Jana píše:Veil píše:Jana píše:Je to nádherná časoprostorem neomezená svoboda nevědět nic.
Moment moment moment. Tak jsi časem neomezená, nebo o tom nic nevíš? To je dost zásadní rozdíl
. Protože to ty jsi říkala, že jsi časem neomezená. Najednou už nevíš?
K osvobození od snu dvojnosti, k osvobození od žití v iluzi oddělenosti osobního já, nepotřebuješ vůbec nic vědět. Je to ve skutečnosti osvobození od všeho, co víš.
No, na to se tě nikdo neptal, ale ponechme to tedy tak, že byť o sobě prohlašuješ, že jsi nekonečná a časem a prostorem neomezená, tak to pravda není. Protože prostě jak říkáš, jsi jen tady a teď, nejsi jinde, atd. Už z toho je jasné, že časem i prostorem omezená jsi.
Jana píše:Veil píše:Jana píše:To jindy jinde si jen představuješ, není to nic skutečného.
Skutečné je vždycky jen "tohle", co je tady a teď - neměnné a stejné.
Ty říkáš, že jsi prostorově neomezená. V takovém případě žádné tady přece nemůže pro tebe existovat (tady by přece bylo jasné omezení v prostoru). Jestli jsi prostorem neomezená, tak mi řekni, co mám na stole. Nebo to co nevidíš, to neexistuje? Proč jako prostorem neomezená mi nemůžeš říct, co je v prostoru, který teď vidím?
Protože ve mně není připoutanost k tělu a mysli.
No, to je krásné. Ale to je něco, čemu věříš, nějaké tvoje vnitřní nastavení. Nemůžeš ale říct, že jsi prostorově neomezená, protože žádný takový zážitek nemáš, jinak bys musela vědět, co mám na stole atd.
Jana píše:Uvědom si, že v nondualitě neexistuje žádná vzdálenost, ani v čase a ani v prostoru. Forma projevu je zdánlivá, prázdná, iluzí.
Já se tě neptám na žádnou nondualitu, ani co si ty myslíš o realitě. Jen jestli jsi skutečně prostorově neomezená, jak říkáš, nebo nejsi. A to promiň, prostě nejsi.
Jana píše:Všechno to má absolutně stejnou kvalitu absolutna. Je to hlubší a skutečnější poznání reality, než je pouhé smyslové vnímání.
No to říkáš ty a já ti můžu nebo nemusím věřit, ale je mi to opravdu naprosto jedno. Jen ti ukazuji, že nejsi neomezená, věčná, prostorem ani časem neomezená, jak tvrdíš.
Jana píše:Veil píše:Je to naprosto jednoduchý a logický dotaz. Tvrdíš, že jsi prostorem neomezená. Ty to tvrdíš, ne já. Tak proč nevidíš, co mám na stole??? Vysvětli mi to prosím. Fakt to nemůžu pochopit, jak to, že něco, co je prostorem neomezené, nevidí ani za roh?
Protože to, co vidí formu předměnu ležícího na stole, která je časoprostově omezená, může vidět zase jen to, co je časoprostorově omezené (tělo, oči lidské bytosti).
Ty jako absolutno nemůžeš vidět předmět ležící na stole, protože je časoprostorově omezený? Takže ty slova sem nepíšeš na klávesnici, protože ta je jen časoprostorově omezená a tedy ji vůbec nevidíš? A nesedíš na židli ani za stolem, nemáš počítač, ani dům, ani zahradu, to všechno je časoprostorově omezené, takže to vůbec nevidíš?
I kdyby všechno co říkáš byla pravda, pořád by to, že nevidíš co mám na stole, bylo tvoje prostorové omezení. Pokud bys nemohla vidět časoprostorově omezené věci, bylo by to další omezení. A tys přece říkala, že jsi prostorově neomezená, ne?