píše:
nop píše:Mně dosud pojem Vševládce nevadil, asi proto, že mne neoslovil a nechal jsem jej nepovšimnutý.
Teď vidím, že je nepřijatelný. Vadí to, že není kompatibilní s přikázáním lásky.

Jaký model by byl kompatibilní s přikázáním lásky?

Více :
".... ne jak já chci, ale jak ty chceš."

"učte se ode mne, který jsem pokorný a tichého srdce"

"Ježíš, ne Caezar " ( T. G. Masaryk)
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 07. lis 2017 12:06:37

Návštěvník píše:Jaký model by byl kompatibilní s přikázáním lásky?

Když láska přestane být přikázáním, modelem,
a stane se způsobem bytí :)
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 07. lis 2017 13:22:16

Když přikázání lásky je osvobozující, nikoliv svazující.
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. lis 2017 8:17:55

nop píše:
Návštěvník píše:
nop píše:Mně dosud pojem Vševládce nevadil, asi proto, že mne neoslovil a nechal jsem jej nepovšimnutý.
Teď vidím, že je nepřijatelný. Vadí to, že není kompatibilní s přikázáním lásky.

Jaký model by byl kompatibilní s přikázáním lásky?

Více :
".... ne jak já chci, ale jak ty chceš."

"učte se ode mne, který jsem pokorný a tichého srdce"

"Ježíš, ne Caezar " ( T. G. Masaryk)


".... ne jak já chci, ale jak ty chceš."

Ne jak chce Vševládce, ale jak chceš ty? Nebo to má být jak chceš ty, ale ne Vševládce?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. lis 2017 10:32:44

Vědomí jako prosvětlené bytí

U tohoto bezprostředního prožitku vědomí jako bezčasého prosvětleného bytí, jež je zdrojem veškeré zkušenosti a skutečnosti, kosmické, tělesné i duševní

se rozplynuly dualistické představy, že věci mohou probíhat "jak chce Vševládce, nebo jak chci já".

Zmizela iluze osobního já i jeho představy o Tom, koho osobní já vidí jako Vševládce.

Rozpustilo se ono stínové já, které překrývalo bezprostřední uvědomování skutečného neduálního Self.

Přitom jednota subjektu i objektu, vědomí čistého nekonečného Bytí je tu neustále, ale znovu a znovu ho překrývá navyklé sebeztotožňování vědomí s iluzorním osobním já - s egem, které pořád něco chce nebo odmítá a jehož navyklé aktivity se dočasně rozplynou jen v hlubokém bezesném spánku.
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » stř 08. lis 2017 11:13:53

Návštěvník píše:...
Návštěvník píše:
nop píše:Mně dosud pojem Vševládce nevadil, asi proto, že mne neoslovil a nechal jsem jej nepovšimnutý.
Teď vidím, že je nepřijatelný. Vadí to, že není kompatibilní s přikázáním lásky.

Jaký model by byl kompatibilní s přikázáním lásky?

Více :
".... ne jak já chci, ale jak ty chceš."

"učte se ode mne, který jsem pokorný a tichého srdce"

"Ježíš, ne Caezar " ( T. G. Masaryk)


".... ne jak já chci, ale jak ty chceš."

Ne jak chce Vševládce, ale jak chceš ty? Nebo to má být jak chceš ty, ale ne Vševládce?[/quote]
Ježíš se vzdává svého přání uchránit se:
Marek 14: 32. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďte tuto, až se pomodlím.
33 A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.
34 I dí jim: Smutná jest duše má až k smrti. Počekejte tuto a bděte.
35 A poodšed maličko, padl na zem a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.
36 I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty


S Pantokratorem to nemá co dělat, je to omyl a končím s tímto pojmem jako s omylem.
Navíc připomíná svádění Ježíše od ďábla, "jestliže se mi pokloníš..", v tomto případě v omylu. že se klaním božské bytosti.

A odchylujeme se trochu od pojmů:
immedialisté,
Bůh,
církev,
Odilo atd.
Snad by si to zasloužilo jiné vlákno jako Probouzení v církvi.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. lis 2017 11:17:16

Můžeš to vysvětlit? Bůh není Vševládce? Kdo má být další vládce, když Ježíš říká: ".... ne jak já chci, ale jak ty chceš."?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » stř 08. lis 2017 11:24:55

Návštěvník píše:Můžeš to vysvětlit? Bůh není Vševládce? Kdo má být další vládce, když Ježíš říká: ".... ne jak já chci, ale jak ty chceš."?

Vidíš po výtvarné stránce, že Pantokratorem (Vševládcem) je vyobrazený Ježíš. Ten může s Otcem působit-
"Otec a já jedno jsme".
Na Boha se hodí slovo Omnipotens = Všehomocný, mající potenci ke všemu.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 09. lis 2017 10:54:22

nop píše:
"Mně dosud pojem Vševládce nevadil, asi proto, že mne neoslovil a nechal jsem jej nepovšimnutý.
Teď vidím, že je nepřijatelný. Vadí to, že není kompatibilní s přikázáním lásky.

Vidíš po výtvarné stránce, že Pantokratorem (Vševládcem) je vyobrazený Ježíš. Ten může s Otcem působit-
"Otec a já jedno jsme".
Na Boha se hodí slovo Omnipotens = Všehomocný, mající potenci ke všemu."


Ivan Odilo Štampach:
"Způsobem bytí byl Ježíš roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži (Flp 2, 6 – 8). Ježíš nevítězí svou božskou mocí, nýbrž svou bezmocí. Obrazy Krista Pantokratora, Vševládce v absidách raně křesťanských a románských chrámů jsou impozantní, ale míjejí se s evangelii. Výstižnější se z hlediska smyslu a ducha křesťanství jeví latinská verze kréda, která řecké slovo Pantokrator tlumočí přídavným jménem omnipotens, tedy nikoli všemocný či dokonce vševládný, nýbrž všemohoucí. Bůh v tomto pojetí vše může, a tedy nic nemusí. Není na ničem závislý, je dokonale svobodný. Božská skutečnost je prostorem tvůrčí svobody. A právě toto zobrazuje a ztělesňuje Ježíš, který si z nás nečiní otroky nýbrž přátele (srov. Jan 15, 15)."

Zajímavá myšlenka: Všemohoucí Bůh může vše, ale neuplatňuje to. Jako Všemohoucí může dát každému člověku lásku, ale může ho i nechat trpět v krutém světě. Proč? Proč Bůh není Vševládce, aby udělal všechny lidi šťastné?
Návštěvník
 

Další

Zpět na Probuzení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 návštevníků