Veil píše:Jana píše:Mrkněme se na to, co o tomhle říká
Jim Newman
Rychle rychle, mrkněme na to, co o tom někdo říká. Nemáš sama co říct, rychle k citacím je to jediné co umíš. Bohužel sama nedokážeš posoudit, které citace jsou nesmyslné, takže to máš dost těžké.
Tohle, co je, je dokonalé, nemá to chybu, není co na tom posuzovat. Tohle, co je, je láska. Na tom se shodnou všichni Probuzení.
To, co se jeví, že není láska, je jen zdánlivé. Na tom se shodnou všichni Probuzení.
Proto Newman žádné podvodníky nijak neřeší.
Jana píše:Podle Newmana je zkušenost ega (já), které zažívá něco jiného, než chce, a chtělo by něco jiného, než je, součástí iluze separace.
Podle tebe je podle Newmana... Tohle Newman neříká a jestli to říká, nemyslí to jak to ty chápeš. Newman o žádném egu nemluví, protože ego je vynález mistrů, aby zůstalo zachované já. Proto vytvořili nepravé já, aby to jejich domnělé právé já zůstalo zachováno. Je to nesmysl. Není žádné já. Není žádné ego, nepravé já, ani právé já, ani osobní ani neosobní já. Celé je to nesmysl mistrů. [/quote]
Termín “ego” je používán jako výraz pro osobní já, protože tento termín pochází z latiny, kde “ego” znamená “já”.
Jana píše:Konec hledání není nalezením něčeho, ale koncem hledajícího, koncem zkušenosti, že ‘tohle’ je skutečné.
Sama si protiřečíš a ani to nevidíš. Pořád přece říkáš, že je něco skutečné. Tady máš jasně napsáno a sama to cituješ, že konec hledání je koncem zkušenosti, že tohle je skutečné. A protože není nic jiného, než tohle, není nic skutečné.
“Konec hledání není nalezením něčeho” - Toto naznačuje, že hledání, které provádíme (například hledání štěstí, smyslu, osvícení atd.), nekončí tím, že najdeme to, co hledáme. Místo toho končí tím, že přestaneme hledat (protože tohle už je tím, co bylo hledáno, není tady žádná oddělenost od toho).
“Koncem hledajícího” - Toto naznačuje, že hledání končí, když končí hledající - tedy když končí pocit odděleného “já”, které hledá.
“Koncem zkušenosti, že ‘tohle’ je skutečné” - Končí zkušenost, že něco je skutečné (například že “já” je skutečné, že svět je skutečný atd.), končí také hledání.
Takže podle Newmana a ostatních Probuzených, to, co je skutečné, není něco, co může být nalezeno hledáním. Skutečné je to, co právě teď je, bez ohledu na to, jak se to jeví.
Ať se to, "co je" jeví jakkoliv, tak ve skutečnosti, to, co je je sat-čit-ánanda, neboli celistvá dokonalost Jsoucna, neboli při popisu toho vyvstávají slova: "ráj, dokonalý, úžasný, čistý, svobodný, absolutní, nekonečný, láska."
Jana píše:Takže Newman ve své podstatě potvrzuje, že nedualita v praxi je nepřítomnost ega (zdánlivého já) , které by zažívalo něco jiného, než chce, a chtělo by něco jiného, než je.
Tak to vůbec neříká.
Jestliže je jasno, že "ego" je latinsky "já", tak je jasno, že neříká nic jiného.
Jana píše:Kdežto Tobě Veile a slečně Alexis v tom, co je, pořád něco plave, něco překáží a vadí, nějací ti podvodníci učitelé guruové, Mudrcové. Jeví se to tak, že ani slečna Alexis a ani Ty netušíte, o čem Jim Newman a všichni ti ostatní Probuzení mluví.
Je úplně jasné, o čem ti tvoji mistři mluví a jsou to naprosté bláboly, jak je tu pořád vysvětlováno. Nemáš na to, tu diskuzi vést, tak jen vyhazuješ citace, lžeš a křivě obviňuješ, nebo okopáváš kotníky různými způsoby. Opět jen ubohost převlečená za lásku.
A když jsi v koncích, což je hned, tak poslední záchrana je dělat, že všichni mluví o tom samém, takže to je všechno v pohodě. Nemluví. Jen to nechápeš. Ale stejně si ty bláboly budeš mlít pořád do kola. Nic jiného totiž nemáš.
V koncích by mohlo být jenom to osobní iluzorní "já", o kterém Newman a všichni ti Probuzení říkají, že neexistuje, že není ničím skutečným.
Takže, Veile, co s tím?