Pavla píše: o tobě to svědčí....
To svědectví o někom je svědectví o imaginární osobě s příběhem ve Tvých představách, nebo je to svědectví o skutečnosti?
Vyvrací to tvoje slova. Jestliže jsi ponořená v Já, mělo by mě dle tvých vlastních slov zaplavovat skrz tebe štěstí pravého Já.
Ponoření v Já je pořád ještě iluze, kdo by se do Já nořil, když neexistuje jiné, než pravé Já? Nepravé já je jen iluze, sen. V pravém Já ta iluze mizí, tím pádem neexistuje nikdo, kdo by se do něj nořil. Jsme tím.
Můžeš zkoumat, proč se to neděje. Mluvila jsi o nakažlivosti... Tady ale není. Tedy to tak nefunguje.
Dobře, můžeme zkoumat to, proč četba Brahmamových slov může být méně účinná, než Brahmamova přítomnost. Pro někoho však může být třeba i četba Brahmamových sklov účinnější, než pro jiného Brahmamova přítomnost. Je to individuální, záleží na míře připoutanosti vědomí, na míře čistících procesů. Dokonce zpětný náraz světla může způsobovat zcela opačné účinky. Přítomnost Ježíše sice přitahovala davy, ale ve finále reakce lidí nebyla vůbec láskyplná a šťastná.
Nicméně ta nakažlivost tady zcela určitě je. Kdybys vzala vzorek populace, tak kolem Maharadže, Maharišiho, Poonji, Osha a dalších se objevovalo nadstandartní množství probouzejících se.
Na druhé straně miliony lidí čte na internetu spousty duchovní literatury a nic.
Takže přímý kontakt je určitě něco jiného, než četba písmenek na monitoru.
Je možné zkoumat, čím to je, že při duchovním zrání, se kolem nás objevuje stále víc a víc lidí, kteří jsou v pohodě.
Nejspíš je to tím, že jsme skutečně propojeni. Je to jako když do vody kápneš barvu a ona se šíří sama dál.
