Poradna zdarma

Jana píše:Jenže dokud mysl vidí v duchovnu nějakou prestiž a dosahování nějakých úrovní, tak tohle, co tady je, je jí málo.

Tak začne tvrdit, že jen ona zná pravdu, a všechny dokola poučovat.

.Petra píše:

Jana píše:Jenže dokud mysl vidí v duchovnu nějakou prestiž a dosahování nějakých úrovní, tak tohle, co tady je, je jí málo.

Tak začne tvrdit, že jen ona zná pravdu, a všechny dokola poučovat.

Při ztotožnění s myslí bereme myšlenky vážně a pak vzniká ta iluze, že je tady někdo, kdo zná pravdu, kdo může druhé poučovat, někdo kdo dosáhl nebo nedosáhl nějaké úrovně. Ale nikdo takový tady není.

Identifikuj v moři tu vlnu, která se před okamžikem jevila jako veliká a konfrontuj ji s vlnou, která se jevila jako nepatrná. Nenajdeš ji. Je tu moře se svými vlnami.

Ja.na píše:

.Petra píše:

Jana píše:Jenže dokud mysl vidí v duchovnu nějakou prestiž a dosahování nějakých úrovní, tak tohle, co tady je, je jí málo.

Tak začne tvrdit, že jen ona zná pravdu, a všechny dokola poučovat.

Při ztotožnění s myslí bereme myšlenky vážně a pak vzniká ta iluze, že je tady někdo, kdo zná pravdu, kdo může druhé poučovat, někdo kdo dosáhl nebo nedosáhl nějaké úrovně.

Ty tady někoho takového vidíš? Bavíme se přece o mysli. To ty jsi psala, že vidí v duchovnu nějakou přestiž a já jsem souhlasila. Proto si mysl myslí, že zná pravdu a začne poučovat.

Proto si mysl myslí, že zná pravdu a začne poučovat.

To by se muselo ztotožnit vědomí s takovou myšlenkou a ulpět na ní. Pak vznikne pocit, že jsem ta osoba, která to ví lépe, než Ty a musím Tě poučit. Případně, že Ty jsi ta osoba, která si myslí, že to ví lépe, než já a poučuješ mě.

V uvíznutí v mysli, ve světě forem, se to takhle může jevit. Pak v Tobě mohu vidět osobu, kterou mohu hodnotit, kritizovat, posuzovat.

Ale z toho místa, kde Jsi tím, kým Jsi, neexistuje mezi Tebou a mnou vůbec žádný rozdíl.

Jsi tady tím vším, co existuje, což je nesmírná krása, protože Ti nic nechybí, nemáš nic, co by mohlo být navíc, láska už taková je, že v ní je všechno naprosto dokonalé.

A je fajn, když poznáváš, kdo jsi, kdo jsem, kdo jsme.

Nic lepšího se nemůže přihodit.

♥

Jana píše:

nop píše:Z pohledu v samsáře ta boží Já trpí v projeveném světě, zažívají zimu, hlad, nelásku, rány, křivdy, nechápavost atd.

Existuje jen jedno jediné pravé Já a jeho přirozeným stavem je, jak učí všichni Mudrcové a guruové, šťastná existence.

....To, co míníte utrpením, je, že svět se netočí tak, jak vy chcete. Věci nejdou tak, jak vy si přejete. Trpí zvíře? Když je zvíře nemocné a zemře, je to pouze zážitek ve vědomí. Tak tedy nikdo netrpí .
....Všichni jsme v minulosti prošli vymýváním mozků, .... Nezbývá tu nikdo, kdo by mohl být nešťastný.
. ..., vždycky budete trpět. Je to vaše já, které se ztotožňuje s problémy světa.
viewtopic.php?f=157&t=1861,,,,

Vivékánanda porovnával dřinu dělníka v přístavu, aby uživil rodinu, s učením bráhmanů (kteří tuto dřinu nemají) a psal: "náboženství není pro prázdné žaludky."
Někteří mudrci se ztotožňují s problémy světa. Také Ježíš.
Teď v poradně zažíváme vymývání mozků, že všechno je v pořádku a vlastně se netrápíme.
Podobně řekl E. Tolle nešťastně zamilovanému, že šlo o odvetu - opětovanou lásku - a odpověděl: "takže to ani láska nebyla". Tím bylo po problému. Jak jednoduché, Watsone.
Všichni plesáme v nehynoucím Já a nikdo nic nepotřebuje,

Slavný zenový koán říká:

"Ukaž mi ruku, ve které držíš své utrpení."

Není možné to udělat, protože utrpení se týká pouze světa tvé mysli, ale ne světa reality.

Proto je dobré tu mysl utlumit, aby mohl být poznáván svět reality bez utrpení.

Proto Mooji prosil Papádžího, aby mu uřízl hlavu a vložil ji do srdce.

Proto Mooji mluví o usazení mysli v srdci.

Nejde o to svět mysli zničit, ale jde o osvobození od připoutanosti k mysli.

Co je to připoutanost k mysli?

Víra v to, že myšlenky jsou skutečnou realitou, víra v to, že jsme tím, co si o sobě myslíme.

Jana píše:Slavný zenový koán říká:

"Ukaž mi ruku, ve které držíš své utrpení."

Není možné to udělat, protože utrpení se týká pouze světa tvé mysli, ale ne světa reality.

Proto je dobré tu mysl ...utlumit, aby mohl být poznáván svět reality bez utrpení....

Mne nezvábíš.
V naší rodině byl člen, kterého zavřeli fašisté v roce 1939 a který se vrátil v roce 1945 po porážce Říše. Šest let strávil za ostnatým drátem.
A také pro něho platilo, že "...utrpení se týká pouze světa tvé mysli,..." ?

Nope, poctivě a upřímně, jaká je teď skutečná realita, když o ní nepřemýšlíš? Když si jenom uvědomuješ, že existuješ, že jsi?

Návštěvník píše:

Proto si mysl myslí, že zná pravdu a začne poučovat.

To by se muselo ztotožnit vědomí s takovou myšlenkou a ulpět na ní.

Třeba s myšlenkou, že je vědomí a ne osoba, a proto může pořád dokola psát o tom, jak je to podle něho správně, a domnívat se, že to není poučování.

Podle Nisargadatty má vědomí tendenci se ztotožnovat se vším možným.

nop píše:Teď v poradně zažíváme vymývání mozků, že všechno je v pořádku a vlastně se netrápíme.

nop píše:Teď v poradně zažíváme vymývání mozků, že všechno je v pořádku a vlastně se netrápíme.

Lidé trpí, a proto přicházejí na svět realizovaní, aby jim pomohli. Tak to vysvětloval Nisargadatta.

Realizovaný je schopen pomoci, protože reaguje na každého na jeho úrovni a protože z něho vyzařuje bezmezný mír, který se přenáší na trpícího. Podle Ramany.

Tebe vždy zlobí Ramanovo:" Utrpení je cesta k Bohu". Ale to neznamená, že čkověk musí mít bolest, aby mohl nalézt Boha.
Znamená to, že když má někdo trápení, tak se analyzováním tohoto trápení a nakonec jeho pochopením rozpustí další kousek, který mu bránil na cestě najít Boha. Tím trápením byl tak přiveden blíž k Bohu.

Me osobne jeste donedavna zadny tzv realizovany nepomohl, a to sem jich cetl a osobne poznal dost, dokonce za jednim byl az v Indii...
Jedine k cemu mi pomohli bylo uvedomneni, ze si musim pomoct sam...a jo, taxem se seznamil s Mistrem

Nerikam, ze to byla chyba onech realizovanych...kazdy z nich cosi pravdive zprostredkovava...bohuzel nema tu ssilu udelat ze sveho zaka stejneho mistra...
...x...

nop píše:

Jana píše:Slavný zenový koán říká:

"Ukaž mi ruku, ve které držíš své utrpení."

Není možné to udělat, protože utrpení se týká pouze světa tvé mysli, ale ne světa reality.

Proto je dobré tu mysl ...utlumit, aby mohl být poznáván svět reality bez utrpení....

Mne nezvábíš.
V naší rodině byl člen, kterého zavřeli fašisté v roce 1939 a který se vrátil v roce 1945 po porážce Říše. Šest let strávil za ostnatým drátem.
A také pro něho platilo, že "...utrpení se týká pouze světa tvé mysli,..." ?

Osvícená mysl je osvícená proto, protože ji nezatemňuje žádná připoutanost k představám minulosti, budoucnosti, k tomu, co se děje jinde. Vnímání reality vypadá, bez zatíženosti představami o tom co bylo, může být, nebo je někde jinde, například takhle.

Existuje nekonečné množství možností představovat si živě všechny možné strasti, co kdy kde lidstvo mohlo prožít a trápit se tím, existuje nekonečné množství možnosti si dělat starosti a obavy, co může v budoucnu všechno přijít.

A existuje i možnost na ničem nelpět a žít jen v přítomné realitě.

Existuje možnost se trápit představami a existuje možnost užívat si přítomný okamžik života, ať přináší cokoliv.

jaosiva1 píše:Me osobne jeste donedavna zadny tzv realizovany nepomohl,

Realizovaných je velmi, velmi málo. Většina duchovních učitelů jsou vlastně pokročilí žáci a ti se snaží pomoci především začátečnikům.

bohuzel nema tu ssilu udelat ze sveho zaka stejneho mistra...
...x...

Tuhle schopnost nemá ani těch velmi, velmi málo realizovaných. Ale kousek dál dostanou skoro každého hledajícího. Třeba si toho ani nemusí být sám hned vědom.

Jako obvykle musim uvest, ze pro me je realizovatelnost vlastnost-s tav-schopnost analogova, tj...kazdy clovek ma svou hodnotu...
Normalni clovek rekneme 1- 10
Duchovne hledajici 10 - 100
Pokrocilejsi. 100 - 500
Atd

Nad hodnotu 500 uz verim taky dosahne jen par

Tzv realizovani se rekrutuji z oblasti kolem 500 a je jejich vina, ze mnozi se zakonzervuji na postu gurua a dal nejdou...nedobremu stavu prispivaji i oddani verici, kteri dotycneho pokrocileho adorizuji a glorifikuji...

Kristus, Buddha...to uz sou isicove polozky a ukonceni vyuky v 3D kosmu rekneme milion

Zak potom pokracuje v jinych casoprostorech...neb Pan ma mnoho pribytku

Napr entita zvana Babaji...se muze kdykoli manifestovat na zem, pobyt si a zase zmizet...
Podobne i mimozemske entity

Dale je problem v tom, ze mnou naznacena stupnice je spis linearni, coz ve skutecnejsim pojeti neplati...navic jedna entita muze disponovat vice vedomimi...tzv multifokus

Hhlavne: nema cenu dumat prilis dopredu a ma cenu usilovat pozvednout se z dnesni sve urovne na o stupinek vyssi...vyhledove se koncentrovat na tento ukol...
Az pokrocim cela problematika se zmeni nabytim vyssi perspektivy, tzn ze bych si zbytecne delal praci z nizsi perspektivy, kdybych dumal na mnoho kroku kupredu

Kdyz se podivam do minulosti...kdysi trvala desetileti..co sem cvicil vytrvale stale stejne sekvence technik q cviceni....a byla to dobra pruprava
Paxe mi cviceni zacala menit..co mesic jine
A dnes jeste castejc

Preju akceleraci vsem
...x...

jaosiva1 píše:Jako obvykle musim uvest, ze pro me je realizovatelnost vlastnost-s tav-schopnost analogova, tj...kazdy clovek ma svou hodnotu...
Normalni clovek rekneme 1- 10
Duchovne hledajici 10 - 100
Pokrocilejsi. 100 - 500
Atd...

Nabídnu jiný pohled. Nejvyšší hodnotu má pro nás ten, koho milujeme. Tohle si může snadno ověřit každý, kdo někoho miluje.

Největší hodnotou je pro nás to, co je pro nás láskou.

Realizovaný je, jak říká Ram Dass, Papaji a další, ten, pro kterého je láskou absolutně všechno.

Z pohledu připoutanosti k mysli a k tělu je něco takového naprosto nerealizovatelné. Skrz iluzi ega (skrz filtr mysli) je stále poměřováno, kdo nebo co jakou má nebo nemá pro nás hodnotu.

N. Maharadž vysvětluje realizaci takhle:

"Když vím, že jsem ničím, je moudrostí a když vím, že jsem vším, je láskou a mezi těmito dvěma se odehrává můj život."

Tedy k tomu, aby mohlo být všechno láskou a mohli jsme se ve všem poznávat (protože co milujeme, v tom se vidíme), se musíme stát ničím, nesmí tady být absolutně žádné ztotožnění s čímkoliv, žádná připoutanost k mysli, žádná připoutanost k představě, že už jsme dosáhli úrovně 50 nebo dokonce 499 a když zmizí naše připoutanost k mysli, zmizí i potřeba druhé porovnávat a hodnotit.

A ničím jsme ve vědomé přítomnosti poznávané otevřeným srdcem, kdy je všechno vědomí čerstvě, jako nové, nezatížené představami minulosti, nezatemněné strachy z budoucnosti, nezastřené představami toho, kým jsme.

Nejsme ničím, proto nic ke své osobě nevztahujeme, nic se svou osobou nepoměřujeme a ani nic o ničem nevíme, proto neexistuje nic, co by nemohlo být milovatelné. A tohle je ta moudrost.

Jana píše:
N. Maharadž vysvětluje realizaci takhle:

"Když vím, že jsem ničím, je moudrostí a když vím, že jsem vším, je láskou a mezi těmito dvěma se odehrává můj život."

Jak jsi přišla na to, že Nisargadatta tak vysvětluje realizaci?

Pro pravdivost:

Nisargadatta: Láska říká: Jsem vše. Moudrost říká: Jsem nic. Mezi těmito dvěma probíhá můj život.

Jana píše:Realizovaný je, jak říká Ram Dass, Papaji a další, ten, pro kterého je láskou absolutně všechno.

Opravdu? Neříkají spíš, že žádný realizovaný není, že je jen realizace?

.Petra píše:
Jak jsi přišla na to, že Nisargadatta tak vysvětluje realizaci?

Vysvětluje tak "svůj" realizovaný stav, ne? Existuje snad nějaký jiný realizovaný stav, když je Nisargadatta vším?

Pro pravdivost:

Jak řekl jeden mudrc (Nisargadatta): "Když vím, že jsem ničím, je moudrostí a když vím, že jsem vším, je láskou a mezi těmito dvěmi se odehrává můj život."

Překlady se mohou lišit, ale význam zůstává stejný.

.Petra píše:

Jana píše:Realizovaný je, jak říká Ram Dass, Papaji a další, ten, pro kterého je láskou absolutně všechno.

Opravdu? Neříkají spíš, že žádný realizovaný není, že je jen realizace?

Peťulko, můžeme slovíčkařit. Samozřejmě, že tady žádný realizovaný není, ale z pohledu hledajícího (který tady také samozřejmě není) cesta k realizaci je milovat vše a tedy stát se láskou.