Rupert Spira - diskuse

[Jana]

Pro pravdivost:

Jak řekl jeden mudrc (Nisargadatta): "Když vím, že jsem ničím, je moudrostí a když vím, že jsem vším, je láskou a mezi těmito dvěmi se odehrává můj život."

Pro pravdivost.

Issac Shapiro je ročník 1950 a žákem Papadžiho se stal v roce 1991. Kniha I Am That vyšla v roce 1973.

Papadži se narodil v letech 1910 -1997.
Maharadž žil v letech 1897 - 1981.
Nemám důvod předpokládat, že přímý žák Papadžiho - Issac Shapiro, bude komolit Mahardžovo citace, že si tu Maharadžovu citaci převyprávěl tak, jak byl schopný si to zapamatovat nebo pochopit, protože nebyl schopný pochopit tak jako Ty, že o svých zkušenostech může Maharadž mluvit jen ve svých přesných citacích, které se nemohou od sebe nijak lišit.

Zcela jistě si to bytí vším Maharadž nejprve musel uvědomit a díky tomu si mohl uvědomit, že původcem tohoto poznání je láska a zároveň si musel nejprve uvědomit, že všechno (včetně Maharadže) je láska, aby se mohlo objevit poznání, že je vším. Tedy to uvědomění předchází Poznání, které je předáváno žákům třeba v té podobě, kterou znáš z knihy "Já jsem To".

Aby tady mohlo být Poznání, tak to uvědomění vědomí (bytí) tady musí být:

11. Uvědomění a vědomí (z knihy Já Jsem To)

Tazatel: Co děláte, když spíte?
Maharádž: Uvědomuji si, že spím.
T: Není spánek nevědomým stavem?
M: Ano, uvědomuji si, že jsem nevědomý.
T: A co děláte, když jste vzhůru nebo sníte?
M: Uvědomuji si, že jsem vzhůru nebo že sním.
T: Nechápu vás. Co tím přesně myslíte? Vyjasněme si pojmy: spánek je pro mě nevědomým stavem, bdění vědomým stavem a sněním rozumím to, že si člověk uvědomuje svou mysl, ale nikoli své okolí.
M: Dobrá, stejně to chápu i já. Přesto se však zdá, že je tu rozdíl. Vy v každém z těchto tří stavů zapomínáte na oba zbývající, zatímco pro mne existuje jediný stav bytí, zahrnující a transcendující všechny tři men­tální stavy bdění, snění a hlubokého spánku.

Stav bytí ve spánku je při Probuzení stejným samadhi, stejnou blažeností, stejnou krásou, jako stav bdění a snění.

A důvod, proč nadpis se týká vědomí a Maharadž mluví o bytí, je ten, že bytí = vědomí, bytí = vědomí = blaženost. Sat-čit-ananda jsou jednou jedinou věcí, jedním jediným stavem, který všechny ty tři stavy bdění, snění a spánek spojují.

[Jana]

Nicméně Ti, Péto, rozumím, že se proti takovému výroku bouříš, jeví se jako nesmyslné, že by mohl Maharadž říkat něco o tom, že něco ví, že si něco uvědomil, protože si zcela jistě musel uvědomovat a vědět, že uvědomění se děje samo, vždyť to i sám říkal. Dokonce i sám říkal, že tady není nikdo, kdo by něco říkal.

[Jana]

Tohle je nesmírná krása, absolutně bez projevu, bez forem, bez mysli a přeci dokonale naplňující.

"Nejvyšší" neví nic o kráse a nějakém dokonalém naplnění. To všechno jsou jen představy, koncepty mysli.

Peťulko, Nejvyšší neví nic o kráse, nemusí o ní vůbec nic vědět, protože ta krása tady je, On je tou krásou. Tedy To je krásou. Neexistuje nic jiného, než To a Ty jsi To, já jsem To, všechno je To a To je všechno, co je.

Tady je ten nejvyšší stav, který popisuje Maharadž. Kde je v hlubokém spánku beze snů někdo, kdo by mohl poznávat Boha? Kde je Bůh?

Takže podle tebe je tady někdo, kdo během bdění poznává Boha?
Ale jinak si kladeš správné otázky. Kdo je ten, kdo se domnívá, že poznává Boha?

Bůh je To, protože všechno je To.

A když se ráno probudí mysl a s ní se objeví svět bez připoutanosti, tak je tady láska a s ní Boží přítomnost.

Tedy výrazy, které jsou jen reflexemi.

Muže se Ti to tak jevit, ten popis není dokonalý. Přesněji vyjádřeno: Nejen bez připoutanosti, ale s vědomím toho, čím jsme ve spánku beze snů.

[Jana]

Péťo, nejvyšší stav je v hlubokém spánku beze snů.

"Nejvyšší" je tady neustále. Jak při bděni, tak i ve snu a v hlubokém spánku. Kdyby mizelo, tak by to nebylo "Nejvyšší".

Ano, přesně tak, nicméně hledající (který neexistuje) poznává ten nejvyšší stav ve spánku beze snů, protože v hlubokém spánku beze snů zmizelo ego (které neexistuje), jakmile se hledající ráno probudí, tak nic o tom samadhi, které ve spánku beze snů zakoušel, neví, protože se objevil ten sen, to ztotožnění s individualitou hledajícího, který se marně snaží dosáhnout toho nejvyššího stavu jako Maharadž, tedy do toho stavu, v jakém byl onen hledající ve spánku beze snů.

Rozdíl mezi Probuzeným a hledajícím (i když fakticky žádný rozdíl neexistuje, jelikož je vše jedním), je ten, že hledající po probuzení ze spánku ztrácí spojení s tím, co ve spánku beze snů poznává.

[Jana]

Tohle je krásný popis:

3. Co je blaženost?
Je to zakoušení štěstí či míru ve stavu vidžňány, osvobozeném od všech činností a podobném
hlubokému spánku. Toto se také nazývá kévala nirvikalpa (přebývání bez představ mysli).

4. Jaký stav je za blažeností?
Je to stav neustávajícího míru mysli, který je nalezen v absolutním klidu. Nazývá se džagrat –
sušupti (vědomý spánek), který se podobá hlubokému spánku beze snů. V tomto stavu není
vnější vědomí, a to i navzdory činnostem těla a smyslů. Je to podobné stavu dítěte, které je
krmeno ve spánku (a není si vědomo toho, že by od matky přijímalo potravu). Mudrc v tomto
stavu nic nečiní, třebaže je zaneprázdněný činnostmi. Je to známo jako sahadža nirvikalpa
samádhi (přirozený stav absorpce v Jediném, bez jakýchkoli představ).
http://www.rudolfskarnitzl.cz/ramana/do ... uction.pdf

[.Petra]

M: Ano, uvědomuji si, že jsem nevědomý.

Nisargadatta rozlišuje dvě "vědomí"/ "být vědomý". Nejde o synonyma. Nejde o to, si něco uvědomovat nebo uvědomit.

Tedy nejde o běžný výraz "uvědomuji si". Čeština proto nemá slovo, a proto vzniká tento překlad, který vede nezkušeného hledajícího v omyl.

Překlad v češtině by mohl být "Jsem vědomý, že jsem nevědomý.

Nisargadatta zde vyjadřuje, že je neustále "vědomý" - trvalý stav, a ne že si uvědomuje.

http://www.prahlad.org/disciples/preman ... RENESS.htm

Nisargadatta's Difference Between
Consciousness & Awareness


The consciousness comes and goes, waking and sleeping, birth and death, but the awareness is always there.

https://en.wikiquote.org/wiki/Nisargadatta_Maharaj
There can be no consciousness without awareness, but there can be awareness without consciousness, as in deep sleep. Awareness is absolute, consciousness is relative to its content; consciousness is always of something.

http://www.prahlad.org/gallery/nisargad ... 5_947_.htm

Questioner: What do you do when asleep?


Maharaj: I am aware of being asleep.

Q: Is not sleep a state of unconsciousness?

M: Yes, I am aware of being unconscious.

Q: And when awake, or dreaming?

M: I am aware of being awake or dreaming.



Jde o Vědomí, které je tady pořád, z kterého vystupuje normální běžné vědomí. Není to uvědomění. Nejde o "uvědom si".

[.Petra]

Peťulko, Nejvyšší neví nic o kráse, nemusí o ní vůbec nic vědět, protože ta krása tady je, On je tou krásou. Tedy To je krásou. Neexistuje nic jiného, než To a Ty jsi To, já jsem To, všechno je To a To je všechno, co je.

Tak si to osoba představuje. Jsou to její koncepty.

Na tom, že osoba ulpívá na svých představách, není nic chybného. Je to, co je.

[Jana]

Ano, Peťulko,

Jde o Vědomí, které je tady pořád,

Pořád je tady Vědomí = Bytí = Blaženost, v bdění, snění i v hlubokém spánku beze snů.

A tohle je ta krása, nesmírná krása.

Nejsme ničím jiným. Nikdo a nic není ničím jiným.



Proto je všechno a každý takovou láskou.

Proto je vědomí existence každého takovým blahem.

Nicméně skrz iluzi oddělenosti, skrz iluzi ega, tohle nemusí být vůbec poznatelné.
(Tohle je má osobní zkušenost )

Díky tomu můžeme prožívat všechno to utrpení, všechna ta spektra emocí, všechnu tu negativitu, temnotu.

Jakmile je však ta iluze prohlédnutá, tak o tu možnost prožívat utrpení přicházíme .

Možná proto je tak málo probuzených, protože je tady láska k tomu dobrodružství, je tady láska k té možnosti prožívat všechno možné i nemožné. Zakoušet možnost strachu, zakoušet možnost proher a výher, zakoušet možnost stoupání i pádů, ztrát i zisků.

[.Petra]

Zcela jistě si to bytí vším Maharadž nejprve musel uvědomit

Nisargadatta si nic neuvědomoval. Setrvávál tak dlouho ve vědomí "já jsem" (consciousness) - až se toto vědomí rozplynulo ve Vědomí (awareness).

Proto také nakonec řekl: Zapomente mne, zapomente moje učení. Ale setrvávejte ve vašem vlastním vědomí. A jen potom přijde intuitivně z vašeho nitra potřebné porozumění.

Nejde o to si něco uvědomit.

[.Petra]

(Tohle je má osobní zkušenost )

Proč ne. Osoba může mít různé osobní zkušenosti.

[.Petra]

Ano, Peťulko,

Jde o Vědomí, které je tady pořád,

Pořád je tady Vědomí = Bytí = Blaženost, v bdění, snění i v hlubokém spánku beze snů.

Je Vědomí (awareness). Osoba si v něm může vymýšlet koncepty jako bytí a blaženost - oboje s velkým B samozřejmě. Proč ne. Ve Vědomí existuje tato možnost se jakkoliv vyřádit. Reflexe.

[Jana]

Zcela jistě si to bytí vším Maharadž nejprve musel uvědomit

Nisargadatta si nic neuvědomoval.

Tazatel: Co děláte, když spíte?
Nisargadatta Maharádž: Uvědomuji si, že spím.

Sedí zajíc na pařezu a dělá si manikúru. Jde okolo liška a ptá se, co dělá. „Brousím si drápy na medvěda." Jde okolo vlk a zase: „Zajíci, co děláš?" „Brousím si drápy na medvěda." Jde okolo medvěd a ptá se: „Zajíci, co děláš?"

„Ale, jen tak kecám a kecám."

[.Petra]

Zcela jistě si to bytí vším Maharadž nejprve musel uvědomit

Nisargadatta si nic neuvědomoval.

Tazatel: Co děláte, když spíte?
Nisargadatta Maharádž: Uvědomuji si, že spím.

Sedí zajíc na pařezu a dělá si manikúru. Jde okolo liška a ptá se, co dělá. „Brousím si drápy na medvěda." Jde okolo vlk a zase: „Zajíci, co děláš?" „Brousím si drápy na medvěda." Jde okolo medvěd a ptá se: „Zajíci, co děláš?"

„Ale, jen tak kecám a kecám."

Když mysl ulpí na pochybném překladu, tak kecá, to je fakt.

[Jana]

Citace:

Tazatel: Co děláte, když spíte?
Maharádž: Uvědomuji si, že spím.

z knihy "Já Jsem To", kapitola - 11. Uvědomění a vědomí je chybným překladem?

A Tvá citace z knihy "Já Jsem To" zaručeně chybným překladem není?



Péťo, všechny citace jsou jen chybným překladem. To, co může nabídnout mysl, není skutečností, popis nikdy není pravdou.

Nicméně skutečnost je stále stejná, v bdění, spánku i snění.

A to je nesmírná krása.



A je krásné, číst slova, která jsou svědectvím poznávání té krásy.

Zůstaňte stále s „realizací Brahman“. Jen tak budete zajedno s Brahman. Jinak se opět stanete individualitou. Je-li věčná blaženost a krása Brahman opravdu taková, že dává pravé štěstí, a je-li vskutku jen a jen prospěšná, tak proč se opět zaplétáte do iluze? Proč upadáte do vězení svých tužeb? Chcete žít ve vězení? Můžete říci, že jste v tomto spoutaném stavu spokojeni a že chcete zůstat ve vězení? Všechny ctnosti, jako je bezžádostivost, nepřipoutanost, život bez strachu atd., se ve vás naráz a automaticky projeví, když se vzdáte dojmu, že jste tělo. Pohlédněte, jak velké bezpráví děláte svému Já. Velmi neoblomně se stáváte individualitou, a jste přitom Brahman. Říkat svému Já tělo je skutečně podstatou toho, co se nazývá hřích. Vzdejte se tohoto návyku a budete prosti hříchu.

N. Maharadž z knihy Vše je iluze, kapitola 36. Ten, kdo žije jako tělo, musí trpět tělesnou bolestí

[.Petra]

Kdyby Nisargadatta viděl to "si" z toho českého překladu "uvědomuju si", tak by se z toho určitě posmál.


M: Yes, I am aware of being unconscious.


when I realize that I am the "I am" he take us to the next realization which is when I subsequently realize that I am NOT the "I am," I am beyond that, I am pure awareness only!

Takže nejsem Vědomí, ale Uvědomění.

[Jana]

I Maharadž je snem.



Kde je nějaký Maharadž v hlubokém spánku beze snů?

[.Petra]

A Tvá citace z knihy "Já Jsem To" zaručeně chybným překladem není?

Není, protože jde o překlad přímého žáka Nisargadatty Maurice Frydmana. Překládal ostatním návštěvníkům z marathi - Nisargadattova řeč - do angličtiny.

[Jana]

Kdyby Nisargadatta viděl to "si" z toho českého překladu "uvědomuju si", tak by se z toho určitě posmál.


M: Yes, I am aware of being unconscious.


when I realize that I am the "I am" he take us to the next realization which is when I subsequently realize that I am NOT the "I am," I am beyond that, I am pure awareness only!

Takže nejsem Vědomí, ale Uvědomění.

Jsem vším.



(I když nejsem ničím)

[Návštěvník]

Ten, kdo žije jako tělo, musí trpět tělesnou bolestí

Jistě, proto Nisargadatta řekl, že cítí bolest v těle, ale nebolí ho zemřít.

[.Petra]

Kdyby Nisargadatta viděl to "si" z toho českého překladu "uvědomuju si", tak by se z toho určitě posmál.


M: Yes, I am aware of being unconscious.


when I realize that I am the "I am" he take us to the next realization which is when I subsequently realize that I am NOT the "I am," I am beyond that, I am pure awareness only!

Takže nejsem Vědomí, ale Uvědomění.

Jsem vším.



(I když nejsem ničím)

Vědomí je vším i ničím - v mysli. Mysl je Vědomím.