Poradna zdarma

Péťo, nejsou to moje představy, je to to, co poznávám jako skutečnost. Všichni jsme jediným stejným vědomím, přičemž každý z nás je tímtéž celkem, každý z nás je absolutně celé pravé jediné Já.

A jak je tohle možné?

Jsi Já. Nejsi nikdo cizí, nejsi nikdo jiný.



Proto nejsi nic jiného, než Spira, Maharadž a kdokoliv jiný...

Proto říká Osho, že nejde o to něco pochopit, ale jde o románek v srdci.



Poznat, jakou jsme láskou.

Nicméně možná si Spiru někdy celého poslechnu.

Nevěřím, že by mohl říkat něco jiného.

Když tak, jestli můžeš, cituj jeho slova, která vyvracejí to, co říkám.

Jana píše:Péťo, nejsou to moje představy, je to to, co poznávám jako skutečnost.

Je mi jasné, že jsi přesvědčená, že to nejsou tvoje představy. Ale mýlíš se. To je moje poznání.

Jana píše:
Nicméně možná si Spiru někdy celého poslechnu.

Peťulko, zase si děláš představy o představách někoho druhého. Je nesmysl se přít.

Líbí se mi, jak Mooji říká, že by posluchače obrátil nejraději naruby.

Ono to ve skutečnosti je všechno úplně naruby, obráceně, než to vypadá při ztotožnění s individuální soustavou těla a mysli.
Při ztotožnění s individualitou to vypadá, jako že tady je jeden svět a sedm miliard vědomí a ono je to obráceně je tady jedno vědomí, ve kterém se zobrazuje sedm miliard světů.

Nejprobuzenější a nejosvícenější stav je v hlubokém spánku beze snů, kdy tady není žádný svět, ale při ztotožnění s individualitou se při probuzení mysli a těla vytratí v zapomnění a jako by nebyl.

Jestli nemáš chuť vytáhnout od Ruperta citaci, která se Ti jeví v rozporu s tím, co tady píšu, tak se nic neděje.

Přeji hodně štěstí.

Jana píše:Peťulko, zase si děláš představy o představách někoho druhého.

Co si to o mně představuješ?

Jana píše:P

Jestli nemáš chuť vytáhnout od Ruperta citaci, která se Ti jeví v rozporu s tím, co tady píšu, tak se nic neděje.

Všechno, co říkají probuzení, je v rozporu s tím, co říkáš.

Ale nemám potřebu tě obracet na ruby.

Mooji rika, ze by chtel druhe obracet na ruby
Docela to chapu, ja taky
Ale z vlastni zkusenosti vidim, ze to takhle nejde...
Dotycny adept se...o hruzo!...musi zacit chtit na ruby obracet sam!...a mnohdy dost drsne

A zacina to uprimnosti az za samou hranici pricetnosti...bo kery normalni clovek by se ODHALIL= apokalypsoval...a vydal tak vsanc ostatnim?
Normalni...nikdo...proto je tak malo pokrocilejsich...a radobymudrcu plno...
...x...

.Petra píše:Všechno, co říkají probuzení, je v rozporu s tím, co říkáš.

To je klidně i možné, přeci se o tom nedá nic říkat, ale i tak:

"JE TO PRAVDA, ŽE NEEXISTUJE NIC KRÁSNĚJŠÍHO A BLAŽENĚJŠÍHO..."

Z pohledu racionálního myšlení, když řekneš, že jsem ničím, je v rozporu s tím, když řekneš, že jsem vším, a přeci je ve skutečnosti obojí tímtéž. Tedy tímtéž je to ve vědomí srdce, ne v představách mysli.

Ve Tvém světě je osoba Jana na určité duchovní úrovni, má určité vlastnosti, ve světě jiných bytostí se osoba Jana jeví úplně jinak, ve světě většiny ze sedmi miliard se ta osoba Jana, kterou můžeš určitým způsobem definovat, vůbec nevyskytuje. Ani jeden z těchhle sedmi miliard světů není skutečností.

Při ztotožnění s individuální soustavou těla a mysli se Ti jevím jako osoba ve světě, kterou můžeš nějak klasifikovat, definovat, popsat, ohodnotit, posoudit, vyzdvihnout, nebo kritizovat. Skrz pohled racionálního myšlení vniká iluze, že mě můžeš definovat jako něco zcela jiného, než jsi Ty.

Když se to obrátí naruby, tak zmizí ztotožnění s individuální soustavou těla a mysli, nevidíš sebe a tím pádem ani mě jako myslící tělo ve světě, ale poznáváš mě jako vědomou existenci, která stejně jako Ty není ničím a je zároveň vším. Je možné mluvit o projev u Jany, projevu Petry, ten se v tomhle okamžiku může jevit jako naprosto skutečný, vědomí se může zachycovat v představách osobního příběhu Petry nebo Jany, ale to, co jsem, je bez příběhu, je to to, co je tady pořád stejné, co se nemění a zároveň všechny ty proměny, které se objevují, jsem také. Proto existence stromu, sklenice vody, existence Petry, prostě existence čehokoli, je ve vědomí srdce takovým blahem, protože zůstává stále stejnou existencí, tou nejdokonalejší existencí, jaká může existovat, protože je naprosto celistvá. Proto je v tom taková krása.

U Osha jsem v tom videu slyšela jen první věty, u Spiry také jen část tohohle videa, ale ani v nejmenším nepochybuji, že mluví o poznání stejné existence jakou poznávám, protože Bytí je jen jedno jediné.

Ani jeden z poznávajících pravdu, když se pokouší tu nepopsatelnost popsat, zcela jistě nemluví o svém osobním světě, ve kterém by osoba Jana figurovala jako část našeho společného světa (protože něco takového neexistuje). Někdy se mohou zmínit o svém guruovi, který je pro ně vším, někdy promlouvají k žákovi, který je pro ně vším, někdy mluví ke svému bližnímu, který je pro ně vším, ale vždycky mluví k tomu celému Jedinému. Promlouvají jako Vědomí k Vědomí.

Jana píše:

.Petra píše:Všechno, co říkají probuzení, je v rozporu s tím, co říkáš.

To je klidně i možné, přeci se o tom nedá nic říkat, ale i tak:

"JE TO PRAVDA, ŽE NEEXISTUJE NIC KRÁSNĚJŠÍHO A BLAŽENĚJŠÍHO..."

Komu je to důležité?

.Petra píše:Komu je to důležité?

Musí to být někomu důležité?

Musí být někomu důležité spadnutí sněhové vločky na zem?

Nicméně, spadnutí laviny na hlavu svou důležitost v daném okamžiku může pro tu zavalenou kebuli mít.

Ja.na píše:

.Petra píše:Komu je to důležité?

Musí to být někomu důležité?

Jinak by to pořád dokola nepsal.

Jinak by dokola nesněžilo.

Jinak by se to pořád dokola nehájil. Třeba i zcela nesmyslnými argumenty.

Péťo, z Tvého pohledu se to může takhle jevit.

Když pročítáš Maharadžovo rozhovory, tak se tam často dokolečka objevuje: "Nejsi mysl, nejsi tělo", u Raméše: "Nejsi konatel", u Maharišiho: "Uvědomuj si ´já jsem´", Papadží: "Jsi Já"..., vysvětlují to způsoby, které mnohým lidem také nedávají smysl a v závěru všichni říkají: "Nejde o to to pochopit".

Důvod, proč tohle říkají nebo píšou, není v tom, že by měli potřebu někoho přesvědčit o "své pravdě", mluví z nich radost, protože sami jsou radostí.

Je to velkou radostí to vědomí, že Tvá existence je úplně stejným blahem a štěstím, jako má existence.

Jestli je Ti tohle, co píšu, jasné, tak je v Tobě právě teď stejná radost, jako ve mně. Tohle je ten milostný románek v srdci, o kterém mluví Osho.

A jestli Ti tohle není jasné, tak se nic neděje, ten sen, který sat-čit-ánandu zastírá, právě teď mizí, nemůže nezmizet, protože všechno, co se někdy objevilo, musí někdy zmizet.

Dobrou zvěstí je to, že jsi Já, tudíž žádný problém.

Jana píše:...... Dobrou zvěstí je to, že jsi Já, tudíž žádný problém.

Z pohledu v samsáře ta boží Já trpí v projeveném světě, zažívají zimu, hlad, nelásku, rány, křivdy, nechápavost atd.

A když se na to díváme z pozic orla, nemusí mi to vadit,
ale když se na to dívám z posice myši, která má hlad, je to jiné.

Proto Ježíš učil své žáky postoji: "buď vůle Tvá, JAKO V NEBI TAK I NA ZEMI",
Když to dodržíme, bude platné, že "přijď království Tvé"

a nejprve se musí uskutečnit začátek, to "posvěť se jméno Tvé",

nop píše:Z pohledu v samsáře ta boží Já trpí v projeveném světě, zažívají zimu, hlad, nelásku, rány, křivdy, nechápavost atd.

Existuje jen jedno jediné pravé Já a jeho přirozeným stavem je, jak učí všichni Mudrcové a guruové, šťastná existence.

Kdo trpí? Vím, že někdo řekne, že trpí ego. To však není pravda. Co je ego? Ego je myšlenka já. Toto já je pouze myšlenkou, neexistuje. Proto ego neexistuje. Tak tedy kdo trpí?

Vaší skutečnou přirozeností je absolutní Realita – Vědomí. Kdo tu zbývá, aby trpěl? Vědomí prostupuje vše. Není to tak, že by bylo Vědomí a cosi dalšího. Je jenom Vědomí. Proto, jak může trpět?

To, co míníte utrpením, je, že svět se netočí tak, jak vy chcete. Věci nejdou tak, jak vy si přejete. Trpí zvíře? Když je zvíře nemocné a zemře, je to pouze zážitek ve vědomí. Tak tedy nikdo netrpí.

Všichni jsme v minulosti prošli vymýváním mozků, abychom věřili v určité věci, že nás učiní šťastnými a jiné, že nám způsobí utrpení. Je to víra, která je podobná hypnóze, a způsobuje, že si myslíme, že budeme trpět.

Pokud se domníváte, že trpíte, protože umíráte, pak je to chyba. Nikdo neumírá. Není nic takového, jako smrt. Je pouze věčný život a tím jste vy. Proto neexistuje utrpení, nikdy neexistovalo a nemůže existovat. Když žijete v přítomnosti, jste spontánní a nereagujete na podmínky, jak můžete trpět? Jen když reagujete na podmínky, které vám vstupují do cesty, tak tehdy trpíte. Dokud zastáváte názor, že jste tělo, musíte se zabývat stavy podmínek, které přicházejí. Když jste došli přesvědčení, že nejste konající a nejste tělo ani mysl, pak tu není už nikoho, kdo by mohl trpět. Nezbývá tu nikdo, kdo by mohl být nešťastný.

Z toho vyplývá, že se máte ztotožnit se Skutečností a následně ve Skutečnosti ztratit vlastní totožnost. Pak nebudete nikdy trpět. Dokud zastáváte názor, že jste tělo, dotud je svět také skutečný, stejně tak i vesmír a Bůh. Pak se musíte modlit, abyste překonali utrpení. Když se budete správně modlit, Bůh může ve své milosti od vás utrpení odejmout. Ale co je to potom za Boha? Pokud může utrpení odstranit, může také utrpení udělit. Takový Bůh neexistuje. Bůh, Guru a Self jsou jedno. Vy jste tím, co je Sebou Samým. Jestliže však tuto pravdu nemůže přijmout, musíte se zabývat světem a zabývání se světem je vždy spojeno s tzv. utrpením. Tak se svět jeví.

„Já myšlenka“ způsobuje, že věříte v ego, mysl a tělo, ve svět, vesmír a Boha. Musíte se pak spokojit a srovnat s těmito věcmi. Proč? Protože jste nesledovali „já myšlenku“ ke Zdroji – Srdci. Rozumíte tomu? Vy nechcete sledovat „já myšlenku“ zpátky k Srdci. Ale nebudete-li stopovat já, vždycky budete trpět. Je to vaše já, které se ztotožňuje s problémy světa.
viewtopic.php?f=157&t=1861
,,,,

Jana píše:Péťo, z Tvého pohledu se to může takhle jevit.

Když pročítáš Maharadžovo rozhovory, tak se tam často dokolečka objevuje: "Nejsi mysl, nejsi tělo", u Raméše: "Nejsi konatel", u Maharišiho: "Uvědomuj si ´já jsem´", Papadží: "Jsi Já"..., vysvětlují to způsoby, které mnohým lidem také nedávají smysl a v závěru všichni říkají: "Nejde o to to pochopit".

Důvod, proč tohle říkají nebo píšou, není v tom, že by měli potřebu někoho přesvědčit o "své pravdě", mluví z nich radost, protože sami jsou radostí.

Ty jsi zřejmě nikdy nečetla.

Z tvého pohledu se ti může jevit, že mluvíš to samé co oni. Ale jednou ti dojde, že to tak není. Potom snad i poznáš ten neutrální stav, o kterém mluví Ramana. Není v něm ani potěšení, ani utrpení, za to bezmezný mír. Tento mír ti velmi chybí. Tento mír je totiž to pravé štěstí.

Jana píše:Dobrou zvěstí je to, že jsi Já, tudíž žádný problém.

Nedělej si hlavu s tím, co jsem já. Musíš začít u sebe - tak to učil Ramana.

.Petra píše:
Z tvého pohledu se ti může jevit, že mluvíš to samé co oni.

Vůbec nejde o to, mluvit jako někdo, ale jde o to, aby se v nás probudila přirozenost štěstí pravého Já. Nějaké dosahování dokonalosti, nesmrtelnosti nebo nezrozenosti je pitomost. Naše přirozenost je dokonalá, nesmrtelná, nezrozená.

Ale jednou ti dojde, že to tak není. Potom snad i poznáš ten neutrální stav, o kterém mluví Ramana. Není v něm ani potěšení, ani utrpení, za to bezmezný mír. Tento mír ti velmi chybí. Tento mír je totiž to pravé štěstí.

Tohle je neutrální stav mysli, Péťo, tohle poznává každý meditující. Tohle poznání může být okamžité, ale vezme si to nějaký čas, než se mysl stabilizuje v srdci.

Pak ten mír je ve všem. Nikde, v nikom a v ničem Ti nechybí. V každém poznáváš své vlastní míruplné Já, svůj vlastní klid, svou vlastní hlubinu moře a vlnky na hladině Tě nijak nezneklidňují, nijak ten klid neruší, každý je pro Tebe stejnou hlubinou, nikoliv neklidnou vlnkou.

Není ve mně, Péťo, nejmenších pochyb, čím tahleta samotná existence je. To samotné Bytí je blahem, štěstím, krásou, láskou.

Jenže dokud mysl vidí v duchovnu nějakou prestiž a dosahování nějakých úrovní, tak tohle, co tady je, je jí málo. Chce něco víc. Nestačí jí být žitým Životem, rovnou chce být svým pomníkem, mrtvou sochou.

To štěstí pravého Já, které tady září v hlubokém spánku mysli beze snů, je naprosto naplňující, dokonalé, nicméně, když se probudí mysl a objeví se s ní svět, vše ostatní je přidáno.

Může obléknout roli žebráka i krále, může zápasit o život (který je věčný), může prožívat cokoliv mysl vymyslí, může snít své sny a v hlubokém spánku beze snů se vracet Domů.

Jana píše:

Ale jednou ti dojde, že to tak není. Potom snad i poznáš ten neutrální stav, o kterém mluví Ramana. Není v něm ani potěšení, ani utrpení, za to bezmezný mír. Tento mír ti velmi chybí. Tento mír je totiž to pravé štěstí.

Tohle je neutrální stav mysli, Péťo, tohle poznává každý meditující.

Podle Ramany je to mír Absolutna, ale ty bys mu to vysvětlila, že je to stav mysli.