"Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. črc 2015 14:54:36

Balsekar zmiňuje, že v Indii měli žáci zakázáno diskutovat o čemkoliv z duchovní oblasti, když u toho nebyl přítomný jejich Mistr. Zřejmě to mělo důvody, opodstatněné dlouhodobými zkušenostmi, a platilo to i pro žáky Nisargadatty Maharadže - byl v tom směru velmi přísný.

Ten zákaz při nejmenším znemožňuje, aby se vytvářelo duchovní ego, které využívá svoje znalosti k dokazování své převahy nad ostatními. Může to člověku ušetřit dlouhou okliku, kdy místo aby se pokusil rozpoznávat svoje kdysi dávno vzniklé pocity méněcennosti a znovu a zralejším způsobem postupně zpracovával svoje reakce na situace, ve kterých tehdy vznikly, ve všech situacích v diskusi reaguje s jedinou převažující motivací - s nutkáním posílit svůj pocit převahy nad okolím.
Návštěvník
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. črc 2015 15:00:43

Návštěvník píše:
Balsekar zmiňuje, že v Indii měli žáci zakázáno diskutovat o čemkoliv z duchovní oblasti, když u toho nebyl přítomný jejich Mistr. Zřejmě to mělo důvody, opodstatněné dlouhodobými zkušenostmi, a platilo to i pro žáky Nisargadatty Maharadže - byl v tom směru velmi přísný.

Ten zákaz při nejmenším znemožňuje, aby se vytvářelo duchovní ego, které využívá svoje znalosti k dokazování své převahy nad ostatními. Může to člověku ušetřit dlouhou okliku, kdy místo aby se pokusil rozpoznávat svoje kdysi dávno vzniklé pocity méněcennosti a znovu a zralejším způsobem postupně zpracovával svoje reakce na situace, ve kterých tehdy vznikly, ve všech situacích v diskusi reaguje s jedinou převažující motivací - s nutkáním posílit svůj pocit převahy nad okolím.


většina lidí co za Balsekarem a Maharadžem přijela tam pobyla jen určitý čas ... ten zákaz diskutovat o čemkoliv z duchovní oblasti byl míněn i pokud odjeli do svých domovů ???
Návštěvník
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. črc 2015 15:08:43

Nevím. Balsekar se zmiňuje o Maharadžově výroku tady:

Jeden z jeho příkazů zněl: „O mém učení se diskutuje jen v mé přítomnosti.“ Nechtěl žádný Maharadžův spolek, kde by se lidé scházeli a diskutovali jako politikové.

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf

Ale je docela poučné sledovat ve zdejším prostředí, jak různými způsoby mohou probíhat diskuse na duchovní témata.
Návštěvník
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. črc 2015 16:31:37

Návštěvník píše:Nevím. Balsekar se zmiňuje o Maharadžově výroku tady:

Jeden z jeho příkazů zněl: „O mém učení se diskutuje jen v mé přítomnosti.“ Nechtěl žádný Maharadžův spolek, kde by se lidé scházeli a diskutovali jako politikové.

http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf

Ale je docela poučné sledovat ve zdejším prostředí, jak různými způsoby mohou probíhat diskuse na duchovní témata.


jj :)

já se s takovým příkazem nikde nesetkala ... naopak třeba Gáia nás podporoval v tom, abychom se co nejvíce scházeli mezi sebou, když nebude v Praze

ale skutečně nikdy jsem nezažila, že bychom mezi sebou diskutovali o tom o čem mluvil ... to prostě nějak vůbec nepadá v úvahu, že by někdo kdo k němu chodil a s kým pracoval i individuálně měl něco nejasného, tak aby se s dalšími v té skupině kolem toho dohadoval

tak když k němu přišel někdo na židli - po pár minutách se spustilo přesně to co ten člověk potřeboval, ať už ohledně nejasnosti s nějakou otázkou, tak ohledně jeho nezpracovaných záležitostí a v převážné většině to bylo i téma nás ostatních, takže ač individuální pohovor, tak kolektivní dopady na nás všechny to mělo :D

to ... prostě nevím jak to vyjádřit, ale nikdo z nás neměl prostě ani co mezi sebou rozebírat, možná to bylo tím, že drtivá většina lidí co tam pravidelně chodilo reagovala na jeho přítomnost otevřeností, jako by seděla před rengenem a jakékoliv pokusy se nějak pokoušet nasadit masku jakéhosi imič i duchovnímu, okamžitě brala za své ...
a ani když nebyl fyzicky přítomen, tak jsem se s tím nesetkala, že by se o to nějak pokoušel ...

snad jen dvakrát, třikrát se stalo, že se někdo zkoušel nějak polemizovat buď takovými těmi láskařskými slaďáky nebo naopak advaitovými poudačkami a bylo mu to okamžitě rozmetáno na kusy ... Gáiou ne námi ... vzpomínám, že jednou na satsang přišel nějaký muž a aniž si šel k němu sednout, tak začal do rozhovoru vstupovat a obvinil Gáiu, že hovoří z ega. Gáia mu na to odpověděl, ano máš pravdu, hovořím díky egu. a on znovu a znovu a operoval takovými argumenty jako kdopak to mluví a kdopak to odpovídá a pak začal i křičet a být velmi agresivní a i Gáia zvedal hlas a jeho rozhodnost a pevnost doslova vibrovala celou místností. ostatní jen tiše seděli a byli přítomní té nečekané situaci a když už to vypadalo, že ten muž Gáiu fyzicky napadne, tak se Gáia zvedl a pomalu k němu šel a pevně ho uchopil za ruku ... v té chvíli tam byla tak silná energie, že by se snad dala krájet a ticho bylo tak velké, že kdyby spadl špendlík, byla by to dělová rána. dopadlo to tak že po nějaké době zírání na sebe se ten muž rozplakal a pak velmi a velmi Gáiovi děkoval. to děkování bylo ale vzájemné :) :) :)

pak odešel ... a bylo po rozhovorech, protože energie co tam byla v té chvíli přítomna byla tak silná, že zůstalo jen vibrující ticho. ani nevím jak dlouho jsme v tom pohroužení seděli ... než jsme se zvedli a rozešli do svých domovů

na jednou z dalších satsangů se pak Gái někdo zeptal, co by dělal, kdyby ho ten muž skutečně fyzicky napadl a Gáia s lehkým pousmáním řekl, ale to já nevím co bych dělal kdyby ... nějaká reakce by přišla a jaký má smysl se dohadovat jaká ...

to bylo pro nás velmi velké poučení ...

myslím, že kdo tam byl, tak mu v té chvíli došlo, ale skutečně došlo k uvědomění - jak zbytečné spekulace jsou co by kdyby aby ...
Návštěvník
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » pát 24. črc 2015 18:25:34

Mám smůlu,
neznám nikoho, o kom bych mohla napsat, že byl mým duchovním mistrem
a ke komu bych byla bývala chodila na satsangy, kdyby mým mistrem byl.

:D
Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod nop » sob 25. črc 2015 0:32:09

Návštěvník píše:no třeba to polemizování nopa je takovou názornou ukázkou, že kdyby vycházel z vlastního postřehu, tak by si povšiml jak muži mezi sebou porovnávají velikost svého penisu už jako kluci na záchodcích, což většině z nich vydrží i do dospělosti a ženy velikost prsou či upravený vzhled ... že je to běžný jev
a nemusel by se zamýšlet nad tím, proč chlapci soutěží kdo z nich dál a výš dočůrá a holčičky taková soutěž s čůráním nebere :D
...taky by mu nebylo divné, jaká je spojitost pohlavního orgánu muže s čůráním :confused: :) :) :)

Také jsem to viděl a jeden chlapec "přečural" všechny, dočural půl metru nad výšku hlavy.
Ale ve 13 letech to není vědomí muže, ale spíše soutěž. Jako kdo trefí něco šiškou nebo kamínkem.

Spojitost pohlavního orgánu s čuráním není.
Je jen využití cesty pro dva účely: každodenní zbavení tekutiny a jednotlivou dopravu semene.

Penis není pohlavní orgán. Je to transportní díl, jako karburátor pro přenos paliva. Ani pro ženu není měchýř a močová trubice pohlavním orgánem, je to "něco blízko".
Pohlavní orgán muže jsou varlata a nadledvinky. Penis je pomocný díl.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » ned 26. črc 2015 8:35:52

Inteligence a její měření

Zdroj: http://ostrava.mensa.cz/inteligence.htm
zpracoval Dr. Petr Praus

Motto: Inteligentní člověk dokáže rozpoznat v chaosu řád a naopak v řádu chaos.

Lidé se liší svými schopnostmi počínat si správně v různých situacích a svými schopnostmi vykonávat některé práce či řešit některé úkoly. Fakt, že mezi lidmi existují objektivní intelektové rozdíly je obecně znám a není jej třeba dokazovat. Pojem inteligence ve vztahu k rozumové činnosti, který poprvé používal F. Galton (1822-1911) , nahradil výraz habilité (anglicky ability) tedy schopnost, dovednost či chytrost, který zavedl průkopník psychologických testů A. Binet (1857-1911) . Na otázku co je inteligence a jak ji definovat, není dosud jednoznačná odpověď.

Definice inteligence

Definovat znamená omezovat, proto definice tak složité lidské vlastnosti, jakou je lidská inteligence, nemůže být nikdy dokonalá. Uznávaní světoví psychologové definovali inteligenci např. takto:

W. Stern:
Inteligence je všeobecná schopnost individua vědomě orientovat vlastní myšlení na nové požadavky, je to všeobecná duchovní schopnost přizpůsobit se novým životním úkolům a podmínkám.

D. Wechsler:
Inteligence je vnitřně členitá a zároveň globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a efektivně se vyrovnávat se svým okolím.

J. P. Guilford:
Inteligence je schopnost zpracovávat informace. Informacemi je třeba chápat všechny dojmy, které člověk vnímá.


Modely inteligence

Inteligence je velice členitá lidská schopnost, která v sobě zahrnuje mnoho různých, možná i rozporuplných rysů. O vyjádření její struktury se snažilo již mnoho badatelů. Uvedeme zde pouze některé diametrálně odlišné modely.

Nejjednodušší model navrhl Charles Spearman (1927) . Podle něho existuje obecná rozumová schopnost, kterou označil jako g. Prakticky to znamená, že dokáže-li někdo řešit určitý okruh problémů, dokáže také zároveň řešit i problémy jiného typu. Při testování inteligence se vychází z jednoho všeobecného testu a jeho výsledku v hodnotě inteligenčního kvocientu (IQ).K tomuto účelu se nejčastěji používají např. Ravenovy matice (viz dále). Experimentálně bylo potvrzeno, že úspěšní řešitelé toho testu jsou rovněž úspěšní v testech zaměřených na speciální schopnosti např. verbální, numerické, paměťové apod.

Pravým opakem této teorie je struktura podle J.P. Guilforda (1967) , který předpokládá trojrozměrný model inteligence. Jednotlivými rozměry jsou mentální operace, obsah a produkty mentální činnosti:



Mentální operace Obsah Produkty


Hodnocení Obrazový Prvky
Odvození Symbolický Třídy
Kreativita Sémantický Vztahy
Paměť Chování Systémy
Poznání Transformace
Implikace

Pozn:

Odvození představuje tzv. konvergentní myšlení-vyvíjení logických závěrů z daných informací.
Kreativita představuje tzv. divergentní myšlení-tvoření informací z informací již daných.

Vzájemnou kombinací těchto faktorů dostaneme 120 (5x4x6) složek inteligence. Vyjádření inteligence hodnotou IQ je možné na základě 120 faktorů !? Tento model je kritiky označován jen jako "čistě logický model", kde nezávislost jednotlivých faktorů je jen zdánlivá.

Podobnou,ale jednodušší strukturu inteligence, navrhl i H.J. Eysenck, který vychází z řešení IQ testů:


Mentální operace Druhy testovaných úloh Kvalita


Vnímání Verbální Výkonnost
Paměť Numerické Rychlost
Vyvozování Prostorové

Model opět trpí základním požadavkem na nezávislost jednotlivých faktorů při faktorové analýze. Těžko si lze např. představit vyvozování jako nezávislé na paměti.

R. B. Catell (1971) předpokládal, že Searmanův faktor všeobecné inteligence g lze dále rozdělit na fluidní (gf) a krystalickou (gc) inteligenci. Fluidní inteligencí označil potenciální schopnost učit se a řešit problémy a krystalickou inteligencí schopnost, která je odvozena od předcházejících zkušeností.

Rozdělení inteligence, stejně jako jiných lidských vlastností, v celkové populaci lze znázornit pomocí Gaussovy křivky normálního rozdělení (Obr. 1). Z grafu vyplývá, že inteligence většiny obyvatelstva (68,2 %) se pohybuje kolem průměru v pásmu podprůměrné a nadprůměrné inteligence. Méně lidí v oblasti nízké a vysoké inteligence (33,2 %), ještě méně v oblasti velmi nízké a velmi vysoké inteligence (4,2 %) a pouze zlomek lidí se nachází v pásmech extrémně nízké a vysoké inteligence (0,4 %). Obyvatel s nízkou a velmi nízkou inteligencí je oproti předpokladu Gaussovy křivky poněkud více, protože inteligence části z nich byla snížena v důsledku onemocnění nebo nehody.

Obr. 1 Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky


Extrémně nízká a extrémně vysoká inteligence - 0,2 %, velmi nízká a velmi vysoká inteligence - 2,1 %, nízká a vysoká inteligence - 16,6 %, podprůměrná a nadprůměrná inteligence - 34,1 %.

Měření inteligence

Měření inteligence je fenoménem, který se objevuje již v 19. století. Původní metody měření velikosti mozku byly ve 20. století nahrazeny důmyslnějšími testy pro měření mentálních schopností.

První způsoby měření inteligence vycházely z předpokladu, že intelektuální schopnosti souvisejí s velikostí mozku. Proto byla inteligence lidí měřena podle rozměrů jejich lebek (kraniometrie). P. Broca (1824-1880) vážil mozky již zemřelých velikánů, např. Turgeněva (asi 2000 g), France (1017 g), Gausse (1492 g) a jiných. Mozek samotného Brocy vážil 1424 g (průměrný lidský mozek má hmotnost 1200 až 1500 g). V případě, že mozek nebyl již k dispozici, naplnil lebku olověnými broky, které potom zvážil.

F. Galton se snažil měřit inteligenci měřením lidských rozměrů. Zřídil antropometrickou laboratoř, kde si zájemci mohli za 3 pence nechat změřit ostrost zraku a sluchu, vizuální pozorování (znakem inteligence byly považovány citlivé smysly), dýchání, dobu reakce, sílu tahu a stisku, sílu úderu, rozpětí paží, výšku, váhu a rozměry hlavy. Výsledkem měření byl percentil, který charakterizoval, do jaké části obyvatelstva proband patří.

Měření inteligence pomocí testů poprvé použil francouzský psycholog A. Binet při vyšetřování duševně zaostalých dětí (1904). K tomu úkolu byl pověřen ministerstvem školství a jeho metoda měla odhalit děti, jejichž zařazení do normálního žákovského kolektivu mohlo činit potíže. Vypracoval soubor 30 různě obtížných úloh zaměřených na měření schopnosti úsudku, porozumění a logického myšlení. Test nechal vyřešit určitému vzorku lidí a výsledky statisticky zpracoval. Vznikla tak stupnice, pomocí které měřil tzv. mentální věk. Úroveň intelektu pak charakterizoval rozdílem fyzického a mentálního věku.

Stern definoval inteligenční kvocient (IQ) jako poměr mentálního a fyzického věku:


IQ = 100 x mentální věk/fyzický věk

Jako normu průměrné inteligence zvedl hodnotu 100. První IQ test, který se stal vzorem pro všechny další testy a v revidované podobě se používá dodnes, vytvořil američan Lewis M. Terman pod názvem Stanford-Binetův test. Skládal se z deseti testů, z nichž každý byl pro děti jedné věkové kategorie od 3 do 14 let. Každý test obsahoval 6 různých úkolů. Např. pro devítileté děti:

Který den v týdnu je dnes ? Který je rok ?
Seřaď pět závaží od nejtěžšího po nejlehčí.
Mentální počítání.
Počítej pozpátku od 4 do 1.
Vymysli větu obsahující tato tři slova.
Vymysli rým.

V současné době se používá celá řada psychologických testů. Neměří se IQ jen u dětí, ale i u dospělých. Testy lze rozdělit na komplexní (testují různé schopnosti) a částečné. Mezi komplexní testy inteligence patří: Test Army alfa a Army beta, Wechslerovy testy, test struktury inteligence (R. Amthauer), analytický test, Snijdersův-Oomenův test atd. Částečné testy inteligence se zaměřují na test všeobecné inteligence, kterou lze charakterizovat Spearmanovým faktorem g. Mezi nejčastěji používané patří: Test progresivních matic (J.C. Raven), CF 1, CF 2, CF 3 (Cattell), Domino test, Kohsovy kostky, test intelektového potenciálu (Říčan), test UNESCO atd. Za všechny zde uvedeme dva obecně uznávané, dodnes používané testy, na kterých lze názorně demonstrovat různé principy měření IQ.

Inteligenční test, který vychází z představ strukturované inteligence, vyvinul v roce 1939 Wechsler. Test se skládá z jedenácti subtestů, a to verbálních a výkonnostních. Verbálních tesů je šest: informace (test všeobecných znalostí), slobní zásoba, porozumnění (pochopení přísloví apod.), aritmetika, podobnosti (dvě věci se podobají) a číselné rozpětí (opakování sledu číslic). Výkonnostních testů je pět: Dokončení obrázku, uspořádání obrázků ve správném pořadí, skládačky z barevných kostek, sestavování předmětu a číselný symbol (doplňování symbolů pod různá čísla-jediný písemný test).

Dalším Wechslerovým přínosem byla inovace původního vzorce pro výpočet IQ na vztah:


IQ = 100 x aktuální skóre testu/předpokládané skóre

Pro každou věkovou skupinu potřeboval reprezentativní vzorek lidí, kteří test absolvovali. Poté mohl zjistit jejich průměrné skóre v testu a porovnávat s individuálními výsledky (obr. 2).

Obr. 2 Rozdělení skóre IQ Wechslerova testu

Naproti tomu Raven (1938) vytvořil odlišný typ testu, který měřil obecnou inteligenci tak, jak ji definoval Spearman. Lišil se také způsobem zpracování. Oproti Wechslerova testu, který prováděl testující na jednom testovaném, byl Ravenův test písemný a mohl být rozdán velké skupině lidí. Základem testu byly matice diagramů 3 x 3, do které se doplňoval chybějící diagram ve třetí řadě (obr. 3) na základě logických souvislostí. Podstatou tohoto testu bylo měření obecné intelektuální schopnosti pracovat s abstraktními pojmy. I když jsou oba typy testů dosti odlišné, byla mezi výsledky nalezena významná korelace 0,40 až 0,75.

Žádný inteligenční test neučí inteligenci komplexně, ale poskytuje jen částečnou informaci, která se často nepřiměřeně zobecňuje a hodnotí se jako informace o celkové inteligenci.

Obr. 3 Ukázka typu úkolů v Ravenových maticích

Některé korelace s IQ

Byly měřeny korelace mezi velikostí mozku a dobou reakce na různé podněty. Mezi velikostí mozku a IQ byla nalezena malá, ale statisticky významná korelace 0,35 až 0,40. Nikdo však již neví, jak ji vysvětlit. Měření mozkové aktivity pomocí EEG prokázala, že člověk s vyšším IQ musí vynaložit menší úsilí k řešení problémů než lidé s nižším IQ.

Byly měřeny korelace mezi dobou reakce a dobou pozorování. Doba reakce je doba, za kterou musel testovaný zareagovat stisknutím tlačítka při rozsvícení žárovky. Dobu pozorování lze např. stanovit klasickým experimentem, při kterém se zkracuje doby expozice, během níž se testovanému ukáží např. dvě různě dlouhé čáry. Testovaný pak po zakrytí musí sdělit, která je vlevo a která vpravo. Nejnižší doba, při které ještě uvede správnou odpověď je stanovena jako doba pozorování. Nalezené korelace -0,20 až -0,30 pro dobu reakce a -0,25 až -0,50 pro dobu pozorování napovídají, že lidé s vyšším IQ reagují rychleji. To potvrzuje i známé rčení o dlouhém vedení. Zde ale pozor na ukvapené závěry! Je prokázáno, že se doba reakce prodlužuje přímo úměrně k rostoucímu počtu alternativ řešení. Vysoce inteligentní člověk při řešení reálných problémů pravděpodobně dokáže odhalit více možných alternativ řešení než méně inteligentní jedinec a doba jeho přemýšlení se může zdát stejně dlouhá nebo i delší. Zde pak rčení o dlouhém vedení pochopitelně neplatí.

Druhy inteligence

Inteligenci je možno rozdělit do několika typů: abstraktní, praktická, sociální a emoční inteligence.

•Abstraktní inteligencí se označuje ta část inteligence, kterou lze měřit testy IQ. Projevuje se jako schopnost řešit dobře definované - akademické problémy s jednoznačnou odpovědí. Abstraktní inteligence dobře koreluje s úspěšností v akademickém životě. Naproti tomu
•Praktická inteligence je schopností řešit problémy každodenního života. V těchto případech řešení není jednoznačné a zpravidla existuje několik alternativních způsobů. Nejasná je často i formulace úkolu.
•Sociální inteligencí lze označit schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, tj. řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat (umět předvídat chování druhých), pohotově reagovat na jejich podněty apod. Ukazatelem sociální inteligence mohou být například počet přátel, zastávané společenské funkce, osobní korespondence apod. Měřením sociální inteligence pomocí testů byla nalezena nízká korelace s abstraktní inteligencí (korelační koeficienty dosahovaly hodnot 0,24 až 0,40).
•O Emoční inteligenci se začalo mluvit poměrně nedávno. Emoční inteligence není závislá na IQ a velmi podstatně ovlivňuje úspěšnost jedince v rodině, na pracovišti, v sociálních a intimních vztazích. D. Goleman (1995) označil základní typy schopností emoční inteligence:
◦uvědomění si sebe
◦sebemotivace
◦vytrvalost
◦kontrola impulzů
◦regulace nálad
◦empatie
◦naděje nebo optimismus

http://ssvp.wz.cz/Texty/inteligence.html

Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » ned 26. črc 2015 8:48:47

Chytrost dělí život na duchovní a neduchovní. Moudrost poznává ničím nerozdělený život, jaký je.

Ano, zvířecí a rostlinný svět je moudřejší než homo sapiens.
Každý pes či kočka je moudřejší než jeho páníček, i ta kytka na záhoně je moudřejší než ten, kdo ji zalévá.
A to proto, že se zásadně nezajímají o to, jestli je něco duchovní nebo neduchovní, oproti jedinci, co si k diskutování na internetu vybírá zásadně a pouze témata o duchovnu. :crazy:
Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » ned 26. črc 2015 9:04:20

vostalpetr píše:
Pro mě v téhle chvíli je celkem nezajímavá představa,


Já vím,

tebe představy nezajímaj,

tebe zajímaj jen blažený pocity,

nebot to je tvá blažená nirvána...


Zdá se, že pocitáři mají zcela oddělené, izolované, vnímání svých pocitů od zanedbatelných zbytků své mysli.
Ten zbytek své mysli neradi používají (že by špatné zkušenosti?), a když už, tak jen k popsání svých pocitů a jejich vyzdvižení na nejvyšší stupně duchovního poznání.
Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod nop » ned 26. črc 2015 9:20:18

Ke dlouhému článku: Inteligence a její měření

Zdroj: http://ostrava.mensa.cz/inteligence.htm
zpracoval Dr. Petr Praus
*
V kapitole Druhy inteligence je uvedené:

„Sociální inteligencí lze označit schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, tj. řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat (umět předvídat chování druhých), pohotově reagovat na jejich podněty apod.“

Tady se mi zdá, že třídění obsahu a sestavení preferencí jsou popsané s hlediska síly.
Autor jako první uvádí „řídit lidi“. Ale nejdříve je přece třeba být s lidmi v harmonii, alespoň „zapadnout“ ve kmeni, v rodině, ve společnosti.
Malé dítě si nejprve hraje, je závislé na matce a nekouká se moc daleko od sebe. Neřídí nikoho.
Pedagogika říká, že dítě si do tří let věku hraje mezi dětmi a teprve pak si hraje s dětmi.
A tady autor jako první hledisko u sociální inteligence hned uvádí „řídit lidi.“
Když jsme ve věku tří let přešli od hraní mezi dětmi ke hraní si s dětmi, ještě asi nikdo nechtěl druhé děti řídit.

Autor nerespektuje stupně zrání a začíná v jakémsi třetím stádiu, kde už jde o to druhé děti řídit.
Navíc v řízení může působit pouze menšina, aby vedle řídících zůstali ti řízení.
Tím se autor minul s požadavkem, aby se jeho popis mohl vztahovat beze zbytku na všechny, pro děti a pak pro dospělé.
Je možné, že sám autor zastává pozici řízení, když s tím začíná, nebo i manipulace.

S hlediska společenského vývoje dítěte a zrání dospělého bych přeřadil jeho pořadí spíše takto:

„Sociální inteligencí lze označit schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, tj. začlenit se do prostředí, dosáhnout harmonické vztahy, dále umět s lidmi (správně) jednat, pohotově reagovat na jejich podněty, dále umět předvídat chování druhých, až do umění řídit lidi, dokonce manipulovat, ...“
Co když autor je vykutálený ptáček zaměřený na tři kroky: pochopit, manipulovat, řídit ?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » ned 26. črc 2015 9:33:25

nop píše:Co když autor je vykutálený ptáček zaměřený na tři kroky: pochopit, manipulovat, řídit ?

A ještě klidně dodej, že autor článku nenapsal vůbec nic o Bohu, lásce, Blaženosti a štěstí.
Prostě to byl nejspíš přízemní materialista, co se v článku zabýval pouze "inteligencí lidí a její měření".
:crazy:
Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » ned 26. črc 2015 9:37:57

Jana píše:
vostalpetr píše:bohužel,

člověk je vybavený dlouhodobou pamětí,

takže je schopen si zapamatovat i negativní pocity,

a ty mu pak ten jeho život poněkud ničej...



Ale bylo změřeno,

že i kytky prožívají strach,

takže prožívají neg. pocity

takže i kytky mají nákou tu pamět

a i ten jejich život může být dost na hovno...


Ihdividualita je obdařena pudem sebezáchovy i dalšími pudy, ale v tom místě, kde jsme se ještě nerozdělili, žádný strach neexistuje.

Taky o co by se co mělo tady bát. To dá rozum.

:)


Jéje, víš ty vůbec, že lidé mohou trpět i podvědomým strachem, o kterém vůbec netuší, kdy a proč se u nich objevil?
A pak tu máme i různé fóbie, alergie a pod.....třeba.
Třeba takový strach z prožívání strachu, to dá taky pořádně někomu zabrat.... :D
Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » ned 26. črc 2015 9:47:02

Jana píše:To je všechno pořád tou projekcí psychosomatiky, je to pořád v té sféře mysli, kde může být jeden chytrý a druhý blbý.

To místo, kde jsme se ještě nerozdělili je v tom bezčasém, co tu mysl přesahuje.


Tak proč si do do toho bezčasého kdosi furt cpe své libé pocity a píše o jejich libém prožívání na internetu? :crazy: :yeah:
Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » ned 26. črc 2015 10:16:20

Jana píše:
Alaja. píše:
Jana píše:To je všechno pořád tou projekcí psychosomatiky, je to pořád v té sféře mysli, kde může být jeden chytrý a druhý blbý.

To místo, kde jsme se ještě nerozdělili je v tom bezčasém, co tu mysl přesahuje.


Tak proč si do do toho bezčasého kdosi furt cpe své libé pocity a píše o jejich libém prožívání na internetu? :crazy: :yeah:


To místo toho spojení všeho, to místo, kde nás mysl ještě neoddělila, je přece velkou blažeností, ne ?

Tohle učí například i dzogčhen.


:D
Něco důležitějšího, než pocity velké blaženosti, ti u toho tvého popisu bezčasého stále chybí, a spousta lidí si toho tady už dávno všimla...
Takže máš smůlu, nějak je nedokážeš přesvědčit, že ty to bezčasé znáš líp než oni.
Jestli ho vůbec znáš, že jo.
:) ;)
Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 26. črc 2015 17:39:09

Vize přece může nýt nejen vnější, ale i vnitřní,

čři lépe řečeno v tvém případě naopak,

ty popisuješ poznání vnitřní vize a já vnější vize...


:D :D
No a nejspíš, když se setkáte naživo, tak Jana si nechá to své vnitřní poznání uvnitř, tudíž v tobě není vyvolána potřeba sdělovat, jakou v tobě její poznání vyvolá vnější vizi a pak se můžeme divit(nejen Jana :) ), jak je možné, že si naživo zdánlivě rozumíme a zde v bezpečí virtuální reality, kde si akční mysl více troufá, dochází k nepochopení.
Já bych řekl, že když jsou Energie v harmonii, je to uvnitř stejné jako navenek. Co poznávám, to žiji. Ale přijde mi, že to tak není, lidé se bojí venku sdílet a přiznat před druhými své vnitřní "ne" a to své "ne" které je tíží, pak snad nevědomě projektují do druhých, zde. To je skvělá maska pro akční vynalézavou mysl, která musí tříštit celek na kousky a pak to zase podle "svého střepu" lepit dohromady. No a když vnitřní "ne" není přítomno, pak se to z venku nejspíš jeví jako totální nesmysl, takže je to označeno za sebeoblbování a jen to dráždí "myslící a zkušené já vím" které si to lepí podle svého a čím výš se mu to daří, tím lepší přehled má, pak je lépe vidět kdo a kam jsem to dolepil já a kdo a jak je na tom ten druhý. Ať žije hrdost. Ať žije duševní síla. :D
Návštěvník
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod nop » ned 26. črc 2015 21:03:53

Alaja. píše:
nop píše:Co když autor je vykutálený ptáček zaměřený na tři kroky: pochopit, manipulovat, řídit ?

A ještě klidně dodej, že autor článku nenapsal vůbec nic o Bohu, lásce, Blaženosti a štěstí.
Prostě to byl nejspíš přízemní materialista, co se v článku zabýval pouze "inteligencí lidí a její měření". :crazy:

Ne, mne zaujalo v jakém pořadí popisuje způsoby jednání, na prvním místě je řídit druhé, mělo by lépe být pochopit druhé.,
viz:
"„Sociální inteligencí lze označit schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, tj. řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat (umět předvídat chování druhých), pohotově reagovat na jejich podněty apod.“
Jsem individualista, nejsem nadšený, když někdo přijde a chce mne řídit. tady se ale jako dovednost uvádí na prvním místě "řídit".
Proč ne třeba pomoci nebo vyhovět? Kdo má zájem řídit, moc se druhých neptá.

Přijal bych gurua, měli bychom společný zájem - záměr, a to pokrok duše, oba bychom to chtěli.
Ale když se ukáže někdo, kdo by mnou chtěl manipulovat a nebo řídit, ptám se "proč a kam?".

Nikdy jsem nedělal kolektivní sporty, nestál jsem o to mít nad sebou trenéra. Proto ten, kdo na prvním místě uvede "řídit", může být třeba schopný manažér, ale nechť si řídí výrobu nebo provoz na letišti, já ale za sebe nestojím, je-li to "sociální inženýr" bez ptaní.

I velká vlaková loupež musela být řízená někým schopným, nikdy se to nevyjasnilo.

Někdo chce naopak autoritu. A tady se taková prozrazuje a nabízí. Má totiž seskupené preference: nejdříve řídit, až potom umět s lidmi jednat.
A uvádět manipulaci k sociální inteligenci, díky, nechci sebou nechat manipulovat jako výsledek dovednosti kouče.

Takže v závěru: myslím si, že ve výčtu co je sociální dovednost by na prvním místě měla být schopnost porozumění, shody a součinnosti.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Alaja. » ned 26. črc 2015 22:42:39

nop píše:
Alaja. píše:
nop píše:Co když autor je vykutálený ptáček zaměřený na tři kroky: pochopit, manipulovat, řídit ?

A ještě klidně dodej, že autor článku nenapsal vůbec nic o Bohu, lásce, Blaženosti a štěstí.
Prostě to byl nejspíš přízemní materialista, co se v článku zabýval pouze "inteligencí lidí a její měření". :crazy:

Ne, mne zaujalo v jakém pořadí popisuje způsoby jednání, na prvním místě je řídit druhé, mělo by lépe být pochopit druhé.,
viz:
"„Sociální inteligencí lze označit schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, tj. řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat (umět předvídat chování druhých), pohotově reagovat na jejich podněty apod.“
Jsem individualista, nejsem nadšený, když někdo přijde a chce mne řídit. tady se ale jako dovednost uvádí na prvním místě "řídit".
Proč ne třeba pomoci nebo vyhovět? Kdo má zájem řídit, moc se druhých neptá.

Přijal bych gurua, měli bychom společný zájem - záměr, a to pokrok duše, oba bychom to chtěli.
Ale když se ukáže někdo, kdo by mnou chtěl manipulovat a nebo řídit, ptám se "proč a kam?".

Nikdy jsem nedělal kolektivní sporty, nestál jsem o to mít nad sebou trenéra. Proto ten, kdo na prvním místě uvede "řídit", může být třeba schopný manažér, ale nechť si řídí výrobu nebo provoz na letišti, já ale za sebe nestojím, je-li to "sociální inženýr" bez ptaní.

I velká vlaková loupež musela být řízená někým schopným, nikdy se to nevyjasnilo.

Někdo chce naopak autoritu. A tady se taková prozrazuje a nabízí. Má totiž seskupené preference: nejdříve řídit, až potom umět s lidmi jednat.
A uvádět manipulaci k sociální inteligenci, díky, nechci sebou nechat manipulovat jako výsledek dovednosti kouče.

Takže v závěru: myslím si, že ve výčtu co je sociální dovednost by na prvním místě měla být schopnost porozumění, shody a součinnosti.



"Řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat (umět předvídat chování druhých), pohotově reagovat na jejich podněty apod" - takových lidí, co zvládali umění jednat s lidmi a řídit je, jsem potkala spoustu a už od svého útlého věku - rodina, jesle, školka, škola, zaměstnání a pod.. A čím víc lidem rozuměli a pohotově reagovali na jejich podnět, tím byli u těch, které řídili, oblíbeni a ctěni..... :)
Alaja.
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod nop » ned 26. črc 2015 23:00:13

Alaja. píše:...."Řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat (umět předvídat chování druhých), pohotově reagovat na jejich podněty apod" - takových lidí, co zvládali umění jednat s lidmi a řídit je, jsem potkala spoustu a už od svého útlého věku - rodina, jesle, školka, škola, zaměstnání a pod.. A čím víc lidem rozuměli a pohotově reagovali na jejich podnět, tím byli u těch, které řídili, oblíbeni a ctěni..... :)

Tak teď se to vyjasnilo. Já totiž nestojím o žádné řízení, které já neschválím.
Když se mne v mateřské škole (psychologicky snadné) zeptají "chceš si hrát"? je to v pohodě.

Když mi řeknou pouze "budeme si hrát", není to v pohodě.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 27. črc 2015 12:29:48

Jana píše:
miroslav píše:
Jana píše:Což bylo pro moji mysl zajímavé první roky, Miroslav mohl napsat jakoukoliv nadávku a působilo to jako fór.


Takže ty nesouhlasné reakce (davu) na tvé projevy vnímáš jako nadávky?


Ne každý dává spolubesedníkům zvířecí jména.



jako třeba králík Azurit ??? co se večer zařízne a sežere ???
Návštěvník
 

Re: "Potrhlá Moudrost" s Andrew Barnesem"

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 27. črc 2015 12:29:48

Jana píše:
miroslav píše:
Jana píše:Což bylo pro moji mysl zajímavé první roky, Miroslav mohl napsat jakoukoliv nadávku a působilo to jako fór.


Takže ty nesouhlasné reakce (davu) na tvé projevy vnímáš jako nadávky?


Ne každý dává spolubesedníkům zvířecí jména.



jako třeba králík Azurit ??? co se večer zařízne a sežere ???
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Probuzení

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků