Ivan Odilo Štampach

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 22. lis 2017 8:31:57

"Ti, kdo mají představu ďábla, produkují semena této "víry" a z těch zase vyrůstají jinému plevelné výhonky."
Víš o tom něco? Stalo se ti to?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » stř 22. lis 2017 11:38:34

Návštěvník píše:"Ti, kdo mají představu ďábla, produkují semena této "víry" a z těch zase vyrůstají jinému plevelné výhonky."
Víš o tom něco? Stalo se ti to?

Setkáváme se s všeličím. Spíše v literatuře. Spisovatelé jsou snaživí.
Na příklad komunisté při šíření marxismu rozhazovali okolo ty myšlenky o revoluci a porážce kapitálu. Zatím došlo spíše k rozkradení kapitálu.
Představa ďábla - rebela byla pro některé lidi fajn, byla to alternativní volba. Dnes je vyčichlá, není IN.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 23. lis 2017 8:47:34

Něco jako ďábel tedy neexistuje?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » čtv 23. lis 2017 12:28:41

Návštěvník píše:Něco jako ďábel tedy neexistuje?

Zmatek ti může vyhovět. Často je vhod nemyslet moc složitě. Vesmír má sklon plnit přání. Nemysli moc, nebo ti vytvoří na co mysíš, ale skromnost neškodí.
Goethe říká ve Faustovi: "závisí na konec člověk na tom, co sám stvoří."
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 23. lis 2017 13:08:31

nop píše: Často je vhod nemyslet moc složitě. Vesmír má sklon plnit přání. Nemysli moc, nebo...

Lepší je tedy nemyslet a jednat rovnou podle toho, co chceme?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » čtv 23. lis 2017 16:51:21

Návštěvník píše:
nop píše: Často je vhod nemyslet moc složitě. Vesmír má sklon plnit přání. Nemysli moc, nebo...

Lepší je tedy nemyslet a jednat rovnou podle toho, co chceme?

Naopak. Nejednat podle toho, co mne napadne. Víš dobře co je dobré a co je nedobře, nevymlouvej se, že myšlenky přijdou nežádaně samy,
Máš možnost volby, nejsi loutka ovládaná větrem, náladami a politikou.Vykašli se na kontroverní témata, škoda promrhat energii a čas.

Lidová rada: nemaluj čerta na zeď
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 23. lis 2017 17:28:06

Víš dobře co je dobré a co je nedobře

Hm... jenže když se o tom dozvíme něco podstatného, co jsme doteď nevěděli, můžeme to uvidět úplně opačně.

Nemyslet ("Nemysli moc, nebo...") a řídit se jen pocitem, který nám říká, že tohle je dobré, má za následek, že naletíme všemu, co nám připadá dobré. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Stačí sledovat povolební vyjednávání. Leckdo rychle vystřízliví, když vidí, jak mylné bylo jeho upřímné přesvědčení, podle kterého volil "to dobré".
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » čtv 23. lis 2017 20:24:13

Návštěvník píše:
Víš dobře co je dobré a co je nedobře

Hm... jenže když se o tom dozvíme něco podstatného, co jsme doteď nevěděli, můžeme to uvidět úplně opačně.

Nemyslet ("Nemysli moc, nebo...") a řídit se jen pocitem, který nám říká, že tohle je dobré, má za následek, že naletíme všemu, co nám připadá dobré....".

Inu, život je boj,,,,,
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Jana » čtv 23. lis 2017 20:27:53

nop píše:
Návštěvník píše:Něco jako ďábel tedy neexistuje?

Zmatek ti může vyhovět. Často je vhod nemyslet moc složitě. Vesmír má sklon plnit přání. Nemysli moc, nebo ti vytvoří na co mysíš, ale skromnost neškodí.
Goethe říká ve Faustovi: "závisí na konec člověk na tom, co sám stvoří."


nop píše:Lidová rada: nemaluj čerta na zeď


:)

Krásné, Nope, díky.

„Podle vaší víry se vám staň.“

Věříš-li Boží lásce, nemůžeš Boží království minout.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 23. lis 2017 20:57:31

nop píše:
Návštěvník píše:
Víš dobře co je dobré a co je nedobře

Hm... jenže když se o tom dozvíme něco podstatného, co jsme doteď nevěděli, můžeme to uvidět úplně opačně.

Nemyslet ("Nemysli moc, nebo...") a řídit se jen pocitem, který nám říká, že tohle je dobré, má za následek, že naletíme všemu, co nám připadá dobré....".

Inu, život je boj...

Není :) - aspoň pro mě ne.

Můžeme se přece učit ze všeho, s čím se setkáváme, když si uvědomujeme, že existuje rozdíl mezi

a) rozumným uvažováním o tom, co pozorujeme, bez kterého bychom ani nepřešli zdárně ulici plnou jedoucích aut: díky mysli a jejím schopnostem můžeme pochopit, co znamená na semaforu zelená a co červená - a co z toho vyplývá pro řidiče i pro nás,

a mezi

b) planým přemítáním o všem možném - "co by, kdyby..., až by...

Probuzení mluví právě o nutnosti začít tohle v sobě rozpoznávat a upouštět od navyklého přemítání, které vzniká z posuzování toho, co se děje, a z chtění osobního já, aby něco bylo, nebo naopak nebylo

:)
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. lis 2017 8:48:11

"Věříš-li Boží lásce, nemůžeš Boží království minout."
Co je to Boží království? Jak věřit lásce někoho, koho neznám a možná ani nevěřím, že existuje?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. lis 2017 9:46:38

" planým přemítáním o všem možném - "co by, kdyby..., až by...
Probuzení mluví právě o nutnosti začít tohle v sobě rozpoznávat a upouštět od navyklého přemítání, které vzniká z posuzování toho, co se děje, a z chtění osobního já, aby něco bylo, nebo naopak nebylo"
Možná to jde, ale při pokusu upouštět od přemýšlení "co by, kdyby, až by..." se objevuje pocit mezery a potřeba ji vyplnit něčím smysluplným, užitečným, co s tím?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. lis 2017 12:06:53

při pokusu upouštět od přemýšlení "co by, kdyby, až by..." se objevuje pocit mezery a potřeba ji vyplnit něčím smysluplným, užitečným, co s tím?

Té mezeře se říká bod zastavení. Je prázdný od všeho konkrétního, co by nás mohlo uspokojit. A přitom...



Dokud si ale osobní já nevyzkoušelo všechny možnosti a žádná z nich ho plně neuspokojila, bude se tomu zastavení bránit a hledat nějakou uspokojivou náhradu ... a nevznikne zájem a ochota vnímat zcela neosobní uspokojivost té mezery, prázdné od všeho, čeho by se osobní já mohlo chytit a užívat si to.
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Jana » pát 24. lis 2017 16:33:02

Návštěvník píše:Co je to Boží království?


Netuším, jestli to někde někdy někdo popsal tak, aby to mohlo být srozumitelné pro toho, kdo se na to ptá. Ty pokusy o slovní vyjádření jsou krásné, najdeš jich na těchto stránkách spousty, například tady, ale nikdy ten popis nemůže sdělit úplnou pravdu.

Jak věřit lásce někoho, koho neznám a možná ani nevěřím, že existuje?

Možná nejlepší způsob je hledat zdroj lásky v sobě a zkoumat jak moc je možné jí věřit.

Skutečná láska je jen jedna a ta je Boží.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 25. lis 2017 11:16:28

Návštěvník píše:Co je to Boží království? Jak věřit lásce někoho, koho neznám a možná ani nevěřím, že existuje?

Albert Einstein o Bohu:


"Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé" (v knize Aus meinen späten Jahren).

"To nejhlubší a nejkrásnější, co může člověk prožít, je pocit tajemna. Ten je podkladem jak náboženství, tak i všeho hlubšího usilování ve vědě a umění. Kdo to nezažil, připadá mi jako mrtvý, nebo přinejmenším slepý. Cítit, že za tím, co prožíváme, je skryto něco pro našeho ducha nedosažitelného, čeho krása a vznešenost nás zasahuje jen zprostředkovaně ve slabém odrazu, to je náboženství. V tomto smyslu jsem náboženský. Stačí mi tušit v úžasu tato tajemství a pokusit se v pokoře zachytit duchovně omezený obraz vznešené struktury bytí." (Ze zvukového záznamu "Mein Glaubensbekenntnis".)

Věčnou sílu a moc, která se projevuje ve vesmíru, si nelze představovat osobně. Je však třeba ji ctít a je nutno žasnout nad podivuhodným řádem, který vytvořila - a to ne nějakým neurčitým pocitem, nýbrž jako bezpodmínečný požadavek rozumu myslícího člověka.

"My, Spinozovi přívrženci, vidíme svého Boha v podivuhodném řádu a zákonitostech bytí a v oduševnění bytostí, které se nám jeví u lidí a zvířat."

Bůh a kosmická síla vesmíru jsou identičtí. Bůh je imanentní a transcendentní zároveň.

http://www.teologicketexty.cz/casopis/2 ... nstvi.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Einstein
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. lis 2017 9:04:05

Nakukuju do mezery mezi myšlenky a kde nic, tu nic. Mělo by tam být napětí?
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. lis 2017 14:01:24

Mezi jednotlivými myšlenkami vznikají mezery - prostory ticha. Právě tehdy si začnete uvědomovat, že jste hlubší než vaše myšlenky.
Myšlenky, emoce a všechno, co vnímáte, tvoří obsah vašeho života. „Váš život“ je to, z čeho odvozujete své já, a „váš život“ je obsah nebo si to myslíte.
Neustále vám uniká nanejvýš zjevný fakt: vaše nejhlubší já nemá nic společného se skutečnostmi, které se dějí ve vašem životě, nic společného s obsahem. Vědomí vašeho vlastního já je totožné s přítomným okamžikem. Je stále stejné. Vědomí - neboli prostor přítomnosti - se na nejhlubší úrovni nikdy nemění. Obvykle si své já pletete s obsahem, a proto jej vnímáte jen prostřednictvím obsahu vašeho života. Jinými slovy, vaše vědomí Bytí je zamlženo myšlenkami a vnějšími okolnostmi vašeho života. Přítomný okamžik je zastřen časem.
Nejsem totožný se svými myšlenkami, emocemi ani smyslovými vjemy. Nejsem obsahem svého života. Jsem prostor, v němž se všechno děje. Jsem vědomí. Jsem přítomný okamžik. Jsem.

http://amiresah.cz/clanky.php?mn_post=170
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod nop » stř 29. lis 2017 17:34:39

Návštěvník píše: .... jste hlubší než vaše myšlenky.
Myšlenky, emoce a všechno, co vnímáte, tvoří [b]obsah vašeho života
. ....
Neustále vám uniká nanejvýš zjevný fakt: vaše nejhlubší já nemá nic společného se skutečnostmi, které se dějí ve vašem životě, nic společného s obsahem. ....
Nejsem totožný se svými myšlenkami, emocemi ani smyslovými vjemy. Nejsem obsahem svého života. Jsem prostor, v němž se všechno děje. Jsem vědomí. Jsem přítomný okamžik. Jsem.[/b]

http://amiresah.cz/clanky.php?mn_post=170

Flexibilní část má schopnost vnímat a zasahovat.
Když se rozhodnu péci, zpracuji těsto atd. Beze mne se to samo neupeče.
Jsem část, nadaná od Brahmy účinností. Je to i část Brahmova dění v čase Bráhmova dne, nebo jsem si dal život sám a je jen můj?

Když se zúčastním dění, přejímám část zodpovědnosti, a participuji na výsledku.
"Jsem prostor, v němž se všechno děje." Ale to je smysl dění: nechat dobrovolně prostoupit bytí ne mnou, ale děním, aby se hmota dala zbožštit.
Hra obsahuje i složky: hodnocení, rozhohování, vůli, ochotu.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. lis 2017 17:44:18

Pozorující vědomí - Svědek

Pozorující Božské vědomí, někdy také nazývané „Svědek“, je nezaujatý pozorovatel všeho dění, zakotvený v živém tichu. Nic neřeší, neposuzuje, neanalyzuje. Je to posvátné vědomí, které je obsaženo v každé stvořené bytosti nebo věci a zároveň je i nekonečným vědomím, ve kterém tyto bytosti a věci jsou obsaženy. V okamžiku, kdy se v nás byť jen na chvíli projeví, přináší s sebou zvláštní dar. Je to dar osvobození. Osvobození od karmy. Svědek svojí neosobností nevytváří novou karmu, jen pozoruje, jak je odžívána karma stará.

Pokaždé, když se úplně ztišíme a oprostíme mysl od jakéhokoli vnitřního dialogu, máme velkou šanci, že se v nás dostane na povrch něco, co je tak velké a vznešené, že naše malé osobní Já splaskne jako bublina a konečně se alespoň na chvíli dotkne něčeho, co nelze omezit jakýmkoli názvem, nebo jménem.

Svědek, je jen další z chabých pokusů o charakteristiku něčeho, co charakterizovat nelze. Nicméně, jelikož je naše každá myšlenka, slovo a čin navždy zanesena svou unikátní vibrací do tohoto všeobsahujícího vědomí, je název Svědek docela výstižný.

http://www.vedomapritomnost.cz/meditace ... vedek.html
Návštěvník
 

Re: Ivan Odilo Štampach

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. lis 2017 17:48:02

Tichá esence věcí a bytostí

Každá věc a bytost skrývá v sobě unikátní prostor, který zůstává bez vědomé pozornosti nepostřehnut. Je to tichá esence, nepohnutý základ, bez kterého by nemohlo nic v tomto fyzickém světě existovat. Fyzický svět je dualitní a nemůže v něm existovat nic bez svého protikladu....... Modrá barva by bez jiné barvy nemohla být poznána jako modrá,....... světlo by nemohlo být vnímáno bez existence tmy,........ teplo by nebylo možno pocítit bez existence chladu,........ zvuk by nemohl být slyšen, kdyby neexistovalo ticho........

Aby mohl být vnímán jakýkoliv pohyb, musí existovat i jeho protiklad – nepohyb. Statický základ, ve kterém se všechno pohybuje.

Všechno pohybující se, je zachytitelné jako obrazy a zvuky.

Všechno nepohybující se, je zachytitelné jako ticho, které je esencí všech věcí a bytostí. Ticho je zde výrazem pro vědomí, které je podkladem jakéhokoli pohybu.

....... Zaměřte se na cokoli a vnímejte tuto tichou esenci každé věci a každé bytosti. Skrze ticho ve vlastním srdci se můžeme spojit s jakoukoli věcí, s jakoukoli bytostí. Toto ticho je Bůh. Jeho projevem je silou vůle manifestující se Božská láska a moudrost ve všem stvořeném. Láskyplné ticho, které nic nepožaduje a nic neočekává.......

http://www.vedomapritomnost.cz/meditace ... tosti.html
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Probuzení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 návštevníků